Příspěvky sekcí

Sekce ECO varuje před tím, že dopad na členské státy EU bude nerovnoměrný, a vyzývá proto k solidaritě a ke společné evropské reakci s cílem zmírnit hospodářské a sociální problémy a zajistit evropským občanům a podnikům spravedlivé zacházení.
Ačkoli je obtížné odhadnout plný rozsah důsledků války na Ukrajině a sankcí uložených v reakci na ruskou agresi, tyto okolnosti postihnou evropský hospodářský a finanční systém. Vzhledem k tomu, že dopady na členské státy EU budou nerovnoměrné, zásadní význam bude mít solidarita a společné evropské řešení pro zmírnění hospodářských a sociálních problémů. Největší prioritou hospodářské politiky EU v příštích několika letech by mělo být i nadále to, aby evropské hospodářství směřovalo k růstu, zaměstnanosti, soudržnosti a trvalé konvergenci, které evropským občanům a podnikům zajistí prosperitu a spravedlivé zacházení.

Sekce INT je toho názoru, že ukrajinská krize poukazuje na nutnost odstranit určité překážky a posílit vnitřní trh a jeho fungování.

Sekce INT je toho názoru, že ukrajinská krize poukazuje na nutnost odstranit určité překážky a posílit vnitřní trh a jeho fungování. Musíme urychlit rozvoj strategické autonomie Evropy. Evropa musí potvrdit svou jednotu a odhodlání a z hospodářského a energetického hlediska se stát nezávislejší a svrchovanou velmocí. V této souvislosti musíme hledat nové dodavatelské trhy, abychom se vymanili ze závislosti na Rusku, Číně a Spojených státech. Musíme také diverzifikovat zdroje energie, které členské státy využívají.

Sekce INT trvá na tom, že musíme kompenzovat ztráty, které evropským podnikům vznikly z důvodu sankcí. Musíme chránit naše podniky, jelikož většina z nich utrpěla v důsledku pandemie, snížil se jim obrat, mají omezenou likviditu, prohloubilo se jejich zadlužení a nyní ještě kvůli válce a sankcím čelí obtížím s dodávkami.

Musíme také zachovat pracovní místa a přispět k integraci uprchlíků na trhu práce. V tomto ohledu má sociální ekonomika značný potenciál a může pomoci uprchlíky integrovat, jelikož tento hospodářský model se v dobách krize ukázal jako velmi odolný a je známo, že vytváří kvalitní pracovní místa, aniž by kohokoli opomíjel.

Sekce TEN naléhavě vyzývá k tomu, aby byly přijaty veškeré diplomatické a humanitární kroky, které mohou ukrajinskému lidu pomoci, aby měl i nadále přístup k základním službám včetně vody a elektřiny. Vyjadřuje znepokojení ohledně jaderné bezpečnosti, upozorňuje na kritickou situaci značných částí dopravy a vyzývá k vypracování realistického plánu na diverzifikaci zdrojů energie a zajištění bezpečnosti a udržitelnosti dodávek energie v EU.

Dne 10. března 2022 uspořádala sekce TEN diskusi věnovanou válce na Ukrajině a důsledkům, které bude mít pro její činnost. Během diskuse vystoupili dva řečníci:

•    Dr. Zsolt Hetesi, vedoucí výzkumný pracovník na maďarské Národní univerzitě veřejné správy a odborník na energetické otázky, představil důsledky války na Ukrajině v oblasti energetické bezpečnosti a cen energií.
•    Serhij Prokopenko, odborník v oblasti inovací a podnikání mladých lidí na Ukrajině, konzultant, výzkumný pracovník v oboru nové ekonomiky, který pochází z blízkosti ukrajinského města Charkova, je svědkem vypjaté situace ve své zemi a podal zprávu o útocích na toto město.

Diskuse sekce TEN se zaměřila na tyto klíčové prvky:

Sekce TEN naléhavě vyzývá k tomu, aby byly přijaty veškeré diplomatické a humanitární kroky, které mohou ukrajinskému lidu pomoci, aby měl i nadále přístup k základním službám, zejména k vodě a elektřině. Je třeba poskytovat náležitou podporu uprchlíkům, kteří přicházejí do Evropy, a musí být přijata veškerá nezbytná opatření, aby měli v hostitelských zemích zajištěno odpovídající bydlení a infrastrukturu.

Okupace jaderných elektráren vyvolává obavy z hlediska jaderné bezpečnosti pro místní obyvatelstvo a Evropu jako celek. Aby bylo možné monitorovat situaci a zabránit jakémukoli případnému úniku radioaktivity, vyzývá sekce TEN k maximální spolupráci se všemi zúčastněnými subjekty a s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii.

Situace na Ukrajině prohlubuje již tak palčivou energetickou krizi. K překonání negativních dopadů této krize na hospodářství členských států je nezbytné konkrétním způsobem docílit větší strategické autonomie, která sníží energetickou závislost. Sekce TEN proto vyzývá k vypracování realistického plánu diverzifikace zdrojů energie v rámci skladby zdrojů energie členských států.

Bezpečnosti a udržitelnosti dodávek energie lze v dlouhodobém horizontu plně dosáhnout pouze podporou využívání nízkouhlíkových nebo bezuhlíkových zdrojů energie. V zájmu zajištění odolné a udržitelné budoucnosti energetického systému EU se sekce TEN zasazuje o urychlení investic do výzkumu za účelem vývoje nových čistých technologií.

Sekce TEN je znepokojena krizovou situací, jež nastala ve značné části dopravy v důsledku extrémně vysokých nákladů na pohonné hmoty a elektřinu, které se odvíjejí od vysokých cen existujících již před začátkem války na Ukrajině. Od té doby tyto ceny dosáhly bezprecedentní výše, což vede k situaci, kdy mnoha podnikům hrozí úpadek.

Sekce TEN proto vyzývá Komisi, aby naléhavé krizi v dopravním odvětví věnovala náležitou pozornost v rámci přípravy dočasného krizového rámce, o němž se zmiňuje dokument REPowerEU: společná evropská akce pro cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energii.

Sekce SOC se zavazuje, že bude poskytovat dlouhodobou a plnou podporu ukrajinským uprchlíkům, a oceňuje solidaritu organizací občanské společnosti a činnost, kterou od začátku ruské agrese nepřetržitě vyvíjejí.

Trvá na tom, že všem uprchlíkům, kteří prchají před válkou na Ukrajině, musí být bez ohledu na jejich státní příslušnost poskytnuta ochrana a přístup k příslušné infrastruktuře a že je třeba vhodně řešit potřeby zranitelných skupin, zejména žen, dětí, starších osob a osob se zdravotním postižením. V mnoha zemích se občanská společnost zmobilizovala ze dne na den a spolupracuje s veřejnými orgány v rámci poskytování pomoci Ukrajincům, kteří uprchli před válkou.

EU musí poskytnout finanční podporu jak zemím sousedícím s Ukrajinou, aby jim pomohla vypořádat se s bezprecedentním přílivem uprchlíků, tak občanské společnosti, aby mohla plnit svou zásadní úlohu, jež spočívá v poskytování humanitární pomoci a provádění integračních opatření.

Sekce NAT reaguje na válku na Ukrajině a nutnost poskytnout humanitární, hospodářskou, technickou a environmentální pomoc.

Pomoc Ukrajině (hospodářská, technická, humanitární, energetická, bezpečnostní atd.)

• Vlády musí učinit vše, co je v jejich silách, aby zajistily dodávky a bezpečnost potravin pro ukrajinské obyvatelstvo tím, že budou ve válečných zónách zajišťovat potraviny a čistou vodu a zintenzivní sociální opatření, jejichž účelem bude chránit zranitelné osoby před rostoucími cenami potravin.
• EHSV vítá, že EU již aktivovala mechanismus civilní ochrany EU a v sousedních zemích vytvořila logistická centra pro nasměrování pomoci na Ukrajinu.
• V celé Evropě se rovněž mobilizují organizace občanské společnosti včetně sdružení zemědělců a posílají ukrajinskému obyvatelstvu potravinovou pomoc. V této souvislosti hrají důležitou úlohu potravinové banky.

Pravděpodobné následky války a důsledky opatření, která EU v těchto oblastech zavedla, na Evropskou unii

• Agenda OSN pro udržitelný rozvoj 2030 je v první řadě programem zaměřeným na mír a bezpečnost. Řešení dopadů války by nemělo být na úkor opatření v oblasti klimatu a udržitelnosti. Musíme pokročit v provádění této agendy na základě ambiciózní Zelené dohody pro Evropu, zejména po nedávné zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu, jež varuje před hrozivými důsledky klimatické krize. Nemůžeme odložit nezbytná opatření, která mají zajistit udržitelnost a klimatickou neutralitu. Lze udělit pouze mimořádné výjimky na omezenou dobu.
• EU je vysoce závislá na dovozu obilovin a hnojiv z obou zemí ve válečném konfliktu a je důležitým vývozcem drůbežího a vepřového masa na Ukrajinu, přičemž Rusko je šestým největším obchodním partnerem EU. Tento konflikt proto bude nevyhnutelně mít závažné důsledky pro zemědělsko-potravinářské odvětví EU. Situace zemědělců, na něž měl přímý dopad obrovský nárůst cen hnojiv, energie a krmiv, již byla v posledních měsících znepokojivá. Nyní se ještě zhorší a zemědělci budou potřebovat další podporu.
• EHSV je toho názoru, že ačkoli otázka zabezpečení potravin není pro EU bezprostředním problémem, je třeba, aby se EU více snažila zajistit udržitelné potravinové systémy a zároveň zaručit cenovou dostupnost kvalitních potravin pro všechny, jelikož značná část dovozu obilovin, krmiv a hnojiv do EU pochází z Ukrajiny a Ruska.
• Tato krize by se měla stát příležitostí ke snížení závislosti EU na fosilních palivech, vstupních surovinách a hnojivech, k ochraně strategických potravinových aktiv EU a k zajištění spravedlivých, zdravých, udržitelných a odolných dodávek potravin. Tato závislost je výsledkem nevhodných politik a nečinnosti v posledních letech. EU musí nyní usilovat o otevřenou strategickou autonomii potravinových systémů EU i o urychlení přechodu na obnovitelné zdroje energie a zlepšení energetické účinnosti.
• EHSV se domnívá, že dopady tohoto konfliktu na životní prostředí (bombardování, zejména v důsledku úniků ropy nebo plynu a v souvislosti s chemickými závody nebo jadernými elektrárnami) představují závažný problém pro obyvatele Ukrajiny i EU. EU musí pomoci chránit životní prostředí, napravovat škody, které na něm válka napáchala, a trestat zločiny proti němu, neboť ty budou mít dozajista dlouhodobé následky.

Odpolední část schůze sekce REX, která se konala dne 9. března, byla věnována diskusi o Ukrajině. Zúčastnili se jí tři ukrajinští členové Platformy občanské společnosti EU–Ukrajina:

1. Alexander Šubin, Federace odborových svazů Ukrajiny
2. Olena Pavlenko, DiXi Group, signatářka Kyjevského prohlášení
3. Vasyl Andrejev, Ukrajinský svaz pracujících ve stavebnictví a průmyslu stavebních materiálů

Vyslovili čtyři hlavní požadavky:

1. aby pokračovala podpora a pomoc Ukrajincům na Ukrajině i mimo ni
2. aby byl podpořen proces přistoupení Ukrajiny k EU
3. aby nad Ukrajinou vznikla bezletová zóna
4. aby byla výrazně snížena energetická závislost EU na ruském autoritářském režimu

V následné diskusi se členové sekce Vnější vztahy shodli na tom, že je třeba podniknout konkrétní kroky v těchto oblastech:

1) Podpora Ukrajiny a jejích obyvatel a solidarity s nimi

• organizovat humanitární pomoc prostřednictvím organizací členů v závislosti na nejnaléhavějších potřebách Ukrajinců
• pokračovat v nepřetržité spolupráci s ukrajinskou občanskou společností prostřednictvím zavedených forem spolupráce, jako je Platforma občanské společnosti EU–Ukrajina, a prostřednictvím dvoustranných kontaktů, s cílem účinněji reagovat na současné potřeby ukrajinské společnosti

2) Sankce a další izolace Ruska

• přerušit spolupráci s Občanskou komorou Ruské federace
• zasazovat se o pozastavení členství ruských organizací občanské společnosti napojených na ruský režim v mezinárodních sítích
• předložit návrh globální iniciativy zaměřené na dezinformace za účelem potírání kremelské propagandy

3) Strategická autonomie a obrana

• přezkoumat Zelenou dohodu pro Evropu a diverzifikovat zdroje energie v členských státech
• zasazovat se o provádění společné a účinné obranné strategie
• posílit transatlantickou alianci

CCMI o důsledcích ruské invaze na Ukrajinu pro různá strategická odvětví, včetně obranného průmyslu a odvětví výroby mikročipů.
Ruská invaze a sankce uvalené na Rusko a Bělorusko těžce postihne řadu průmyslových odvětví. Rusko a Ukrajina jsou významnými dovozci do EU, a to se netýká pouze energetiky, ale také kovů, jako je nikl, měď a železo, a základních surovin, jako jsou neon, palladium, titan a platina. Ty mají zásadní význam pro několik strategických odvětví, včetně obranného průmyslu a odvětví výroby mikročipů.
CCMI se domnívá, že EU by měla pokračovat v úsilí o dosažení cílů souběžné, tedy ekologické a digitální transformace svých průmyslových ekosystémů. Tím se sníží závislost EU na dovozu energie a surovin a rovněž zranitelnost digitálního prostoru. CCMI se dále domnívá, že EU by měla urychlit své úsilí o zajištění otevřené strategické autonomie. Díky tomu bude EU silnější, a to jak z hospodářského, tak z geopolitického hlediska.