skupina Zaměstnanci v EHSV

EHSV přijal na svém březnovém plenárním zasedání důležité stanovisko k návrhu směrnice o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem, který předložila Evropská komise. V rámci svých připomínek k návrhu považoval EHSV za zásadní zdůraznit domněnku existence pracovněprávních vztahů a posílit tato ustanovení tak, aby se předešlo dalším mezerám, jež by umožnily kvalifikovat zaměstnance jako osoby samostatně výdělečně činné. Stanovisko se rovněž zaměřuje na úlohu algoritmického řízení a na kolektivní práva pracovníků platforem.

Diskuse o této nové směrnici, která se týká pracovníků platforem a jejímž cílem je zajistit jejich jasnou klasifikaci jako zaměstnanců, aby se zabránilo současným praktikám, ukázala rozhodný odpor ze strany mnoha zaměstnavatelů v celé Evropě. Paušální odmítání legalizace nejisté a falešné samostatné výdělečné činnosti mnoha stranami potřebu takové legislativy jen podtrhuje – problém se totiž nevyřeší samoregulací odvětví. Bez právní úpravy budou platformy i nadále balancovat na hranici toho, co znamená být zaměstnán, a budou se vyhýbat kolektivnímu vyjednávání a sociální ochraně. V důsledku toho mohou spotřebitelům nabízet nižší ceny a zpravidla přenášet neblahé důsledky a skryté náklady na společnost jako celek.

Toto opatření k zajištění právní jistoty a jasnosti v celé Evropě však není pouze v zájmu pracovníků. Mnoho společností, jejichž hlasy nebyly vyslyšeny a které dodržují nejen literu, ale také ducha pracovněprávních předpisů, totiž čelí v důsledku těchto forem sociálního dumpingu nekalé hospodářské soutěži. Diskutujeme-li o budoucnosti Evropy, je nedílnou součástí této diskuse otázka: sociální konvergence směrem nahoru, nebo „závod ke dnu“? Sociální smír, z nějž těží všichni včetně podniků, závisí také na sociální soudržnosti a určité míře rovnosti, které predátorský kapitalismus ohrožuje.

Nové formy práce budou ze své podstaty vždy sporným prostorem. Ani práce prostřednictvím platforem zjevně není výjimkou. Technologický pokrok sice nabízí nové organizační možnosti a pracovní příležitosti, ty se však zároveň často pojí s nejistotou. Tento proces není ve skutečnosti ničím novým – už na úsvitu průmyslové revoluce se zrodily odbory jako solidární reakce proti nelidským pracovním podmínkám, jež vládly v továrnách. Od té doby se mnohé změnilo a přinejmenším v Evropě je obecně zajištěna silná ochrana pracovníků. Teď je však znovu nutné provést opravu, aby k této inovaci nedošlo na úkor životních a pracovních podmínek našich občanů a pracovníků. (pbr)