EHSV info

Účastníci diskuse o výzvách a vyhlídkách malých a středních podniků v EU, kterou uspořádal EHSV, uvítali opatření oznámená v projevu o stavu Unie a projednali návrh EHSV, jak usnadnit převody podniků vzhledem k obavám z jejich rostoucího počtu. 

Na plenárním zasedání EHSV dne 22. září byla uspořádána diskuse téma Malé a střední podniky v Evropě – výzvy a perspektivy, v níž vystoupili David Clarinval, belgický ministr pro malé a střední podniky, Isabelle Schömann, tajemnice Evropské konfederace odborových svazů, a Véronique Willems, generální tajemnice organizace SMEunited. Představena zde byla rovněž zpráva EHSV o převodech podniků v EU.

David Clarinval popsal poněkud ambivalentní situaci, v níže se v současné době nacházejí malé a střední podniky v Belgii, které mají své silné stránky (digitalizace, inovace, přístup k financování), ale i slabiny (nedostatek kvalifikované pracovní síly, automatická indexace mezd, opožděné platby). „Jednotný trh má pro tyto podniky zásadní význam,“ dodal dále s tím, že „tento trh však nefunguje vždy optimálně, a i o opatřeních k řešení současné energetické krize by se tak mohlo v řadě případů rozhodovat spíše na vnitrostátní úrovni.“ Poté představil opatření, která zavedly belgické orgány s cílem pomoci podnikům vyrovnat se s touto krizí, přičemž zdůraznil zejména režimy umožňující platební flexibilitu. 

Isabelle Schömann připustila, že je naprosto správné a v pořádku podporovat v této těžké době malé a střední podniky a revidovat při tom pravidla státní podpory a politiku hospodářské soutěže. Je sice správné investovat do vzdělávání, prohlubování dovedností a změny kvalifikace, a pomoci tak podnikům vyrovnat se s ekologickou a digitální transformací, nicméně tyto podniky, včetně malých a středních podniků, by neměly sociální rozměr této souběžné transformace zúžit pouze na otázku dovedností. Stejně tak v souvislosti s krizemi, jež jsme museli poslední dobou řešit, „je nepřijatelné, aby podniky – ať už velké či malé –, mohly čerpat veřejné finanční prostředky bez jakýchkoli podmínek. V zájmu zachování pracovních příležitostí, a tím mám na mysli kvalitní pracovní místa, je zapotřebí trvat na sociální podmíněnosti, což zahrnuje rovněž uplatňování skutečné demokracie na pracovišti prostřednictvím informování zaměstnanců a konzultací s nimi,“ prohlásila Isabelle Schömann. „Nutnost připravit se na změny se netýká jen podniků. Mají-li všichni souhlasit se zaváděnými opatřeními, musí zaměstnavatelé i zaměstnanci postupovat společně.“

Véronique Willems uvítala nová opatření, která ve svém projevu o stavu Unie avizovala předsedkyně Evropské komise, a to zejména stanovení horní hranice příjmů pro společnosti, které vyrábějí elektřinu, a balíček úlev pro malé a střední podniky, které potřebují podporu. V této souvislosti zdůraznila především směrnici o opožděných platbách, neboť „prostě není správné, že každý čtvrtý bankrot je způsoben tím, že nebyly včas zaplaceny faktury. Komise zahájila v tomto funkčním období řadu iniciativ, které budou mít dopad na malé a střední podniky. Tyto iniciativy však zatím nemůžeme označit za příznivý právní rámec,“ uvedla s tím, že podle její organizace je zde řada nedostatků, přičemž zejména je zapotřebí zefektivnit test dopadů na malé a střední podniky a omezit regulační zátěž: „Zásada ‚jeden přijmout – jeden zrušit‘ nestačí. Musíme se řídit spíše zásadou ‚jeden přijmout – více zrušit‘“. (dm)

EHSV přijal na zářijovém plenárním zasedání stanovisko z vlastní iniciativy na téma Ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi. Mladí lidé volají již řadu let po tom, aby byly jejich názory při přijímání rozhodnutí náležitě brány v potaz. Díky tomuto stanovisku se EHSV stal první institucí EU, která podpořila jejich požadavek, aby byl vytvořen mechanismus, jenž do budoucna umožní posoudit dopad právních předpisů na mladé lidi.

Výbor má za to, že chceme-li dosáhnout dlouhodobého dopadu a navázat na odkaz Evropského roku mládeže, je třeba zapojit mladé lidi do tvorby politik.

„Mladí lidé požadují, aby se ověřovalo, jaký dopad na ně budou mít předpisy EU,“ prohlásila zpravodajka stanoviska Katrīna Leitāne. „A v zájmu zlepšení předpisů a politik by jejich požadavek měl být vyslyšen. Konkrétně by mělo jít o nástroj, který umožní posoudit dopad a zajistí, aby žádná politika neměla na mladé lidi a budoucí generace negativní dopad. Toho lze dosáhnout smysluplnou spoluprací s mladými lidmi a navrhováním zmírňujících opatření.

EHSV připomíná, že o tomto ověřování dopadu se ve svém sdělení o výsledku Konference o budoucnosti Evropy zmiňuje i Evropská komise. Její návrh však podle Výboru nesplňuje původní cíle a v souvislosti s posuzováním dlouhodobého dopadu politik na příští generace opomíjí smysluplnou spolupráci s mládežnickými organizacemi a odborníky i otázku systematického zohledňování problematiky mládeže ve všech oblastech politiky.

EHSV rovněž vyzývá k větší interinstitucionální spolupráci při slaďování stávajících úspěšných iniciativ, jako je dialog EU s mládeží, akce „Vaše Evropa, váš názor“ či Evropské setkání mládeže. Kromě toho Výbor předkládá seznam návrhů, jak mládež více zapojit do jeho vlastní činnosti, a prozkoumá, jakým způsobem by mohl koncepci ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi začlenit do své práce. (gb)

EHSV ve svém stanovisku z vlastní iniciativy navrhuje vytvořit fond pro přizpůsobování se změně klimatu, který by v případě vypuknutí nové klimatické či energetické krize umožnil rychle reagovat. Tento fond by doplnil stávající politiky EU a zajistil, že budou dostupné finanční prostředky účinněji využívány.

Vezmeme-li si kupříkladu Fond solidarity EU, z nějž je členským státům od roku 2002 poskytována rozsáhlá podpora, ten se svým ročním rozpočtem ve výši 500 milionů EUR nedokáže pokrýt náklady na škody způsobené v roce 2021 přírodními katastrofami. Jen v západní Evropě se výše škod, jež napáchaly povodně, odhaduje na 38 miliard EUR.

Zpravodaj Ioannis Vardakastanis v této souvislosti uvedl: „Fond pro přizpůsobování se změně klimatu by měl podle nás představovat účinný mechanismus financování, který by umožnil využít dostupné finanční prostředky EU a rychle reagovat na mimořádné události a pomoci obnovit postižená území. Jedná se o velmi ambiciózní způsob, jak obnovit a ochránit oblasti, jež pociťují následky akutních krizí v oblasti klimatu, energetiky nebo životního prostředí.“

Navíc jsme v době, kdy se sestavoval rozpočet víceletého finančního rámce EU na období 2021–2027 a plán na podporu oživení Next Generation EU, ještě nemuseli řešit energetickou krizi, s níž se potýkáme v současné době. Fond pro přizpůsobování se změně klimatu by umožnil řešit naléhavou potřebu investic do alternativních zdrojů energie účinněji než stávající mechanismy. A to je dnes, kdy řada lidí není schopna platit účty za plyn a elektřinu, obzvláště důležité.

„Na řešení mimořádných událostí a katastrof, k nimž dochází v důsledku změny klimatu a energetické krize, nejsme dostatečně připraveni, a to ani z hlediska objemu finančních prostředků, ani z hlediska pružnosti reakce,“ prohlásila Judith Vorbach, spoluzpravodajka stanoviska. „Zřízení Fondu pro přizpůsobování se změně klimatu by nám poskytlo důležitý nástroj, s jehož pomocí bychom tuto situaci mohli napravit.“ (tk)

EHSV vypracoval stanovisko z vlastní iniciativy, v němž žádá Komisi, aby popsala ustanovení, která jsou nezbytná k rozšíření působnosti unijní taxonomie udržitelnosti i na sociální cíle. Komise má v souladu s nařízením o taxonomii za úkol zveřejnit související zprávu, avšak dosud tak neučinila.

„EHSV vyzývá k tomu, aby byla taxonomie EU holistická, a tedy zahrnovala environmentální i sociální udržitelnost. Sociální taxonomie by pomohla nasměrovat investice do uskutečňování sociálních cílů,“ uvedla zpravodajka Judith Vorbach. „Měla by být zlatým standardem odrážejícím vyšší úroveň ambicí, než stanoví právní předpisy.“

Taxonomie EU je klasifikační systém, který stanoví seznam environmentálně udržitelných hospodářských činností, jehož účelem je zvýšit udržitelné investice na podporu Zelené dohody pro Evropu.

EHSV zastává názor, že sociální taxonomie by umožnila zasáhnout proti smyšleným výrokům podniků, které se snaží přilákat sociálně odpovědné investory, a to tím, že by poskytovala pravdivé informace o jejich sociální stopě. Dobře koncipovaná sociální taxonomie může významně přispět k tomu, aby podobně jako v případě „greenwashingu“ (lakování nazeleno) nedocházelo k tzv. „social washingu“.

Člen studijní skupiny Kęstutis Kupšys zdůraznil, že finanční průmysl má velký zájem o sociální taxonomii jednat. „Na trhu existuje poptávka po udržitelných finančních produktech i po sociální udržitelnosti,“ uvedl. „Pokud nebudeme mít jasnou klasifikaci toho, co se považuje za ‚sociální‘, zůstane tento aspekt udržitelných investic nevyužit.“ (tk)

EHSV pořádal dne 26. září konferenci o nejnovější zprávě Evropské komise o právním státu, na níž se diskutovalo o tom, jak zajistit, aby členské státy proměnily doporučení předložená ve zprávě v hmatatelné výsledky.

Evropská komise ve své zprávě o právním státu poprvé v historii předkládá členským státům individuální doporučení týkající se soudnictví, korupce, sdělovacích prostředků a systému brzd a protivah. Jednotlivé členské státy EU dosáhly nerovnoměrného pokroku a řada z nich má i nadále vážné problémy.

„EU by měla vždy využívat všechny nástroje, které má k dispozici (včetně rozpočtové podmíněnosti), k odrážení veškerých nových útoků na demokracii, právní stát či lidská práva, a to ihned a všude,“ prohlásila předsedkyně EHSV Christa Schweng na úvod konference.

Evropský komisař pro spravedlnost Didier Reynders vysvětil, že „se letos opět ukázalo, že zakotvení silné kultury právního státu v EU má zásadní význam. Naše společná snaha pomoci Ukrajině bránit její svrchovanost a integritu bude věrohodná jen tehdy, pokud budeme zároveň chránit právní stát i v Evropské unii.“

Na této konferenci byla rovněž představena druhá souhrnná zpráva skupiny Základní práva a právní stát působící v rámci EHSV, která podává přehled návštěv zemí, jež tato skupina zorganizovala v letech 2020 a 2021, konkrétně návštěvy Dánska, Německa, Irska, České republiky, Španělska, Kypru a Litvy. Předseda skupiny Základní práva a právní stát Cristian Pîrvulescu objasnil, že „i když demokratické systémy v navštívených zemích obecně prokázaly dobrou míru odolnosti, je potřebnost záruk a účinných brzd a protivah, včetně funkce hlídacího psa, kterou má občanská společnost, jasnější než kdy jindy.“

Stálá představitelka České republiky při EU Edita Hrdá vyzdvihla význam občanské společnosti slovy: „Občanská společnost může lidským právům vdechnout život. Prosazování zásady právního státu je trvalý úkol, který vyžaduje nejen naši spolupráci, ale také neustálou kontrolu.“ (gb)

Evropský hospodářský a sociální výbor dne 23. září vyhlásil vítěze vůbec prvních cen EU za ekologickou produkci, které udílel spolu s Evropskou komisí a dalšími partnery, aby odměnil mimořádné projekty realizované v rámci ekologického hodnotového řetězce v EU.

Zvítězili tito kandidáti:
•    nejekologičtější malý či střední podnik – Goodvenience.bio GmbH, Magdala, Svobodný stát Durynsko, Německo
•    nejlepší maloobchodní prodejce ekologických potravin – La ferme à l’arbre de Liège, Lantin, provincie Lutych, Belgie
•    nejekologičtější restaurace – Lilla Bjers HB, – Visby, kraj Gotland, Švédsko

Vítězové jednotlivých kategorií byli slavnostně oznámeni na Evropském dni ekologické produkce, který probíhal v prostorách Evropské komise z iniciativy eurokomisaře pro zemědělství Janusze Wojciechowského.

Předsedkyně EHSV Christa Schweng připomněla, že „EHSV je již řadu let hlavním zastáncem udržitelnější a komplexnější politiky EU v oblasti potravin. Proto jsme velmi hrdí na to, že jsme jedním z iniciátorů těchto cen a že tím pomáháme zvýšit povědomí o tom, jak může odvětví ekologické produkce přispět k vytvoření udržitelnějších potravinových systémů.“

„Dnešní vítězové ukázali, že každý den usilují o to, aby se přechod k udržitelnějším a spravedlivějším potravinovým systémům stal skutečností,“ uvedl předseda sekce Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí (NAT) v EHSV Peter Schmidt.

Ceny se začaly udělovat v souvislosti se závazkem, který přijala Komise v rámci svého Akčního plánu pro podporu ekologické produkce, aby byly odměněny mimořádné projekty realizované ve všech článcích ekologického hodnotového řetězce, od zemědělců až po restaurace. (ks)

EHSV na svém zářijovém plenárním zasedání přijal stanovisko z vlastní iniciativy týkající se technologií pohlcování uhlíku pro dekarbonizaci průmyslu EU.

Přijatý evropský právní rámec pro klima stanovil ambiciózní cíl snížení emisí do roku 2030 a zároveň potvrdil cíl klimatické neutrality do roku 2050. Splnění těchto cílů bude vyžadovat zavedení technologií pro odstraňování oxidu uhličitého. Čím pomalejší a méně důsledné bude snižování emisí skleníkových plynů, tím silněji budeme na těchto technologiích závislí při plnění cílů Pařížské dohody.

„Dekarbonizace bude vyžadovat hlubokou transformaci průmyslových činností v příštích 30 letech,“ prohlásil zpravodaj stanoviska Andrés Barceló Delgado. „Ačkoli mnoho nízkouhlíkových technologií již existuje, tempo jejich vývoje je zatím nízké. K masovému rozšíření těchto průlomových technologií budeme potřebovat ambiciózní technologické plány a EU musí podporovat potřebné inovace prostřednictvím fondů zaměřených právě na oblast klimatu a inovací,“ dodal zpravodaj.

Podle toho, kdy budou technologie pohlcování uhlíku zaváděny, mohou mít dva účely: i) urychlit dosažení nulových čistých emisí prostřednictvím kompenzace emisí z odvětví, v nichž je snižování obtížnější, a tím zvýšit pravděpodobnost, že nárůst teploty zůstane v rámci stanovených limitů, nebo ii) snížit globální oteplování pod tyto limity po jejich dočasném překročení.

„Pro ekologickou transformaci ve zpracovatelském průmyslu má proto zásadní význam rozvoj technologií ve spojení se vzděláváním a změnou kvalifikace pracovníků. Sociální dialog na evropské úrovni, na úrovni členských států i na regionální úrovni by měl napomáhat přijetí a podpoře ekologické a spravedlivé transformace v průmyslu a informovanosti o ní. Budování kapacit a projekty, které vymezí klíčové dovednosti, budou mít zásadní význam pro zajištění účinné průmyslové transformace, při které nebude nikdo opomenut,“ uvedla spoluzpravodajka stanoviska Monika Sitárová. (ks)

V nedávném stanovisku vyjadřuje EHSV podporu plánu Evropské komise, který byl nazván REPowerEU a jehož cílem je vymanit EU ze závislosti na dodávkách plynu a ropy z Ruska. Výbor však zdůrazňuje, že mnohým problémům, které dnes řešíme jako naléhavé, jsme mohli dávno zabránit nebo je zmírnit snížením závislosti na dovozu energie a dokončením trhu s energií, po nichž EHSV léta volá.

Jak Výbor zdůraznil ve stanovisku přijatém na zářijovém plenárním zasedání, které připravili zpravodajové Stefan Back, Thomas Kattnig a Lutz Ribbe, spojené hospodářské a sociální dopady současné krize vystaví demokratický systém EU tlaku, nebudou-li nalezena vhodná řešení. Je třeba zavést okamžitá opatření k zajištění bezpečnosti dodávek za „co nejdostupnější“ cenu jak pro spotřebitele, tak pro průmysl, aby nezačalo docházet k sociálním nepokojům. Oba tyto segmenty jsou totiž postiženy současnou cenovou krizí.

EHSV vysvětluje, že plán REPowerEU je krokem správným směrem, varuje však, že tato mimořádná opatření nesmí vytvořit nové závislosti a neměla by narušovat úsilí o co nejrychlejší dosažení klimatické neutrality.

Komisi by měla vypracovat geopolitickou strategii dovozu energie předtím, než uzavře partnerství s nedemokratickými nebo politicky nestabilními zeměmi, a vzít při tom v úvahu naléhavé potřeby v oblasti energetiky a klimatu.

Podle názoru Výboru je vzhledem k naléhavé potřebě zajistit dodávky zapotřebí flexibility, pokud jde o přechodné využívání fosilních a nízkouhlíkových paliv. (mp)

Ke klimatické krizi musí EU přistupovat spojením tří dílčích strategií. Těmi jsou mobilizace finančních prostředků, zapojení občanů a soukromého sektoru a silné politické vedení. S tímto poselstvím přichází EHSV ve svém stanovisku z vlastní iniciativy, které přijal na zářijovém plenárním zasedání.

Stanovisko připravili zpravodajové Thomas Kattnig a Lutz Ribbe a Výbor v něm argumentuje, že EU musí více investovat do inteligentních a obnovitelných energetických systémů a do infrastruktury pro skladování energie a zapojit se musí všichni.

Podle sdružení elektroenergetického průmyslu Eurelectric musí EU zdvojnásobit investice do elektrické sítě na 55 miliard EUR ročně a zvýšit rozpočet na výstavbu čistých výrobních kapacit na 75 miliard EUR ročně.

„Chceme-li dosáhnout cílů v oblasti energetické transformace a klimatu, musíme zajistit rozsáhlé veřejné investice. Jedině tak bude možné zaručit bezpečnost dodávek, řešit energetickou chudobu, udržet dostupné ceny a vytvořit pracovní místa,“ uvedl Thomas Kattnig.

Pokud jde o budoucí koncepci energetických systémů a infrastruktur, EHSV podporuje záměr Komise zlepšit uspořádání trhu s elektřinou a rozhodně podporuje myšlenku provést posouzení trhu analyzující chování všech potenciálních aktérů. „K navržení dobře fungujícího trhu s energií je klíčovým předpokladem, aby Komise posoudila výhody a nevýhody veřejného a soukromého vlastnictví /nebo soukromého financování energetické infrastruktury,“ dodal Lutz Ribbe.

Investice do infrastruktury EHSV doporučuje financovat zdaněním neočekávaných zisků energetických společností a uplatněním „zlatého pravidla“ na všechny projekty spojené s energetickou nezávislostí. (mp)

Členové EHSV vedli na zářijovém plenárním zasedání diskusi s místopředsedou Komise Margaritisem Schinasem, při níž Komisi vyzvali, aby byla při provádění nové Evropské strategie v oblasti péče ambiciózní. Zaměřili se při tom na pracovníky ve zdravotnictví, na jejich dovednosti, vzdělání a pracovní podmínky a zdůraznili, že nezbytným předpokladem pro zajištění úspěchu evropského prostoru pro zdravotní data je nastolení důvěry.

Členové EHSV vedli na svém plenárním zasedání dne 22. září diskuzi s místopředsedou Evropské komise a komisařem pro podporu evropského způsobu života Margaritisem Schinasem, v níž se věnovali iniciativám EU v oblasti zdravotní politiky.
„EHSV podporuje veškeré iniciativy EU, jejichž cílem je vytvořit evropskou zdravotní unii a posílit odolnost a připravenost na případné budoucí hrozby,“ prohlásila při této příležitosti předsedkyně EHSV Christa Schweng.

„Jde nám o to ukázat, že zdravotnictví není jen oblast politiky, ale že vypovídá o tom, kdo vlastně jsme, a jako takové tvoří součást modelu otevřené společnosti, který prosazujeme, tj. našeho evropského způsobu života,“ zdůraznil Margaritis Schinas.

EHSV, který jako první instituce EU vyzval k vytvoření evropské zdravotní unie, přijal stanoviska ke dvěma nedávným iniciativám Komise v oblasti zdraví, jejichž cílem je zajistit pro všechny obyvatele Evropy cenově dostupnou a kvalitní zdravotní péči.

Ve svém stanovisku týkajícím se evropského prostoru pro zdravotní data EHSV ocenil příslušný návrh Komise, neboť podle něj nabízí skvělou příležitost, jak posílit postavení jednotlivců, aby získali přístup k osobním údajům o zdravotním stavu a kontrolu nad nimi. Zároveň souhlasí s tím, aby byla spuštěna rozsáhlá veřejná komunikační kampaň, díky níž by lidé lépe porozuměli přínosům sdílení zdravotních dat a získali v tento systém důvěru.

„Důvěra bude naprosto rozhodující. Občané se musí ztotožnit s tím, že jsou jejich data využívána k dalším účelům, ať už ke zlepšení veřejných služeb, nebo třeba k boji proti nemocem či výzkumnými pracovníky k vývoji inovativních řešení,“ uvedl zpravodaj stanoviska Gonçalo Lobo Xavier.

Dále přijal EHSV rovněž stanovisko ke strategii týkající se pracovníků ve zdravotnictví a péče, v němž vyzývá k ambiciózní strategii v oblasti péče zaměřené na lidi, která by zlepšila zdravotní péči a dlouhodobou péči v celé EU a zajistila, aby ve všech členských státech či v jednotlivých regionech v rámci každé země platily stejné normy kvality. Kromě toho Výbor navrhuje zavést Evropskou záruku v oblasti péče s cílem zajistit, aby každý, kdo žije v EU, měl přístup k cenově dostupným pečovatelským službám.

„Systém péče vypovídá o kvalitě našeho evropského způsobu života, který musí být sociálně spravedlivý a inkluzivní,“ uvedla zpravodajka stanoviska Zoe Tzotze-Lanara.

Spoluzpravodaj stanoviska Danko Relić pak vyzdvihl, že je zapotřebí, aby ve zdravotnictví působili vzdělaní, kvalifikovaní a motivovaní pracovníci. „Musíme jim však nabídnout dobré pracovní podmínky a zajistit odpovídající plat, rozumnou pracovní dobu, dobrou rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a také záruku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,“ zdůraznil Danko Relić. (ll)

Vzhledem k tomu, že počet domácností v EU, které nejsou schopny vytápět své domovy, pravděpodobně poroste a že roční inflace v oblasti energií překročí 40 %, vyzval EHSV ve svém čerstvě přijatém stanovisku Evropskou unii a členské státy, aby neprodleně provedly opatření zaměřená na předcházení energetické chudobě a její potírání.

EHSV zdůraznil, že zajištění rovného přístupu k energii a bezpečnosti dodávek za přijatelné ceny musí být pro Evropskou unii a členské státy absolutní prioritou.

Ve stanovisku Boj proti energetické chudobě a odolnost EU, přijatém na zářijovém plenárním zasedání, EHSV ocenil pozornost, kterou Evropská komise věnuje otázce energie v iniciativách z poslední doby, jakými jsou balíček „Fit for 55“, provádění Zelené dohody pro Evropu či renovační vlna. Výbor nicméně upozornil na to, že tyto iniciativy nebudou stačit k překonání současné krize, jestliže členské státy urychleně nepřistoupí k realizaci, nevyvinou intenzivní úsilí a neučiní konkrétní opatření.

„Způsob, jakým je energetická chudoba pojímána a řešena, by měl vycházet ze společného přístupu přijatého na úrovni EU,“ uvedl zpravodaj tohoto stanoviska Ioannis Vardakastanis. „V rámci tohoto přístupu pak bude moci být vypracována společná definice tohoto jevu. Zároveň by měl mít každý členský stát možnost zavést řešení odpovídající jeho potřebám. Členské státy se musí postarat o to, aby nejzranitelnější osoby nezůstaly bez pomoci.“
Opatření přijímaná na vnitrostátní úrovni, jež mají omezit negativní dopad rostoucích cen na nejzranitelnější skupiny, by měla zahrnovat přímou finanční pomoc a opatření sociální politiky nebo pobídky a podporu sloužící ke snížení spotřeby energie a měla by být uzpůsobená konkrétním vnitrostátním a místním podmínkám.

EHSV vyzval k vytvoření rozsáhlé a ambiciózní politické koalice pro boj proti energetické chudobě, jejíž kroky by měly být rozpracovány v unijní strategii. Jen tak lze zajistit skutečně komplexní přístup k této problematice. Tato koalice by měla usilovat o co největší omezení výskytu energetické chudoby do roku 2030 a v dlouhodobém horizontu o její úplné vymýcení.
Vedle evropských institucí by měla zahrnovat organizace občanské společnosti, včetně organizací zastupujících ty skupiny obyvatel, kterým energetická chudoba hrozí nejvíce. Bylo by vhodné zapojit také místní a regionální orgány.

EHSV rovněž podtrhl, že je důležité investovat do energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti i do rozsáhlé renovace budov. Členské státy by se ve spolupráci s místními a regionálními orgány měly přednostně zaměřit na rozsáhlé renovace, díky nimž by bylo možné uspořit více než 60 % energie. Je zjevné, že k tomu bude zapotřebí velké množství soukromých investic. (ll)

EHSV nedávno vydal stanovisko, v němž pozitivně ohodnotil Komisí vypracované hlavní směry politik zaměstnanosti členských států, neboť skýtají adekvátní odpověď na nejnaléhavější problémy na trhu práce.

EHSV ve svém stanovisku, které přijal na zářijovém plenárním zasedání, upozornil na to, že stále nejistější geopolitická situace může mít nepříznivý dopad na ekonomiku EU a způsobit vysokou inflaci, recesi a pokles kupní síly. Je tudíž nezbytné, aby členské státy podnikly rozhodné kroky směrem ke skutečně integrovanému jednotnému trhu a aby pomáhaly malým a středním podniků v dalším rozvoji.

Zpravodajka stanoviska Marija Minčeva na zasedání zdůraznila: „Opětovně se prohlubuje nedostatek pracovních sil, a proto je podle nás zapotřebí provést účinná opatření s cílem vybídnout sociální partnery, aby se zabývali potřebami v oblasti dovedností na vnitrostátní úrovni a realizovali opatření přizpůsobená jednotlivým odvětvím a místní situaci. Nabývání příslušných dovedností a kompetencí hraje stále důležitější roli, a to z hlediska pracovníků i z hlediska podniků.“

EHSV poukázal na to, že je třeba posílit úlohu sociálních partnerů při navrhování a provádění reforem a politik v oblasti zaměstnanosti a v sociální a hospodářské oblasti, mimo jiné budováním jejich kapacity.

Dále ve stanovisku uvedl, že jedním z hlavních úkolů je snížit podíl ekonomicky neaktivního obyvatelstva, přičemž cílená podpora je obzvláště důležitá v případě dlouhodobě nezaměstnaných osob. Mimořádnou pozornost bude třeba věnovat také chudobě pracujících, proti níž je nutné zasáhnout pomocí takových nástrojů, jako jsou důstojné mzdy, včetně přiměřených minimálních mezd, a dobře navržené dočasné finanční pobídky doprovázené cílenými a účinnými opatřeními v oblasti dovedností a jejich prohlubování.

Bude rovněž třeba posílit opatření zaměřená na pomoc mladým lidem, lidem se zdravotním postižením a dalším zranitelným skupinám osob na trhu práce.
Evropská komise letos navrhla několik změn, které by měly členské státy ve svých politikách zaměstnanosti uskutečnit. Zohlednila při tom nedávné iniciativy a doplnila nové prvky v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. EHSV uvítal, že se zaměřila na situaci, která nastala po pandemii COVID-19, a snaží se zajistit udržitelný růst.

Revidované hlavní směry se soustřeďují na různé otázky – například na podporu poptávky po pracovní síle, zlepšení přístupu k zaměstnání a celoživotního získávání dovedností a kompetencí, zajištění lepšího fungování trhů práce a účinnějšího sociálního dialogu a prosazování rovných příležitostí pro všechny. (ll)

Mira-Maria Kontkanen, členka skupiny Zaměstnavatelé v EHSV

Ve srovnání se začínajícími podniky dosahují podniky, které byly úspěšně převedené, lepších výsledků z hlediska přežití, obratu, zisku, inovativnosti a zaměstnanosti. I když v Evropě existuje dobrý důvod podporovat začínající podnikatele, na její cestě směrem k oživení a růstu je třeba stejným způsobem podporovat i převody podniků.