EHSV vítá nový akční plán Komise pro úvěry se selháním, domnívá se však, že tento plán postrádá nové návrhy vhodné pro dobu poznamenanou onemocněním COVID-19, přičemž ponechává Evropu čelit mimořádné době pomocí pravidel navržených pro dobu běžnou.

EHSV ve stanovisku přijatém na plenárním zasedání dne 25. března analyzoval strategii pro řešení úvěrů se selháním. Evropská komise vyjádřila své největší obavy ohledně konkrétních hospodářských sektorů, mezi něž patří banky, kupci úvěrů a obsluhovatelé úvěrů. EHSV však vyzdvihl názory širší evropské společnosti.

„EHSV velice záleží na stabilitě bankovního sektoru,“ prohlásil zpravodaj stanoviska Kęstutis Kupšys. „Záleží nám však také na podnicích, které jsou zadlužené a již nemohou splácet své dluhy, a také na životaschopných podnicích, které mohou od bank potřebovat další finanční prostředky. Mysleli jsme rovněž na ohrožené občany, kteří jsou zadluženi a mohli by se stát oběťmi tzv. supích fondů. Nezapomněli jsme ani na daňové poplatníky – když, nebo spíš pokud se pomocí veřejných prostředků nakupují portfolia úvěrů se selháním, jsou to právě oni, kdo platí za záchranu bank v případě nedobytných pohledávek.“

EHSV doporučuje, aby se v první řadě řešily hlavní příčiny úvěrů se selháním, a zabránilo se tak jejich nárůstu do budoucna. Nejlepším způsobem je zajistit, aby se stále zlepšovala konkurenceschopnost, byl kladen důraz na pokračování činnosti a ekonomické zotavení, budovaly se spolehlivé systémy sociálního zabezpečení, byla omezována chudoba, nadměrné zadlužení a nezaměstnanost, byly zaručeny přiměřené mzdy a prováděla se proticyklická opatření v oblasti hospodářské politiky v dobách krize.

Očekává se, že vzhledem k dopadu koronavirové pandemie na hospodářství v EU se v celé Unii množství úvěrů se selháním zvýší. EHSV za účelem zmírnění negativních dopadů požaduje, aby opatření týkající se úlevy pro úvěrové instituce byla doprovázena vládními podpůrnými opatřeními pro dlužníky, u kterých se obtíže objevily jen v důsledku pandemie.

Ačkoli Evropská komise navrhuje dále rozvíjet sekundární trhy s klasifikovanými aktivy, EHSV je toho názoru, že je potřeba celoevropského přeshraničního trhu s úvěry se selháním přeceňovaná. Je rizikové poskytnout vymahačům pohledávek „pas“ platný pro celou EU bez řádného dohledu ze strany jejich „domovské“ a „hostitelské“ země. Tento krok by bylo možné odůvodnit pouze tehdy, pokud by jako protiváha existoval soubor opatření, jež by pomáhala chránit dlužníky v obtížích – celounijní norma v oblasti ochrany spotřebitele před vymahači pohledávek.

Navíc je velmi sporné, zda přeshraniční operace kupců úvěrů přinášejí hmatatelné hospodářské výhody celému hospodářskému systému, a nikoli jen bankám, kupcům úvěrů a obsluhovatelům úvěrů.

EHSV je přesvědčen, že možnost prodávat úvěry se selháním společnostem spravujícím aktiva (kterým se také hovorově říká „špatné banky“) má zůstat výjimečným řešením. Je třeba upřednostnit dvoustranné dohody o restrukturalizaci úvěrů mezi úvěrovou institucí a dlužníkem, přičemž je třeba se zaměřit na pokračování činnosti a na ekonomické zotavení.

Podle Kęstutise Kupšyse se dokument Evropské komise příliš omezeně a technokraticky zabývá problematikou, která má dopad na mnoho složek společnosti na místní úrovni. „Naším cílem je informovat o tom, že by se problém úvěrů se selháním neměl směšovat s otázkami souvisejícími se zachováním finanční stability,“ uvedl. „Úhrnem vzato se domníváme, že je správné řešit úvěry se selháním přímo v bankách, a ne je vydávat napospas trhu, jakmile začnou být problematické. Dluhy by se v žádném případě neměly stát komoditou.“ (na)