EHSV ve svém stanovisku Zlepšení trestněprávní ochrany životního prostředí, které přijal na svém březnovém plenárním zasedání, doporučil, aby EU ukládala trestní postihy za co nejširší škálu trestných činů proti životnímu prostředí.

Ve stanovisku byl zkoumán návrh nové směrnice EU o trestněprávní ochraně životního prostředí a byly navrženy konkrétní způsoby, jak dosáhnout toho, aby byly sankce skutečně účinné, přiměřené a odrazující.

EHSV uvítal rozšíření seznamu trestných činů proti životnímu prostředí z 9 na 18, vyjádřil však názor, že by směrnice měla pojmout co nejvíce typů těchto trestných činů. Uvedl rovněž, že aby byly sankce skutečně účinné, přiměřené a odrazující, měly by být podstatně zvýšeny jejich horní hranice.

Další návrh, jenž byl ve stanovisku předložen, se týká toho, aby trestné činy proti životnímu prostředí spadaly do působnosti Úřadu evropského veřejného žalobce, neboť o řadě z nich je známo, že souvisejí s organizovanou trestnou činností.

EHSV dále požaduje zařadit do směrnice trestný čin ekocidy a definovat ho jako „protiprávní nebo bezohledný čin spáchaný při plném vědomí vysoké pravděpodobnosti závažné a rozsáhlé nebo dlouhodobé škody na životním prostředí“. EHSV podotkl, že se při ozbrojených konfliktech prakticky vždy z podstaty věci jedná o ekocidu. 

Trestná činnost proti životnímu prostředí je čtvrtou nejvýnosnější kategorií trestné činnosti na světě a v EU je na vzestupu. Přestože nedošlo k podstatnému zvýšení počtu přeshraničních odsouzení, výskyt těchto trestných činů v Evropě vzrostl.
EHSV nicméně zdůrazňuje, že přepracovat směrnici nestačí. Jedním z nedostatků zjištěných při hodnocení stávající směrnice je její provádění v členských státech. EHSV proto upozorňuje na nutnost posílit celý řetězec prosazování práva a doporučuje zřídit v členských státech EU specializované policejní jednotky, státní zástupce, soudce a soudy pro trestnou činnost proti životnímu prostředí.

Hlavním závazným nástrojem, který je v EU pro boj proti této trestné činnosti uplatňován, je směrnice o trestněprávní ochraně životního prostředí z roku 2008. Při hodnoceních, která byla provedena v letech 2019 a 2020, se ukázalo, že v praxi nemá velký dopad. Za posledních 10 let byl počet případů trestné činnosti proti životnímu prostředí, které byly úspěšně vyšetřeny a v nichž padl rozsudek, stále nízký, uložené sankce nebyly dostatečně odrazující a neprobíhala systematická přeshraniční spolupráce. Po provedeném hodnocení se Komise rozhodla směrnici nahradit novou směrnicí EU. (mr)