Účastníci diskuse o výzvách a vyhlídkách malých a středních podniků v EU, kterou uspořádal EHSV, uvítali opatření oznámená v projevu o stavu Unie a projednali návrh EHSV, jak usnadnit převody podniků vzhledem k obavám z jejich rostoucího počtu. 

Na plenárním zasedání EHSV dne 22. září byla uspořádána diskuse téma Malé a střední podniky v Evropě – výzvy a perspektivy, v níž vystoupili David Clarinval, belgický ministr pro malé a střední podniky, Isabelle Schömann, tajemnice Evropské konfederace odborových svazů, a Véronique Willems, generální tajemnice organizace SMEunited. Představena zde byla rovněž zpráva EHSV o převodech podniků v EU.

David Clarinval popsal poněkud ambivalentní situaci, v níže se v současné době nacházejí malé a střední podniky v Belgii, které mají své silné stránky (digitalizace, inovace, přístup k financování), ale i slabiny (nedostatek kvalifikované pracovní síly, automatická indexace mezd, opožděné platby). „Jednotný trh má pro tyto podniky zásadní význam,“ dodal dále s tím, že „tento trh však nefunguje vždy optimálně, a i o opatřeních k řešení současné energetické krize by se tak mohlo v řadě případů rozhodovat spíše na vnitrostátní úrovni.“ Poté představil opatření, která zavedly belgické orgány s cílem pomoci podnikům vyrovnat se s touto krizí, přičemž zdůraznil zejména režimy umožňující platební flexibilitu. 

Isabelle Schömann připustila, že je naprosto správné a v pořádku podporovat v této těžké době malé a střední podniky a revidovat při tom pravidla státní podpory a politiku hospodářské soutěže. Je sice správné investovat do vzdělávání, prohlubování dovedností a změny kvalifikace, a pomoci tak podnikům vyrovnat se s ekologickou a digitální transformací, nicméně tyto podniky, včetně malých a středních podniků, by neměly sociální rozměr této souběžné transformace zúžit pouze na otázku dovedností. Stejně tak v souvislosti s krizemi, jež jsme museli poslední dobou řešit, „je nepřijatelné, aby podniky – ať už velké či malé –, mohly čerpat veřejné finanční prostředky bez jakýchkoli podmínek. V zájmu zachování pracovních příležitostí, a tím mám na mysli kvalitní pracovní místa, je zapotřebí trvat na sociální podmíněnosti, což zahrnuje rovněž uplatňování skutečné demokracie na pracovišti prostřednictvím informování zaměstnanců a konzultací s nimi,“ prohlásila Isabelle Schömann. „Nutnost připravit se na změny se netýká jen podniků. Mají-li všichni souhlasit se zaváděnými opatřeními, musí zaměstnavatelé i zaměstnanci postupovat společně.“

Véronique Willems uvítala nová opatření, která ve svém projevu o stavu Unie avizovala předsedkyně Evropské komise, a to zejména stanovení horní hranice příjmů pro společnosti, které vyrábějí elektřinu, a balíček úlev pro malé a střední podniky, které potřebují podporu. V této souvislosti zdůraznila především směrnici o opožděných platbách, neboť „prostě není správné, že každý čtvrtý bankrot je způsoben tím, že nebyly včas zaplaceny faktury. Komise zahájila v tomto funkčním období řadu iniciativ, které budou mít dopad na malé a střední podniky. Tyto iniciativy však zatím nemůžeme označit za příznivý právní rámec,“ uvedla s tím, že podle její organizace je zde řada nedostatků, přičemž zejména je zapotřebí zefektivnit test dopadů na malé a střední podniky a omezit regulační zátěž: „Zásada ‚jeden přijmout – jeden zrušit‘ nestačí. Musíme se řídit spíše zásadou ‚jeden přijmout – více zrušit‘“. (dm)