EHSV info

K provádění národních plánů pro oživení a odolnost je ve většině členských států EU zapotřebí upřesnit systémy správy. Zatím totiž není dostatečně jasné rozdělení pravomocí mezi ústřední, regionální a místní úrovní. EHSV tak vysílá varovný signál a ve stanovisku k Roční strategii pro udržitelný růst 2021, které připravil Gonçalo Lobo Xavier a které bylo přijato na říjnovém plenárním zasedání, zdůrazňuje, že je třeba vyjasnit mechanismy, jak do provádění, sledování a uzpůsobování národních plánů pro oživení a odolnost zapojit organizovanou občanskou společnost a sociální partnery.

EHSV na tento problém upozornil již ve svém únorovém usnesení, na daném stavu se však ani přes snahu Evropské komise nic nezměnilo. EHSV proto důrazně vyzývá k větší kontrole těchto klíčových aspektů oživení EU.

„Poukazujeme na nutnost měřit postup provádění národních plánů pro oživení a odolnost. Potřebujeme kvalitní monitorovací ukazatele – jsou totiž nezbytné k nasměrování dalšího vývoje EU do budoucna a jejího oživení. Členské státy musí na tuto výzvu reagovat s potřebnou vážností a důrazem: nesmíme se bát informovat občany o obrovských potížích, které nás čekají,“ uvedl Gonçalo Lobo Xavier v rozpravě.

Ve stanovisku Hospodářská politika eurozóny 2021, které připravila zpravodajka Kristi Sõber, EHSV rovněž zdůrazňuje, že pandemie ještě neskončila a její hospodářské dopady budeme pociťovat ještě několik let. Bude tak zapotřebí přijmout nový soubor mimořádných hospodářských opatření. Ekonomiky EU a eurozóny vykazují znovu rychlý růst. Zároveň však EU prochází ekonomicky nejnáročnějším obdobím v dějinách evropské integrace. V tomto zlomovém období mohou ke zmírnění situace přispět pouze veřejné výdaje.

EHSV oceňuje rychlou reakci EU i členských států na pandemii a vítá skutečnost, že spojení sil se stalo podstatnou součástí strategie pro oživení. Ve svém příspěvku na plenárním zasedání Kristi Sõber uvedla: „ Zejména v první polovině roku 2020 pomohly investiční iniciativy pro reakci na koronavirus zmírnit velmi obtížnou hospodářskou situaci, a to především díky stabilizaci trhů, pracovních míst a příjmů fyzických osob. Po tomto prvním kroku následoval silný a vysoce inovativní fiskální příspěvek v podobě programu NextGenerationEU (NGEU). Obě iniciativy tak byly rychlou a flexibilní reakcí na pandemii.“ (mp)

Evropská komise by měla jít při posuzování víceodvětvového dopadu nových technologií 5G a 6G ještě dál, neboť je nutné připravit nástroje a opatření k řešení rizik a slabých míst. Ve stanovisku, jež vypracoval Dumitru Fornea a které bylo přijato na říjnovém plenárním zasedání, zaujímá EHSV rozhodný postoj a konstatuje, že navzdory tomu, že se diskuse o zavádění sítí 5G zvrtla v politickou kontroverzi, je nutné společně s občany a všemi příslušnými aktéry prozkoumat sociální, zdravotní a environmentální otázky, jež jsou s touto problematikou spojené.

„Rychlá digitalizace a rozvoj elektronických komunikací mají výrazný dopad na hospodářství a společnost jako celek,“ uvedl během plenárního zasedání Dumitru Fornea. „Při zodpovědném využívání těchto technologií má lidstvo historickou příležitost vybudovat lepší společnost. Bez náležité péče a demokratické kontroly mohou být nicméně naše společnosti v budoucnu vystaveny vážným problémům při správě těchto technologických systémů.“

Při pandemii se ukázalo, že infrastruktura pro elektronické komunikace sehrává ve společnosti důležitou roli a může výrazně zlepšit kvalitu života občanů a přímo přispět k boji proti chudobě. Je však zapotřebí neustále vyhodnocovat nebezpečí, které může představovat. EHSV proto doporučuje vyčlenit evropské a vnitrostátní finanční prostředky na hlubší víceoborový výzkum a studie dopadu se zaměřením na člověka i životní prostředí a šířit jejich závěry v zájmu vzdělávání veřejnosti a rozhodujících činitelů. (mp)

Nová iniciativa Evropské komise, která by měla urychlit růst trhu s udržitelnými leteckými palivy, představuje krok správným směrem, jsou však nutné určité změny, aby se zajistilo, že ji bude možné provést účinně, bez narušení hospodářské soutěže. Tak zní hlavní závěr stanoviska k návrhu iniciativy ReFuelEU Aviation, které vypracoval Thomas Kropp a které bylo přijato na říjnovém plenárním zasedání.

„Je skutečně pravda, že udržitelná letecká paliva – pokud by byla vyráběna v dostatečném množství a byla by k dispozici pro všechny letecké společnosti – by významně snížila emise CO₂ vytvářené tímto odvětvím. Není však jasné, zda by přístup, který Komise sleduje, zabránil narušením hospodářské soutěže,“ uvedl Thomas Kropp.

Letecká doprava je odvětvím mezinárodních služeb a pokrývá dva různé trhy s odlišnou tržní dynamikou: jednotný evropský trh v rámci EHP na jedné straně a mezinárodně regulovaný trh na straně druhé. Návrh Komise by měl jasně odrážet tento rozdíl, usilovat o zachování rovných podmínek v rámci EHP a zároveň aktivně podporovat globálně uplatnitelné normy pro udržitelnost.

Co se týče problematiky emisí CO₂, Thomas Kropp vypracoval stanovisko k oznámení týkajícímu se programu kompenzace a snižování emisí oxidu uhličitého v mezinárodním civilním letectví (CORSIA), které bylo také přijato na říjnovém plenárním zasedání. V tomto dokumentu EHSV podporuje návrh Komise na změnu směrnice 2003/87/ES, pokud jde o oznámení kompenzací v roce 2021, a jeho urychlené přijetí, aby byla zaručena právní jistota. (mp)

Nedávné události způsobené pandemií COVID-19, extrémní počasí v důsledku narušení klimatu, kybernetické útoky a brexit ukazují, že musíme přehodnotit naše priority, zlepšit odolnost a udržitelnost potravinových systémů v EU, a posílit tak její autonomii. Pro řadu občanů EU není potravinové zabezpečení samozřejmou věcí.

Podle EHSV je naprosto nezbytné vytvořit soubor nástrojů, který by zahrnoval opatření pro řízení rizik, díky nimž by se potravinové řetězce mohly vyrovnat s extrémními situacemi a příslušné orgány, zemědělci a celé odvětví byli schopni přijmout okamžitá opatření.
Výbor ve svém stanovisku z vlastní iniciativy na téma Strategická autonomie a potravinové zabezpečení a udržitelnost navrhuje, aby byla definice otevřené strategické autonomie uplatňovaná na potravinové systémy založena na produkci potravin, pracovní síle a spravedlivém obchodu, přičemž hlavním cílem je zajistit pro všechny občany EU potravinové zabezpečení a udržitelnost prostřednictvím spravedlivých, zdravých, udržitelných a odolných potravinových řetězců.
„Zemědělské podniky, úrodná zemědělská půda a voda jsou strategickými aktivy a musejí být chráněny v celé EU, protože tvoří páteř naší otevřené strategické potravinové autonomie,“ zdůraznil zpravodaj stanoviska EHSV Klaas Johan Osinga. (mr)

EHSV apeluje na tvůrce politik, aby zavedli komplexní a ucelenou strategii, která podpoří vyvážený, soudržný, spravedlivý a udržitelný rozvoj venkova a měst. Konkrétně jde mimo jiné o to, využít potenciálu místních komunit a podporovat ve venkovských oblastech tradiční průmyslová odvětví, vytvářet zde nové hospodářské činnosti a pracovní příležitosti a zároveň stimulovat synergie s městskými oblastmi.

Ve svém stanovisku Na cestě k ucelené strategii pro udržitelný rozvoj venkova a měst předkládá EHSV několik doporučení založených na zapojení mnoha zúčastněných stran a přístupu „zdola nahoru“, což jsou podle Výboru klíčové faktory pro zajištění udržitelnosti a místní odpovědnosti za politiky týkající se venkova.

Zásadní význam průřezové koordinace a odpovídajících politik

„K opatřením a financování v rámci různých politik, které mají dopad na venkovské oblasti, je nezbytné zaujmout integrovaný přístup, a zajistit tak, že venkovské oblasti budou nejen udržitelnými, ale také atraktivními místy pro život. Kvalita života na venkově bude posuzována podle toho, jak se zvýší počet mladých lidí, kteří se zde usadí, a také podle nových iniciativ, jež povedou k vytvoření kvalitních a dobře placených pracovních míst,“ zdůraznil zpravodaj stanoviska Josep Puxeu Rocamora. (mr)

Je nutné přepracovat fiskální pravidla EU, a to nejen s cílem stabilizovat ve střednědobém horizontu naše hospodářství, ale také aby bylo možné financovat jeho sociální a ekologickou transformaci a zajistit plnou zaměstnanost, kvalitní pracovní místa a spravedlivý průběh zavádění změn. EHSV to ve svém stanovisku, jehož autorkou je Dominika Biegon a které bylo přijato na říjnovém plenárním zasedání, vyjádřil zcela jasně: Evropská komise musí pokračovat v revizi rámce správy ekonomických záležitostí EU.

Dominika Biegon ve svém proslovu na zasedání uvedla: „EHSV se domnívá, že je třeba utvářet budoucí podobu fiskálního rámce EU pragmatickým způsobem. Z našeho stanoviska je patrné, že ideologické rozpory v diskusi o státním dluhu je možné překonat. Fiskální pravidla EU lze podstatně vylepšit, aniž by bylo nutné měnit Smlouvy EU. Můžeme odstranit problém chronického nedostatku veřejných investic a dát členským státům větší prostor, aby mohly v budoucnu náležitě reagovat na případný hospodářský útlum a zároveň si zachovat fiskální udržitelnost. Orgány EU by měly neprodleně navrhnout reformy, které vytvoří podmínky pro dosažení udržitelného oživení a spravedlivé transformace.“

Kromě toho je nezbytné, aby byly organizace občanské společnosti ve větší míře zapojeny do evropského semestru, a to na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU. Toto účinné zapojení občanské společnosti by se mělo řídit zásadou partnerství, která je odedávna uplatňována při správě evropských strukturálních a investičních fondů. (mp)

Ve stanovisku z vlastní iniciativy přijatém na říjnovém plenárním zasedání stanovil EHSV opatření pro to, aby se reklama přizpůsobila výzvám spojeným se změnou klimatu a s oživením po pandemii a současně nadále plnila svou důležitou úlohu v evropském hospodářství a kultuře.

Evropský hospodářský a sociální výbor doporučuje rámec pro moderní reklamní průmysl, který si zachová zásadní úlohu v hospodářském růstu, tvorbě pracovních míst a podpoře evropské kultury, přičemž se zároveň stane spolehlivou pákou pro odpovědnou spotřebu.

Podle různých studií znamená každé euro vynaložené na reklamu podporu pro evropskou ekonomiku v 5 až 7krát větší hodnotě. Šíří se nové výrobky a služby, rozšiřuje se hospodářská soutěž a je financován přístup veřejnosti ke sdělovacím prostředkům, umění a sportu. Odvětví reklamy je ale také často kritizováno za to, že podporuje nadměrnou spotřebu a má negativní dopad na společnost a životní prostředí.

„Snažíme se hledat cesty, kterými by se toto odvětví mělo ubírat, aby zůstalo efektivní, ale aby se současně vyvíjelo v souladu se zásadami udržitelného rozvoje,“ vysvětluje zpravodaj příslušného stanoviska Thierry Libaert.

EHSV v první řadě vyzývá podniky a agentury, aby zvážily, jak by mohly do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 % a do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality.

Udržitelnost by se měla stát součástí všech reklamních kampaní. V praxi by provozovatelé reklamy mohli být pobízeni ke snížení spotřeby energie digitálních billboardů nebo ke zlepšení jejich recyklovatelnosti. V zájmu snížení environmentálního dopadu tištěné reklamy by podniky mohly přejít k využívání papíru z udržitelně obhospodařovaných lesů (s certifikáty PEFC a FSC) a tiskových barev dodržujících normy REACH a GreenGuard.

Reklamní postupy mohou taktéž spotřebitele „popostrčit“ k tomu, aby kolektivně snížili svou environmentální stopu. Reklama by například mohla podporovat spolujízdu tím, že by byli méně často zobrazováni řidiči jedoucí v autě sami. Měly by být upevňovány osvědčené postupy, a sice tím, že by se v rámci vysokoškolského vzdělávání v oboru komunikace kladl větší důraz na otázky životního prostředí.

Další debata, k níž mělo dojít již dávno, se týká nerealistického zobrazování, např. když jsou škodlivé výrobky na jedno použití prezentovány jako „udržitelné“. Ze studie, kterou v roce 2020 provedly vnitrostátní orgány na ochranu spotřebitele a Evropská komise, totiž vyplynulo, že tvrzení na internetových stránkách podniků v tom smyslu, že určitý výrobek je šetrný k životnímu prostředí, byla ve 42 % případů nepravdivá nebo přehnaná.

EHSV se domnívá, že širší konsenzus v rámci reklamní komunity ohledně poskytování faktických a přesných informací by spotřebitelům umožnil identifikovat výrobky, jež skutečně mají nižší dopady na životní prostředí. V tomto ohledu je úkolem Evropské komise pracovat na celounijních předpisech, které podpoří reklamní průmysl v boji proti dezinformacím.

Tento přístup by rovněž měl pobízet reklamní společnosti k tomu, aby se k uvedeným standardům přihlásily. Podpora by snížila riziko, že reklamní společnosti přejdou k zahraničním technologickým společnostem, které ovládají velkou část digitálních reklamních systémů, a posílila by odvětví, které zůstává ústředním prvkem přechodu Evropy k udržitelnější spotřebě. (dm)

 

EHSV v nedávné zprávě o návrhu nové průmyslové strategie EU poukázal na to, že v zájmu dalekosáhlého oživení musí být v období po pandemii do této průmyslové strategie zapojena občanská společnost. Tato strategie se musí zaměřit na udržitelnost a dobré životní podmínky, měřit sociální dopady a podporovat účinný a přístupný systém zdravotní péče.

Během pandemie COVID-19 vyšly najevo slabé stránky evropské ekonomické struktury, zejména regionální nerovnosti, nedostatek dovedností, rizika pro jednotný trh a dodávky strategických produktů. Evropská komise z toho vyvodila poučení a aktualizovala svůj plán pro ekologičtější, digitálnější a konkurenceschopnější průmysl, jímž je nová průmyslová strategie pro Evropu.

EHSV vypracoval zprávu o této aktualizaci a doplňující stanovisko, v němž poukázal na podmínky pro inkluzivní a inovativní ekosystém zdravotní péče, jenž může podpořit průmysl v EU.

V této zprávě EHSV vyzývá všechny skupiny působící v evropském hospodářství – od odborových organizací, průmyslu a malých a středních podniků po další organizace občanské společnosti a veřejné orgány – , aby utvářely jeho budoucnost. Současná strategie se zaměřuje na podniky, avšak podle EHSV je nezbytné, aby byly při koncipování cílů a ukazatelů nezbytných pro úspěšnou změnu zohledněny názory sociálních partnerů. Dodává, že konkurenceschopnost nemůže být jediným ukazatelem proveditelné dlouhodobé strategie. Navrhovaná strategie musí obsahovat širší soubor klíčových ukazatelů výkonnosti. EHSV se domnívá, že konkurenceschopnost a investice nestačí. Má-li být evropský průmysl skutečně udržitelný, klíčové ukazatele výkonnosti musí rovněž podporovat dobré životní podmínky a udržitelný růst.

Důležitými oblastmi, na které je třeba se zaměřit, jsou dopady pracovních a výrobních podmínek na společnost i životní prostředí a také kvalita pracovních míst.

Další soubor ukazatelů by měl posuzovat přechod k oběhovému hospodářství, které neprodukuje žádný odpad. V neposlední řadě je třeba rovněž monitorovat průřezové faktory ve všech odvětvích průmyslu, jako jsou investice do výzkumu a vývoje, aby se zajistilo, že podniky a pracovní místa budou trvalá.

Významné projekty společného evropského zájmu jsou celounijní projekty, které podporují rozvoj inovací, jenž má zásadní význam pro zelenou a digitální transformaci. EHSV je toho názoru, že k řádnému provádění těchto projektů je v první řadě nutné využít know-how organizací pracovníků. Zadruhé musí být tyto projekty posuzovány s ohledem na hodnotu a pracovní místa, které vytvářejí, a na dovednosti, jež pracovníci a podniky potřebují k modernizaci průmyslových odvětví.

Dalším důležitým nástrojem, který Evropu znovu vynese na přední místo v oblasti průmyslové výroby, jsou normy. Výbor zdůrazňuje, že normy vypracované evropskými podniky by neměly šířit pouze tyto podniky, ale že by je měla podporovat i Komise a měla by jim s jejich šířením pomoci.

Dodatečné stanovisko se zabývá tím, jak by mohla strategie zlepšit přístup ke spravedlivější a lépe koordinované zdravotní péči v Evropě.

EHSV doporučuje, aby se kladl důraz na správu, diverzifikaci dodávek a digitální zdravotní péči, které spolu vzájemně souvisejí. Lépe řízené podniky by umožnily hladší fungování jednotného trhu a podpořily by nové podniky. Větší počet výrobců by zase umožnil spolehlivější přístup ke zdravotnickému materiálu a zdravotním službám. Podobný účinek by měly i pobídky k tomu, aby se výroba základních materiálů a produktů vrátila zpět do Evropy.

Opatření, která by umožnila, aby digitální systémy zdravotní péče fungovaly mezi organizacemi a přes hranice, by dále posílila jednotný trh pro průmysl a zlepšila péči. Z těchto důvodů EHSV vyzývá k přijetí opatření na posílení součinnosti mezi veřejným a soukromým sektorem, velkými společnostmi a malými a středními podniky a na stimulaci investic do výzkumu a vývoje a odborné přípravy všech pracovníků ve zdravotnictví. (dm)

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) v souvislosti s diskusí o dosažení klimaticky neutrální společnosti vyzývá, aby byly podniknuty rozsáhlejší kroky na ochranu evropského sklářského průmyslu.

EHSV vybízí tvůrce unijních politik, aby sklářský průmysl zařadili na přední místo mezi současnými politickými prioritami, mj. v rámci balíčku „Fit for 55“, balíčku týkajícího se oběhového hospodářství, Digitální agendy, agendy v oblasti strategických hodnotových řetězců a mezinárodní obchodní politiky EU a souvisejících nástrojů.

EHSV oceňuje opatření, která EU provádí s cílem podpořit sklářský průmysl a napomoci tak dosažení klimaticky neutrální společnosti. Domnívá se, že tomuto průmyslu přináší obrovské obchodní příležitosti iniciativa EU „renovační vlna“, která by mohla podnítit investice a zároveň výrazně přispět ke snížení emisí CO₂ z budov. Důrazně však doporučuje uskutečnit v tomto odvětví také energetickou transformaci. Je třeba poskytnout mu finanční podporu na kapitálové a provozní výdaje a zamezit nekalé soutěži ze strany subjektů mimo unijní trh.

EHSV na toto téma vypracoval stanovisko z vlastní iniciativy, které přijal na svém říjnovém plenárním zasedání. Požaduje v něm, aby byla souběžně učiněna různá opatření s cílem učinit sklářský průmysl ekologičtějším a energeticky účinnějším, ale také posílit jeho konkurenceschopnost a zachovat v něm kvalitní pracovní místa.

„Sklo se používá všude – v dopravě, při stavbě budov, v obranném průmyslu nebo třeba v mobilních telefonech. Chce-li EU plně využít potenciál nových odbytišť pro sklářské výrobky a zároveň si poradit s výzvami provázejícími ekologickou a digitální transformaci, musí pro toto odvětví navrhnout průmyslovou strategii,“ prohlásil zpravodaj stanoviska Aurel Laurenţiu Plosceanu.

EHSV vyzval Komisi a Evropský parlament k vypracování nových opatření EU, co se týče klimatických cílů a strategických hodnotových řetězců, aby bylo možné obnovit v Evropě výrobu fotovoltaických článků a zabezpečit výrobu dalších strategických sklářských výrobků a související hodnotové řetězce.

EHSV má za to, že tento okamžik je pro sklářský průmysl zlomový. Na jednu stranu se musí vypořádat se strukturálními změnami, které jsou spojeny s digitální a ekologickou transformací. V nadcházejících třech desetiletích bude třeba zajistit, aby výrobní postupy splňovaly požadavky na uhlíkovou neutralitu a oběhovost. V dohledné době pak budou ještě více automatizovány a digitalizovány.

Na stranu druhou bude právě sklářský průmysl těmto změnám razit cestu a v nejbližších letech se pro řadu jeho výrobků otevřou nové obchodní příležitosti.

„EU by sklo měla označit za trvalý materiál a uznat jeho přínosnost z hlediska udržitelných obalových systémů a zásad oběhového hospodářství. Odvětví recyklace skla skýtá nesmírný potenciál – mohou v něm vzniknout nová pracovní místa a může přilákat další nadané pracovníky,“ uvedl spoluzpravodaj stanoviska Gerald Kreuzer.

EHSV proto EU žádá, aby uznala, že sklo je nezbytné pro výrobu zelené energie. (ks)

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vyjádřil určité výhrady k nedávnému návrhu Komise týkajícímu se zavedení smíšeného vzdělávání – tradičního vyučování zajišťovaného učiteli v kombinaci s on-line nebo jiným samostatným učením – v rámci primárního a sekundárního vzdělávání, přičemž zpochybnil jeho vhodné načasování vzhledem k tomu, v jak rozsáhlé míře postihla pandemie COVID-19 vzdělávací systémy v Evropě i jinde.

EHSV ve svém stanovisku ke smíšenému učení, které přijal na říjnovém plenárním zasedání, rovněž vyslovil obavy, zda je tento způsob vyučování vhodný pro žáky základních škol a mladší středoškolské studenty. Podle jeho názoru by měl být nejprve zaveden ve vyšších ročnících, protože mladší žáci, zejména na prvním stupni, zpravidla nejsou dostatečně vyspělí k tomu, aby se učili samostatně.

„Pochybujeme o tom, že je nyní vhodná chvíle pro to, abychom ve školách zaváděli či prosazovali smíšené učení. Pandemie COVID-19 měla obrovský dopad na vzdělávací systémy a na děti, zejména na ty nejmenší, které teprve nastoupily do školy. Smíšené učení znamená samostatné učení, které vyžaduje určité dovednosti,“ uvedla zpravodajka stanoviska Tatjana Babrauskienė.

EHSV prohlásil, že uznává, že smíšené učení může zlepšit přístup ke vzdělávání, odborné přípravě a digitální schopnosti, jak se ukázalo během krize způsobené koronavirovou pandemií.

Během pandemie však také vyšlo najevo, že někteří studenti nejsou pro tento způsob učení vybaveni, ať už materiálně, či psychicky, což mohlo v nejhorším případě vést k předčasnému ukončení školní docházky. Dále se ukázalo, že pro socializaci dětí a jejich duševní zdraví má zásadní význam blízký kontakt s vrstevníky.

„Význam socializační úlohy vzdělávání nelze podceňovat. Nejedná se pouze o seznámení s vědou, fyzikou či matematikou. Jde o to, že děti spolu chodí do školy, navazují kontakty a setkávají se se svými vrstevníky. Je to otázka prezenčního vzdělávání a duševního zdraví,“ uvedl spoluzpravodaj Michael McLoughlin.

EHSV vydal 21 doporučení, s jejichž pomocí lze zajistit, aby mělo smíšené učení v rámci vzdělávání pozitivní úlohu. Jedním z klíčových bodů je to, že by mělo být zaváděno a financováno s cílem posílit vzdělávání a odbornou přípravu všech studentů, se zvláštním zaměřením na studenty z nízkopříjmových skupin, se zdravotním postižením a z venkovských oblastí.

Během koronavirové krize se ukázalo, že smíšené učení je značně náročné na čas a kreativitu učitelů, kteří jsou již tak přetěžováni. Pro úspěch samostatného učení a pro dohled nad ním je jejich úloha klíčová.  

V Evropě již nyní panuje nedostatek učitelů, což má částečně mzdové důvody a částečně je to dáno obtížnými pracovními podmínkami. Je proto důležité sledovat vliv smíšeného učení na podmínky a pracovní zátěž, aby se zabránilo syndromu vyhoření. V zájmu zmírnění tlaku vyzývá EHSV vnitrostátní orgány, aby učitele při odborné přípravě na tento nový způsob vyučování podporovaly. (ll)

Nadměrná úmrtnost odhalila během této pandemické krize strukturální a systémové problémy v modelu péče poskytované v pečovatelských domech. Navíc je tento model péče vzhledem ke zvyšující se naději dožití a k souvisejícímu nárůstu počtu starších osob, který lze v příštích letech očekávat, třeba reformovat.

Během slyšení, které uspořádal EHSV na téma „Na cestě k novému modelu péče o seniory: poučení z pandemie COVID-19“, byly identifikovány hlavní výzvy, před nimiž toto odvětví stojí, a to mimo jiné, jak zajistit lepší přístupnost, cenovou dostupnost a kvalitu péče i odpovídající počet pečovatelů, kteří budou pracovat za lepších podmínek.  Závěry tohoto slyšení budou využity ve stanovisku z vlastní iniciativy, které Výbor na toto téma připravuje.

Zpravodaj stanoviska Miguel Ángel Cabra de Luna uvedl: „Toto stanovisko nemá představovat komplexní přístup ke stárnutí, ale bude se soustředit na otázku péče o seniory, protože to byli právě oni, koho koronavirová pandemie postihla nejvíce.“

Na slyšení byly prezentovány modely zdravotní péče v členských státech, v jejichž rámci byly předvedeny různé přístupy a problémy, jež pandemie vyvolala.

Podle zprávy o dlouhodobé péči z roku 2021, kterou připravila Komise a Výbor pro sociální ochranu, se očekává, že z důvodu stárnoucí populace se poptávka po dlouhodobé péči výrazně zvýší. V příštích třiceti letech se má počet těch, jimž bude 65 let a více, zvýšit o 41%, tedy na 130,1 milionu osob.

Generální tajemník sítě AGE Platform Europe Maciej Kucharczyk prohlásil: „Rozvíjení systémů kvalitní péče představuje příležitost a služby jsou prostředkem k tomu, jak posílit autonomii, nezávislost a kvalitu života.“

Tuscany Bell z Evropské federace odborových svazů veřejných služeb (EPSU) uvedla: „Abychom mohli poskytovat osobám, které potřebují péči, odpovídající služby, musíme zajistit vhodné pracovní podmínky a dostatečný počet kvalifikovaných pracovníků. V současnosti připadá na příliš mnoho klientů příliš málo pečovatelů.“

Vzhledem k tomu, že problematika aktivního stárnutí má průřezový charakter a týká se hospodářské a sociální politiky, je nutná koordinace mezi sociálními a zdravotními službami. Dlouhodobá péče by se tak stala přístupnější a umožnila by starším osobám důstojný život. (at)

Seminář na téma Propojení EU 2021 (Connecting EU 2021), který se konal v Lisabonu, skončil. Již po čtrnácté jsme se sekali s odborníky na komunikaci z řad organizované občanské společnosti a s tiskovými referenty a hovořili s nimi o tom, jak by podle nás měla Evropa vypadat. Nyní je načase, abychom tyto představy o silné, bezpečné, dobře chráněné, spravedlivé, inkluzivní a nadějné Evropě ve skutečnost.

Rádi bychom poděkovali všem našim hostům, řečníkům, moderátorům, novinářům, členům EHSV, kolegům a přátelům za intenzivní setkání v kouzelném Lisabonu plné kreativních nápadů. Všichni můžeme být hrdí na náš společný úspěch.
Zůstaňme v kontaktu a zůstaňte propojeni.

Tým tiskového oddělení EHSV