EHSV info

V novém funkčním období 2020–2025, které bylo zahájeno v říjnu, bude mít Evropský hospodářský a sociální výbor 137 nových členů z celkových 329.

Noví členové EHSV začnou své funkční období v době omezení spojených s pandemií COVID-19. V důsledku prudce rostoucího počtu infikovaných osob v Evropě jsou omezení fyzického kontaktu a hybridní schůze v Bruselu stále pravidlem.

329 členů EHSV je nově jmenováno každých pět let. Tentokrát bude 40 % z nich nových. Přinesou do práce po boku staronových členů nový náhled, nové myšlenky a novou energii.

Ženy budou mít v novém funkčním období 33% zastoupení; v minulém období tvořily 27,3 % a v období 2010–2015 24,7 %. Zeměmi s největším počtem žen budou Estonsko (85,71 %), Česká republika a Chorvatsko (shodně po 66,67 %). Na druhém konci žebříčku se pak nachází Portugalsko a Kypr, které ve své delegaci žádné ženy nemají. Dokonalou rovnováhu mezi ženami a muži má Švédsko.

Nejmladší členka má 27 let a nejstarší člen, jenž bude předsedat plenárnímu zasedání, které zvolí nové vedení EHSV, 76 let.

Členy jmenuje Rada na návrh členských států na období pěti let. Úplný seznam členů pro nové funkční období 2020–2025 bude brzy k dispozici na internetových stránkách EHSV.

329 nových, či znovu potvrzených členů se má poprvé sejít v Bruselu dne 27. října. 28. října si pak zvolí nového předsedu a dva místopředsedy (pro komunikaci a pro rozpočet), a to na funkční období dvou a půl let. 

Funkce předsedy rotuje mezi třemi skupinami Výboru (Zaměstnavatelé, Zaměstnanci a Různorodá Evropa). Dva předchozí předsedové byli zvoleni ze skupin Zaměstnanci a Různorodá Evropa.

Každý člen bude zařazen do jedné ze tří skupin. Každá skupina si taktéž zvolí svého předsedu, jenž dostane mandát na dva a půl roku s možností znovuzvolení.

Hlavní úlohou EHSV je poskytovat zákonodárcům EU (Evropské komisi, Evropskému parlamentu a Radě) poradenství k návrhům právních předpisů a politik prostřednictvím práce jeho šesti sekcí a jedné poradní komise, které pokrývají širokou škálou oblastí politiky, jako jsou sociální, hospodářské, zemědělské, environmentální a dopravní otázky. (dm)

Dne 17. září uspořádal Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) slavnostní zakončení svého funkčního období. Akce proběhla v rámci posledního plenárního zasedání před zahájením nového funkčního období v říjnu. Luca Jahier, který byl předsedou EHSV od dubna 2018, vyjádřil svůj vděk všem členům a vyzdvihl významný přínos organizací občanské společnosti zastoupených v EHSV k evropskému projektu.

Ve svém posledním projevu ve funkci předsedy Luca Jahier promluvil o hlavních prioritách svého funkčního období, a sice o udržitelném rozvoji, posílení spolupráce mezi EU a Afrikou, rozšiřování Unie a o kultuře coby prvku, jenž sjednocuje Evropu. Zdůraznil rovněž to, jak Výbor v posledních několika letech přispěl k řešení výzev, jimž EU čelí: EHSV byl například první evropskou institucí, která navrhla evropskou zdravotní unii. Dále pak vyjádřil naději, že se EHSV bude moci aktivně zapojit do konference o budoucnosti Evropy, kterou navrhly Evropská komise a Evropský parlament.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zaslala videozprávu, v níž EHSV pochválila za „skvělou práci“, již odváděl posledních pět let, a za jeho významné přispění k legislativnímu procesu EU. Videozprávu poslal také předseda Evropského parlamentu David Sassoli. Vyjádřil v ní ochotu úžeji spolupracovat s EHSV s cílem navázat strukturovaný dialog s organizovanou občanskou společností. Na plenárním zasedání EHSV vystoupila místopředsedkyně Evropského parlamentu Klara Dobrev, jež podtrhla skutečnost, že „na světě není možné změnit nic, pokud nemáme podporu lidí, a úlohou EHSV je oslovit organizovanou občanskou společnost, skutečné lidi z různých prostředí a s různými potřebami“. (dgf)

Koronavirová pandemie dramaticky postihla odvětví cestovního ruchu v Evropě. Evropský hospodářský a sociální výbor ve svém novém stanovisku tvrdí, že pokud EU rychle nezareaguje, zanikne do půl roku polovina podniků.

Ve stanovisku, jehož zpravodajem byl Panagiotis Gkofas a které EHSV přijal v září, se uvádí, že jsou nutná opatření k tomu, aby podniky v oblasti cestovního ruchu překonaly koronavirovou krizi a jejich zaměstnanci neztratili zaměstnání. Nesmíme ztrácet čas. Pokud bychom čekali ještě půl roku, mohlo by se stát, že by polovina těchto podniků ukončila svou činnost.

EHSV přes léto uskutečnil internetový průzkum, aby získal podklady pro tyto požadavky. Průzkumu se zúčastnilo 175 organizací, které zastupují tisíce podniků v tomto odvětví, jež zaměstnávají stovky tisíc pracovníků v celé EU.

Na základě jejich odpovědí na dotazník EHSV si lze udělat představu o katastrofě, která v nejbližší době hrozí.

88,2 % respondentů uvedlo, že koronavirová krize na ně měla „velmi negativní“ dopad. 80,6 % předpokládá, že je ještě silněji postihne v dlouhodobém horizontu. 45 % z nich očekává, že v roce 2021 bude moci pokračovat v činnosti.

Toto stanovisko bylo vypracováno v reakci na sdělení Evropské komise Cestovní ruch a doprava v roce 2020 a v dalších letech.

Odhaduje se, že odvětví cestovního ruchu v EU ztrácí v důsledku pandemie COVID-19 příjmy ve výši okolo 1 miliardy EUR za měsíc a že by v něm v roce 2020 mohlo zaniknout 6,4 milionu pracovních míst.

Chce-li EU toto odvětví znovu nastartovat, musí podle EHSV především docílit toho, aby znovu obnovila důvěru lidí v bezpečnost cestování.

Do doby, než bude k dispozici očkovací látka, EHSV podporuje návrh vytvořit zdravotní pas EU spolu s jednotným formulářem pro vyhledávání cestujících a kódy QR a doplnit je o vícejazyčnou platformu pro zdravotní asistenci.

Lidé by mohli používat kódy QR k tomu, aby získali přístup k informacím a zdravotnickým službám v navštívené zemi a v mimořádných situacích přístup k systémům zdravotní péče a sociálního zabezpečení.

Další hlavní prioritou je zajistit, aby byla podnikům v oblasti cestovního ruchu a jejich zaměstnancům co nejdříve k dispozici likvidita, protože nedostatek hotovosti ohrožuje jejich samotnou existenci.

Podle EHSV by měl nástroj SURE, který slouží ke snížení míry nezaměstnanosti, poskytovat nejméně do 30. června 2021 pomoc nezaměstnaným pracovníkům v sektoru cestovního ruchu a kompenzaci mzdy malým a středním podnikům.

Výbor je rovněž přesvědčen, že EU by měla vytvořit mechanismus, jímž by se monitorovalo provádění podpůrných opatření, jelikož řada účastníků průzkumu si stěžovala, že poté, co EU oznámila uvolnění finančních prostředků, nebyla k dispozici žádná finanční pomoc. (dm)

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) přijal stanovisko Důstojné minimální mzdy v celé Evropě, jež je jeho příspěvkem do diskuse na toto téma probíhající na celounijní úrovni.

Toto průzkumné stanovisko bylo vypracováno na žádost Evropského parlamentu poté, co Komise oznámila, že zvažuje předložit návrh právního nástroje, který všem pracujícím v EU zajistí nárok na minimální mzdu umožňující důstojnou životní úroveň.

Ve svém stanovisku EHSV uvádí, že spravedlivé minimální mzdy by mohly, v kombinaci s integrovanými politikami aktivního začleňování zaměřenými na lidi, pomoci snížit chudobu mezi chudými pracujícími.

Zdůrazňuje však také, že veškeré iniciativy tohoto druhu na úrovni EU musí být vytvořeny na základě přesné analýzy situace v členských státech a musí plně respektovat úlohu a nezávislost sociálních partnerů a různé modely průmyslových vztahů.

Na otázku dalšího postupu mají tři skupiny EHSV zastupující zaměstnavatele, odbory a organizace občanské společnosti EU odlišné názory.

Jménem skupiny Zaměstnavatelé uvedl zpravodaj Stefano Mallia: „Skupina Zaměstnavatelé má za to, že EU nemá žádné kompetence v oblasti mezd, a zejména pak jejich výše. Stanovení minimálních mezd je záležitostí členských států a probíhá v souladu se specifickým charakterem jednotlivých národních systémů. Je třeba předejít jakémukoliv neuváženému kroku ze strany EU, obzvláště v této době. V oblastech, kde sociální partneři potřebují pomoc, bychom mohli zvážit řešení specifických potřeb prostřednictvím podpory výměny osvědčených postupů a budování kapacit. Nesmíme se však nechat vlákat do pasti univerzálního přístupu, který by mohl mít závažné negativní dopady.“

V zastoupení skupiny Zaměstnanci se zpravodaj Oliver Röpke vyjádřil následovně: „Zajištění důstojných minimálních mezd pro pracovníky v celé EU musí být nedílnou součástí strategie EU na podporu oživení. Pro naši skupinu je to, že všichni pracující musí být chráněni spravedlivou minimální mzdou umožňující důstojnou životní úroveň nezávisle na tom, kde pracují, naprosto nesporné. Kolektivní vyjednávání je i nadále tím nejefektivnějším způsobem, jak zaručit spravedlivé mzdy, a je třeba jej ve všech členských státech posilovat a prosazovat. Proto jsme uvítali, že Komise uznala, že existuje prostor pro opatření EU, jimiž by se posílila úloha kolektivního vyjednávání při prosazování přiměřenosti minimální mzdy a rozsahu jejího uplatňování.ˆ“ (ll)

Klimatická krize, jíž svět v současnosti čelí, vyburcovala miliony mladých lidí po celém světě. Mnozí z nich jsou hluboce znepokojeni hrozbou, kterou představuje pro jejich budoucnost. Zároveň jsou to právě mladí lidé, kteří opakovaně prokázali svou energii, tvořivost a motivaci, aby zpochybnili současné neudržitelné modely a podnítili politické představitele k tomu, aby přijali ambiciózní politiky. Ti však musí urazit ještě velký kus cesty, aby přešli od pouhého naslouchání názorům mladých ke skutečným činům.

EHSV se to snaží napravit ve svém stanovisku, v němž zdůrazňuje, že je naprosto zásadní, aby byla mládež strukturovaně a formálně zapojena do všech fází rozhodovacího procesu EU.

„Evropa i celý svět potřebují odvážné cíle, vedení a konkrétní činy. Naše systémy běží na úkor budoucnosti. Nastal čas, abychom do ní začali investovat,“ zdůraznil zpravodaj tohoto stanoviska Cillian Lohan.

EHSV v této souvislosti navrhuje vytvořit kulaté stoly mládeže v otázkách klimatu a udržitelnosti, jež by pořádal ve spolupráci s Evropskou komisí a Evropským parlamentem, a zařadit také delegáta mládeže do oficiální delegace EU na zasedáních konference smluvních stran UNFCCC.

Jde o jedinečnou příležitost, jak může naše generace napravit systémové nerovnosti a vydat se vstříc lepší budoucnosti. (mr)

EHSV již několik let stojí v čele prosazování komplexní politiky EU v oblasti potravin, jejímž cílem by bylo zajistit zdravé stravování vycházející z udržitelných potravinových systémů a která by propojovala zemědělství s výživou a ekosystémovými službami a zajišťovala by dodavatelské řetězce, které by zabezpečovaly veřejné zdraví pro všechny skupiny evropské společnosti.

Výbor má za to, že navržená strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ tyto cíle neodráží dostatečně.

Zásadním nástrojem k naplnění této strategie je rozpočet společné zemědělské politiky (SZP), který představuje přibližně 40 % celkových výdajů EU. Rozpočet SZP by proto měl být navýšen v souladu s těmito cíli.

Strategie se rovněž nezabývá otázkou udržitelného hospodaření s půdou a přístupu k ní, jež patří mezi hlavní překážky generační obnovy v zemědělství. Zároveň má zásadní význam funkce podpory příjmu, kterou plní platby SZP, a tak tomu bude i v nadcházejících letech, a to i v případě, že budou podniknuty kroky k zaručení toho, aby ceny potravin odrážely skutečné výrobní náklady.

Další velkým problémem pro zemědělce v EU je to, že musí konkurovat dováženým produktům, které nesplňují cíle stanovené pro udržitelnost. EHSV proto vyzývá EU, aby v preferenčních obchodních dohodách zajistila opravdu reciproční normy.

Evropa i svět před sebou mají ještě dlouhou cestu, než dospějí k plné udržitelnosti. Evropa k tomu má nástroje i know-how. Dokažme, že máme i nezbytnou politickou vůli a odhodlání, a jděme příkladem.(mr)

Evropský hospodářský a sociální výbor apeluje na EU a členské státy, aby se snažily vyjasnit podmínky zaměstnávání v ekonomice platforem, neboť absence jednotných definic upravujících postavení pracovníků a zaměstnavatelů může zkomplikovat uplatňování pracovněprávních předpisů i řady práv týkajících se ochrany pracovníků.

V prvé řadě je zapotřebí upřesnit základní koncepty, podle nichž nejsou platformy považovány za „zaměstnavatele“, nýbrž za „zprostředkovatele mezi nabídkou a poptávkou“. V důsledku toho jsou pracovníci platforem považováni za „osoby samostatně výdělečně činné“, a nikoli za „zaměstnance“. Často tak nemají nárok na právní a sociální ochranu, a to ani na ochranu zdraví a bezpečnosti při práci či ochranu zaměstnanosti, která je za stávající pandemie o to víc důležitá.

Vodítkem pro určení toho, zda je daný pracovník zaměstnán, nebo je samostatně výdělečně činný, by podle EHSV měl pro EU a členské státy být princip ekonomické závislosti a podřízenosti. Jak dále uvedl, EU a členské státy by měly pečlivě zvážit přijetí zásady, podle níž se má za to, že není-li prokázán opak, je pracovník platformy pokládán za zaměstnance. Na druhou stranu pracovníci, kteří jsou skutečně osobami samostatně výdělečně činnými, by měli mít možnost si tento status zachovat, pokud si to budou výslovně přát.

Ekonomika platforem přináší podle EHSV řadu výhod, ať už jde o flexibilitu práce, pracovní autonomii, zajištění vedlejšího příjmu pro pracovníky nebo snazší zapojení zranitelných skupin do zaměstnání. Zároveň však Výbor poukazuje na rizika, která nelze podceňovat.

Nejenže hrozí, že pracovníkům budou odepřena jejich základní práva, včetně práva organizovat se a kolektivně vyjednávat, ale vzhledem ke zvýšenému riziku hospodářské soutěže založené na snižování sociálních norem mohou platformy představovat hrozbu i pro celou společnost. To vše také negativně doléhá jak na zaměstnavatele, kteří jsou vystaveni neudržitelnému konkurenčnímu tlaku, tak i na členské státy, které přicházejí o příjmy z daní a příspěvky na sociální zabezpečení.

Své názory na toto téma představil EHSV ve stanovisku Spravedlivé pracovní podmínky v ekonomice platforem, které vypracoval na žádost německého předsednictví EU a následně přijal na svém plenárním zasedání v září. Zpravodajem byl Carlos Manuel Trindade z Portugalska. (ll)

Od roku 1992 se EU snaží uvést do praxe strategie pro biologickou rozmanitost. Bez většího úspěchu. To je dáno především neuspokojivým prováděním právního rámce na národní úrovni a nedostatečným financováním potřebných opatření.

EHSV vítá, že Komise obnovila svůj závazek a úsilí v tomto směru a připravila strategii pro biologickou rozmanitost, která stanoví cíle, jichž je třeba dosáhnout do roku 2030, a která je jednou z nezbytných etap na cestě k naplnění Zelené dohody EU. 

Zpravodaj Antonello Pezzini a spoluzpravodaj Lutz Ribbe mají za to, že díky této strategii bude možné učinit z evropské biologické rozmanitosti ústřední prvek procesu oživení po skončení pandemie COVID-19, což bude ku prospěchu lidí, klimatu i planety, a navrátit přírodu do našich životů.

EU musí zásadním způsobem zintenzivnit úsilí, které věnuje ochraně zbylých přírodních zdrojů, a vést v tomto ohledu informační a komunikační kampaně. EHSV se rovněž domnívá, že je nutné rozšířit chráněná území, zejména pak ta přísně chráněná, aby se tak obnovila přírodní stanoviště a zamezilo se úbytku druhů.

Dále zdůrazňuje, že nelze očekávat od zemědělců a vlastníků lesů, že ponesou náklady na ochranu biologické rozmanitosti. Poskytování tohoto „veřejného statku a hodnoty“ se pro ně musí stát spíše zajímavou příležitostí k výdělku.

Do příštího zasedání smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti v Číně v roce 2021 je třeba odvést ještě velký kus práce na poli ochrany celosvětové biologické rozmanitosti. Nyní se Evropa musí ujmout vůdčí úlohy a přesvědčit ostatní strany, že stojí za to začít přijaté strategie uplatňovat. (mr)

Stávající krize COVID-19 ukazuje křehkost globálních dodavatelských řetězců. Odhaluje taktéž zranitelnost pracovníků a nepříznivé sociální, zdravotní a bezpečnostní dopady podnikatelské činnosti v rámci současných dodavatelských řetězců. V tomto okamžiku, který je zcela zásadní pro konkrétní politická opatření a rozhodování, byl EHSV požádán německým předsednictvím EU a Evropským parlamentem, aby vypracoval doporučení. Ve dvou stanoviscích, jež byla přijata na zářijovém plenárním zasedání, Výbor vyzývá Evropskou komisi, aby v oblasti globálních dodavatelských řetězců koncipovala evropský akční plán a stanovila závazné požadavky ohledně náležité péče.

EHSV ve svém průzkumném stanovisku volá po evropském akčním plánu v oblasti lidských práv, důstojné práce a udržitelnosti v globálních dodavatelských řetězcích, jehož nejdůležitějším prvkem by měly být závazné mezioborové unijní právní předpisy pro postupy náležité péče týkající se dodržování lidských práv a odpovědného podnikání. Široká definice by měla zahrnovat lidská práva, včetně práv pracovníků a odborů, a měla by vycházet ze škály mezinárodních nástrojů.

Souběžně se svou prací na akčním plánu poskytuje EHSV poradenství Evropskému parlamentu, pokud jde o evropskou právní iniciativu zavádějící povinnou náležitou péči ohledně lidských práv a dopadů na životní prostředí v obchodních postupech. Na základě této iniciativy, kterou oznámil evropský komisař Didier Reynders v dubnu 2020 a která by měla být realizována v roce 2021, bude pro společnosti působící v EU právně závazné identifikovat negativní dopady své činnosti na lidská práva, pracovní práva a životní prostředí a těmto dopadům předcházet, zmírňovat je a nést za ně odpovědnost. (dgf)

Zajištění udržitelného přístupu k surovinám, včetně kovů, průmyslových nerostů a stavebních surovin, a zejména ke kritickým surovinám, má obrovský význam pro evropské hospodářství, v jehož rámci na dostupnosti surovin závisí alespoň 30 milionů pracovních míst. Současná pandemie onemocnění COVID-19 zdůrazňuje význam digitální transformace. 

Na svém zářijovém plenárním zasedání – jež se uskutečnilo v době, která je zcela zásadní pro provádění Zelené dohody pro Evropu a plánu EU na podporu oživení – přijal EHSV stanovisko z vlastní iniciativy nazvané Digitální těžba v Evropě – nová řešení pro udržitelnou produkci surovin.

Výbor v tomto stanovisku doporučuje digitalizaci odvětví surovin EU coby jedinečnou příležitost, jak zvýšit odolnost evropských průmyslových dodavatelských řetězců, zlepšit environmentální výkonnost odvětví nerostných surovin a posílit transparentnost a dialog s občany a komunitami postiženými těžbou.

Zpravodaj stanoviska Marian Krzaklewski uvedl: „Digitální transformace těžebního odvětví vyžaduje ambiciózní úsilí ustanovit právní a regulační změny a toto úsilí je třeba vyvinout pod záštitou nadnárodních organizací a na úrovni mezinárodního práva.“

EHSV poukazuje na to, že je důležité mít globální, komplexní zpravodajskou síť pro nerostné suroviny, která podpoří digitální transformaci a informované rozhodování na úrovni EU. V této souvislosti Výbor oceňuje skutečnost, že Společné výzkumné středisko (JRC) vytváří a udržuje evropský informační systém pro suroviny.

EHSV se domnívá, že EU a členské státy musí digitální transformaci těžebního odvětví EU aktivně podporovat. Jedná se o zásadní krok ke zvýšení odolnosti průmyslu EU a hodnotového řetězce surovin. Doly využívající digitální technologie, včetně integrované automatizace, kognitivních sítí a analýz v reálném čase, jsou účinnější, čistší a bezpečnější. V „inteligentních dolech“ lze snáze dosáhnout snížené environmentální stopy a bezpečnějšího prostředí, a to je rozhodující pro to, aby veřejnost jejich činnost v Evropě přijala. (ks)

EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby vypracovala komplexní plán na podporu oživení celého evropského letectví. Zároveň by měla vyčlenit zvláštní zdroje na podporu všech jeho pododvětví a pracovníků, kteří jsou v nich zaměstnáni. Výbor ve svém stanovisku přijatém na zářijovém plenárním zasedání, které připravil Thomas Kropp, uvádí, že je zapotřebí ambiciózní a koordinovaná politická reakce, která bude jasně rozlišovat mezi krátkodobou počáteční fázi oživení a nutností zajistit ve střednědobém až dlouhodobém horizontu mezinárodní konkurenceschopnost tohoto odvětví a rovné podmínky.

Jak uvedl Thomas Kropp během plenárního zasedání, „letectví sice již dříve procházelo různými krizemi, tato situace však nemá obdoby. Podle aktuálních odhadů dojde k plnému oživení tohoto odvětví nejdříve v roce 2024. Evropské orgány a další mezinárodní organizace dosud nezkoordinovaly regulační opatření tak, aby byly zavedeny mezinárodní normy. Letectví se netýká pouze leteckých společností, ale zahrnuje i jiné významné aktéry, jako například letiště, poskytovatele letových navigačních služeb, poskytovatele služeb pozemního odbavení a dalších služeb. Ty všechny musíme mít při hledání řešení na paměti.“

Obecně vzato musí Evropská komise hledat náležitou rovnováhu mezi opatřeními na podporu oživení a finančními požadavky, které vyplývají ze Zelené dohody pro Evropu. Zároveň by přitom neměla ukládat žádnou dodatečnou regulační zátěž, a to zejména ve fázi oživení, neboť celé toto odvětví je finančně nesmírně oslabeno.

Transformace energetiky vyžaduje jasnou politickou vizi, neboť nejde jen o technologickou otázku, ale také o zásadní společenskou výzvu. EHSV ve svém stanovisku, které vypracovali Lutz Ribbe a Thomas Kattnig a jež bylo přijato na zářijovém plenárním zasedání, zdůrazňuje, že budoucí energetický systém bude muset obsahovat jak centralizované, tak i decentralizované prvky. Jeho organizaci však nelze ponechat na náhodě.

Jak v rozpravě uvedl Lutz Ribbe, „potřebujeme jasnou vizi, pokud jde o to, zda se zaměřit spíše na decentralizaci, nebo naopak na centralizaci. Nezbytnou podmínkou transformace evropské energetiky je totiž především bezpečnost investic, a to jak pro veřejné, tak i pro soukromé subjekty. A té lze dosáhnout jen na základě jasných zásadních rozhodnutí.“

Thomas Kattnig v reakci na jeho slova dodal, že „je zapotřebí zajistit, aby byli do této transformace zapojeni zaměstnanci, odbory i spotřebitelé. Tak, jak to přislíbili političtí činitelé a jak také důrazně požaduje EHSV. Místo toho, abychom se dočkali jasných odpovědí, však Komise a členské státy ponechávají i v tomto případě řadu otázek otevřených. Stávající iniciativy v oblasti energetické politiky navíc spíše omezí účast široké veřejnosti, než aby ji podpořily.“

Centralizované i decentralizované systémy mají své výhody i nevýhody. V centralizovaném systému se vytváření přidané hodnoty obvykle soustředí v rukou několika aktérů. V decentralizovaném systému se však na její tvorbě mohoupodílet spotřebitelé jakožto aktivní zákazníci, občanská energetická společenství, zemědělci, malé a střední podniky a poskytovatelé komunálních služeb. (mp)

Přezkum správy ekonomických záležitostí 2020, který předložila Evropská komise, přišel v pravý okamžik a měl by připravit půdu pro komplexní reformu znamenající „obrat“ k revidovanému, vyváženému rámci, namísto „návratu“ k normální situaci. Ve stanovisku, jež vypracovali Judith Vorbach a Tommaso Di Fazio a které bylo schváleno na zářijovém plenárním zasedání, EHSV konstatuje, že na úrovni EU je zapotřebí nová hospodářská politika. Ta se musí zaměřit na prosperitu, jež podpoří blahobyt obyvatel a zdůrazní důležitost řady klíčových cílů politiky, jako jsou udržitelný a inkluzivní růst, plná zaměstnanost a důstojná práce, spravedlivé rozdělení hmotného bohatství, veřejné zdraví a kvalita života, environmentální udržitelnost, stabilita finančních trhů, cenová stabilita, vhodně vyvážené obchodní vztahy, konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství a stabilní veřejné finance.

Judith Vorbach vyzvala Komisi a členské státy, aby se zřetelem na pandemii COVID-19 znovu zvážily současná pravidla platná v EU, a uvedla: „Rámec pro ekonomickou správu vyžaduje bezodkladnou revizi a modernizaci. Musí být vyváženější a jeho ústředním prvkem musí být prosperita a podpora blahobytu lidí v Evropě. Nikdo nesmí být opomenut. Toho lze dosáhnout například uplatněním „zlatého pravidla“ v oblasti veřejných investic, aby se zachovala produktivita a sociální a ekologická základna pro dobré životní podmínky budoucích generací. Dále je důležité zajistit dostatečné veřejné příjmy a spravedlivou daňovou politiku a zmírnit vliv ekonomicky sporných ukazatelů na tvorbu politik. Zásadní význam bude mít také užší zapojení Evropského parlamentu, sociálních partnerů a celé občanské společnosti.“

Tommaso Di Fazio navázal na její slova a dodal: „Krize způsobená onemocněním COVID-19 je obrovským šokem, který vyžaduje plné využití finančního potenciálu. Je zapotřebí sladit záměry tak, aby byly omezeny hospodářské a sociální důsledky této pandemie a aby se v rámci členských států i mezi nimi spravedlivě sdílela zátěž výsledných škod. Jistá důležitá krátkodobá opatření již byla zavedena, jako například aktivace obecné únikové doložky fiskálního rámce. Namísto příliš rychlého „návratu k normální situaci“ však musíme učinit velký krok směrem vpřed a provést „obrat“ směrem k revidované ekonomické vizi, která navýší investice do odborné přípravy, výzkumu a vývoje a strategických výrobních činností. (mp)

Nová revidovaná městská a územní agenda EU musí řešit dopady krize způsobené pandemií onemocnění COVID-19 a politika soudržnosti by mohla být vhodným nástrojem k řešení hospodářského oživení Evropy. EHSV ve dvou stanoviscích, která přijal na zářijovém plenárním zasedání, hodnotí územní politiky EU a vytyčuje cestu vpřed.

V prvním stanovisku se Petr Zahradník a Roman Haken zaměřují na revizi Lipské charty o udržitelných evropských městech a podporují volání po spravedlivé a zelené Evropě a výraznějším územním rozměru ve všech politikách a na všech úrovních správy, obsažená v nové Územní agendě 2030.

Klíčovými pojmy pro budoucnost musí být na místní úrovni integrace, udržitelnost a odolnost měst a regionů. Petr Zahradník na plenárním zasedání uvedl: „Potenciál pro provádění integrovaných projektů v rámci územního a městského rozvoje je obrovský, stejně jako přínosy související s tímto přístupem, pokud jde o synergii účinků, úspory nákladů a vytváření funkčních spojení.“

Roman Haken tuto myšlenku dále rozvinul: „Vzhledem k dopadům změny klimatu, využívání zdrojů a potřebě snížit environmentální rizika nelze udržitelnost a odolnost měst a regionů řešit odděleně. Z tohoto důvodu by městská agenda měla být co nejúžeji koordinována s politikou územní soudržnosti.“

Soudržnost má tedy zásadní význam. Je rovněž ústředním tématem stanoviska, které vypracoval Gonçalo Lobo Xavier a v němž EHSV uvádí, že by soudržnost mohla být být ideálním nástrojem k řešení mnoha problémů způsobených pandemií koronaviru, a vyzývá Komisi k přijetí odpovídajících opatření. „Musíme naléhavě jednat a reagovat urychleně. Finanční prostředky na pomoc členským státům a jejich podporu musí být uvolňovány v souladu s příslušnými kritérii, ale také s odvahou,“ prohlásil pan Lobo Xavier. „K řešení jednotlivých výzev potřebuje Evropa více než kdy jindy diferencovaný přístup.“ (mp)