Taxonomie EU má nasměrovat investice do udržitelnosti tím, že investorům a podnikům poskytne transparentní systém klasifikace. V současné době se nařízení o taxonomii EU a jeho prováděcí akty zaměřují na cíle související s klimatem a životním prostředím. Doplňují je minimální sociální záruky. EHSV sice tyto zelené cíle vítá, požaduje nicméně vypracování koncepce celkové udržitelnosti, aby byla v taxonomii zahrnuta nejen environmentální, ale i sociální udržitelnost.

Minimální sociální záruky mají svůj smysl, zdaleka však nestačí k zajištění sociální udržitelnosti pro pracovníky, spotřebitele a komunity. Plánovaná sociální taxonomie bude o to významnější, bude-li součástí obecné politiky zaměřené na sociální udržitelnost, což ovšem také znamená, že bude nutné financovat sociální zabezpečení z vládních prostředků. Důležité budou i veřejné investice.

EHSV vyzývá Komisi, aby zveřejnila opožděnou zprávu popisující ustanovení, která by byla zapotřebí k rozšíření oblasti působnosti taxonomie na „další cíle v oblasti udržitelnosti, jako jsou sociální cíle“, jak požaduje nařízení o taxonomii. EHSV upozorňuje na komplexní přípravy, jimiž je pověřena platforma pro udržitelné financování, a doporučuje, aby byly dodrženy navrhované cíle spočívající v zajištění důstojné práce, odpovídající životní úrovně a inkluzivních komunit, jež se odrážejí ve víceúrovňovém přístupu. Doplňkem sociální taxonomie bude také připravovaná směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, podle níž by bylo možné provádět hodnocení činností. EHSV doporučuje začít s jednoduchými kritérii a zajistit snadné a transparentní postupy. Jedním z cílů měla být úzká integrace sociální a zelené taxonomie, ale jako první krok mohou být praktické vzájemné minimální záruky.

Rostoucí poptávka po sociálně orientovaných investicích by měla být podpořena poskytnutím spolehlivé taxonomie, která by zviditelnila podniky přispívající k sociální udržitelnosti. Dobře koncipovaná sociální taxonomie by významnou měrou přispěla k řešení problému tzv. „social washingu“, tedy toho, že podniky uvádějí zavádějící tvrzení o sociální odpovědnosti svých výrobků či služeb. Měla by být zlatým standardem odrážejícím vyšší úroveň ambicí, než stanoví právní předpisy. Měla by se odvolávat zejména na evropský pilíř sociálních práv a cíle udržitelného rozvoje, např. na cíl udržitelného rozvoje č. 8 týkající se důstojné práce. Do přípravy taxonomie by měli být plně zapojeni sociální partneři a organizace občanské společnosti, přičemž by měli mít rovněž možnost využívat mechanismy podávání stížností. Stejně jako v případě zelené taxonomie bude kontroverzní otázkou to, co by mělo být zahrnuto do sociální taxonomie. To je však přesně ten důvod, proč by její vymezení mělo být předmětem demokratického rozhodování. Úspěch taxonomie závisí na její důvěryhodnosti a příslušné činnosti, které s ní souvisejí, musí splňovat široce uznávanou definici udržitelnosti.