EHSV info

EHSV na svém prosincovém plenárním zasedání diskutoval o problémech, s nimiž se mladí lidé potýkají na trhu práce. Tuto diskusi uspořádal v souvislosti se zakončením Evropského roku mládeže 2022 a začátkem Evropského roku dovedností 2023 a zdůraznil při ní, že je třeba navrhnout dlouhodobou strategii pro zapojení mládeže a že by tzv. evropské roky neměly spočívat pouze v propagačních akcích, ale měly by být podnětem k vytvoření jasných plánů.

Úvodní slovo měla předsedkyně EHSV Christa Schweng, která upozornila, že pandemie COVID-19 přinesla novou situaci – pozornost je nyní věnována vývoji potřeb na trhu práce a veškerým příležitostem a rizikům, jež z toho plynou. Prohlásila, že „EHSV se i v rámci Evropského roku dovedností hodlá zaměřit na potřeby mladých lidí a problémy, které před ně náš rychle se měnící svět staví.“

Evropský komisař pro pracovní místa a sociální práva Nicolas Schmit popsal, co podle něj Evropa musí udělat: „Je třeba poskytnout mladým lidem lepší perspektivu, tzn. dát jim do budoucna potřebné jistoty, aby si mohli nalézt kýžené hodnotné zaměstnání a intenzivně se účastnit společenského života.“

EHSV na uvedeném plenárním zasedání přijal usnesení, v němž mimoto vyzval orgány EU a vlády členských států, aby mládež výrazněji zapojily do rozhodovacího procesu a začaly v souladu s jeho návrhem ověřovat dopad předpisů EU na mladé lidi. Katrĩna Leitāne, předsedkyně koordinační skupiny EHSV pro Evropský rok mládeže, uvedla, že je nezbytné zaručit, „aby měl Evropský rok mládeže dlouhodobý dopad a aby byly v návaznosti na něj podniknuty konkrétní kroky a mladí lidé se mohli podílet na rozhodnutích, která ovlivňují jejich budoucnost.“

EHSV v rámci příprav na rok 2023 vydal stanovisko týkající se Evropského roku dovedností, ve kterém vyjádřil obavy ohledně příliš velkého počtu aktivit a priorit, které byly pro tento rok naplánovány. Zpravodajkou stanoviska byla Tatjana Babrauskienė, která zdůraznila: „Je nutné zaměřit všechny činnosti v průběhu tohoto roku na dosažení co největšího pokroku ve všech oblastech vzdělávání a odborné přípravy a zařadit mezi podporované ƒ‚správné dovednosti‘ také dovednosti sociální a průřezové.“

Dále pak EHSV ve svém stanovisku vybídl Komisi, aby zajistila, že uprchlíci a žadatelé o azyl budou moci v EU prokázat své dovednosti a kompetence a že jim budou nabídnuty možnosti prohloubení dovedností a změny kvalifikace, aby se mohli snáze začlenit na trh práce. Komisař Schmit závěrem poukázal na to, že „je třeba věnovat zvláštní pozornost našim ukrajinským přátelům. Naším záměrem je podpořit mezi Ukrajinci rozvoj silné mladé generace a zabránit vzniku nové „ztracené generace“ v této zemi, jak by si přál ruský režim. (gb)

Na prosincovém plenárním zasedání EHSV se projednávala úloha financování a veřejných politik na podporu oživení při prosazování genderové rovnosti a posílení ekonomického postavení žen v EU. Diskuse proběhla v souvislosti s přijetím dvou stanovisek, z nichž jedno pojednává o zohledňování genderového hlediska v rámci rozpočtování a investic. Druhé stanovisko se zabývá tím, jak mohou členské státy v rámci národních plánů pro oživení a odolnost zlepšit dopad přímých a nepřímých opatření na genderovou rovnost.

V Evropě zdaleka nebylo dosaženo genderové rovnosti, zvláště co se týče posílení ekonomického postavení žen a přístupu k rizikovému kapitálu a financování. „Při oživení po pandemii si nemůžeme dovolit potenciál žen opomíjet. Genderové hledisko je třeba uplatňovat v národních plánech pro oživení, ale i v makroekonomické politice a globálním rozvoji,“ prohlásila na úvod diskuse předsedkyně EHSV Christa Schweng.

Zpravodajka stanoviska EHSV Genderově orientované investice v rámci národních plánů pro oživení a odolnost Maria Nikolopoulou dodala, že „genderová rovnost se netýká jen žen. Ve skutečnosti má pozitivní přínos pro všechny. Zásadní význam pro identifikaci oblastí, které je třeba řešit prostřednictvím rozpočtu, má účast žen i mužů a organizací občanské společnosti.“

Jak uvedla zpravodajka stanoviska EHSV Zohledňování genderového hlediska v rámci investic jakožto prostředek k posílení genderové rovnosti v Evropské unii Ody Neisingh, „finanční aspekt genderové rovnosti je v politikách EU opomíjen. I když je pro politické činitele zohledňování genderového hlediska v rámci investic a rozpočtování stále důležitější, systematicky se na něj nezaměřují.“

Spoluzpravodajka stanoviska k genderově orientovaným investicím Cinzia Del Rio se k genderovým opatřením v rámci národních plánů pro oživení a odolnost vyjádřila takto: „Při provádění plánů pro oživení a odolnost je třeba se prioritně zaměřit na posílení přímých a nepřímých opatření v oblasti genderové rovnosti. Za tímto účelem jsou nutné cílené veřejné politiky a jasné a udržitelné způsoby investování, včetně plánování zdrojů ve střednědobém až dlouhodobém horizontu.“ (tk)

Celosvětová krize v oblasti cen potravin se kvůli válce na Ukrajině ještě prohloubila, je ale vlastně spíše důsledkem strukturálních a systémových problémů na trhu komodit, které způsobují hlad a ohrožují živobytí lidí. EHSV to zdůraznil ve svém stanovisku z vlastní iniciativy přijatém dne 14. prosince.

Krize v oblasti cen potravin se kvůli konfliktům, klimatickým šokům a pandemii COVID-19 stále více prohlubuje a válka na Ukrajině vymršťuje ceny potravin, pohonných hmot a hnojiv do výše. Index cen potravin dosáhl v roce svého vrcholu a také nedostatek potravin je všude ve světě stále větší.

Rozsah a měřítko současného kolísání cen však lze základními zásadami trhu vysvětlit pouze částečně. Jednou z jeho příčin je neprůhlednost a nefunkčnost trhů s obilovinami

„Moje babička vždycky říkala, že jídlo není hračka. Ale v dnešní době si mnoho lidí neuvědomuje skutečnou hodnotu potravin a zahrávají si s nimi,“ uvedl předseda sekce Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí v EHSV a zpravodaj stanoviska Peter Schmidt. „Ve stanovisku jasně ukazujeme, že současný komoditní trh nepřispívá k udržitelnému rozvoji, ani k cílům v oblasti klimatu a spravedlivé transformaci. Spíše naopak. Oslabuje úsilí o vyřešení problému hladu a o podporu spravedlivých příjmů a cen.“

EHSV ve stanovisku upozorňuje na skutečnost, že globální fyzický obchod s obilovinami je vysoce koncentrovaný. Odhaduje se, že 70–90 % světového obchodu s obilovinami kontrolují čtyři společnosti. Peter Schmidt dále uvedl, že „ačkoli rostoucí ceny potravin ohrožují potravinové zabezpečení na celém světě, velké obchodní firmy vykazují zisky. To je nepřijatelné!“

EHSV apeluje na členské státy a orgány EU, aby přijaly nezbytná opatření k omezení nadměrných spekulací s komoditami, a uznává, že trhy s komoditními deriváty zajišťují klíčové služby pro producenty a uživatele potravinářských komodit, jako je řízení rizik a určování cen. EHSV doporučuje:

• regulovat trh s futures pro potravinové deriváty, jako tomu bylo do konce minulého století;
• regulovat komoditní a potravinové indexy, zejména regulováním a zakázáním fondů komoditních indexů a replikace prostřednictvím swapů a produktů obchodovaných na burze;
• řešit financializaci potravinářského odvětví např. zavedením celosvětového mimořádného zdanění nadměrných zisků a daně ze spekulací s potravinami, jakož i rozbitím oligopolů na všech úrovních řetězce mezinárodního obchodu s potravinami;
• zvýšit transparentnost trhu zlepšením podávání zpráv o environmentálních, sociálních a správních faktorech a zveřejňování nefinančních informací subjektů zapojených do spekulací. (ks)

Ve svém novém stanovisku EHSV konstatuje, že test konkurenceschopnosti by se měl používat v rámci každého procesu tvorby politik a právních předpisů, a zasazuje se o vypracování zvláštní „agendy EU pro konkurenceschopnost“.

EHSV v tomto dokumentu, jenž byl přijat na prosincovém plenárním zasedání, uvádí, že dopad politik a předpisů EU na konkurenceschopnost jejích podniků musí být posuzován mnohem komplexněji a mnohem více systematicky, než jak tomu bylo doposud. 

Test konkurenceschopnosti by se měl vztahovat na právní předpisy, fiskální opatření, strategie, programy, mezinárodní dohody a dokonce i evropský semestr. Měl by zkoumat, jak ovlivňují podniky, zaměstnanost, pracovní podmínky a náklady na dodržování předpisů, a zabývat se jejich dopady na podniky v různých odvětvích,různých velikostí a s různými podnikatelskými modely, a to jak v krátkodobém, tak v dlouhodobém horizontu.

Podíl Evropy na světovém HDP již drahnou dobu klesá a do roku 2050 by mohl padnout až pod 10 %. A vzhledem k tomu, že sotva skončila pandemie COVID-19, probíhá válka na Ukrajině, stoupá inflace a prudce se zvedají ceny energií a že jsme závislí na klíčových dovozech ze zahraničí, ani krátkodobý výhled se nám nejeví v růžovějších odstínech. Když si k tomu přidáte zelenou a digitální transformaci, získáte poměrně věrnou představu o tom, jak obrovským výzvám čelí podniky v Evropské unii.

Jak zajistit, aby při rozhodování na úrovni EU hrály důležitější roli konkurenceschopnost a podniky? EHSV nabízí řešení založené na třívrstvém přístupu.

Za prvé, pokud jde o technické aspekty, navrhuje EHSV rozšířit posouzení dopadů, jež provádí Evropská komise. To lze učinit tak, že test konkurenceschopnosti se bude provádět povinně a bude mnohem rozsáhlejší. 

„Evropská komise musí již nyní provádět posouzení dopadů, v nichž se zohledňují dopady dané iniciativy z hlediska konkurenceschopnosti,“ uvedl Christian Ardhe, zpravodaj stanoviska EHSV. „Domníváme se ale, že je nutné dosáhnout zlepšení, zejména pokud jde o provádění a prosazování.“

Za druhé, pokud jde politické aspekty, konkurenceschopnosti by měla být věnována náležitá pozornost při přípravě nových iniciativ. Ty by měly být posuzovány z hlediska toho, jak přispívají ke konkurenceschopnosti a jak ji podporují.

Za třetí, Výbor vyzývá, aby byla připravena zvláštní agenda pro konkurenceschopnost, jejímž dlouhodobým cílem bude posílení konkurenceschopnosti EU. 

„V tomto stanovisku se skutečně chceme zabývat způsoby, jakými je konkurenceschopnost monitorována, a vzít v potaz komplexní povahu této otázky,“ řekl spoluzpravodaj stanoviska Giuseppe Guerini. „V dnešní době již konkurenceschopnost není něčím, co by se týkalo jednotlivých podniků nebo společností – je otázkou celých ekosystémů. Musíme k ní proto zaujmout komplexnější přístup.“ 

Stanovisko by lo vypracováno na žádost českého předsednictví Rady EU. (dm)

Na prosincovém plenárním zasedání EHSV proběhla diskuse věnovaná oživení a odolnosti evropsko-středomořského regionu po pandemii COVID-19, jež se zaměřila na digitální gramotnost.

Předsedkyně Výboru Christa Schweng poukázala na mimořádně důležitou úlohu, kterou plní regionální spolupráce a dialog a především síť organizací občanské společnosti. Za velice významné partnery EHSV a dva hlavní pilíře evropsko-středomořského partnerství označila Unii pro Středomoří a nadaci Anny Lindhové.

Náměstek generálního tajemníka Unie pro Středomoří Álvaro Albacete Perea a výkonný ředitel Euro-středomořské nadace Anny Lindhové pro dialog mezi kulturami Josep Ferré zdůraznili, že je naprosto zásadní posílit vztah mezi EU a oblastí jižního Středomoří.

Pro hospodářský a sociální pokrok v celém tomto regionu má stěžejní význam digitalizace. EHSV během tohoto plenárního zasedání přijal stanovisko z vlastní iniciativy Digitální transformace v evropsko-středomořském regionu, které vypracovala Dolores Sammut Bonnici a jež pojednává o tom, že je důležité zmenšit digitální propast mezi jednotlivými zeměmi, městskými a venkovskými oblastmi a mezi generacemi. (mp)

EHSV vyzývá EU a členské státy, aby usilovaly o lepší informování široké veřejnosti o základních právech a právním státu. Ve svém prosincovém stanovisku navrhl zaměřit se na čestnost a spravedlnost a tlumočit názory osob, jichž se porušování lidských práv přímo týká.

Právní stát a základní práva mohou být některými lidmi vnímány jako příliš abstraktní a vzdálené pojmy používané v žargonu a právní hantýrce. Podle Výboru to je opravdový problém, který musí EU řešit.

Cristian Pîrvulescu, zpravodaj stanoviska EHSV Informování o základních právech a právním státu, vysvětlil, že „z nedostatečně jasného informování a osvěty o těchto zásadách na úrovni EU i členských států těží nepřátelé demokracie. Požadujeme větší podporu aktivit v oblasti zvyšování informovanosti občanské společnosti a učební osnovy, v nichž by tato témata byla více zastoupena.“

Spoluzpravodaj José Antonio Moreno Díaz podotkl, že „jednotliví občané nemohou bránit svá základní práva, pokud nevědí, v čem vlastně spočívají. Političtí činitelé, orgány a instituce, členské státy a občanská společnost v EU mohou přispět svým dílem tím, že přemění abstraktní koncepty ve smysluplnou a praktickou náplň a budou budovat společnou evropskou kulturu základních práv a právního státu."
 
EHSV ve svém stanovisku prohlašuje, že ochrana lidských práv a právní stát nejsou možné bez sociálního státu, jelikož jsou navzájem provázány. Pokud totiž sociální stát nefunguje, může společnost považovat právní stát za prázdný pojem. Tato provázanost je uznána i v evropském pilíři sociálních práv, což je zcela zásadní politický nástroj pro budování inkluzivnější Unie.

EHSV naléhavě vyzývá všechny orgány EU, aby projevily nulovou toleranci vůči porušování zásad právního státu v členských státech EU. EU by se při tom měla i nadále odvolávat na definici právního státu, kterou vypracovala Evropská komise pro demokracii prostřednictvím práva, z níž je jednoznačně patrné, jaké jsou hlavní zásady právního státu.  (gb)
 

V konečném měřítku by technická limitní hodnota expozice azbestu měla být stanovena na nižší úrovni, než jakou navrhuje Komise v nedávno zveřejněném návrhu směrnice upravujícím ochranu zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci, uvádí EHSV ve stanovisku přijatém na prosincovém plenárním zasedání.

„Sociální partneři mohou jít nad rámec nové limitní hodnoty, která bude podle směrnice platit, a mohou přijmout vhodná opatření k dalšímu omezení přítomnosti azbestových vláken na pracovištích“, píše se ve stanovisku EHSV Ochrana před expozicí azbestu při práci.

EHSV se domnívá, že technická limitní hodnota by po náležitém přechodném období měla být nakonec stanovena na 0,001 vlákna/cm³.

„Vítáme záměr Komise omezit výskyt rakoviny a přijmout konkrétní opatření k minimalizaci expozice azbestu při práci. Představuje dobrý základ pro to, abychom k otázce expozice azbestu při práci zaujali výhledově přístup nulové tolerance. Máme však za to, že že EU by měla jít nad rámec toho, co navrhuje Komise,“ uvedla zpravodajka stanoviska EHSV Ellen Nygren.

„Neexistuje žádná úroveň expozice azbestu, kterou lze z hlediska rizika rakoviny považovat za bezpečnou. Navzdory současnému zákazu používání dalšího azbestu tedy existuje i nadále široká škála zaměstnání, v nichž jsou zaměstnanci vystaveni jeho působení,“ varovala.
Dle údajů, které byly prezentovány na nedávném slyšení uspořádaném EHSV, v EU každý rok umírá na rakovinu související s azbestem přibližně 90 370 osob, což dokazuje, že je nutné limitní hodnotu snížit.

EHSV doporučil vypracovat plán doplňkových opatření k těm, jež nyní navrhuje Komise, aby bylo možné tohoto cíle dosáhnout. Ta zahrnují finanční podporu pro podniky a regiony, které by tento cíl jinak nebyly schopny naplnit.
Vzhledem k tomu, že řada lidí může být azbestu vystavena, aniž by to tušila, vyzval EHSV Komisi, aby uspořádala informační kampaň, v jejímž rámci by byla veřejnost poučena o azbestu a jeho škodlivých účincích, a to za použití všech možných prostředků včetně médií.

Všichni pracovníci, u nichž reálně hrozí či se předpokládá, že by mohla hrozit expozice azbestu, by měli podstupovat zdravotní prohlídky, o jejichž výsledcích by měly být vedeny záznamy. Tímto způsobem je třeba zajistit, že jejich zdravotní stav bude sledován a zkontrolován pokaždé, kdy dojde ke změně pracovního místa. (ll)

EHSV na svém prosincovém plenárním zasedání uvítal návrh směrnice o vymáhání a konfiskaci majetku, který předložila Komise, neboť je důležitým krokem vpřed v boji proti praní peněz a financování terorismu v EU. Navzdory celkovému zlepšení v některých členských státech je procentní podíl zajištěného nebo konfiskovaného majetku pocházejícího z trestné činnosti v celé EU i nadále velmi nízký.

EHSV ve svém stanovisku o vymáhání a konfiskaci majetku, přijatém na prosincovém plenárním zasedání, uvedl, že se díky nové směrnici zlepší přeshraniční spolupráce mezi všemi orgány zapojenými do vymáhání majetku. Členské státy EU jsou rovněž vybízeny k vypracování svých národních strategií a mají povinnost zřídit alespoň jeden úřad pro vyhledávání majetku z trestné činnosti, tzn. specializovaný orgán pro sledování a identifikaci výnosů z trestné činnosti a jiného majetku souvisejícího s trestnou činností.

„Považujeme návrh Komise za velmi dobrý, jelikož reaguje na potřebu rozšířit oblast působnosti mechanismů konfiskace a zavádí mechanismy přeshraniční spolupráce s cílem zvýšit míru vymáhání majetku z trestné činnosti. V současné době je tato míra velmi nízká, neboť zajištěna jsou pouhá 2 % majetku pocházejícího z trestné činnosti a zkonfiskováno je jen 1 %,“ uvedl zpravodaj stanoviska Ionuţ Sibian.

V nové směrnici se rovněž k trestným činům uvedeným ve směrnici o konfiskaci z roku 2014 doplňuje významný seznam trestných činů, jako jsou např. obchodování s orgány, únosy, trestné činy proti životnímu prostředí či obchodování s odcizenými vozidly.

EHSV nicméně poukázal na skutečnost, že do oblasti působnosti směrnice není výslovně zahrnuto převaděčství migrantů ani nezákonný obchod s tabákovými výrobky, a to i přes významné roční příjmy těchto kriminálních trhů (odhadem se jedná o 289,4 milionu EUR v případě převaděčství a 8 309,3 milionu EUR v případě tabákových výrobků), a důrazně vyzval Komisi, aby tento nedostatek napravila.

EHSV rovněž apeloval na Komisi, aby byla ambicióznější, pokud jde o opětovné využití konfiskovaného majetku pro sociální účely, a aby pro členské státy stanovila minimální procentní podíl opětovného využití konfiskovaného majetku pro sociální účely.

„Je velmi důležité, aby dotčené komunity získaly náhradu škody přímo a měly prospěch z výnosů z této náhrady. Očekávali jsme, že v této oblasti dojde k určitému vývoji, opak je ale pravdou. Občanská společnost musí být zapojena do správy konfiskovaného majetku a nakládání s ním,“ prohlásil Ionuţ Sibian.

EHSV od Komise rovněž požaduje, aby byla konkrétnější, pokud jde o definování práva obětí na odškodnění. V souvislosti s pořadím věřitelů EHSV závěrem konstatoval, že by měly být upřednostňovány oběti. (ll)

EHSV přivítal iniciativy Evropské komise v oblasti ochrany svobody sdělovacích prostředků, avšak varoval, že pouhá doporučení a právně nevynutitelné předpisy nepostačí k zajištění toho, aby sdělovací prostředky v Evropě zůstaly svobodné a nepodléhaly politickému vměšování a ovlivňování z komerčních či jiných pohnutek.

EHSV ve svém stanovisku k Evropskému aktu o svobodě sdělovacích prostředků (sestávajícímu z návrhu nařízení a doporučení) uvádí, že svoboda a rozmanitost sdělovacích prostředků mají zásadní význam pro právní stát a liberální demokracii.

„Svoboda sdělovacích prostředků je v ohrožení. Autoritářství je na vzestupu, a to i v Evropě. Čtvrtá složka moci je ochranným štítem proti této antiliberální ofenzívě. Posílení svobody sdělovacích prostředků má proto zásadní význam a Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků je důležitou iniciativou, která přichází v pravý čas,“ domnívá se zpravodaj stanoviska Christian Moos.

„Konstatovali jsme, že v několika členských státech EU je vyvíjen stále větší politický a ekonomický vliv, a to ve veřejných i v soukromých sdělovacích prostředcích, které mají velmi blízko k mocenským kruhům. Tato skutečnost je v rozporu s úlohou médií, která představují čtvrtou složku moci,“ prohlásil spoluzpravodaj Tomasz Andrzej Wróblewski.

EHSV tyto návrhy týkající se posílení a ochrany redakční nezávislosti novinářů a vydavatelů plně podpořil. Zvláštní důraz položil i na nezávislost a nestrannost veřejnoprávních sdělovacích prostředků s tím, že k tomuto účelu je nutné zajistit přiměřené a stabilní finanční zdroje.

Dalším znepokojivým problémem, na který stanovisko ukázalo, je ohrožení plurality sdělovacích prostředků dané koncentrací trhu. Informační monopoly rozhodně představují hrozbu a snahy mediálních magnátů a oligarchů o ovládnutí sdělovacích prostředků zavdávají důvod k protiakci.

Vlastnictví sdělovacích prostředků musí být transparentní a požadavky na transparentnost by měly být závazné, avšak nesmí při tom způsobit přílišnou administrativní zátěž malým sdělovacím prostředkům. Zneklidňující je také skutečnost, že některé vnitrostátní regulační subjekty nejsou nezávislé. V takovém případě by se neměly podílet na činnosti navrhovaného Evropského sboru pro mediální služby.

EHSV vyzdvihl, že coby nařízení bude Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků přímo použitelný. Zároveň si však položil otázku, zda je forma doporučení vzhledem k jeho právně nevynutitelnému charakteru účinným prostředkem k dosažení cílů, jež byly pro tento akt stanoveny.

„Svobodu a rozmanitost sdělovacích prostředků v členských státech totiž nelze zaručit jen prostřednictvím doporučení. Bude nutné zahrnout existenci svobodných a nezávislých sdělovacích prostředků mezi závazná kritéria, která jsou posuzována ve výročních zprávách o právním státu a jejichž nesplnění zavdává podnět k aktivaci příslušného mechanismu v členském státě, jehož vláda tuto svobodu a nezávislost porušuje,“ uvedl zpravodaj Moos. (ll)

Vzdělávání může přispět k přechodu společnosti od fosilních paliv k palivům oběhovým a udržitelným. Ve svém stanovisku z vlastní iniciativy přijatém v prosinci požaduje EHSV transformativní vzdělávání, které mladým lidem umožní podílet se na ekologické transformaci.

Ústředním prvkem vzdělávání v oblasti udržitelného rozvoje by měly být humanistické hodnoty a pozornost by se měla soustředit na environmentální a sociální důsledky lidského počínání. Proto je nutné vzdělávání nově vymezit, od předškolní úrovně až po vysokou školu a další fáze.

„Udržitelnost se netýká jenom životního prostředí. Zahrnuje celou řadu aspektů. Všech 17 cílů udržitelného rozvoje je stejně důležitých. Vzdělávání má klíčový význam coby hlavní prvek umožňující realizaci všech ostatních cílů udržitelného rozvoje,“ uvedla zpravodajka stanoviska EHSV Posílení postavení mladých lidí s cílem dosáhnout udržitelného rozvoje prostřednictvím vzdělávání Tatjana Babrauskienė.

Ve školách by měla probíhat výchova ke kritickému myšlení a informovanému rozhodování, aby děti dokázaly řešit otázky související s udržitelným rozvojem. Děti by proto měly získat základní poznatky o udržitelné energetice, spotřebě a výrobě, snižování plýtvání potravinami a odpovědném výběru potravin.

V nedávno přijaté zprávě Hodnocení školního projektu EU byla předložena doplňující doporučení ohledně toho, jak zdokonalit školní systém ve smyslu podpory udržitelného rozvoje. „Zlepšit opatření týkající se vzdělávání v oblasti potravin, včetně délky výuky, která je ve třídách věnovaná otázce původu a hodnoty potravinářských produktů, a exkurzí do zemědělských a zemědělsko-potravinářských podniků by umožnilo zvýšit účinnost školního projektu EU a přispět ke vzdělávání dětí v otázkách zdravé a udržitelné výživy,“ prohlásil zpravodaj Arnold Puech d'Alissac. EHSV také vyzval k lepšímu využívání prostředků na vzdělávání v oblasti udržitelného rozvoje, například z Nástroje pro oživení a odolnost, programu Erasmus+, Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu plus.

Provádění vzdělávání v oblasti udržitelného rozvoje se v jednotlivých členských státech nachází v různých fázích a bude nutné ho uzpůsobit místním podmínkám.

„Nesmíme s transformací vzdělávání otálet, abychom byli s to zaručit členským státům udržitelnou budoucnost. Vzdělávání je totiž klíčem k aktivnímu zapojení mladých lidí, pedagogů a rodičů do tohoto procesu," uzavřela Tatjana Babrauskienė. (ks)

EHSV před nedávném ve svém průzkumném stanovisku upozornil na to, že odvětví námořních technologií naléhavě potřebuje politiky a investice, aby bylo na mezinárodním poli konkurenceschopné. Důraz je třeba klást na získávání kvalifikace, financování a přístup na trh.

Pokud se Evropě nepodaří zavést specifickou strategii pro námořní průmysl, hrozí jí, že bude stále závislejší na Asii, co se týče plavidel a námořních zařízení. Mnoho evropských přístavů je totiž již v plném nebo částečném vlastnictví čínských společností. Udržitelná strategie by měla zahrnovat přehodnocení stávajících vlastnických poměrů.

„EHSV se domnívá, že je nutné neprodleně podniknout kroky s cílem posílit odolnost evropského námořního odvětví, obnovit jeho globální konkurenceschopnost, ochránit silnou pozici Evropy v oblasti komplexního lodního stavitelství a ochránit strategickou námořní autonomii Evropy,“ prohlásil zpravodaj stanoviska EHSV Anastasis Yiapanis.

V zájmu obnovení konkurenceschopnosti tohoto odvětví je třeba zřídit odbornou skupinu pro námořní záležitosti a evropskou průmyslovou alianci pro odvětví námořních technologií.

Nehledě na stanovisko z vlastní iniciativy Strategie LeaderSHIP 2020: vize odvětví námořních technologií pro inovativní, udržitelný a konkurenceschopný námořní průmysl v roce 2020 z roku 2018, v němž EHSV požadoval větší podporu námořního odvětví, se orgánům na úrovni EU a členských států nepodařilo vypracovat potřebné politiky.

EHSV je znepokojen překážkami, jimž čelí evropské podniky, které chtějí být aktivní na asijském trhu. Vyzval Evropskou komisi, aby se více angažovala v přijetí celosvětově platných pravidel obchodování, a prohlásil, že Komise musí neprodleně zasáhnout proti zahraničnímu subvencování a cenám působícím újmu v loďařství.

Je třeba aktualizovat platné dvoustranné dohody o volném obchodu, aby byl námořním společnostem z EU zajištěn volný přístup na trh. Ten musí být součástí dohod budoucích. Nebudou-li v tomto směru mezinárodní jednání úspěšná, musí EU přistoupit k jednostranným krokům a vyvinout tlak na své mezinárodní konkurenty.

EHSV ve svém stanovisku rovněž poukázal na to, že odvětví námořních technologií plní důležitou úlohu při budování udržitelné modré ekonomiky.

Spoluzpravodaj Christophe Tytgat uvedl, že „EHSV vyzývá k tomu, aby byla neprodleně přijata opatření na podporu domácí poptávky po ekologických plavidlech a plavidlech s vyspělými technologiemi, včetně zavedení programu EU, který by motivoval k obměně loďstva a modernizaci stávajících plavidel v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu“.

EHSV prohlásil, že jeho sociální partneři a místní výrobci marně čekají na impuls k přechodu tohoto odvětví na ekologická plavidla, alternativní paliva a technologie s cílem vyhovět požadavkům balíčku „Fit for 55“. Uvítal však vytvoření partnerství v oblasti bezemisní lodní dopravy, jehož účelem je usilovat o lodní dopravu s nulovými emisemi.

EHSV vyzval k větší finanční podpoře Evropského paktu pro dovednosti a kampaní, které toto odvětví zatraktivní pro všechny pracovníky, od inženýrů až po svářeče či elektrikáře.  Podle něj lze uskutečnění ekologické a digitální transformace v tomto odvětví zaručit jen pomocí rozsáhlých programů v oblasti změny kvalifikace, prohlubování dovedností a odborného vzdělávání a přípravy. (ks)

Latinská Amerika potřebuje novou společenskou smlouvu, která zajistí politickou odpovědnost, začlenění, sociální ochranu a kvalitní pracovní místa, uvádí EHSV ve stanovisku z vlastní iniciativy Sociálně-ekonomická situace v Latinské Americe po krizi COVID-19, jež bylo přijato v prosinci loňského roku. Nejlepším výchozím bodem jsou svobodné a demokraticky organizované občanské společnosti.

Pandemie COVID-19 zasáhla Latinskou Ameriku velmi tvrdě a odhalila slabiny po desetiletí zaváděných politik, které se při řešení aktuálních problémů ukázaly jako neúčinné. Ruská invaze na Ukrajinu prohloubila hospodářské otřesy tím, že narušila globální dodavatelské řetězce a přispěla ke zvýšení inflace.

Ve stanovisku Sociálně-ekonomická situace v Latinské Americe po krizi COVID-19: úloha občanské společnosti v procesu oživení se uvádí, že tento region potřebuje novou společenskou smlouvu, které je možné dosáhnout prostřednictvím průřezových dohod mezi socioekonomickými skupinami, mezi územími a mezi generacemi.

Člen EHSV a zpravodaj stanoviska Josep Puxeu Rocamora v souvislosti s úlohou občanské společnosti zdůraznil: „Evropa a Latinská Amerika prosazují demokracii a právní stát, což znamená, že občanská společnost bude aktivně zapojena, aby se tak mohla stát hlavním aktérem rozvoje a zásadním způsobem se angažovat v rámci překonávání krizí, díky čemuž se podpoří potřebný sociální dialog v zájmu dosažení nové společenské smlouvy.“

Evropa musí posílit své vztahy s Latinskou Amerikou a zaměřit se zejména na sociální, zelenou a digitální transformaci. „Je naléhavě zapotřebí, abychom se usilovněji snažili navázat spojenectví s podobně smýšlejícími partnery v Latinské Americe,“ řekl Josep Puxeu Rocamora. „Příliš dlouho jsme tyto vztahy považovali za samozřejmost. Musíme se snažit dohnat zpoždění, protože teď čelíme silné konkurenci dalších aktérů.“

V rámci této aliance by musely být v plné míře uznány a zapojeny organizované občanské společnosti, organizace na ochranu lidských práv, odborové a podnikatelské organizace a sdružení na ochranu životního prostředí, uvedl EHSV. (at)

15. prosince proběhla ve Stockholmu schůze předsednictva EHSV, na níž švédský státní tajemník pro evropské záležitosti Christian Danielsson nastínil, jaké politické cíle bude jeho země v čele Rady EU sledovat. EHSV byl švédským předsednictvím rovněž požádán, aby vypracoval stanoviska k šesti důležitým tématům.

Švédsko se během svého předsednictví Rady Evropské unie, které bude vykonávat od ledna do června 2023, hodlá mj. zaměřit na podporu Ukrajiny, ekologickou transformaci a konkurenceschopnost EU.

15. listopadu 2022 se ve Stockholmu sešlo předsednictvo EHSV, tj. jeho řídící orgán. Předsedkyně Christa Schweng na této schůzi upozornila, že EU musí soustavně zapojovat evropské organizace občanské společnosti, neboť jedině tak si bude moci poradit se všemi nadcházejícími výzvami.

Předsedkyně dále uvedla: „Vzhledem k chmurným prognózám hospodářského vývoje v Evropě musíme jasně stanovit správné priority. Musíme dosáhnout oživení a pomoci podnikům a lidem, kteří čelí vysoké inflaci a zejména vysokým cenám energií. Má to totiž zcela zásadní význam pro naši ekonomiku a společnost a také pro naši demokracii.“

Švédský tajemník pro evropské záležitosti Christian Danielsson prohlásil: „Naše priority jsou nepochybně důležité. Nesmíme však zapomínat na to, že naším hlavním úkolem bude samotný výkon předsednictví, tzn. budeme muset pokročit v práci a docílit pozitivních výsledků ve prospěch občanů, členských států i celé Evropy. A o to se budeme ze všech sil snažit.“

Christian Danielsson zdůraznil, že švédské předsednictví bude pokračovat v poskytování humanitární pomoci Ukrajině a zaměří se na zlepšení výkonnosti a konkurenceschopnosti hospodářství EU.

Konkrétně bude jeho cílem:

• urychlit klimatickou transformaci
• posílit konkurenceschopnost EU a podpořit tak pracovní místa budoucnosti
• chránit základní hodnoty EU
• zaručit občanům EU bezpečnost a posílit úlohu EU ve světě
• bojovat proti organizované trestné činnosti

Švédské předsednictví požádalo EHSV, aby se formou průzkumných stanovisek podělil o své odborné poznatky a doporučení k těmto tématům:

• 30 let jednotného trhu – jak dále vylepšit jeho fungování
• Přechod k dlouhodobě udržitelnému dopravnímu systému
• Zapojení mladých lidí do ekologické transformace
• Výhody moderní průmyslové výstavby ze dřeva
• Další posílení digitální konkurenceschopnosti EU
• Rozvoj kompetencí a dovedností v souvislosti s ekologickou a digitální transformací

Bližší informace naleznete v nedávno zveřejněné brožuře o činnosti EHSV během švédského předsednictví, která je k dispozici na našich internetových stránkách, a to v angličtině, švédštině, francouzštině a němčině. (mp/dm)

Stefano Mallia, předseda skupiny Zaměstnavatelé v EHSV

První pololetí roku 2023 je ten správný čas prosadit, aby se agenda pro konkurenceschopnost stala pro EU nejvyšší prioritou.

Rok 2022 byl pro Evropu annus horribilis. V době, kdy se vinou Ruska na evropský kontinent znovu vrátila válka, se v širším evropském prostoru vytratily šance a naděje na trvalý mír.

Jedna věc je zcela jasná: bez míru není možná ani prosperita. Skupina Zaměstnavatelé plně podporuje kroky, jež EU podniká na pomoc Ukrajině v době, kdy ji tato země potřebuje, jakož i zahájení prací na její obnově, a to dokonce ještě před ukončením války.

I když nadále investujeme energii do pomoci Ukrajině, pokračovali jsme v roce 2022 rovněž v úsilí o oživení EU. V rámci naší práce týkající se Konference o budoucnosti Evropy jsme důrazně vyzvali k rozhodnějšímu zaměření na konkurenceschopnost, a to vytvořením osvědčeného postupu kontroly konkurenceschopnosti, s cílem vybudovat silnější a odolnější ekonomiku. Komise a předsednictví EU zaujaly k této výzvě velmi příznivý postoj a příslušný nástroj už se připravuje. Ještě důležitější je, že všichni začínají stále jasněji chápat, že EU musí přijmout agendu pro konkurenceschopnost, jež bude zaměřena na udržitelnost a sílu podniků. Jen tak můžeme zaručit zdravou společnost, v níž si můžeme dovolit poskytovat občanům vysokou kvalitu života.

I v roce 2023 nás čekají naléhavé úkoly. Musíme zintenzívnit úsilí o vypracování ambiciózního programu zaměřeného na budoucnost, jenž náležitě zohlední potřeby a zájmy podniků. Současná situace si žádá stanovení několika zásadních cílů:

• konkurenceschopný přístup k výrobním faktorům (energie, suroviny, práce, kapitál a data),
• využít plného potenciálu jednotného trhu a jeho svobod prostřednictvím vytvoření plnohodnotného jednotného digitálního trhu,
• zajistit, aby se otevřený a na pravidlech založený zahraniční obchod stal dalším pilířem hospodářství EU,
• zelené a digitální transformace – kterou důrazně podporujeme – musí být dosaženo nákladově efektivním způsobem, který podpoří podnikání a inovace.

První pololetí roku 2023 je ten správný čas prosadit, aby se agenda pro konkurenceschopnost stala nejvyšší prioritou. Ve světě plném nejistoty si můžeme být jisti jednou věcí: bez prosperující a konkurenceschopné Unie je sociální blahobyt naší společnosti vážně ohrožen.

Celý článek si můžete přečíst zde. (dv/kr)

skupina Zaměstnanci v EHSV

Loni v prosinci proběhla v EHSV výstava Mezinárodní organizace práce, na níž byly k vidění nejlepší kresby ze soutěže MOP zachycující trýznivou situaci lidí, kteří jsou na různých místech světa lapeni v tenatech nucené práce. 

Mezinárodní organizace práce (MOP) odhaduje, že v roce 2021 dosáhl počet lidí vykonávajících nucenou práci šokující výše – 27,6 milionu.

Dotčené osoby jsou rozličnými formami zastrašování nuceny pracovat proti své vůli. Je jim například záměrně zadržována mzda, vyhrožuje se jim propuštěním, musejí nedobrovolně žít v izolaci nebo čelí fyzickému a sexuálnímu násilí. A v tomto výčtu by se dalo pokračovat. Tento jev existuje na celém světě a v důsledku pandemie COVID-19 nabyl ještě strašlivějších rozměrů. Nejvíce jsou ohroženy děti, ženy a pracovníci z řad migrantů. Podle odhadů MOP je mezi oběťmi nucené práce 11,8 milionu žen a dívek a více než 3,3 milionu dětí.

Jenže fakta a čísla nevypovídají o jejich individuálních osudech. Proto se EHSV na popud předsedy skupiny Zaměstnanci Olivera Röpkeho rozhodl uspořádat ve spolupráci s MOP ve svých prostorách výstavu, na níž byly k vidění nejlepší kresby ze soutěže MOP líčící situaci lidí, kteří jsou v různých částech světa nuceni pracovat v takovýchto nepřijatelných podmínkách. 

Iniciativy tohoto typu skýtají příležitost zamyslet se nad tím, jak tuto škodlivou praktiku zcela vymýtit. Jednou z cest je napravit stávající deficit v oblasti důstojnosti práce v neformální ekonomice, jak upozornila MOP. EHSV v současnosti připravuje stanovisko, které se zabývá zákazem uvádění produktů pocházejících z nucené práce na unijní trh a jehož zpravodajem je Thomas Wagnsonner ze skupiny Zaměstnanci. Předseda této skupiny Oliver Röpke během slavnostního zahájení zdůraznil: „Smyslem této výstavy je nejenom vyobrazit útrapy obětí nucené práce, ale také ukázat, čeho můžeme dosáhnout, jestliže společně podnikneme rázné kroky. A to se již děje. Z tohoto důvodu jsme vyzvali všechny členské státy, aby ratifikovaly protokol z roku 2014 k Úmluvě MOP o nucené práci.“ (mg)

skupina Organizace občanské společnosti v EHSV

14. prosince si členové skupiny Organizace občanské společnosti aklamací zvolili svého předsedu, jímž i v dalším dvouapůlletém období zůstane Séamus Boland. 

Séamus Boland bude skupině Organizace občanské společnosti předsedat i ve druhé polovině stávajícího funkčního období, tj. od dubna 2023 do září 2025. Tento irský člen, profesí zemědělec, který v EHSV zastupuje organizaci zabývající se otázkami rozvoje venkova a komunitního rozvoje, stanul v čele této skupiny v září 2020. V EHSV působí již od roku 2011.

Ve funkci předsedy skupiny se opětovně hodlá zaměřit především na vymýcení chudoby a na to, jak mohou organizace občanské společnosti přispět k realizaci tohoto cíle.

Séamus Boland upozornil: „V důsledku pandemie COVID-19, změny klimatu a geopolitické nestability způsobené válkou na Ukrajině nabývá chudoba rekordních rozměrů. Zasahuje všechny oblasti života a znemožňuje nám splnění našeho záměru zajistit udržitelnou budoucnost pro všechny. Proto bude i v mém druhém funkčním období mou hlavní prioritou odstranění chudoby, při němž hrají organizace občanské společnosti stěžejní roli. Mohou totiž pomoci identifikovat místní problémy a potřeby a nalézt na místní úrovni vhodná řešení. A to má zásadní význam pro dosažení prvního cíle udržitelného rozvoje, jímž je vymýcení extrémní chudoby na celém světě.“

Podle Séamuse Bolanda by se měla skupina Organizace občanské společnosti v roce 2023 zaměřit na tyto prioritní oblasti:

• odolnost evropských systémů zdravotnictví a péče
• změna klimatu, energetická chudoba a zranitelné skupiny
• dovednosti, digitalizace a zranitelné osoby
• úloha organizací občanské společnosti při hájení a posilování evropské demokracie
• posílení postavení mladých lidí a ochrana dětí

Skupina na své schůzi určila také své kandidáty do dalších předních pozic v EHSV pro druhou polovinu funkčního období 2020–2025. Navrhla, aby se:

• Krzysztof Pater stal místopředsedou EHSV pro rozpočet
• Baiba Miltoviča ujala funkce předsedkyně sekce Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost (TEN)
• Ioannis Vardakastanis ujal funkce předsedy sekce Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost (ECO)
• Panagiotis Gkofas stal jedním z kvestorů

O jejich jmenování do těchto funkcí se bude hlasovat během obměny složení EHSV v polovině období v dubnu 2023.

Bližší informace naleznete na internetové stránce europa.eu/!mmX8NV  (jk)