European Economic
and Social Committee
EHSV zastává názor, že k zajištění územního rozvoje venkovských oblastí pouze SZP nestačí
Musíme zabránit tomu, aby se rozdíly mezi venkovskými a městskými oblastmi prohlubovaly. K odstranění těchto rozdílů je nutná lepší koordinace politik. Nová SZP nebude sama o sobě k obnovení rovnováhy mezi těmito vzájemně provázanými oblastmi stačit. Má-li Evropa skutečně řešit nerovnosti, musíme využít širší soubor politik a nástrojů financování.
EHSV přijal na dubnovém plenárním zasedání informační zprávu, kterou vypracoval na žádost Komise a jež obsahuje doplňující hodnocení toho, do jaké míry přispěly nástroje a opatření v rámci současné společné zemědělské politiky (SZP) EU v období 2014–2020 k vyváženému územnímu rozvoji venkovských oblastí.
Na základě konzultací, jež proběhly v pěti vybraných zemích (ve Francii, Maďarsku, Irsku, Itálii a Španělsku), EHSV analyzuje, jak může SZP lépe přispět ke snížení sociální a hospodářské nerovnováhy ve venkovských oblastech.
Nedostatečná soudržnost politik EU
I když SZP představuje klíčovou politiku pro financování a zachování pracovních míst v zemědělství, důležitou úlohu plní i další programy financování, jež SZP doplňují. Soudržnost s dalšími unijními, vnitrostátními a místními politikami však není podle EHSV optimální, co se týče sociální politiky, potravinové politiky a politiky v oblasti životního prostředí, výzkumu a inovaci a obchodu. Environmentální, hospodářská a sociální udržitelnost musí jít ruku v ruce.
Doporučení pro budoucí SZP
Ze všech opatření SZP byly jako potencionálně nejúčinnější shledány iniciativa LEADER a komunitně vedený místní rozvoj. Je však nutné na ně vyčlenit mnohem více zdrojů a optimalizovat jejich fungování. Zpravodajka EHSV Piroska Kállay zdůraznila: „Pro řádné fungovaní programů a náležité zohlednění místních potřeb je zásadně důležité zapojení organizací občanské společnosti.“
Jako další opatření v rámci SZP v období 2014–2020, které by mělo být dále podporováno, bylo vyhodnoceno sociální zemědělství.
Opatření SZP neměla takový pozitivní dopad na zaměstnanost ve venkovských oblastech, jaký by většina zemí potřebovala. Několik zainteresovaných subjektů v navštívených zemích kladlo silný důraz na význam sociální podmíněnosti. Piroska Kállay na závěr prohlásila: „V rámci financování ze SZP musí být proto prostřednictvím sociální podmíněnosti zaručena pracovní práva a důstojné pracovní podmínky.“
Mělo by být rovněž zřízeno Středisko pro sledování rozvoje venkova. (mr)