European Economic
and Social Committee
Stojan Čukanov: Jakým směrem se bude ubírat společná zemědělská politika po roce 2027?
Jste zpravodajem stanoviska „Podpora vlastní a udržitelné produkce potravin – strategie pro společnou zemědělskou politiku po roce 2027“. Jaké návrhy v něm Výbor předkládá, zejména co se týče této politiky po roce 2027 v souvislosti s udržitelnou produkcí potravin?
Stojan Čukanov: SZP umožnila Evropské unii zabezpečit stabilní dodávky potravin ve vysoké a stále se zvyšující kvalitě pro rostoucí počet obyvatel a zároveň zachovat model rodinného hospodářství. Za posledních 65 let se tato politika změnila, avšak všechny tři rozměry udržitelnosti, jimiž se vyznačuje nová SZP, která vstoupila v platnost v roce 2021, jsou stále terčem značné kritiky.
Vzhledem k novým výzvám potřebujeme více než kdy jindy stabilní dlouhodobý rámec politiky, který bude zaměřený na udržitelnou produkci potravin a na otevřenou strategickou autonomii Evropské unie. S tím by měla jít ruku v ruce ochrana rozmanitých způsobů zemědělského hospodaření v EU a řešení společenských a ekologických potřeb („veřejné prostředky na veřejné statky“), přičemž by měl být zároveň zajišťován rozvoj venkova.
Politiky v oblasti životního prostředí a klimatu by neměly být vnímány jako přítěž při překonávání současné krize, ale spíše jako součást dlouhodobých řešení a vodítko pro rozhodování v budoucnosti. Při poslední reformě byla posílena zásada, že každý podporovaný hektar musí na oplátku poskytovat společnosti environmentální služby.
Jednotné financování na hektar však neodráží ekologickou realitu ani spravedlivou podporu ze sociálního hlediska. Jsme přesvědčeni, že příští SZP by měla jít ještě dále a zvýšit environmentální a sociální požadavky, které musí být náležitě odměňovány a chráněny před nekalou soutěží.
Platby za plochu by proto měly být změněny na pobídky spíše než na kompenzace za prospěšné služby. Zároveň by mělo být stanoveno vhodné přechodné období, které by mohlo přesahovat období jednoho víceletého finančního rámce (VFR).
Malá rodinná hospodářství by měla mít možnost rozhodnout se pro zachování podpory příjmu založené na platbách za plochu a pracovních jednotkách v rámci daného hospodářství, přičemž členské státy by měly mít možnost stanovit příslušná kritéria ve strategických plánech. Ve snaze zastavit další úbytek zemědělských podniků v EU v důsledku nedostatečné generační obměny je třeba přijmout opatření týkající se zvýšení průměrných příjmů ze zemědělské činnosti, přístupu k půdě (prostřednictvím dotací na investice, zvýhodněných úvěrů, vnitrostátních právních předpisů týkajících se převodu půdy), příznivých investičních podmínek v rámci druhého pilíře (poskytnutí dodatečných soukromých finančních prostředků), prohlubování dovedností (zemědělců, pracovníků v zemědělství a poradců), posílení postavení žen, dobrých pracovních podmínek, zlepšení dlouhodobých vyhlídek pro zemědělce (důchody atd.), ale i celkové atraktivity venkovských oblastí.
SZP musí pomoci stimulovat poptávku spotřebitelů v EU po zdravějších a udržitelnějších potravinách (ekologické, sezónní, místní produkty), omezit plýtvání potravinami a regulovat trhy s potravinami, aby bylo možné řešit financializaci potravinářského odvětví, která vede k obrovským spekulacím, neboť v době, kdy se Evropané potýkají s rostoucími cenami potravin, jsou zároveň generovány obrovské zisky. Růst cen energie a rizika narušení dodávek energie a hnojiv se staly běžnou součástí každodenního života, je tedy zapotřebí zvážit, zda do SZP nezařadit proticyklické prvky a nezavést v rámci této politiky režimy investiční podpory zaměřené na zlepšení výroby a distribuce energie z obnovitelných zdrojů v zemědělských podnicích a na místní úrovni ve venkovských oblastech.
V tomto stanovisku navrhujeme, aby Komise v reakci na důsledky extrémních klimatických podmínek zvážila možnost posílit jakožto jeden z nástrojů SZP po roce 2027 systémy pojištění založené na partnerství veřejného a soukromého sektoru, jež jsou v jednotlivých členských státech dobrovolné. S ohledem na volby do Evropského parlamentu v roce 2024 a budoucí rozšíření EU považuje EHSV toto stanovisko za příležitost, jak předložit některé úvahy/pokyny/návrhy organizované občanské společnosti týkající se budoucí podoby a směřování SZP po roce 2027 s cílem dosáhnout vlastní a udržitelné produkce potravin v rámci ucelenější a komplexnější potravinové politiky. Cílem je přispět k návrhu Komise týkajícímu se příští SZP a zdůraznit při tom potřeby organizací občanské společnosti a očekávání společnosti.