EHSV info

1. července 2021 převezme Slovinsko předsednictví v Radě Evropské unie, a to ve chvíli, kdy se Evropa snaží zotavit z pandemie COVID-19, dosáhnout obnovy k lepšímu a vyjít z této krize silnější.

Druhé předsednictví Slovinska od jeho přistoupení k EU v roce 2004 se bude odehrávat pod heslem „Společně. Odolná. Evropa.“ – tři slova symbolizující jeho hlavní priority. Neboli slovy slovinského předsednictví: „Spolupráce, vzájemná podpora a solidarita pro dobro všech evropských občanů budou klíčem k posílení odolnosti EU.“

Program slovinského předsednictví se zaměřuje na čtyři priority:

• posílení odolnosti EU vůči krizím různých typů, jako je pandemie COVID-19, a pokračování v práci předchozího německého a portugalského předsednictví v oblasti posilování kybernetické odolnosti;
• řízení procesu hospodářského a sociálního oživení po pandemii a usnadnění přechodu k technologicky vyspělejším a ekologičtějším formám ekonomiky;
• podpora Konference o budoucnosti Evropy, která bude ústředním tématem Bledského strategického fóra, jež se bude konat počátkem září za očekávané hojné účasti zástupců různých evropských orgánů;
• zajištění a posílení evropského způsobu života včetně dodržování zásad právního státu.

Soustředěním na tyto priority bude Slovinsko usilovat o budování důvěryhodné a bezpečné Evropské unie, která je schopna zajistit bezpečnost a stabilitu ve svém okolí. Zvláštní pozornost bude věnována zemím západního Balkánu a důvěryhodnému pokračování procesu jejich přistoupení k EU. V říjnu 2021 má Slovinsko v úmyslu uspořádat neformální summit EU-západní Balkán. Fórum občanské společnosti zemí západního Balkánu, které EHSV plánuje na konec září, přispěje k summitu sadou specifických doporučení organizované občanské společnosti.

EHSV se zasadí o to, aby se postojům občanské společnosti dostalo sluchu, prostřednictvím pěti průzkumných stanovisek, která si slovinské předsednictví vyžádalo k různým otázkám, od vzdělávání dospělých až po spravedlivější potravinové řetězce. Tématy těchto průzkumných stanovisek jsou:

1. Vzdělávání dospělých;
2. Klíčové prvky udržitelné kvalitní práce během oživení a po něm;
3. Využívání hospodářských a sociálních příležitostí digitalizace a zlepšení digitální transformace hospodářství, zejména malých a středních podniků, s důrazem na data a na umělou inteligenci zaměřenou na člověka;
4. Modernizace inkluzivní, bezpečné a důvěryhodné digitalizace pro všechny;
5. Směrem ke spravedlivému potravinovému řetězci.

EHSV se těší na spolupráci se slovinskou vládou na společných iniciativách a akcích a je připraven podpořit slovinské předsednictví rozsáhlou sítí svých kontaktů v řadách organizované občanské společnosti v Evropě. Výbor je potěšen tím, že byl pozván k účasti u kulatých stolů v rámci Konference o budoucnosti Evropy, které mají proběhnout ve Slovinsku, a také na Bledské strategické fórum.

Další informace o slovinském předsednictví najdete zde:

https://slovenian-presidency.consilium.europa.eu/en/ (st)

Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru Christa Schweng zahájila oficiální aktivity Výboru ke Konferenci o budoucnosti Evropy (CoFoE) blokem otázek a odpovědí. Na akci #CoFoE – opětovné přiblížení evropského projektu občanům zazněly postoje a očekávání organizované občanské společnosti spojené s konferencí. Účastníci také zdůraznili, že je třeba do akce zapojit i občany mimo bruselskou bublinu, a prodiskutovali přípravu chystaných konzultací s občany.

Předsedkyně EHSV Christa Schweng uvedla, že v zájmu spravedlivého zastoupení uspořádá Výbor místní akce ve všech členských státech: „Zapojíme zaměstnavatele, zaměstnance a celou organizovanou občanskou společnost a jejich postoje představíme na Konferenci o budoucnosti Evropy.“ Poukázala též na nedávno přijaté usnesení EHSV, v němž Výbor navrhuje Nový příběh pro Evropu.

Místopředsedkyně Komise Dubravka Šuica pak uvedla: „Politika v Evropské unii se změnila. Konference tak vůbec poprvé přivádí občany do samého středu dění a tvorby politik v Evropské unii. Jejím prostřednictvím mohou občané i občanská společnost převzít otěže své budoucnosti v Evropské unii.“

Jak poté zdůraznila poslankyně EP Eva Maydell, „naším úkolem je představit Konferenci o budoucnosti Evropy občanům jako smysluplný podnik“.

Přípravu nového příběhu pro Evropu vedli v EHSV předsedové všech tří skupin, které Výbor sdružuje: Stefano Mallia (Zaměstnavatelé), Oliver Röpke (Zaměstnanci) a Séamus Boland (Různorodá Evropa).

Diskusi uzavřel místopředseda EHSV pro komunikaci Cillian Lohan prohlášením, že konzultace EHSV ke Konferenci o budoucnosti Evropy dosáhnou do všech koutů Evropy a budou pojaty tak široce, jak to jen bude možné.

Konference plánuje shrnutí závěrů do jara 2022. Orgány EU pak zareagují na to, co se od Evropanů dozvěděly.

Sledujte zahájení akce #CoFoE – opětovné přiblížení evropského projektu občanům na twitterovém účtu EHSV @EU_EESC nebo na Facebooku. (ks)

Frans Timmermans oznámil na červnovém plenárním zasedání EHSV opatření, která mají ochránit ty nejzranitelnější před možným rozšířením stanovení ceny uhlíku na topná paliva a pohonné hmoty. Zároveň vyslechl návrhy EHSV, jak pomocí sociálního dialogu zlepšit rozhodování podniků, pokud jde o ekologickou transformaci.

Předsedkyně EHSV Christa Schweng přivítala výkonného místopředsedu Evropské komise Franse Timmermanse se slovy: „Zelená dohoda představuje ambiciózní strategii pro růst, jejímž cílem je dosáhnout v EU do roku 2050 klimatické neutrality a dát nový impuls evropskému hospodářství. Je však zapotřebí posílit její sociální rozměr a aspekty týkající se práce, zdraví a spravedlnosti, a zajistit tak, že nikdo – žádná komunita, žádný člověk, pracovník, sektor ani region – nezůstane stranou.“

Frans Timmermans prohlásil, že Komise klade důraz v prvé řadě na sociální rozměr ekologické transformace, neboť sociální rozdíly se v důsledku pandemie naprosto nebývale prohloubily. Popsal také hlavní prvky balíčku opatření „Fit for 55“, který by měl být předložen 14. července.

Jak dále vysvětlil, tento balíček umožní „zakotvit sociální spravedlnost do nových návrhů“ tím, že:

• rovnoměrně rozloží břemeno, které představují opatření v oblasti klimatu, mezi průmyslová odvětví, vlády a jednotlivce a
• zavede sociální mechanismus, který pomůže zmírnit dopad opatření, jako je možné rozšíření obchodování s emisemi na topná paliva a pohonné hmoty, na ty nejzranitelnější skupiny.

„Musíme chránit zranitelné domácnosti před možným zvýšením cen topných paliv a pohonných hmot, a to zejména v oblastech, kde nejsou snadno dostupná čistá řešení,“ uvedl Frans Timmermans. „Pokud tedy zavedeme obchodování s emisemi pro tato paliva, pak musíme o to více usilovat o dosažení sociální spravedlnosti. Jakýkoli návrh na obchodování s emisemi v těchto nových odvětvích musí být doprovázen návrhem zabývajícím se sociálním dopadem.“

V rámci diskuse vyslechl Frans Timmermans příspěvek EHSV k formulování sociální dohody coby nedílné součásti Zelené dohody. Návrhy, které předložil zpravodaj Norbert Kluge ve stanovisku Zelenou dohodu nelze realizovat bez sociální dohody, jsou zaměřeny na výraznější zapojení pracovníků do rozhodování podniků a na sociální odpovědnost podniků.

„Jsme přesvědčeni, že zohledněním názoru pracovníků lze zlepšit kvalitu hospodářských rozhodnutí, která činí podniky v rámci přechodu na ekologický model,“ prohlásil Norbert Kluge.

Jak dále dodal, „informování pracovníků, jejich konzultace a účast ve správních orgánech obvykle vede k prosazování dlouhodobějšího přístupu a ke zlepšení kvality rozhodování v rámci programu hospodářských reforem.“

EHSV však upozorňuje, že sociální dohoda coby zásadní součást Zelené dohody nesouvisí jen s prací. Týká se příjmů, sociálního zabezpečení a fiskální podpory pro všechny, kdo ji potřebují, včetně těch, kteří nemají žádný přístup k práci. (dm)

Mezi hlavní priority EU musí v blízké budoucnosti patřit opětovné nastartování evropské ekonomiky s cílem zajistit udržitelný přechod a prosperitu pro evropské občany a podniky. To je hlavní myšlenkou usnesení k příspěvku EHSV k pracovnímu programu Evropské komise na rok 2022, které bylo přijato na červnovém plenárním zasedání EHSV.

EHSV v usnesení uvádí, že klíčovými slovy by po pandemii měly být oživení a obnova. K překonání hospodářské a sociální krize a k posílení odolnosti Evropy vůči budoucím otřesům je třeba využít investice i reformy, které by měly být založeny na inkluzivním a udržitelném růstu, důstojné práci a sociální spravedlnosti.

Hlavními pilíři by mělo být:

• využití plného potenciálu jednotného trhu,
• splnění cílů udržitelného rozvoje,
• vytvoření oběhového hospodářství a dosažení klimatické neutrality do roku 2050,
• zajištění řádné správy věcí veřejných a demokratické odpovědnosti.

Předsedkyně EHSV Christa Schweng se k přijetí usnesení vyjádřila takto: „Jsem přesvědčena, že doporučení EHSV, která jsme vydali v předstihu, budou hodnotným příspěvkem k příštímu pracovnímu programu Komise. Výbor je i nadále plně odhodlán podporovat šest hlavních cílů Komise a plnit svou úlohu tím, že bude usnadňovat dialog s občanskou společností a s evropskými orgány, aby se tyto cíle realizovaly v praxi.“

Christa Schweng dodala, že díky účasti všech občanů prostřednictvím organizací občanské společnosti bude proces obnovy a přetváření budoucnosti Evropy skutečně demokratický: „Počítám s tím, že při stanovení priorit na příští rok Komise zohlední návrhy evropské občanské společnosti.“

Rakovina se pravděpodobně stane nejčastější příčinou úmrtí v EU, zveřejnění Evropského plánu boje proti rakovině tedy přichází nepochybně v pravý čas. EHSV tento plán vítá, poněvadž je mezníkem v boji proti nádorovým onemocněním. Z přetrvávajících regionálních a sociálních nerovností je však patrné, že v některých ohledech stále existuje prostor pro zlepšení.

EHSV jednoznačně podporuje nový plán, který předložila Komise a v jehož rámci mají být na opatření v boji proti rakovině vyčleněny 4 miliardy EUR. Jedná se o první strategický dokument od roku 1990, který se zaměřuje proti tomuto hrozivému onemocnění.

„EU potřebuje nový ‚Marshallův plán‘ v oblasti léčby nádorových onemocnění a tato iniciativa představuje krok správným směrem. Nesmíme tuto příležitost promarnit,“ zdůraznila Małgorzata Anna Bogusz, zpravodajka stanoviska EHSV s názvem Evropský plán boje proti rakovině.

„Uvedený plán je dobře navržen, protože se zabývá celou řadou důležitých aspektů boje proti rakovině,“ prohlásila Milena Angelova, která se na přípravě stanoviska podílela coby spoluzpravodajka.

Existuje spojitost mezi tím, kolik lidí rakovinou trpí a v důsledku tohoto onemocnění umírá, a tím, o jaký druh rakoviny jde, kde tito lidé žijí a jaká je jejich sociální situace. Je nutné soustředit pozornost na regionální rozdíly v infrastruktuře a na sociální nerovnováhu z hlediska zaměstnanosti a pohlaví.

EHSV vybízí členské státy, aby jednaly proaktivně. Upozorňuje rovněž, že je nezbytné účinně předcházet všem formám rakoviny z povolání a důkladněji prozkoumat otázku expozice karcinogenům, mutagenům a endokrinním disruptorům a také příčin vzniku rakoviny z povolání, zejména u žen.

Mimoto ve svém stanovisku poukazuje na to, že sociální partneři a organizace občanské společnosti hrají stěžejní úlohu při zvyšování povědomí a vedení kampaní propagujících zdravý životní styl. (at)

Evropský hospodářský a sociální výbor potvrdil, že je odhodlán i nadále spolupracovat s Evropskou komisí a dalšími orgány EU na prosazování a uplatňování základních hodnot EU, a zejména právního státu, základních práv a demokracie.

Při diskusi o evropských hodnotách s evropským komisařem pro spravedlnost Didierem Reyndersem, která proběhla na plenárním zasedání dne 10. června, vyzval EHSV k tomu, aby byly organizace občanské společnosti a občané výrazněji demokraticky zapojeni na úrovni EU, a jejich účast se tak neomezovala jen na volby a mohl probíhat konstruktivní občanský dialog. Podle členů EHSV je rovněž velmi důležité, aby byla sociální a hospodářská práva uznána v EU za základní práva.

EHSV při této příležitosti předložil a přijal svá stanoviska k Akčnímu plánu pro evropskou demokracii a k nové strategii uplatňování Listiny základních práv, v nichž podpořil nedávné iniciativy Komise zaměřené na ochranu demokratických hodnot a občanských práv v EU.

Jak uvedla předsedkyně EHSV Christa Schweng, „hodnoty EU jsou všude zpochybňovány, a nelze je tak považovat za samozřejmé, dokonce ani v zemích s dlouholetými demokratickými tradicemi. Občanská společnost má velká očekávání, pokud jde o reakci EU, a chce se aktivně zapojit do diskusí o obraně těchto hodnot, které probíhají jak v jednotlivých státech, tak i na úrovni EU.“

„Řada otázek bude vyžadovat celospolečenský přístup a mezinárodní spolupráci v rámci koordinovaného úsilí vlád, občanské společnosti, výzkumných pracovníků a ověřovatelů faktů, soukromého sektoru, sdělovacích prostředků a občanů,“ prohlásil Didier Reynders. „V tomto ohledu vítám plodnou spolupráci s vaším Výborem.“

Ve svém stanovisku ke strategii uplatňování Listiny vyzývá EHSV k zavedení opatření na ochranu a podporu organizací občanské společnosti, která by měla zahrnovat mechanismus identifikace a hlášení případů obtěžování. Kromě toho požaduje, aby byli do prosazování a uplatňování práv zakotvených v Listině více zapojeni sociální partneři.

Ve stanovisku k Akčnímu plánu pro evropskou demokracii pak EHSV doporučuje, aby Komise do tohoto plánu doplnila zvláštní pilíř, který by byl věnován zapojení občanské společnosti a sociálních partnerů a podpoře demokracie v oblasti práce. Zároveň je však zklamán, že akční plán nebere v potaz důležitou úlohu, kterou sociální dialog a kolektivní vyjednávání sehrávají při snižování nerovností a podněcování Evropanů, aby přijali demokratické ideály. (ll)

Desátý Den evropské občanské iniciativy věnovaný této iniciativě se konal výjimečně online a trval dva dny. Předsedkyně EHSV Christa Schweng, místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová a místopředseda Evropského parlamentu Pedro Silva Pereira zhodnotili stav tohoto jedinečného nástroje participativní demokracie.

Christa Schweng v úvodním projevu uvedla, že jedním z klíčových prvků každého participativního procesu je jeho dopad: „Pokud nepřinese žádné výsledky, mohou být občané zklamaní, demotivovaní a frustrovaní.“ Dále uvedla:„Evropská občanská iniciativa se stane silným nástrojem, jenž bude moci EU znovu sblížit s občany pod podmínkou, že bude mít větší dopad.“

Od roku 2012 dokázalo získat požadovaný počet podpisů pouze šest iniciativ a jejich dopad byl dosti omezený a opožděný. Můžeme však být optimističtí, protože v roce 2021 nabyly účinnosti první dva právní předpisy inspirované evropskými občanskými iniciativami: směrnice o pitné vodě, kterou ovlivnila iniciativa „Right2Water“, a tzv. nařízení o transparentnosti, k němuž vedla iniciativa „Zakažte glyfosát“.

Věra Jourová ve svém videopříspěvku poukázala na změny a zlepšení, které přineslo nové nařízení o evropské občanské iniciativě, jež vstoupilo v platnost v lednu 2020. Poté vysvětlila, že skutečný dopad evropských občanských iniciativ přesahuje rámec návazné legislativní činnosti: „I iniciativy, které v rámci tohoto procesu nedospěly ke konečným formálním opatřením, mohou mít rozmanité dopady. Jakmile občané spustí evropskou občanskou iniciativu, daný problém se dostává do veřejného prostoru. Takto získává ohlas a šíří se její vliv.“

Pedro Silva Pereira uvedl, že v Evropském parlamentu dosud probíhá diskuse o tom, jak zvýšit povědomí o evropské občanské iniciativě a zlepšit způsob jejího fungování: „Je důležité zajistit, aby na iniciativu, pokud dospěje do konečné fáze, byl brán skutečný zřetel a náležitým způsobem se řešila.“ (na)

Vzhledem k ročním výdajům, které tvoří přibližně 14 % (tj. 2 biliony EUR) celkového HDP EU, jsou vládní instituce největšími evropskými spotřebiteli. Jejich výdaje souvisejí především se zadáváním veřejných zakázek, aby si u podniků objednaly práce, služby a zásobování, které potřebují.

V posledních letech bylo v EU vyvinuto značné úsilí s cílem povzbudit veřejné orgány k tomu, aby si osvojily udržitelnější spotřební návyky, a při každém nákupu tak braly v potaz nejen své krátkodobé potřeby, ale i jeho dlouhodobější dopad.

Evropská komise vydává od roku 2017 pokyny v podobě kritérií pro zadávání zelených veřejných zakázek, a postupně tak zavádí prvky oběhového hospodářství s cílem uzavřít energetické a materiálové cykly v dodavatelských řetězcích a zároveň co nejvíce omezit negativní dopad na životní prostředí a vznik odpadu.

Tato opatření však měla jen omezený účinek, neboť jejich dodržování je dobrovolné. Podle EHSV nastal čas zavést povinná minimální kritéria pro zadávání zelených veřejných zakázek a výrazně podpořit oběhové hospodářství prostřednictvím směrnic o zadávání veřejných zakázek a právních předpisů pro jednotlivá odvětví.

Zadávání veřejných zakázek v souladu s principy oběhového hospodářství umožní správním orgánům posunout se od kritéria nejnižší ceny v době nákupu.

„Zadávání veřejných zakázek je mnohdy kontroverzní, protože kritéria pro výběr projektů jsou až příliš často velmi jednostranná a neberou vůbec v potaz dopad projektu v průběhu celé doby jeho trvání ani to, co je jeho cílem,“ prohlásil Ferre Wyckmans. „Od myšlenky, že nejnižší cena by měla být jediným kritériem pro udělení zakázky, by se mělo upustit. Místo toho je zapotřebí prosazovat efektivní vynakládání finančních prostředků, a tím také inovace, kvalitu výrobků a služeb, udržitelnost, ekologizaci a sociální dopad.“

Evropská komise již vypracovala řadu vzorů kalkulace nákladů z hlediska životního cyklu, které mohou zadavatelé veřejných zakázek volně využít pro porovnání výrobků a služeb. Díky těmto nástrojům mohou veřejné orgány zohlednit náklady životního cyklu daného výrobku, práce nebo služby, a to od nákupu přes provoz a údržbu až po ukončení životnosti. EHSV se domnívá, že tyto nástroje je nyní zapotřebí modernizovat tak, aby zahrnovaly uhlíkové náklady.

EHSV považuje rovněž za zcela nezbytné zajistit, aby se malé a střední podniky mohly ucházet o veřejné zakázky zadávané v souladu s principy oběhového hospodářství a získat potřebnou pomoc. Nabízejí obrovský potenciál, ale vzhledem ke složitosti řízení jim hrozí, že budou odstaveny na vedlejší kolej. Do místního a na člověka orientovaného zadávacího řízení se budou moci zapojit pouze v případě, že se jim dostane nezbytné podpory. (dm)

EHSV vítá iniciativu Komise, jíž se zavádí povinnost transparentního odměňování, navržená směrnice by však podle jeho názoru měla být v několika ohledech posílena a pomocí dalších opatření by se měly řešit základní příčiny rozdílů v odměňování žen a mužů.

EHSV ve svém stanovisku přijatém 9. června vítá návrh Komise v podobě směrnice o závazných opatřeních zaměřených na transparentnost odměňování, která umožní pracovníkům uplatňovat právo na stejnou odměnu v případech, kdy se stali obětí diskriminace v odměňování.

EHSV se nicméně domnívá, že navržená směrnice by měla být v několika oblastech posílena, včetně kritérií sloužících k určení hodnoty práce, rozsahu některých povinností týkajících se transparentnosti a úlohy sociálních partnerů a kolektivního vyjednávání.

Stejná odměna a rovnocenná práce

Zásada „stejné odměny za stejnou práci“ platí pro „kategorie pracovníků“, které mají být dle návrhu Komise specifikovány zaměstnavatelem. EHSV považuje za zásadní, aby existovaly mechanismy určení kategorií pracovníků neutrální z hlediska pohlaví. Toho lze dosáhnout zapojením odborových svazů a zástupců zaměstnanců do jejich definování v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi.

Mezi další opatření k řešení strukturálních příčin rozdílů v odměňování žen a mužů by měla patřit také záruka dostatečných a přístupných služeb péče o děti, osvětové kampaně, zajištění většího zastoupení žen na rozhodovacích pozicích a zrušení daňových opatření odrazujících ženy od zaměstnání. Celý článek je k dispozici na internetu na této adrese. –

EU si musí vytyčit ambiciózní ekonomické cíle k posílení eura. Tento předpoklad nabyl na významu vlivem překotných změn, jimiž prochází globální ekonomika, a současné pozice EU z hlediska inovací, konkurenceschopnosti a budování regulačního prostředí příznivého pro investice.

Ve stanovisku přijatém na plenárním zasedání v červnu 2021 EHSV vítá sdělení Evropské komise Evropský hospodářský a finanční systém: podpora otevřenosti, síly a odolnosti. Vzhledem k tomu, že postpandemická transformace způsobuje výrazný posun v globální rovnováze hospodářských sil, měla by EU jednat rychle, aby posílila hospodářskou odolnost Evropy. Výbor především souhlasí s potřebou posílení mezinárodní úlohy eura jako klíčového nástroje pro zlepšení globálního postavení Evropy.

Zpravodajem stanoviska EHSV byl Tomasz Wróblewski (skupina I, Zaměstnavatelé). Podle jeho názoru by se Komise měla více zaměřit na příčiny oslabující mezinárodní úlohu eura. „Globální postavení eura oslabuje, avšak ne tak rychle, jako u dolaru,“ uvedl. „To nic nemění na skutečnosti, že na pozici eura působí jiné vlivy. Prvním z nich je, že nemáme integrovaný, společný trh pro finanční služby. Bez dokončení bankovní unie a unie kapitálových trhů budeme moci dolaru konkurovat jen stěží.“

EHSV též doporučuje věnovat více pozornosti rychle rostoucí ekonomice Číny a vyzývá k předložení akčního plánu, v němž by bylo zapracováno i toto hledisko. Úloha čínského renminbi v mezinárodním obchodu a clearingu roste. Čína rovněž intenzivně pracuje na své digitální měně a v tomto ohledu má před většinou světa náskok. EU musí reagovat rychle a EHSV podporuje návrh na vytvoření digitálního eura. „V této oblasti,“ zdůrazňuje Tomasz Wróblewski, „může mít Evropa atraktivnější řešení, přihlédneme-li k našemu závazku ochrany osobních údajů a soukromí uživatelů.“ (na)

Zapojení organizované občanské společnosti není ve většině zemí EU ani zdaleka uspokojivé, upozornil EHSV na výroční konferenci své Skupiny pro evropský semestr, která se uskutečnila na dálku dne 31. května.

Na konferenci na téma Budování odolné Evropy – Občanská společnost a národní plány pro oživení a odolnost zazněly příspěvky zástupců unijních institucí, národních hospodářských a sociálních rad, analytických středisek a organizací občanské společnosti EU. Konference se zaměřila na tři témata: zapojení organizované občanské společnosti do národních plánů pro oživení a odolnost, spravedlivý přechod na zelené, digitální a udržitelné evropské hospodářství a provádění evropského pilíře sociálních práv.

Předsedkyně EHSV Christa Schweng ve svém úvodním proslovu zdůraznila, že je třeba proměnit tuto krizi v sérii nových příležitostí. Jedním z hlavních úkolů bude úspěšně zúročit potenciál Nástroje pro oživení a odolnost: „Většina členských států neprovedla dostatečné konzultace s organizovanou občanskou společností, nebo tak učinila příliš pozdě,“ podotkla předsedkyně Schweng. „V současnosti je situace taková, že se jednotlivé národní plány pro oživení a odolnost vzájemně velmi liší co do kvality a metodiky. Je tedy zcela namístě položit si otázku, jestli tyto plány skutečně odpovídají potřebám v praxi.“

Tiziano Treu, předseda italské národní hospodářské a sociální rady (CNEL), uvedl, že úlohou konference o budoucnosti Evropy je navrhnout v hlavních obrysech novou podobu evropské správy věcí veřejných, kterou je třeba zjednodušit a zefektivnit a jež musí zahrnovat odpovídající pravidla pro zapojení organizované občanské společnosti.

Místopředseda Skupiny pro evropský semestr Luca Jahier prohlásil: „Silnější ‚občanský pilíř‘, tvořený organizovanou občanskou společností a regionálními a místními orgány v alianci s vnitrostátními parlamenty, bude mít zásadní význam pro řádné monitorování reformních procesů a investic a nezbytné zapojení legitimních zainteresovaných stran.“ (na)

S cílem přispět k summitu OSN o potravinových systémech v roce 2021 uspořádal EHSV dne 28. května on-line slyšení, jehož cílem bylo prozkoumat zranitelnost a nerovnosti evropských potravinových systémů a zjistit, jak dosáhnout rovnějších a spravedlivějších dodavatelských řetězců. Významní řečníci z OSN, Evropské komise a Evropského parlamentu se na tomto slyšení podělili o své názory na to, jaké změny jsou potřebné k posílení rovnosti, spravedlnosti a přístupu založeného na právech při přechodu k udržitelnějším potravinovým systémům.

Pandemie COVID-19 poskytla varovný signál, že nastal čas na změnu. Přestože zemědělci a pracovníci v potravinovém systému stáli v přední linii boje proti krizi COVID-19 a poskytovali nepřerušené dodávky potravin všem Evropanům, „tato krize zdůraznila skutečnost, že získávání potravin ‚od zemědělce ke spotřebiteli‘ není něco, co lze považovat za samozřejmost“, uvedl Andreas Thurner, předseda tematické studijní skupiny EHSV Udržitelné potravinové systémy.

EHSV v průběhu let formuloval několik návrhů a konkrétních nápadů, které lze shrnout do pěti souborů doporučení, která budou moci být předložena na summitu OSN o potravinových systémech:

I. Podporovat komplexní a integrovanou potravinovou politiku,

II. Podporovat zdravější a udržitelnější stravu,

III. Zajistit spravedlivé ceny a zakázat nekalé obchodní praktiky,

IV. Zvýšit potenciál krátkých potravinových řetězců a agroekologie,

V. Zajistit strukturované zapojení a účast občanské společnosti.

EHSV podporuje ekologizaci dopravy, ale zdůrazňuje, že transformace energetiky musí být spravedlivá a musí nabídnout schůdné a realistické alternativy, které budou zohledňovat specifické hospodářské a sociální charakteristiky a potřeby všech částí Evropy, včetně venkovských oblastí.

To je hlavní závěr stanoviska, které připravili Pierre Jean Coulon a Lidija Pavić-Rogošić a jež EHSV přijal na svém červnovém plenárním. Ve svém posouzení bílé knihy o dopravě z roku 2011, jejímž cílem je odstranit závislost dopravního systému na ropě, aniž by bylo třeba obětovat jeho účinnost a ohrozit mobilitu, zaujal EHSV pevný postoj.

Není možné omezit druhy dopravy. Je třeba usilovat o kombinování více druhů dopravy, nikoli o přechod na jiný druh dopravy. Kromě toho musí být ekologická transformace sociálně spravedlivá a musí zachovat konkurenceschopnost evropské dopravy. Zároveň musí být v rámci jednotného trhu plně realizován evropský dopravní prostor. Zpoždění, k nimž v této oblasti dochází, jsou politováníhodná.

„Omezení mobility není řešením. Podporujeme veškerá opatření, jejichž cílem je zvýšit energetickou účinnost dopravy a snížit emise," uvedl Pierre Jean Coulon. „Evropa prochází nesmírně složitým obdobím. Kvůli tomu bychom však neměli měnit kurz, pokud jde o očekávání, která v sociální a environmentální oblasti vyvolávají různé evropské iniciativy.“

EHSV rovněž vyzývá k tomu, aby byla o provádění bílé knihy vedena otevřená, nepřetržitá a transparentní diskuse. „EHSV upozorňuje na to, že je důležité zajistit podporu občanské společnosti a zúčastněných stran, a to i prostřednictvím participativního dialogu,“ dodala Lidija Pavić-Rogošić. „Pro dosažení výsledků bude mít zcela zásadní význam správné pochopení strategických cílů a jejich všeobecné přijetí.“ (mp)

Dne 17. června uspořádal Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) a jeho Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI) živou diskusi, která zkoumala názory organizované občanské společnosti v návaznosti na zveřejnění aktualizace nové evropské průmyslové strategie Evropské komise. Tato diskuse, která je první z řady společných aktivit sekcí EHSV na toto téma, se zabývala tím, zda aktualizovaná strategie obsahuje dostatek prvků zajišťujících zvýšení odolnosti průmyslu a strategické autonomie EU. 

Dne 5. května 2021 Komise aktualizovala průmyslovou strategii EU, aby zajistila, že její průmyslové ambice plně zohlední novou situaci po krizi COVID-19 a pomohou nasměrovat přechod k více udržitelnému, digitálnímu, odolnému a globálně konkurenceschopnějšímu hospodářství.

Předseda CCMI Pietro Francesco De Lotto, který diskusi předsedal, uvedl: „Pandemie COVID-19 urychlila mnoho již probíhajících procesů. Rychlost, s jakou společnost a průmysl musely za posledních 16 měsíců přijmout proces digitalizace, je bezprecedentní a změny, které jsme zažili nejprve s dodavatelskými řetězci, poté s lékařským vybavením a nakonec s vakcínami, jsou přelomové.“ ''

Předseda sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba (INT) Alain Coheur, který debatě spolupředsedal, popsal kontext činnosti druhého panelu slovy: „Krize nastolila další otázky, které nebyly zmíněny v prvním sdělení o průmyslové strategii z března 2020. Tuto krizi musíme vnímat jako příležitost poskytnout Evropě průmyslovou autonomii“.

Antony Whelan, poradce pro digitální problematiku předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen, který představil nástroje Komise pro měření závislosti EU, uvedl: „V rámci analýzy vycházející zdola jsme identifikovali velmi omezený počet oblastí, ve kterých se EU jako celek nachází v situaci znepokojivé závislosti.“

Počínaje touto diskusí dne 17. června uspořádá EHSV řadu debat o průmyslové strategii ve formě sedmi webinářů. Závěrečná diskuse na vysoké úrovni je plánována na březen 2022. (ks)

Jen několik dní před summitem EU a USA na vysoké úrovni se sešel monitorovací výbor EHSV Transatlantické vztahy, aby projednal celou řadu témat důležitých pro občanskou společnost, především pak otázku změny klimatu a obchodu.

„Z obou břehů Atlantiku přicházejí ve všech ohledech povzbudivé signály,“ prohlásil Christian Moos, který monitorovacímu výboru EHSV Transatlantické vztahy předsedá.

David Livingston, hlavní poradce zvláštního prezidentského vyslance USA pro otázky klimatu Johna Kerryho, potvrdil, že současná americká administrativa je nyní nejenom pevně odhodlána splnit cíle Pařížské dohody, ale má také ještě vyšší ambice: „Je nepřijatelné, aby země, jež jsou klíčovými hráči, nevyužily rok 2021 k tomu, aby výrazně upravily své vnitrostátně stanovené příspěvky, které jsou stěžejním prvkem Pařížské dohody.“

Elina Bardram z Generálního ředitelství Evropské komise pro oblast klimatu (GŘ CLIMA) uvedla: „Díky aktivnímu zapojení občanské společnosti v USA ve spolupráci s EU a dalšími zeměmi se Spojeným státům podařilo pokračovat v realizaci vytyčených cílů, i když minulá vláda v tomto směru nevyvíjela žádné úsilí.“

Emilie Bel z analytického střediska Atlantic Council zdůraznila, že Evropané jsou připraveni podílet se na pozitivní obchodní agendě, musí však při tom být zajištěny rovnocenné podmínky.

Marjorie Chorlins, která na setkání zastupovala Obchodní komoru USA, upozornila na to, že i přes politické turbulence v transatlantických vztazích a navzdory recesi, kterou způsobila pandemie COVID-19, zůstávají Spojené státy a Evropa nejdůležitějšími vzájemnými obchodními partnery. Z nedávno zveřejněné zprávy Transatlantic Economy 2021 vyplývá, že obě strany zaujímají významný podíl na celosvětové spotřebě a celosvětovém HDP. 

Tanja Buzek, předsedkyně monitorovacího výboru EHSV Mezinárodní obchod, podtrhla význam zapojení občanské společnosti, aby bylo možné provádět transparentní obchodní politiku, a také nutnost vytvořit silné koalice za účelem reformy WTO. (at)

Ve druhé polovině roku 2021 se Slovinsko podruhé ujme předsednictví v Radě EU. I podruhé se tak děje v rozhodujícím okamžiku pro Evropu.

V roce 2008 čelila EU finanční krizi; dnes stále zápasí se sociálními a hospodářskými dopady pandemie COVID-19. Nepřekvapí tak, že připravenost EU na krize a její odolnost vůči nim, zejména v oblasti zdraví, patří mezi prioritní témata slovinského předsednictví. To se zaměří i na další strategické výzvy, jako je kybernetická bezpečnost. Během slovinského předsednictví bude též zapotřebí splnit velkou část úkolů spojených s Konferencí o budoucnosti Evropy.

EHSV se těší na úzkou spolupráci se slovinským předsednictvím, a to tím spíše, že se naše priority shodují: oživení, spravedlivá zelená a digitální transformace a ochrana zásad právního státu patří k hlavním oblastem zájmu také v EHSV.

Publikace je k dispozici v anglické, francouzské, německé a slovinské verzi na internetových stránkách EHSV. V tištěné podobě si ji můžete vyžádat na adrese vipcese@eesc.europa.eu.

skupina Zaměstnavatelé v EHSV

Skupina Zaměstnavatelé uspořádala dne 14. června webinář na téma „Výzvy digitalizace a nová ekonomika EU“. Tento seminář navázal na stanoviska k aktu o digitálních trzích a k aktu o digitálních službách, která EHSV přijal na červnovém plenárním zasedání.

Digitalizace proměňuje společnost i hospodářství. Digitální služby stále více pronikají do evropského hospodářství a utvářejí digitální budoucnost Evropy, což je trend, který se z důvodu krize COVID-19 ještě urychlil. Evropská komise velice aktivně zahájila různé iniciativy na podporu digitální suverenity EU, které hodlá dosáhnout zajištěním bezpečného, spravedlivého a otevřeného on-line prostředí odpovědného vůči občanům a využitím potenciálu jednotného digitálního trhu.

Digitalizace však neprobíhá v celé EU stejnoměrně. Řada venkovských a vzdálenějších komunit aktivně hledá nové možnosti, jak pomocí digitálních služeb stimulovat hospodářský růst. Z důvodu nedostatečné infrastruktury a dovedností je to však obtížné.

Cílem webináře, který se konal po záštitou portugalské delegace skupiny Zaměstnavatelé v EHSV v rámci portugalského předsednictví, pro něž je toto téma jednou z hlavních priorit, bylo přispět k diskusi o tom, jakým způsobem je možné uzpůsobit akt o digitálních trzích a akt o digitálních službách, aby sloužily svému účelu, a přispět tak k legislativnímu procesu.

Řečníci a účastníci uznali, že je nutné překonat digitální propast mezi městy a venkovem, a to pomocí zavádění technologie optického vlákna a 5G ve městech i ve venkovských oblastech. Vyzvali k tomu, aby byl vytvořen akt o digitálním venkově.

Zaměstnavatelé EU upozornili na to, že k využívání digitální infrastruktury jsou zapotřebí dovednosti. Digitální transformace bude možná pouze tehdy, budou-li mít všichni evropští občané základní počítačovou gramotnost a bude-li k dispozici dostatečná kvalifikovaná digitální pracovní síla. Zaměstnavatelé zdůraznili, že EU a členské státy musí plně využít národní plány v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a veškeré stávající finanční nástroje (program Digitální Evropa, InvestEU, strukturální fondy a Fond soudržnosti) k tomu, aby vybudovaly skutečně DIGITÁLNÍ Unii.

Řečníci opět připomněli, že evropské podniky budou v Evropské unii moci růst pouze tehdy, pokud zamezíme dalšímu tříštění jednotného digitálního trhu. Harmonizované právní předpisy přispějí k tomu, aby se evropské podniky nemusely řídit 27 různými právními systémy a byla pro ně zajištěna právní jistota, předvídatelnost a rovné podmínky na trhu, na němž by existovaly spravedlivé podmínky hospodářské soutěže pro všechny, zejména pro malé a střední podniky, které jsou nejvíce zapojeny do digitálních platforem.

Kromě plnohodnotného jednotného digitálního trhu zaměstnavatelé z EU důrazně podpořili zásadní cíl, jímž je znovunastolení digitální suverenity Evropy, která by však zůstala otevřená volnému obchodu a podporovala by multilaterální systém. V této souvislosti uvítali akt o digitálních službách a akt o digitálních trzích jako součást snahy EU o dosažení rovných podmínek pro všechny on-line služby v souladu s evropskými hodnotami a normami.

Zdůraznili však, že pokud si EU přeje stát se geopolitickým aktérem se skutečným vlivem v digitální oblasti, musí zvýšit své regulační pravomoci i posílené průmyslové a technologické kapacity, aby prosadila evropský model digitalizace a měla možnost utvářet globální prostředí.

Více informací o této akci a doporučeních zjistíte zde.(dv)

skupina Zaměstnanci v EHSV

V průměru vydělávají ženy v Evropě o 14 % méně než muži. V některých zemích se situace pomalu zlepšuje, v jiných je tomu naopak. Předpokládá se, že v Evropské unii tento rozdíl v průměru zanikne ve dvaadvacátém století, v zemích jako Francie by to však mohlo trvat dalších 1 000 let.

Příčiny tohoto rozdílu jsou různé: odvětvová segregace (ženy jsou nadměrně zastoupeny v odvětvích s nízkými platy), rovnováha mezi pracovním a soukromým životem (ženy tráví více času vykonáváním neplacené práce doma), skleněný strop (ženy tvoří méně než 10 % výkonných ředitelů) a prostá diskriminace vzdor platným zákonům.

Evropská komise chce pomoci zmenšit rozdíly a diskriminaci v odměňování žen a mužů návrhem směrnice o transparentnosti odměňování a mechanismech prosazování, jejímž cílem je posílit uplatňování zásady stejné odměny za stejnou nebo rovnocennou práci. Součástí návrhu je základní koncepce závazných pravidel v oblasti transparentnosti odměňování, která tak rovněž zlepší přístup ke spravedlnosti.

I když transparentnost odměňování není zdaleka jediným nástrojem boje proti diskriminaci v této oblasti, možnost odhalit genderově podmíněné struktury je zjevně klíčovým předpokladem řešení rozdílů v odměňování.

EHSV navrhl určitá zlepšení původního návrhu Komise ve stanovisku, kde vyzývá k posílení směrnice tím, že budou této výhody smět požívat všichni pracovníci, a nejen pouze ti, kteří pracují ve velkých podnicích. Úspěšnost těchto opatření závisí na skutečném zapojení sociálních partnerů.

Zajištění spravedlivějšího odměňování a ukončení diskriminace v této oblasti patří k hlavním cílům ochrany základních práv všech pracovníků v Evropě.

autorka: Elena-Alexandra CALISTRU, členka skupiny Různorodá Evropa v EHSV

Na světě existuje jen několik míst, kde má prosazování hodnot svobody a nezávislosti médií tak dlouhou tradici jako v Evropě. Nástup digitálních platforem, neliberální tendence blokovat přístup k informacím, rostoucí hrozby pro investigativní novináře a krize způsobená pandemií COVID-19 však vyvíjejí různé, ale současně působící tlaky na ekosystém, díky němuž mohou existovat mimořádně svobodná média a plnit svou demokratickou úlohu.

EHSV přijal nedávno stanovisko ke sdělení Komise na téma Evropská média v digitální dekádě – Akční plán na podporu oživení a transformace. Uvítal v něm zejména konstatování Komise, že tyto základní trendy a krize COVID-19 by bez silné politické odezvy a finanční podpory mohly narušit odolnost evropského mediálního odvětví a jeho demokratickou úlohu.