Rozhovor s Dr. Hansem Henrim P. Klugem, regionálním ředitelem Světové zdravotnické organizace pro Evropu
Jak vnímáte přínos očkovací kampaně v Evropě?
Od 4. února 2021 bylo proti onemocnění COVID-19 celkově naočkováno více lidí, než bylo potvrzeno nakažených od začátku epidemie. V Evropě bylo dosud (k 17. červnu) podáno přes 477 milionů dávek očkovacích látek proti COVID-19.
To svědčí o tom, že došlo k velkému pokroku. Míra hospitalizace a úmrtí se snižuje, zvláště v zemích s vysokou mírou proočkovanosti starší dospělé populace. Z toho plyne, že očkování je nejen účinné, ale že výsledky přináší i strategie, která byla použita v celém evropském regionu WHO a jež spočívá v přednostním očkování těch nejvíce rizikových osob, jak doporučily celosvětové i regionální poradní orgány. Umožnila zachránit životy, omezit tlak, kterému čelily zdravotní systémy, a vyvedla nás jak možno nejrychleji z kritického stádia pandemie.
I když očkování hraje důležitou úlohu při snižování míry hospitalizace a úmrtí, musíme být i nadále opatrní. I očkovaní se totiž mohou nakazit a virus přenášet. Musíme nadále provádět prokazatelně účinná zdravotní a sociální opatření a rovněž urychlit tempo očkování.
Chtěl bych zdůraznit jednu velice důležitou věc: budoucnost není předem daná a průběh pandemie COVID-19 záleží jen na nás, neboť se odvíjí od jednání jednotlivců a společnosti jako celku.
A jaká je celosvětová situace?
Především je nezbytná větší spravedlnost. Očkování omezuje závažný průběh nemoci a úmrtí v zemích, které mají to štěstí, že vakcínu získaly v dostatečném množství, aby ochránily ty nejzranitelnější osoby. Z prvních výsledků rovněž vyplývá, že očkování by mohlo omezit přenos. Propastné celosvětové rozdíly v přístupu k očkovacím látkám jsou i nadále jedním z největších rizik při vypořádání se s pandemií.
V celosvětovém měřítku bylo 77 % dávek vakcíny v současnosti podáno v pouhých 10 zemích. Musíme se více snažit o to, aby byly očkovací látky rovnoměrně rozděleny mezi jednotlivé země a obyvatele.
Další věcí, kterou chci v této souvislosti zdůraznit, je klíčový význam solidarity. Je načase využít veškerou solidaritu a podporu, aby nikdo nezůstal opomenut. Snažme se o vysoké proočkování ve všech zemích, a to nejprve v těch, které jsou nejvíce ohroženy, abychom se mohli co nejdříve vrátit k normálnímu životu.
Generální ředitel WHO vyzval na 74. Světovém zdravotnickém shromáždění země, aby podpořily zásadní průlom v očkování a do září byla vakcína podána alespoň 10 % obyvatel ve všech zemích, přičemž v prosinci bychom usilovali dosáhnout cíle, jímž je naočkování nejméně 30 % obyvatel do konce roku. Jako světová komunita zajišťující veřejné zdraví musíme všichni napnout síly.
Jak jsme se poučili a jak bychom mohli být lépe připraveni na budoucnost?
74. Světové zdravotnické shromáždění, které se konalo ve dnech 24. května až 1. června, se zaměřilo na ukončení pandemie COVID-19 a také na přípravu na příští pandemii. Jednalo se především o rozsáhlou společnou snahu poučit se ze současné pandemie.
WHO zadala vypracování několika nezávislých hodnocení a pověřila různé týmy, aby poskytly pokyny globální zdravotní komunitě, jak společně lépe reagovat na vypuknutí pandemií nebo na další mimořádná ohrožení veřejného zdraví na mezinárodní úrovni.
Ve všech hodnoceních se důrazně a jasně doporučovalo, aby WHO plnila v budoucnu při řešení mimořádných zdravotních událostí důležitější úlohu. Tato doporučení je však nyní třeba realizovat. To bude náročný úkol, který bude vyžadovat široký politický a finanční závazek a jasný společný cíl zachránit více životů, zabránit ztrátám zdrojů obživy a při řešení pandemie zachovat spravedlnost.
Byly vysloveny návrhy na vypracování nové smlouvy o boji proti pandemiím s cílem posílit struktury připravenosti na pandemie a reakce na ně. O tom se bude jednat na zvláštním zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které se bude konat v listopadu.
V Evropě jsem zřídil „Montiho komisi“, což je celoevropská komise pro zdraví a udržitelný rozvoj, jejímž úkolem bude přehodnotit ve světle pandemie politické priority. V komisi zasedají bývalé hlavy států, vědci a ekonomové, osoby stojící v čele institucí zdravotní a sociální péče a představitelé podniků a finančních institucí z celé Evropy. Ti vyvodí poučení ze způsobů, jakými různé zdravotní systémy v jednotlivých zemích reagovaly na pandemii COVID-19, a vydají doporučení týkající se investic a reforem za účelem posílení odolnosti systémů zdravotní a sociální péče.
Jak EU podporuje celosvětové a regionální snahy o potlačení pandemie COVID-19?
EU je celosvětově jedním z nejdůležitějších partnerů OSN.
Proces přistoupení k EU je zásadně důležitou stimulací pro provádění reforem a zdrojem motivace pro vlády, aby učinily pokrok v řadě legislativních a politických oblastí. Investiční balíčky EU budou klíčovou hybnou silou, jež umožní zvýšit veřejné a soukromé investice evropských a mezinárodních finančních institucí v zemích západního Balkánu a v zemích Východního partnerství, a to i ve zdravotnictví. Oceňujeme rovněž investice EU v oblasti zdraví prováděné formou financování poskytovaného Regionální kanceláři WHO pro Evropu a realizace společných akcí v zemích mimo EU.
Během současného období pandemie a po něm se Regionální kancelář WHO pro Evropu angažovala a bude angažovat v budování partnerství a vytváření společných strategií OSN a EU, jejichž cílem je pokročit v procesu přistoupení k EU v subregionu západního Balkánu a posílit demokratický a hospodářský prostor v sousedních zemích EU.
Regionální kancelář WHO pro Evropu se snaží využít svého vlivného postavení v oblasti zdraví k tomu, aby aktivně sbližovala, podporovala a urychlovala strategická partnerství a spolupráci v evropských subregionech, která jsou hlavním pilířem pokroku v oblasti zdraví na cestě k provádění evropského pracovního programu na období 2020–2025 a splnění cílů udržitelného rozvoje do roku 2030.
Skrýt