EHSV přivítal iniciativy Evropské komise v oblasti ochrany svobody sdělovacích prostředků, avšak varoval, že pouhá doporučení a právně nevynutitelné předpisy nepostačí k zajištění toho, aby sdělovací prostředky v Evropě zůstaly svobodné a nepodléhaly politickému vměšování a ovlivňování z komerčních či jiných pohnutek.

EHSV ve svém stanovisku k Evropskému aktu o svobodě sdělovacích prostředků (sestávajícímu z návrhu nařízení a doporučení) uvádí, že svoboda a rozmanitost sdělovacích prostředků mají zásadní význam pro právní stát a liberální demokracii.

„Svoboda sdělovacích prostředků je v ohrožení. Autoritářství je na vzestupu, a to i v Evropě. Čtvrtá složka moci je ochranným štítem proti této antiliberální ofenzívě. Posílení svobody sdělovacích prostředků má proto zásadní význam a Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků je důležitou iniciativou, která přichází v pravý čas,“ domnívá se zpravodaj stanoviska Christian Moos.

„Konstatovali jsme, že v několika členských státech EU je vyvíjen stále větší politický a ekonomický vliv, a to ve veřejných i v soukromých sdělovacích prostředcích, které mají velmi blízko k mocenským kruhům. Tato skutečnost je v rozporu s úlohou médií, která představují čtvrtou složku moci,“ prohlásil spoluzpravodaj Tomasz Andrzej Wróblewski.

EHSV tyto návrhy týkající se posílení a ochrany redakční nezávislosti novinářů a vydavatelů plně podpořil. Zvláštní důraz položil i na nezávislost a nestrannost veřejnoprávních sdělovacích prostředků s tím, že k tomuto účelu je nutné zajistit přiměřené a stabilní finanční zdroje.

Dalším znepokojivým problémem, na který stanovisko ukázalo, je ohrožení plurality sdělovacích prostředků dané koncentrací trhu. Informační monopoly rozhodně představují hrozbu a snahy mediálních magnátů a oligarchů o ovládnutí sdělovacích prostředků zavdávají důvod k protiakci.

Vlastnictví sdělovacích prostředků musí být transparentní a požadavky na transparentnost by měly být závazné, avšak nesmí při tom způsobit přílišnou administrativní zátěž malým sdělovacím prostředkům. Zneklidňující je také skutečnost, že některé vnitrostátní regulační subjekty nejsou nezávislé. V takovém případě by se neměly podílet na činnosti navrhovaného Evropského sboru pro mediální služby.

EHSV vyzdvihl, že coby nařízení bude Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků přímo použitelný. Zároveň si však položil otázku, zda je forma doporučení vzhledem k jeho právně nevynutitelnému charakteru účinným prostředkem k dosažení cílů, jež byly pro tento akt stanoveny.

„Svobodu a rozmanitost sdělovacích prostředků v členských státech totiž nelze zaručit jen prostřednictvím doporučení. Bude nutné zahrnout existenci svobodných a nezávislých sdělovacích prostředků mezi závazná kritéria, která jsou posuzována ve výročních zprávách o právním státu a jejichž nesplnění zavdává podnět k aktivaci příslušného mechanismu v členském státě, jehož vláda tuto svobodu a nezávislost porušuje,“ uvedl zpravodaj Moos. (ll)