EHSV info

Politika soudržnosti má klíčový význam pro vytvoření nové vize pro Evropskou unii v období po pandemii COVID-19 – vize, která se zaměří na prosperitu, začleňování a udržitelnost z hlediska životního prostředí a v jejímž rámci bude plně zapojena organizovaná občanská společnost. To bylo hlavní sdělení předsedkyně EHSV Christy Schweng na zářijovém plenárním zasedání EHSV, jež podpořila rovněž Elisa Ferreira, evropská komisařka pro soudržnost a reformy.

Od počátku krize COVID-19 se politika soudržnosti zásadně podílí na hledání řešení v rámci této naléhavé situace a i v průběhu programového období 2021–2027 by měla být nadále využívána k řešení výzev a nerovností existujících v rámci členských států i mezi nimi a mezi regiony, městy a obyvateli. Situace se totiž v tomto ohledu v průběhu pandemie zhoršila.

„Politika soudržnosti hraje klíčovou roli při zajišťování vyváženého oživení, v jehož rámci nebude nikdo opomenut. Zásada partnerství s organizacemi občanské společnosti je zakódována v DNA této politiky. Přáli bychom si, aby byla rozšířena i na iniciativu NextGenerationEU a na provádění národních plánů pro oživení a odolnost. Je také třeba tuto politiku odbyrokratizovat a více ji digitalizovat a zefektivnit,“ prohlásila Christa Schweng.

Komisařka Ferreira uvedla, že krize COVID-19 prohloubila stávající nerovnosti a přinesla další, přičemž zasáhla především pracovníky v přední linii, zranitelné osoby, jako jsou starší lidé a osoby se zdravotním postižením, lidi s omezenějším přístupem ke službám a ty, na koho ve větší míře dolehlo omezení pohybu, tedy ženy a mladé lidi. „Naše Unie je pouze tak silná, jak silný je její nejslabší článek. Aby mohla být Unie pevná a aby prosperovala, musíme potírat a snížit nerovnosti, jinudy cesta nevede. Základem oživení musí být sociální spravedlnost a inkluzivnost. Sociální problémy nelze vyřešit, pokud se nevypořádáme s územními a regionálními nerovnostmi. Musíme brát ohled na to, kde lidé žijí.“ (mp)

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) se připojuje k úsilí EU o zvrácení znepokojivého trendu, kdy ubývá svobody sdělovacích prostředků a narůstá omezování nezávislosti novinářů, což je způsobeno stále větším tlakem ze strany různých mocenských a obchodních struktur, špatnými platy, koncentrací vlastnictví sdělovacích prostředků a šířením falešných zpráv na sociálních médiích a prostřednictvím jiných kanálů.

EHSV během diskuse s vedoucí bruselské kanceláře organizace Reportéři bez hranic Julií Majerczak a generálním tajemníkem Evropské federace novinářů Ricardem Gutiérrezem, která proběhla v rámci zářijového plenárního zasedání, vyjádřil své znepokojení nad tím, že se novináři stále častěji stávají terčem slovních a fyzických útoků, přičemž 16 novinářů bylo od roku 2015 zavražděno.

„V Evropě pozorujeme tendence, které nemůžeme tolerovat. Svoboda a rozmanitost sdělovacích prostředků jsou předpokladem dobře fungující demokracie, a proto se týkají nás všech. Profesionální žurnalistiku nelze nikdy nahradit algoritmy, agregací zpráv a sociálními sítěmi,“ prohlásila předsedkyně EHSV Christa Schweng.

EHSV podpořil nejnovější iniciativy Evropské komise, včetně doporučení týkajícího se bezpečnosti novinářů, které minulý týden představila komisařka Věra Jourová. Uvítal také projev předsedkyně Komise o stavu Unie, v němž Ursula von der Leyen oznámila plány na předložení Evropského aktu o svobodě sdělovacích prostředků.

Ve stanovisku Zajištění svobody a rozmanitosti sdělovacích prostředků v Evropě, které bylo přijato na plenárním zasedání, vyzval EHSV Komisi, aby uplatnila obecná pravidla podmíněnosti a uvalila rozpočtové sankce na země, v nichž je vážně ohrožena svoboda a pluralita sdělovacích prostředků.

Zpravodaj stanoviska Christian Moos varoval, že „doporučení týkající se ochrany a bezpečnosti novinářů nebudou stačit. Nesmíme dále ztrácet čas. Členské státy, které potlačují svobodu sdělovacích prostředků, musí být vyloučeny z nástroje Next Generation EU. Musí být uplatněno nařízení o podmíněnosti. Maďarsko a Polsko aktivně ničí svobodu sdělovacích prostředků nebo ji už zničily. Vlády těchto zemí musí obnovit demokracii a právní stát, jinak již nemohou být členy EU, která svými zákony demokracii a právní stát – a jakožto jejich nezbytný předpoklad i svobodu sdělovacích prostředků – zaručuje.“

Paní Majerczak a pan Gutiérrez vyjádřili svoji podporu tomuto stanovisku EHSV a opatřením EU v zájmu zabezpečení svobody a plurality sdělovacích prostředků. Zdůraznili však, že je důležité zajistit, aby doporučení a navržený plán Komise nezůstaly pouze kusem papíru. (ll)

Silný důraz na oživení EU, zdravotní unii a digitalizaci, odhodlání bránit právní stát a zaměření na budoucnost Evropy: EHSV vítá tyto aspekty letošního projevu o stavu Unie, které jsou v souladu s jeho vlastními prioritami.

EHSV považuje i nadále za svou prioritu provádění reforem stanovených v národních plánech pro oživení a odolnost, přičemž je zapotřebí zohlednit potřeby zaměstnavatelů, pracovníků a občanské společnosti jako takové.

„Tyto reformy lze provést pouze s plným zapojením organizované občanské společnosti,“ upozornila předsedkyně EHSV Christa Schweng.

Rychlý výzkum, dostupnost a zavedení vakcín proti onemocnění COVID-19 ukázaly, že Evropa drží své slovo. Vytvoření skutečné zdravotní unie, kterou ve svém projevu zdůraznila předsedkyně Komise Ursula von der Leyen, je jednou z klíčových priorit současného funkčního období EHSV.

EHSV zdůrazňuje, že pokud jde o investice do budoucích technologií, musí EU rozvíjet vlastní vizi a strategii digitální svrchovanosti. Zároveň však musí zůstat otevřená volnému obchodu a podporovat multilaterální systém.

Předsedkyně EHSV uvítala rovněž pevný postoj, který zaujala Evropská komise na obranu právního státu. Evropské hodnoty musíme hájit!

EHSV se domnívá, že úspěch evropského hospodářského a sociálního modelu bude do budoucna značně záviset na naší schopnosti navazovat partnerství a kontakty se zbytkem světa – od našich bezprostředních sousedů, jako jsou země západního Balkánu, až po další z geopolitického hlediska strategické partnery. (at)

EHSV obecně schvaluje novou strategii EU proti obchodování s lidmi na období 2021–2025, avšak zároveň upozorňuje na nutnost začlenit do této politiky sociální rozměr.

Co se týče práv obětí a sociálního rozměru, je nová strategie EU, jež usiluje o vymýcení obchodování s lidmi, nedostatečná. EHSV má za to, že situace obětí není ve strategii systematicky řešena humanistickým způsobem.

Spoluzpravodaj EHSV Carlos Manuel Trindade zdůraznil, že „obchodování s lidmi způsobuje obětem obrovské utrpení a jedná se o útok na důstojnost. V rámci tohoto úsilí by tedy měl být zohledněn sociální rozměr.“

Vzhledem k tomu, že zisky z toho obchodu i počet obětí vzrůstají, EHSV vítá názor Komise, že směrnice o boji proti obchodování s lidmi musí být prováděna ve všech členských státech a že její přezkum musí vycházet z důkladného posouzení zjištěných nedostatků a vývoje tohoto jevu.

Dále EHSV poukazuje na to, že je nutné posílit postihy, a souhlasí se zavedením minimálních norem na úrovni EU, které by kriminalizovaly sítě zapojené do celého procesu obchodování s lidmi a jejich vykořisťování.

Začlenění sociálního rozměru do provádění strategie

Tento plán naprosto neumožňuje uznávat a vymáhat práva obětí, což by mělo být středobodem při prosazování lidské důstojnosti a lidských práv. Obětem by mělo být přiznáno právo na začlenění do hostitelské společnosti prostřednictvím vhodného a zrychleného integračního procesu.

Ve stanovisku je rovněž zdůrazněna potřeba vytvořit v zemích původu důstojné a přiměřené ekonomické a sociální podmínky pro obyvatelstvo, což je hlavní faktor, který ztěžuje získávání obětí pro obchodování s lidmi nebo mu brání.

V neposlední řadě by měla být v nové strategii uznána důležitá pomoc, kterou poskytují sítě solidarity v rámci komunity a jež je zaměřena na ochranu, přijímání a sociální začleňování obětí, a činnost organizací občanské společnosti. (at)

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vítá úsilí Komise harmonizovat opatření, jež upravují dobrovolný návrat migrantů a jejich opětovné začlenění v zemi jejich původu. Zároveň však má pochybnosti o tom, do jaké míry jsou některé předložené návrhy proveditelné, a také obavy, že by se dobrovolné návraty mohly zvrtnout ve vyhošťování migrantů z EU.

EHSV zdůrazňuje, že většina dobrovolných návratů nefunguje správně, protože země původu nejsou do tohoto procesu dostatečně zapojeny a migranti s neoprávněným pobytem se často vrátit nechtějí.

Tento postoj vtělil EHSV do svého stanoviska ke Strategii pro dobrovolný návrat a opětovné začlenění, jež bylo přijato na zářijovém plenárním zasedání a v němž se podrobněji zaměřil na strategii, která je jedním z klíčových cílů Nového paktu o migraci a azylu.

EHSV v něm zopakoval své výhrady k tomuto paktu, který je podle něj téměř výlučně zaměřen na boj proti neoprávněným pohybům a pobytu, ať už na hranicích nebo prostřednictvím dobrovolných a nucených návratů, nenabízí však komplexní přístup k řízení migrace pomocí legální a bezpečné mobility. To podle EHSV představuje strategickou slabinu migrační a azylové politiky EU.

„Musíme řešit příčiny nelegální migrace, ne její následky. To znamená, že musíme zajistit bezpečné a účinné způsoby vstupu do EU. Pokud se nám to podaří, mohl by se počet nelegálních migrantů snížit,“ uvedl zpravodaj stanoviska José Antonio Moreno Díaz.

Stávající nesystematický přístup má řadu nedostatků.

Pobídky, které jsou v současné době poskytovány zemím původu, je mohou ve skutečnosti odrazovat od toho, aby se pokusily příliv migrantů omezit, neboť tyto pobídky jsou nabízeny v rámci programů založených na existenci neoprávněně pobývajících osob.
EHSV podle jeho slov obzvláště znepokojuje cíl paktu zvýšit počet rychlých dobrovolných návratů z vnějších hranic EU.

„Jsou všechny tyto urychlené návraty skutečně dobrovolné, nebo jde o vyhoštění? Obáváme se, že se „dobrovolné návraty“ mohou stát eufemismem pro vyhošťování nebo pro poskytování finančních náhrad cílovým zemím, které tyto navracené osoby přijímají, aniž by dostatečně zohledňovaly jejich přání nebo – a to je ještě znepokojivější – jejich práva,“ prohlásil zpravodaj Moreno Díaz.

EHSV došel k závěru, že spolupráce se třetími zeměmi musí být ve všech ohledech podmíněna tím, že tyto země budou dodržovat mezinárodní veřejné právo a zajistí ochranu lidských práv a základních svobod.

 

Ve svých dvou stanoviscích k návrhům právních předpisů EU o umělé inteligenci vyzývá EHSV k úplnému zákazu přidělování sociálního kreditu a k zavedení mechanismu pro vyřizování stížností a zjednávání nápravy pro lidi, kteří utrpěli újmu ze strany systému umělé inteligence.

EHSV na svém zářijovém plenárním zasedání ocenil návrh aktu o umělé inteligenci i Koordinovaného plánu v oblasti umělé inteligence.

Výbor konstatuje, že nová legislativa skutečně klade prvořadý důraz na zdraví, bezpečnost a základní práva a má celosvětový význam, neboť stanoví řadu požadavků, které budou muset vývojáři v Evropě i mimo ni splnit, pokud chtějí své výrobky prodávat v EU.

Návrhy však mají podle EHSV i určité nedostatky, jako např. v oblasti přidělování sociálního kreditu. Výbor poukazuje na nebezpečí, jež hrozí v případě, že se tato praxe prosadí v Evropě, stejně jako se to stalo v Číně, kde může vláda zajít tak daleko, že lidem odepře přístup k veřejným službám.

Návrh aktu o umělé inteligenci sice obsahuje zákaz přidělování sociálního kreditu ze strany veřejných orgánů v Evropě, EHSV však podporuje rozšíření tohoto zákazu, aby se vztahoval i na soukromé a polosoukromé organizace, a vyloučilo se tak využívání tohoto systému například za účelem posouzení úvěruschopnosti žadatele.

EHSV rovněž upozorňuje na nebezpečí spojená s vytvořením seznamu vysoce rizikové umělé inteligence a varuje, že tento přístup může vést k normalizaci a běžnému využívání celé řady postupů v oblasti umělé inteligence, které jsou stále silně kritizovány. Bylo by tak možné provádět biometrické rozpoznávání včetně rozpoznávání emocí nebo afektů, při němž by byl analyzován výraz obličeje dané osoby, tón jejího hlasu, držení těla a gesta s cílem předpovědět její budoucí chování, odhalit lži, nebo dokonce určit, zda je vhodným uchazečem o práci. A stejně tak by bylo možné na základě umělé inteligence posuzovat, klasifikovat, či dokonce propouštět pracovníky nebo hodnotit studenty u zkoušek.

Navrhované požadavky na vysoce rizikovou umělou inteligenci navíc nemohou vždy zmírnit riziko, které představuje pro zdraví, bezpečnost a základní práva a jež je s jejím využíváním spojeno. Je proto nezbytné zavést mechanismus pro vyřizování stížností a zjednávání nápravy, aby tak občané, kteří v důsledku používání systémů umělé inteligence utrpěli újmu, mohli napadnout rozhodnutí přijatá jen na základě nějakého algoritmu.

Obecněji vzato se EHSV domnívá, že akt o umělé inteligenci vychází z předpokladu, že jakmile budou splněny požadavky pro středně a vysoce rizikovou umělou inteligenci, může umělá inteligence do značné míry nahradit lidské rozhodování.

„V EHSV se dlouhodobě zasazujeme o to, aby na umělou inteligenci vždy dohlížel člověk. O všem totiž nemohou rozhodovat algoritmy,“ prohlásila autorka stanoviska EHSV k tomuto tématu Catelijne Muller. „Řada těchto rozhodnutí obsahuje morální složku a má závažné právní důsledky a dalekosáhlý společenský dopad, například v oblasti prosazování práva, soudnictví, sociálních služeb, bydlení, finančních služeb, vzdělávání a pracovněprávních předpisů. Skutečně jsme připraveni umožnit, aby umělá inteligence nahradila rozhodování člověka i v tak zásadních oblastech, jako je prosazování práva a soudnictví?“ (dm)

Vzhledem k tomu, že se Evropa po krizi COVID-19 již pomalu vzpamatovává, je nejvyšší čas přejít od slov k činům a provést strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“. EHSV důrazně doporučuje podporovat transformaci evropských potravinových systémů, aby se staly environmentálně, hospodářsky a sociálně udržitelnějšími. Rovněž zdůrazňuje, že spolupráce (spíše než hospodářská soutěž) mezi subjekty v celém potravinovém řetězci má zásadní význam pro podporu odolnějšího a inkluzivnějšího potravinového systému, jenž by všem zajistil spravedlivý podíl.

Evropská unie oslavila dne 23. září 2021 první „Den ekologické produkce“ a EHSV právě nyní přijal stanoviska Akční plán pro rozvoj ekologické produkce EU a Směrem ke spravedlivému potravinovému řetězci.

Pro činitele přijímající rozhodnutí se nyní nabízejí skvělé příležitosti k tomu, aby uskutečnili nezbytné transformace. Co se týče uplatňování komplexní potravinové politiky, nacházíme se v kritickém bodě.

Cíl zvýšit využívání zemědělské půdy v EU pro ekologické zemědělství z 8,5 % na 25 % je ambiciózní.

Komise v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu stanovila v rámci strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie v oblasti biologické rozmanitosti cíl pro ekologickou produkci, jenž spočívá v tom, že do roku 2030 bude alespoň 25 % zemědělské půdy obhospodařováno ekologicky.

„Ekologické zemědělství musí mít při plnění cílů Zelené dohody pro Evropu důležitou úlohu. Klíčový význam bude mít tržně orientovaný přístup, který umožní dále zvyšovat poptávku spotřebitelů a důvěru v ekologické produkty,“ uvedl zpravodaj stanoviska EHSV k ekologické produkci Andreas Thurner.

EHSV nicméně zdůrazňuje, že jsou nutné dostatečné finanční prostředky na to, aby z tohoto rozsáhlého přechodu na ekologické zemědělství měli přínos všichni občané v EU. (mr)

EU potřebuje účinná a důrazná opatření, která by umožnila snížit emise a vyrovnat se se změnou klimatu. Balíček návrhů v oblasti udržitelného financování, s nímž přišla Evropská komise, by mohl v této souvislosti vést k vytvoření jasného, soudržného a komplexního rámce, který by umožnil rozvoj ekologičtější ekonomiky bez blokačních účinků.

Ve svém stanovisku, které vypracoval Stefan Back a jež bylo přijato na zářijovém plenárním zasedání, EHSV plně podporuje opatření Komise, jejichž cílem je stanovit normy pro vymezení pojmu „udržitelné hospodářské činnosti“. Může se však podle něj ukázat, že některé prvky budou představovat složitý a nákladný problém, a to zejména pro malé a střední podniky.

Výbor považuje za důležité stanovit jasná technická kritéria pro zelené investice, které přímo přispívají k evropským cílům v oblasti klimatu a u nichž lze sladit postupy mezi příslušnými podnikatelskými odvětvími a finančním sektorem. Zavedení norem, které se odchylují od nejpřísnějších požadavků stanovených v právních předpisech EU, by mohlo vést k nejasnostem. EHSV proto doporučuje, aby se tyto požadavky zpřísnily.

„Komise by chtěla tímto balíčkem opatření umožnit investorům přesměrovat investice na udržitelnější technologie a podniky. Potřebujeme účinné, snadno uplatnitelné, inovativní a konstruktivní nástroje, které přinesou rychlé a čitelné výsledky. V tomto duchu by mělo probíhat i posouzení nařízení v přenesené pravomoci o taxonomii v oblasti udržitelného financování,“ zdůraznil Stefan Back. (mp)

Na fóru občanské společnosti zemí západního Balkánu, které EHSV uspořádal ve dnech 30. září až 1. října ve Skopje, se jasně ukázalo, jak jsou na tom země tohoto regionu, pokud jde o jejich nepopiratelné vyhlídky na přistoupení k EU a aktivní zapojení občanské společnosti do tohoto úsilí.

Toto fórum, které Evropský hospodářský a sociální výbor uspořádal ve spolupráci s Evropskou komisí a Radou pro regionální spolupráci, bylo výborně načasováno, neboť se odehrálo jen pár dní před summitem EU – západní Balkán, který se v rámci slovinského předsednictví konal ve městě Brdo.

„Posílení procesu přistoupení, tj. zajištění důvěryhodných vyhlídek zemí západního Balkánu na členství v EU, představuje vzhledem k zablokování procesu rozšíření, k němuž došlo, příhodné téma k diskusi,“ prohlásil premiér Republiky Severní Makedonie Zoran Zaev.

Předsedkyně EHSV Christa Schweng potvrdila, že Výbor rozšíření EU o země tohoto regionu jednoznačně podporuje.
„Jsem hluboce přesvědčena, že země západního Balkánu patří do EU. Musíme si také uvědomit, že jakákoli diskuse o rozšíření je v konečném důsledku diskusí o budoucnosti Evropy a občanská společnost z tohoto regionu i z EU by do ní měla být plně zapojena.“

Komisař pro sousedství a rozšíření Olivér Várhelyi v této souvislosti konstatoval, že „cesta do EU je dlouhá a složitá a je zapotřebí překonat spoustu překážek. Těm, kteří jsou skutečně odhodláni je překonat, se to podaří. A já osobně nepochybuji o tom, že budoucnost západního Balkánu je v Evropské unii.“

Státní tajemník slovinského ministerstva zahraničí Gašper Dovžan v reakci na tato slova uvedl, že rozšíření představuje logický krok a oboustranně výhodný proces, který vyžaduje odhodlání a houževnatost.

Aktivní zapojení občanské společnosti je podmínkou úspěchu procesu přistoupení

Biljana Spasovska ze Sítě pro rozvoj občanské společnosti na Balkáně (BCSDN) vyjádřila své znepokojení nad omezováním prostoru pro působení občanské společnosti a nad snížením financování, kterého se jí dostává. Jak dále uvedla, došlo k ohrožení základních svobod, a to zejména v době pandemie.

Účastníci fóra dále zdůraznili, že je důležité zaručit svobodu sdružování a zajistit příznivý občanský prostor.

Předmětem diskuse byly rovněž pokyny pro provádění zelené agendy pro západní Balkán a hospodářského a investičního plánu. Jejich úspěch však závisí na smysluplném a aktivním zapojení občanské společnosti do tvorby politik.

Ve všech zemích tohoto regionu je nutné reformovat veřejné financování na podporu organizací občanské společnosti a občanská společnost musí být nezávislá a nesmí do ní zasahovat politici.

Závěrečné prohlášení účastníků 8. fóra občanské společnosti zemí západního Balkánu naleznete pod tímto odkazem. (at)

Dne 1. října se Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) oficiálně připojil k Evropské alianci pro suroviny (ERMA). Činnost této aliance zahájila Evropská komise dne 29. září 2020 a jejím cílem je posílit odolnost a strategickou autonomii, pokud jde o dodávky kritických surovin pro průmysl a společnost EU. Alianci ERMA v současné době tvoří více než 500 členů z EU i z dalších zemí.

S ohledem na práci EHSV spojenou s přípravou stanoviska CCMI 177 požádala ERMA Výbor, aby se oficiálně zapojil coby pozorovatel. Tímto úkolem byl předsednictvem EHSV pověřen Andrés Barceló Delgado (ES-I). Pan Delgado byl pozorovatelem v ERMA jmenován s ohledem na svou předchozí práci na několika stanoviscích EHSV týkajících se surovin. Pan Barceló Delgado bude své působení v alianci koordinovat s podporou Norberta Klugeho (DE-II) a Kęstutise Kupšyse (LT-III).

Dne 12. září se v Bruselu konal letošní 41. ročník závodu v běhu na 20 km. Závod byl věnován dvěma kampaním: jedné na propagaci Konference o budoucnosti Evropy, jejíž heslo zní „Budoucnost je ve vašich rukou“, a druhé s cílem podpořit boj proti rakovině a vybrat částku 10 000 EUR na boj proti tomuto onemocnění a na podporu výzkumu. V rámci této kampaně šlo 10 eur z každého registračního poplatku přímo na TELEVIE, což je charitativní akce, kterou pořádá ve frankofonní Belgii a v Lucembursku již od roku 1989 televizní stanice RTL-TVI ve prospěch vědeckého výzkumu boje proti rakovině dětí i dospělých.

Do běhu či chůze ulicemi Bruselu se zapojilo přes 22 000 běžců více než 100 národností, ale také chodci, handbikeři a vozíčkáři. Mezi závodníky bylo i více než 800 našich kolegů z evropských institucí v týmovém dresu „Running for Europe“.

Vítězem letošního ročníku se stal Amaury Paquet z belgického Lutychu s časem 59 minut a 31 sekund, což je třetí nejrychlejší čas v historii závodu. V kategorii žen doběhla první Florence De Cock, rovněž z Lutychu, v čase 1 hodina 9 minut a 50 sekund.

EHSV zastupoval místopředseda Cillian Lohan, jenž společně s vedoucím zastoupení Evropské komise v Belgii Stefaanem De Rynckem závod odstartoval. Soutěžící pozdravili rovněž generální ředitel pro komunikaci Evropského parlamentu Jaume Duch a královna Mathilde Belgická, která se také zúčastnila závodu.

Příští ročník závodu 20 km Bruselem se bude konat 29. května 2022. (ehp)