Obnova po pandemii musí být využita jako příležitost k tomu, abychom znovu vybudovali Evropu na novém základě demokratické účasti. Bylo by obrovským omylem, kdyby o osudu a budoucnosti tolika lidí rozhodovalo několik málo jedinců. To zaznělo během Dnů občanské společnosti 2021.

Dny občanské společnosti s názvem „Udržitelné oživení pro budoucnost evropských občanů“ proběhly ve dnech 1. až 5. března. Během těchto pěti dnů se do interaktivních internetových diskusí zapojilo více než 1400 lidí, z nichž někteří tuto akci sledovali až z Afriky, Asie a Severní a Jižní Ameriky.

Řečníci poukázali na to, že pandemie byla v něčem i přínosná. I přes nucený odklad konference o budoucnosti Evropy se totiž do popředí dostaly organizace občanské společnosti a ukázalo se, že se o ně vlády, které se snažily zvládnout rozsáhlou krizi, mohou opírat. Podle názoru řečníků to byl nejvýmluvnější doklad toho, že si občanská společnost zaslouží spolurozhodovat o budoucnosti Evropy.

„Jsem potěšena, že Komise přikládá takový význam zapojení občanů do konference o budoucnosti Evropy,“ prohlásila předsedkyně EHSV Christa Schweng. „Můžete se spolehnout na to, že Výbor významně přispěje do diskusí díky tomu, že do nich zapojí pracovníky, zaměstnavatele a organizovanou občanskou společnost a že bude utvářet veřejné mínění, plnit úlohu vyslance a přesune diskuse do organizací našich členů.“

Spolupředsedkyně styčné skupiny Brikena Xhomaqi, která tuto akci spoluorganizovala, se vyjádřila k přední úloze, kterou ve workshopech měly organizace mladých lidí. Na závěr akce uvedla: „Vyzývám všechny, aby využili mezigenerační solidarity k udržitelnému oživení pro budoucnost Evropy.“

Závěry všech osmi workshopů vytyčily cestu k lepší budoucnosti pro evropské občany a vyzdvihly to, co je mimo jiné nutné učinit:

  • posílit zprostředkující organizace (organizace občanské společnosti, strany, odborové organizace atd.), podporovat výchovu k občanství a digitální vzdělávání a vytvořit shromáždění občanů, jež by přijímala rozhodnutí,
  • zvýšit povědomí o sociální ekonomice jako o životaschopném podnikatelském modelu umožňujícím udržitelné oživení, pro nějž zisk není to nejdůležitější a jenž přispívá k řešení nerovností a problému změny klimatu pomocí finančních prostředků vyčleněných v rámci plánu na podporu oživení a nástroje Next Generation EU,
  • investovat do kultury a do vzdělávání s cílem vybudovat pro Evropu odolnější a udržitelnější budoucnost. Nestačí investovat do fyzické infrastruktury. Oživení musí být zaměřeno především na lidi,
  • odpolitizovat a lépe prozkoumat možnost univerzálního základního příjmu a mechanismů záruky zaměstnání jako schůdného řešení pro jednotlivce i celou planetu, 
  • poskytnout mladým lidem možnost, aby se smysluplně zapojili, nadále se angažovali v celé Evropě a prosazovali své názory nejen ohledně témat týkajících se mládeže, ale i v celé řadě oblastí politiky,
  • zajistit, aby Zelená dohoda pro Evropu účinněji přispěla k vymýcení chudoby, nespravedlnosti a nerovnosti žen a mužů,
  • urychlit renovaci budov v Evropě tím, že se budou šířit informace o výzvách a příležitostech, které renovace přináší, a že se do plnění cílů renovační vlny v Evropě zapojí skupiny občanské společnosti, jako jsou zástupci vlastníků budov a architekti,
  • úzce zapojit organizace občanské společnosti do provádění vnitrostátních plánů na podporu oživení, a zvrátit tak tendenci z přípravné fáze, v níž byla jejich účast omezená. Tvůrci politik musí vnímat hodnotu dobrovolnické činnosti nikoli jako souhrn odpracovaných hodin, ale jako vyjádření evropských hodnot a příklad pro ostatní, který ukazuje, jak lze společnost změnit tak, aby se opírala o solidaritu, inkluzi a demokratické zásady, jak bychom si to v Evropě přáli.

Úplné závěry Dnů občanské společnosti budou brzy zveřejněny na internetových stránkách EHSV. (dm)