Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vyjádřil určité výhrady k nedávnému návrhu Komise týkajícímu se zavedení smíšeného vzdělávání – tradičního vyučování zajišťovaného učiteli v kombinaci s on-line nebo jiným samostatným učením – v rámci primárního a sekundárního vzdělávání, přičemž zpochybnil jeho vhodné načasování vzhledem k tomu, v jak rozsáhlé míře postihla pandemie COVID-19 vzdělávací systémy v Evropě i jinde.

EHSV ve svém stanovisku ke smíšenému učení, které přijal na říjnovém plenárním zasedání, rovněž vyslovil obavy, zda je tento způsob vyučování vhodný pro žáky základních škol a mladší středoškolské studenty. Podle jeho názoru by měl být nejprve zaveden ve vyšších ročnících, protože mladší žáci, zejména na prvním stupni, zpravidla nejsou dostatečně vyspělí k tomu, aby se učili samostatně.

„Pochybujeme o tom, že je nyní vhodná chvíle pro to, abychom ve školách zaváděli či prosazovali smíšené učení. Pandemie COVID-19 měla obrovský dopad na vzdělávací systémy a na děti, zejména na ty nejmenší, které teprve nastoupily do školy. Smíšené učení znamená samostatné učení, které vyžaduje určité dovednosti,“ uvedla zpravodajka stanoviska Tatjana Babrauskienė.

EHSV prohlásil, že uznává, že smíšené učení může zlepšit přístup ke vzdělávání, odborné přípravě a digitální schopnosti, jak se ukázalo během krize způsobené koronavirovou pandemií.

Během pandemie však také vyšlo najevo, že někteří studenti nejsou pro tento způsob učení vybaveni, ať už materiálně, či psychicky, což mohlo v nejhorším případě vést k předčasnému ukončení školní docházky. Dále se ukázalo, že pro socializaci dětí a jejich duševní zdraví má zásadní význam blízký kontakt s vrstevníky.

„Význam socializační úlohy vzdělávání nelze podceňovat. Nejedná se pouze o seznámení s vědou, fyzikou či matematikou. Jde o to, že děti spolu chodí do školy, navazují kontakty a setkávají se se svými vrstevníky. Je to otázka prezenčního vzdělávání a duševního zdraví,“ uvedl spoluzpravodaj Michael McLoughlin.

EHSV vydal 21 doporučení, s jejichž pomocí lze zajistit, aby mělo smíšené učení v rámci vzdělávání pozitivní úlohu. Jedním z klíčových bodů je to, že by mělo být zaváděno a financováno s cílem posílit vzdělávání a odbornou přípravu všech studentů, se zvláštním zaměřením na studenty z nízkopříjmových skupin, se zdravotním postižením a z venkovských oblastí.

Během koronavirové krize se ukázalo, že smíšené učení je značně náročné na čas a kreativitu učitelů, kteří jsou již tak přetěžováni. Pro úspěch samostatného učení a pro dohled nad ním je jejich úloha klíčová.  

V Evropě již nyní panuje nedostatek učitelů, což má částečně mzdové důvody a částečně je to dáno obtížnými pracovními podmínkami. Je proto důležité sledovat vliv smíšeného učení na podmínky a pracovní zátěž, aby se zabránilo syndromu vyhoření. V zájmu zmírnění tlaku vyzývá EHSV vnitrostátní orgány, aby učitele při odborné přípravě na tento nový způsob vyučování podporovaly. (ll)