Marija MINČEVA

Bulharsko a Rumunsko splnily podmínky pro vstup do schengenského prostoru v roce 2011. O 13 let později však stále plně nevyužívají výhody volného pohybu. Za tuto odlišnost, která podněcuje euroskepticismus, platí vysokou politickou cenu.

Na zasedání Rady, které se konalo dne 22. listopadu v Budapešti, se ministři vnitra Maďarska, Rakouska, Bulharska a Rumunska dohodli, že „zahájí nezbytné kroky“ k tomu, aby bylo stanoveno datum, kdy budou zrušeny kontroly na pozemních hranicích. Podmínkou zároveň je, že budou vyvíjeny větší snahy za účelem zamezení přílivu nelegálních migrantů přes západobalkánskou trasu.

Schengenská dohoda má zásadní význam pro volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu v rámci EU a představuje klíčový faktor hospodářského úspěchu EU. Její omezené uplatňování narušuje konkurenceschopnost a hospodářský růst EU a brání realizaci sociálně tržního hospodářství, jak je stanoveno ve Smlouvách.

Členské státy po mnoho let opětovně zavádějí dočasné hraniční kontroly. Hospodářský a sociální dopad těchto rozhodnutí na jednotný trh však nebyl vyhodnocen. Evropská komise posuzuje fyzické překážky obchodu, toto posouzení se však vztahuje pouze na blokády hranic, demonstrace a útoky na nákladní vozidla. Dopady kontrol na pozemních hranicích, včetně dočasného znovuzavedení hraničních kontrol členskými státy schengenského prostoru, zohledněny nejsou.

V roce 2023 se Rada dohodla, že zruší kontroly na vnitřních vzdušných a námořních hranicích s Bulharskem a Rumunskem, a sice ke dni 31. března 2024. Nadále se však provádějí kontroly na vnitřních pozemních hranicích a nebylo stanoveno datum, kdy by měly být zrušeny, což způsobuje značné náklady a podnikům to znemožňuje plně využívat výhod jednotného trhu.

Opatření za účelem plné integrace Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru umožní EU posílit svou vnitřní soudržnost, zvýšit svou konkurenceschopnost a prosazovat základní zásady volného pohybu a solidarity, o něž se evropský projekt opírá.

Evropský parlament uvedl, že nečlenství v schengenském prostoru by mohlo mít vliv na tržní očekávání ohledně statusu těchto zemí v rámci EU. Jde o politický signál, jenž by mohl mít dopad na výnosy státních dluhopisů, ceny finančních aktiv a úrokové sazby pro podniky a domácnosti a mohl by mít negativní vliv na reálnou ekonomiku.

Obě země zaplatí každoročně miliardy eur v důsledku vyšších nákladů na logistiku, zpoždění dodávek zboží a vybavení a vyšších nákladů na palivo a řidiče. Tyto přímé náklady se nevyhnutelně přenášejí na spotřebitele v podobě vyšších cen a mají dopad na fyzické a duševní zdraví pracovníků.

Tato skutečnost představuje překážku pro cestovní ruch. A brání rovněž volnému pohybu pracovních sil a limituje možnosti pracovníků z Bulharska a Rumunska hledat si zaměstnání v sousedních členských státech EU. Toto omezení se týká stavebnictví, zemědělství a odvětví služeb, která jsou silně závislá na sezónních a dočasných pracovnících.

Enrico Letta ve své zprávě o budoucnosti jednotného trhu vyzývá k tomu, aby se důsledně čelilo jakýmkoli pokusům o omezení volného pohybu mezi členskými státy, včetně technických omezení týkajících se tras a silniční dopravy, a jakémukoli pozastavení platnosti Schengenské dohody.

Je nejvyšší čas, aby Rada stanovila datum pro zrušení kontrol na pozemních hranicích mezi Bulharskem, Rumunskem a ostatními členskými státy, které jsou členy schengenského prostoru. Očekává se, že konečné rozhodnutí v této záležitosti bude přijato dne 12. prosince na zasedání Rady EU pro spravedlnost a vnitřní věci.