Na začátku září 2021 jsem spolu s rektory ostatních pěti zakládajících univerzit naší evropské sítě Eutopia v Bruselu přivítala rektory tří dalších univerzit, jež se nově staly členy naší sítě. Tato setkání byla velmi důležitá, a to z mnoha důvodů.

V první řadě a možná zejména proto, že jsme se po dlouhých měsících konečně mohli opět setkat osobně. Když jsme v březnu 2020 museli učinit překotné rozhodnutí, že univerzita bude dále fungovat po internetu, všichni jsme doufali, že to bude jen nakrátko. Také proto, že nikdo z nás si v tu chvíli nedokázal představit, jak by se dalo udržet fungování univerzity v režimu on-line. Nějak jsme to ale zvládli. Učitelé byli bleskově proškoleni, jak si zorganizovat výuku po internetu. Vypracovali jsme postupy pro práci v laboratořích, tak aby se mohlo pokračovat v té nejdůležitější práci, a vytvořili nové dočasné řídicí orgány, jejichž úkolem bylo provést univerzitu tímto mimořádným obdobím. Vše jsme zvládli, a to díky odhodlání a obrovské vytrvalosti mnoha lidí. 

Z uplynulého období jsme získali mnohá ponaučení, ale já bych se chtěla zaměřit hlavně na tři z nich.

Zaprvé, existují nerovnosti. To COVID jasně prokázal. Pravděpodobnost onemocnění i úmrtí je v této společnosti rozložena nerovnoměrně. Chudí lidé, lidé s nižším vzděláním a osoby odlišného etnického původu nebo z přistěhovaleckého prostředí, ti všichni byli touto krizí tvrdě zasaženi. Zaznamenali jsme to také mezi našimi studenty. Zkuste se zapojit do vzdělávání po internetu, když nemáte počítač nebo prostor pro studium, nebo když se musíte dělit se sourozenci. Zkuste držet krok se studiem, když nevíte, jak zaplatit účty, protože všechny studentské práce byly zastaveny. Nerovnosti existují. A dále se prohlubují.

Zadruhé, současná generace studentů je silná a odolná. V uplynulém roce a půl odvedli velký kus práce, někdy za značně nelehkých okolností. Mám na mysli zejména zástupce studentů. V uplynulém roce a půl se v podstatě podíleli na řízení univerzity. Velmi jsem ocenila jejich čerstvý pohled na věc, bezpočet inspirativních návrhů a jejich někdy drsnou, ale spravedlivou a vždy konstruktivní kritiku.

Zatřetí, přestože jsme všichni velmi rádi, že můžeme být opět zpátky v univerzitním kampusu, měli bychom se dále vzdělávat formou smíšeného učení – někteří budou přítomni v učebnách, někteří se budou vzdělávat přes internet, někteří v prostorách mimo kampus – tak budou šance na vzdělání spravedlivější a hlavně větší. Základem našeho pedagogického projektu byla příliš dlouho především výuka „ex cathedra“. Měli bychom zajistit více času a prostoru pro informální a interaktivní učení. Smíšené učení může tomuto přechodu napomoci.  
Již před propuknutím pandemie COVID-19 učinila moje univerzita první kroky směrem ke kombinovaným formám výuky. Prostřednictvím projektu weKONEKT.brussels jsme studentům umožnili kontakt s městem, s oborem a s odborníky z praxe. Díky tomu, že se přednášelo v prostorách, které by se v budoucnu mohly stát jejich pracovištěm, a díky zapojení odborníků z praxe do vzdělávání se výuka obohatila a zároveň studenti získali realističtější představu o trhu práce. 

Nyní tento model sdílíme s našimi partnery z Eutopie. Podle nás je toto správný způsob, jak zajistit, aby naši studenti obstáli i v budoucnu, až školu dokončí, a aby získali dovednosti a kompetence, díky nimž budou moci v dalším životě úspěšně čelit výzvám, které před nimi vyvstanou. 

Caroline Pauwels