Skupina Různorodá Evropa v EHSV

Nová studie EHSV, která se zabývá dopady pandemie COVID-19 na základní práva a občanský prostor a jež byla vypracována na žádost skupiny Různorodá Evropa, se zaměřila na to, jak pandemie COVID-19 poznamenala činnost organizací občanské společnosti a jak opatření prováděná v jednotlivých členských státech EU ovlivnila schopnost těchto organizací uplatňovat svá základní práva a svobody.

Dle Filipa Pazderskiho, hlavního autora studie, jsou toto hlavní zjištění a doporučení:

V prvé řadě měla pandemie na organizace občanské společnosti rozdílný a komplexní dopad. Na jedné straně byly tyto organizace často těmi prvními, kdo přeorganizoval své činnosti, a na potřeby místních komunit tak reagovaly rychleji než orgány veřejné správy nebo podniky. Přesunem jejich činnosti do on-line prostoru se urychlila digitalizace. To vše jim umožnilo oslovit nové cílové skupiny a zvýšit účinnost a dosah svých aktivit. Usnadnilo to vytváření koalic, podporu výměny zkušeností a vytváření společných veřejných postojů. Díky tomu má nyní veřejnost o těchto organizacích lepší povědomí a lépe také chápe, jakou úlohu sehrávají v každodenním životě.

Na druhou stranu tato zdravotní krize organizace občanské společnosti značně poznamenala. Nejnaléhavějším důsledkem byly finanční potíže. Zejména menší subjekty působící mimo velká města zaměřené spíše na digitálně vyloučené skupiny byly nuceny svou práci přerušit. Mnohé z nich svou činnost dosud neobnovily. Aktivisté čelili problémům v oblasti duševního zdraví, únavě z práce na dálku a rostoucí nejistotě ohledně budoucnosti, kterou ještě zhoršila dlouhodobá sociální izolace. Z důvodu nepravidelné pracovní doby bylo často těžké udržet si rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem.

Během pandemie vyšly najevo nebo se ještě prohloubily již existující problémy. Akceschopnosti organizací občanské společnosti bránily mimořádné právní předpisy, které snížily transparentnost vlád, zamezovaly dohledu nad jejich činností a omezily svobodu shromažďování a projevu. Tyto restrikce byly zavedeny pod záminkou boje proti pandemii. Poklesly standardy v oblasti občanského dialogu u tvorby právních předpisů. Organizace občanské společnosti často ani nebyly přizvány ke konzultacím ohledně právních předpisů zabývajících se dopady krize. 

Chceme-li tyto problémy vyřešit, musíme organizacím občanské společnosti poskytnout flexibilnější a dostupnější zdroje financování, zajistit jejich smysluplnou účast na monitorování využívání finančních prostředků EU, přijmout strategii EU pro občanskou společnost zdůrazňující úlohu tohoto odvětví, soustavně monitorovat útoky na subjekty občanské společnosti a reagovat na ně a vytvořit strukturovanější rámec pro otevřený, pravidelný a transparentní občanský dialog EU. Nejedná se o nové myšlenky, pandemie jim však vtiskla nový význam. Navíc díky úloze, kterou organizace občanské společnosti sehrály, a díky tomu, jak se zvýšilo povědomí o jejich činnosti, bude nyní možná snazší je uvést do praxe.

Konečná verze studie byla představena na březnových Dnech občanské společnosti. Další informace jsou k dispozici zde.