Vzhledem k ročním výdajům, které tvoří přibližně 14 % (tj. 2 biliony EUR) celkového HDP EU, jsou vládní instituce největšími evropskými spotřebiteli. Jejich výdaje souvisejí především se zadáváním veřejných zakázek, aby si u podniků objednaly práce, služby a zásobování, které potřebují.

V posledních letech bylo v EU vyvinuto značné úsilí s cílem povzbudit veřejné orgány k tomu, aby si osvojily udržitelnější spotřební návyky, a při každém nákupu tak braly v potaz nejen své krátkodobé potřeby, ale i jeho dlouhodobější dopad.

Evropská komise vydává od roku 2017 pokyny v podobě kritérií pro zadávání zelených veřejných zakázek, a postupně tak zavádí prvky oběhového hospodářství s cílem uzavřít energetické a materiálové cykly v dodavatelských řetězcích a zároveň co nejvíce omezit negativní dopad na životní prostředí a vznik odpadu.

Tato opatření však měla jen omezený účinek, neboť jejich dodržování je dobrovolné. Podle EHSV nastal čas zavést povinná minimální kritéria pro zadávání zelených veřejných zakázek a výrazně podpořit oběhové hospodářství prostřednictvím směrnic o zadávání veřejných zakázek a právních předpisů pro jednotlivá odvětví.

Zadávání veřejných zakázek v souladu s principy oběhového hospodářství umožní správním orgánům posunout se od kritéria nejnižší ceny v době nákupu.

„Zadávání veřejných zakázek je mnohdy kontroverzní, protože kritéria pro výběr projektů jsou až příliš často velmi jednostranná a neberou vůbec v potaz dopad projektu v průběhu celé doby jeho trvání ani to, co je jeho cílem,“ prohlásil Ferre Wyckmans. „Od myšlenky, že nejnižší cena by měla být jediným kritériem pro udělení zakázky, by se mělo upustit. Místo toho je zapotřebí prosazovat efektivní vynakládání finančních prostředků, a tím také inovace, kvalitu výrobků a služeb, udržitelnost, ekologizaci a sociální dopad.“

Evropská komise již vypracovala řadu vzorů kalkulace nákladů z hlediska životního cyklu, které mohou zadavatelé veřejných zakázek volně využít pro porovnání výrobků a služeb. Díky těmto nástrojům mohou veřejné orgány zohlednit náklady životního cyklu daného výrobku, práce nebo služby, a to od nákupu přes provoz a údržbu až po ukončení životnosti. EHSV se domnívá, že tyto nástroje je nyní zapotřebí modernizovat tak, aby zahrnovaly uhlíkové náklady.

EHSV považuje rovněž za zcela nezbytné zajistit, aby se malé a střední podniky mohly ucházet o veřejné zakázky zadávané v souladu s principy oběhového hospodářství a získat potřebnou pomoc. Nabízejí obrovský potenciál, ale vzhledem ke složitosti řízení jim hrozí, že budou odstaveny na vedlejší kolej. Do místního a na člověka orientovaného zadávacího řízení se budou moci zapojit pouze v případě, že se jim dostane nezbytné podpory. (dm)