Ve stanovisku z vlastní iniciativy přijatém na říjnovém plenárním zasedání stanovil EHSV opatření pro to, aby se reklama přizpůsobila výzvám spojeným se změnou klimatu a s oživením po pandemii a současně nadále plnila svou důležitou úlohu v evropském hospodářství a kultuře.

Evropský hospodářský a sociální výbor doporučuje rámec pro moderní reklamní průmysl, který si zachová zásadní úlohu v hospodářském růstu, tvorbě pracovních míst a podpoře evropské kultury, přičemž se zároveň stane spolehlivou pákou pro odpovědnou spotřebu.

Podle různých studií znamená každé euro vynaložené na reklamu podporu pro evropskou ekonomiku v 5 až 7krát větší hodnotě. Šíří se nové výrobky a služby, rozšiřuje se hospodářská soutěž a je financován přístup veřejnosti ke sdělovacím prostředkům, umění a sportu. Odvětví reklamy je ale také často kritizováno za to, že podporuje nadměrnou spotřebu a má negativní dopad na společnost a životní prostředí.

„Snažíme se hledat cesty, kterými by se toto odvětví mělo ubírat, aby zůstalo efektivní, ale aby se současně vyvíjelo v souladu se zásadami udržitelného rozvoje,“ vysvětluje zpravodaj příslušného stanoviska Thierry Libaert.

EHSV v první řadě vyzývá podniky a agentury, aby zvážily, jak by mohly do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 % a do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality.

Udržitelnost by se měla stát součástí všech reklamních kampaní. V praxi by provozovatelé reklamy mohli být pobízeni ke snížení spotřeby energie digitálních billboardů nebo ke zlepšení jejich recyklovatelnosti. V zájmu snížení environmentálního dopadu tištěné reklamy by podniky mohly přejít k využívání papíru z udržitelně obhospodařovaných lesů (s certifikáty PEFC a FSC) a tiskových barev dodržujících normy REACH a GreenGuard.

Reklamní postupy mohou taktéž spotřebitele „popostrčit“ k tomu, aby kolektivně snížili svou environmentální stopu. Reklama by například mohla podporovat spolujízdu tím, že by byli méně často zobrazováni řidiči jedoucí v autě sami. Měly by být upevňovány osvědčené postupy, a sice tím, že by se v rámci vysokoškolského vzdělávání v oboru komunikace kladl větší důraz na otázky životního prostředí.

Další debata, k níž mělo dojít již dávno, se týká nerealistického zobrazování, např. když jsou škodlivé výrobky na jedno použití prezentovány jako „udržitelné“. Ze studie, kterou v roce 2020 provedly vnitrostátní orgány na ochranu spotřebitele a Evropská komise, totiž vyplynulo, že tvrzení na internetových stránkách podniků v tom smyslu, že určitý výrobek je šetrný k životnímu prostředí, byla ve 42 % případů nepravdivá nebo přehnaná.

EHSV se domnívá, že širší konsenzus v rámci reklamní komunity ohledně poskytování faktických a přesných informací by spotřebitelům umožnil identifikovat výrobky, jež skutečně mají nižší dopady na životní prostředí. V tomto ohledu je úkolem Evropské komise pracovat na celounijních předpisech, které podpoří reklamní průmysl v boji proti dezinformacím.

Tento přístup by rovněž měl pobízet reklamní společnosti k tomu, aby se k uvedeným standardům přihlásily. Podpora by snížila riziko, že reklamní společnosti přejdou k zahraničním technologickým společnostem, které ovládají velkou část digitálních reklamních systémů, a posílila by odvětví, které zůstává ústředním prvkem přechodu Evropy k udržitelnější spotřebě. (dm)