EHSV se vyslovuje k potřebě zavést unijní nástroj pro minimální mzdy

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) přijal stanovisko Důstojné minimální mzdy v celé Evropě, jež je jeho příspěvkem do diskuse na toto téma probíhající na celounijní úrovni.

Toto průzkumné stanovisko bylo vypracováno na žádost Evropského parlamentu poté, co Komise oznámila, že zvažuje předložit návrh právního nástroje, který všem pracujícím v EU zajistí nárok na minimální mzdu umožňující důstojnou životní úroveň.

Ve svém stanovisku EHSV uvádí, že spravedlivé minimální mzdy by mohly, v kombinaci s integrovanými politikami aktivního začleňování zaměřenými na lidi, pomoci snížit chudobu mezi chudými pracujícími.

Zdůrazňuje však také, že veškeré iniciativy tohoto druhu na úrovni EU musí být vytvořeny na základě přesné analýzy situace v členských státech a musí plně respektovat úlohu a nezávislost sociálních partnerů a různé modely průmyslových vztahů.

Na otázku dalšího postupu mají tři skupiny EHSV zastupující zaměstnavatele, odbory a organizace občanské společnosti EU odlišné názory.

Jménem skupiny Zaměstnavatelé uvedl zpravodaj Stefano Mallia: „Skupina Zaměstnavatelé má za to, že EU nemá žádné kompetence v oblasti mezd, a zejména pak jejich výše. Stanovení minimálních mezd je záležitostí členských států a probíhá v souladu se specifickým charakterem jednotlivých národních systémů. Je třeba předejít jakémukoliv neuváženému kroku ze strany EU, obzvláště v této době. V oblastech, kde sociální partneři potřebují pomoc, bychom mohli zvážit řešení specifických potřeb prostřednictvím podpory výměny osvědčených postupů a budování kapacit. Nesmíme se však nechat vlákat do pasti univerzálního přístupu, který by mohl mít závažné negativní dopady.“

V zastoupení skupiny Zaměstnanci se zpravodaj Oliver Röpke vyjádřil následovně: „Zajištění důstojných minimálních mezd pro pracovníky v celé EU musí být nedílnou součástí strategie EU na podporu oživení. Pro naši skupinu je to, že všichni pracující musí být chráněni spravedlivou minimální mzdou umožňující důstojnou životní úroveň nezávisle na tom, kde pracují, naprosto nesporné. Kolektivní vyjednávání je i nadále tím nejefektivnějším způsobem, jak zaručit spravedlivé mzdy, a je třeba jej ve všech členských státech posilovat a prosazovat. Proto jsme uvítali, že Komise uznala, že existuje prostor pro opatření EU, jimiž by se posílila úloha kolektivního vyjednávání při prosazování přiměřenosti minimální mzdy a rozsahu jejího uplatňování.ˆ“ (ll)