EHSV info

Většina národních plánů pro oživení a odolnost je stále teprve v zárodku a „zbývá ještě mnoho práce, než budou mít náležitou úroveň,“ prohlásil v diskusi na na plenárním zasedání EHSV dne 25. března výkonný místopředseda Evropské komise pro hospodářství ve prospěch lidí Valdis Dombrovskis. Jak dále uvedl, klíčovou úlohu při opětovném nastartování ekonomiky EU sehrává obchodní politika.

Diskusi zahájila předsedkyně EHSV Christa Schweng, podle níž EU a její členské státy zareagovaly na krizi pohotově a rázně. Nyní EHSV počítá s rychlým a účinným prováděním nástroje Next Generation EU a Nástroje pro oživení a odolnost.

Zároveň připomněla, že EHSV vyzval k předložení rámce pro správu ekonomických záležitostí, který by usnadnil hospodářské oživení, byl zaměřen na prosperitu a odrážel aktuální ekonomickou realitu v době po krizi. EHSV je připraven jednat o přezkumu správy ekonomických záležitostí a navrhl, že by mohl společně s Komisí uspořádat konferenci všech zúčastněných stran.

Pokud jde o národní plány pro oživení a odolnost, Valdis Dombrovskis vysvětlil, že 23 z 27 zemí již Komisi informovalo o tom, co chtějí do svých plánů zahrnout. „Rychlost je sice důležitá pro to, aby mohly být finanční prostředky z Nástroje pro oživení a odolnost čerpány co možná nejdříve, ze všeho nejdůležitější je však kvalita.“ Jak dále upozornil, zbývá ještě mnoho práce, než budou mít tyto plány náležitou úroveň, aby mohly být předloženy a schváleny. Poukázal přitom na tři hlavní oblasti, které je zapotřebí dopracovat: auditní a kontrolní systémy, důvěryhodné odhady nákladů a sledování výdajů v oblasti klimatu a digitalizace a dodržování zásady „významně nepoškozovat“.

Jak dodal, provádění těchto plánů musí probíhat v každé fázi za podpory sociálních partnerů a občanské společnosti. Místopředseda Dombrovskis poděkoval EHSV za jeho usnesení o zapojení organizované občanské společnosti do národních plánů pro oživení a odolnost, které bylo velmi dobře načasováno a v němž tuto otázku náležitě shrnul.

Co se týče mezinárodního obchodu, k základním zásadám Evropské unie musí podle předsedkyně Schweng i nadále patřit mnohostranný obchodní systém založený na pravidlech a otevřené, spravedlivé, inkluzivní a předvídatelné mezinárodní obchodní prostředí. EHSV je podle jejích slov potěšen, že svým stanoviskem z vlastní iniciativy, jež má být přijato do září, bude moci přispět k analýze, která umožní stanovit osvědčené postupy v této oblasti.

EHSV doufá, že v otázkách obchodu a investic, důstojné práce, sociálních a lidských práv a změny klimatu bude EU schopna podnítit novou spolupráci a větší soudržnost mezi Světovou obchodní organizací (WTO) a dalšími mezinárodními organizacemi, jako je Mezinárodní organizace práce (MOP), uzavřela předsedkyně Schweng.

Valdis Dombrovskis souhlasil s tím, že správnou odpovědí na to, jak podpořit naše oživení a zajistit prosperitu v Evropě, je i nadále obchodovat s našimi globálními partnery. V souvislosti s institucionální reformou WTO pak uvedl, že Komise usiluje o to, aby se z této organizace stalo fórum pro řešení těch nejnaléhavějších problémů dnešního světa, jako je zvládání následků pandemie COVID-19, podpora environmentální a sociální udržitelnosti, aktualizace pravidel upravujících digitální obchod a řešení nekalých obchodních praktik. (na)

Středoškolští studenti z celé Evropy předali výkonnému místopředsedovi Evropské komise Fransi Timmermansovi konkrétní návrhy opatření v oblasti klimatu. Ty jsou výsledkem virtuálního summitu mládeže věnovaného klimatu, který ve dnech 18. a 19. března 2021 uspořádal Evropský hospodářský a sociální výbor.

„Mladí Evropané mají plné právo dát najevo, jak by podle nich měla do budoucna vypadat Evropská unie. Nebýt vás a vašeho naléhání, tak by Zelená dohoda pro Evropu nikdy nevznikla,“ prohlásil v úvodu letošního ročníku akce „Vaše Evropa, váš názor“ Frans Timmermans. „Udělalo na mě skutečně velký dojem, do jaké míry chápete problém, který představuje změna klimatu, i to, jak jste mi své návrhy prezentovali. Takto se má žít – snažit se porozumět jeden druhému. Je totiž nesmírně těžké nenávidět někoho, koho chápete,“ dodal.

Po dvou dnech plných živých virtuálních debat připravilo na 234 studentů ve věku 16–18 let z 28 zemí, kteří pracovali souběžně ve 45 virtuálních jednacích místnostech, konkrétní doporučení, která předložili na závěrečném plenárním zasedání.

Studenti simulovali zasedání konference OSN o změně klimatu (COP), a museli se tak vžít do role vyjednavačů zastupujících jednotlivé zúčastněné skupiny a vzájemně spolupracovat na přípravě plánu, jak zajistit, aby do konce století nepřekročil globální nárůst teploty bezpečnou hranici 1,5 °C. Tyto skupiny přitom představovaly skutečná odvětví a subjekty, jejichž činnosti a zájmy mají dopad na globální oteplování.

Mimo jiné bylo navrhnuto:

• vysadit stromy ve městech a zřídit vertikální zahrady,
• zavést projekt „ekologický Manhattan“ a investovat v EU obrovské částky do nových technologií,
• investovat do lepšího vzdělávání široké veřejnosti,
• provádět opatření, která budou odpovídat konkrétní situaci v každé zemi,
• podporovat zalesňování jakožto jedno z nejúčinnějších dlouhodobých řešení v oblasti pohlcování uhlíku,
• fosilní paliva postupně nahradit vodíkem a bioplynem,
• co nejvíce snížit rozdíly mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi.

Studentům se podařilo splnit zadání, neboť podle konečné verze jejich plánu, který představilo osm z nich, by měla do roku 2100 vzrůst teplota o 1,4 °C.

Akci zakončil místopředseda EHSV odpovědný za komunikaci Cillian Lohan, který uvedl: „Rád bych, aby ve vás účast na této akci vzbudila touhu stát se aktivními občany. Má-li být naše demokracie silná, musíte se do ní zapojit i vy sami. Hnutí mládeže, která vyšla do ulic, nám ukázalo, že je možné takto iniciovat změny. Dnes se snažíme pomoci těm, kteří volají po důraznějších opatřeních, aby jejich požadavky padly v mocenských kuloárech na úrodnou půdu.“

Další podrobnosti o YEYS 2021 naleznete na oficiálních internetových stránkách této akce. (ks)

EHSV uspořádal dne 20. března virtuální konferenci na téma Navrhujeme systémovou změnu (Designing Systemic Change). Ta byla součástí doprovodného programu k akci Vaše Evropa, váš názor (YEYS) a zúčastnilo se jí několik expertů, aktivistů a influencerů, kteří se podělili o své vědomosti a odborné znalosti týkající se opatření v oblasti klimatu z hlediska systémové změny.

Akci předsedal místopředseda EHSV odpovědný za komunikaci Cillian Lohan, který téma uvedl slovy: „Změna klimatu se stupňuje a jako jednotlivci můžeme jen těžko vidět nějaké východisko. Tato výzva vyžaduje zásadní změnu kultury, chování a hodnot.“

Konference byla rozdělena do čtyř panelů a ty se všechny zaměřily na nutnost řešit problém změny klimatu systémovou změnou.

První panel zahájila videozpráva komisaře pro životní prostředí, oceány a rybolov Virginijuse Sinkevičiuse, v níž zdůraznil, že je zapotřebí komplexní přístup: „Změna klimatu, úbytek biologické rozmanitosti, vyčerpávání zdrojů a znečištění – to vše spolu souvisí a my tyto problémy musíme řešit všechny dohromady. Reakcí Evropské komise je Zelená dohoda, ale svou úlohu zde mají i občané, neboť potřebujeme nové nápady, které musí být systémové povahy.“

Aktivistka v oblasti klimatu Josephine Becker zmínila koncept klimatické spravedlnosti: „Evropa má svůj díl odpovědnosti za tuto klimatickou krizi, a proto je naší povinností jednat.“

Ve druhém panelu prezentovala svůj pohled na to, jaký je správný přístup k zahájení systémové změny, Corina Angheloiu, členka organizace Forum for the Future odpovědná za strategii designu: „Klíčový prvek, z nějž je při zahájení systémové změny třeba vycházet, představují hodnoty. Stávající hospodářské systémy se soustředí na efektivitu, ale pokud se středobodem systému stane spravedlnost, uvidíme výsledky.“

Předsedkyně Poradní skupiny mládeže pro změnu klimatu (OSN) Nisreen Elsaim řekla: „Současné hospodářské a politické systémy neslouží našim účelům a škodí životnímu prostředí. Řízení založené na výsledcích nefunguje.“

Výkonný ředitel institutu Hot or Cool Lewis Akenji vysvětlil během diskuse v rámci třetího panelu, jak stávající systémy ovlivňují životní styl lidí a jejich volby v oblastech dopravy, práce, potravin atd.: „Vytváříme stále větší nerovnosti a naše spotřeba je příliš velká. Stávající politické systémy nám nepřinášejí spokojenost.“

Aktivistka v oblasti klimatu Saoi O'Connor promluvila o úloze vedoucích činitelů: „Lídři a politici možná mluví o číslech a politikách, ale zřejmě neberou v potaz reálnou situaci, v níž lidé žijí.“

V rámci posledního panelu byly prezentovány konkrétní příklady iniciativ zaměřených na systémovou změnu. Výkonný ředitel a zakladatel internetového vyhledávače Ecosia Christian Kroll mluvil o tom, že veškerý výdělek jeho společnosti je použit na sázení různých druhů stromů s přidanou hodnotou pro místní komunity po celém světě.

Propagátorka tzv. pomalé módy („slow fashion“) a influencerka Juliet Bonhomme pak zdůraznila sílu spotřebitelů, jež spočívá ve volbách, které činí: „Naší silou jsou naše peníze.“

Akci sledovalo na Facebooku více než 100 lidí z celé Evropy. Ti měli rovněž příležitost se seznámit se systémovou změnou prostřednictvím umění, a to díky Sophie Ong a Tiboru Miklosovi, dvěma umělcům, kteří ihned po skončení konference prezentovali své práce inspirované diskusemi, jež v jejím rámci proběhly. (dgf)

Evropský hospodářský a sociální výbor byl vyzván, aby se zapojil do činnosti hlavního orgánu konference, která má vytyčit budoucí směřování EU.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen vyzvala v červenci 2019 ve svých politických pokynech pro tehdy nastupující Komisi k tomu, aby občané dostali v rámci konference o budoucnosti Evropy možnost vyjádřit se k budoucímu vývoji EU.

Předsedové tří hlavních orgánů EU (Evropského parlamentu, Evropské komise a Rady EU) v této souvislosti dne 10. března 2021 podepsali společné prohlášení o konferenci o budoucnosti Evropy, v němž stanovili její přesný rozsah (zapojení občanů), obsah (uskutečnění souběžné zelené a digitální transformace a posílení odolnosti, konkurenceschopnosti a solidarity v Evropě) a harmonogram (závěry by měly být vypracovány do jara 2022).

Vedení konference o budoucnosti Evropy má především na starosti výkonná rada, jelikož dohlíží na činnost konference a podává zprávy přímo plenárnímu zasedání konference.

EHSV byl jako instituce zastupující evropskou občanskou společnost a spojnice mezi evropskými orgány a organizovanou občanskou společností pozván, aby se do výkonné rady zapojil.

Předsedkyně EHSV Christa Schweng se zúčastnila všech jejích schůzí.

EHSV mezitím dolaďuje svůj příspěvek ke konferenci o budoucnosti Evropy, přičemž se může opřít nejméně o tři pilíře:

• svých 329 členů ze všech složek společnosti (zastupujících zaměstnavatele, odborové svazy a občanskou společnost v širokém slova smyslu) ze všech 27 členských států,
• síť, kterou vybudoval s národními hospodářskými a sociálními radami,
• styčnou skupinu, která představuje síť organizací občanské společnosti, jež sice nejsou v EHSV přímo zastoupeny, avšak mají na něj silné vazby, čímž zvyšují jeho dosah.

EHSV je více než kdy jindy přesvědčen, že jeho specifické a konkrétní příspěvky ke konferenci o budoucnosti Evropy mohou mít zásadní dopad a zajistit, že evropská občanská společnost dá důrazně a zřetelně najevo své názory. (sm)

Poté, co byla v důsledku pandemie COVID-19 zavedena první omezení volného pohybu osob, v EU prudce vzrostl počet pracovníků pracujících na dálku z 5 na 40 %. O rok později, kdy se zdá, že práce z domova bude i nadále pokračovat, je stále obtížné náležitě posoudit její dopad na zaměstnavatele, zaměstnance a společnost jako celek. EHSV poukazuje na to, že chceme-li využít přínosů této formy práce a zmírnit rizika, jež jsou s ní spojená, je zapotřebí provést další výzkum a stanovit dlouhodobou perspektivu.

Navzdory zjevným výhodám, které nabízí pracovníkům i zaměstnavatelům, jako je vyšší produktivita, flexibilnější pracovní podmínky a větší samostatnost, může mít práce z domova negativní vliv na pracovní a soukromý život lidí. Během pandemie se hranice mezi těmito dvěma stránkami našeho života občas stírají, což vede k nadměrné pracovní zátěži, delší pracovní době a nedostatečné době odpočinku.

Ve společnosti, která je neustále „na příjmu“ a v níž je pro mnoho pracovníků obtížné se odpojit, se to může následně podepsat na duševním a fyzickém zdraví a pohodě lidí. Jak uvedl EHSV ve svých dvou stanoviscích k práci z domova, která přijal na březnovém plenárním zasedání, negativní aspekty práce z domova mají dopad především na ženy, které ji také častěji vykonávají a snaží se ji sladit s domácími pracemi.

Z údajů uvedených ve studii nadace Eurofound vyplývá, že 30 % osob, které „pravidelně“ pracují z domova, pracovalo nyní každý den nebo několikrát týdně i ve svém volném čase a přibližně 20 % pracovalo více než 48 hodin týdně. Přibližně 40 % z těch, kteří pracují z domova „pravidelně“, odpočívalo méně než 11 hodin denně.

EHSV proto vyzývá sociální partnery v členských státech, aby v rámci stávajícího sociálního dialogu a systémů kolektivního vyjednávání stanovili pravidla, která by odpovídala konkrétní situaci v každé zemi a v každém odvětví a podniku, a minimalizovali tak rizika práce z domova a posílili její výhody v období po pandemii.

Práce z domova by měla být náležitě regulována. V této souvislosti je důležité zajistit, aby byla po skončení krize způsobené pandemií COVID-19 vratná a zůstala i nadále dobrovolná. Osoby pracující z domova by měly mít stejná individuální a kolektivní práva a stejnou pracovní zátěž jako jejich kolegové, kteří pracují v prostorách jejich zaměstnavatele. Pravidla pro práci z domova musí být podle EHSV stanovena písemně, aby bylo zaručeno rovné zacházení a rovné podmínky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

„Práce z domova se postupně stává specifickou součástí budoucích trhů práce. Nesmíme však dopustit, aby vedla k sociální regresi a izolaci pracovníků. Může lidem pomoci sladit jejich pracovní a osobní život, nesmíme však dopustit žádnou diskriminaci nebo rozdílné zacházení mezi těmi, kteří pracují doma, a těmi, kteří se rozhodli chodit do kanceláře,“ uvedl zpravodaj stanoviska Výzvy spojené s prací z domova Carlos Manuel Trindade.

Vzhledem k tomu, jak rychle se tento způsob práce šíří, a na základě zkušeností, jež jsme získali během pandemie, je podle EHSV zapotřebí přezkoumat stávající dohody EU týkající se práce z domova, a zajistit tak, aby byly účinné i za těchto nových podmínek.

Obzvláště důležité jsou v tomto ohledu rámcové dohody o práci na dálku (z roku 2002) a digitalizaci (z roku 2020), které uzavřeli sociální partneři na úrovni EU. Členské státy a sociální partneři by je měli vzít v potaz při vytváření vnitrostátních rámců pro společnosti a pracovníky, jež tuto formu práce využívají.

Kromě toho by mohla být v souladu s ustanoveními Smlouvy o fungování Evropské unie a/nebo na úrovni členských států případně zahájena evropská iniciativa s cílem chránit a uplatňovat právo pracovníků na odpojení.

EU a členské státy by rovněž měly využít stávající právní předpisy, jako jsou směrnice o pracovní době a o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem, které se v plném rozsahu vztahují na práci z domova. Tyto směrnice by měly být provedeny ve vnitrostátním právu a náležitě uplatňovány, neboť to „může bezesporu přispět ke zlepšení pracovních podmínek pracovníků z domova“.

EHSV upozornil rovněž na nebezpečí, že využívání práce z domova může vést k dvojímu břemeni v podobě placené a neplacené práce. Práce v domácnosti není stále rovnoměrně rozdělena mezi ženy a muže, neboť většinou ji na sebe berou ženy. Omezuje to jejich schopnost být produktivní v placené práci a mohlo by to rovněž ohrozit jejich profesní vyhlídky.

„Společnost jako celek i podniky musí učinit vše, co je v jejich silách, aby vyvrátily tyto genderové stereotypy a uznaly, že ženy jsou vedle jejich mnoha dalších rolí a schopností také plnohodnotné pracovnice. Ekonomická a sociální cena těchto předsudků je pro společnost velmi vysoká,“ prohlásila zpravodajka tohoto stanoviska Milena Angelova.

EHSV v tomto ohledu rovněž vyzval k předložení evropské dohody v oblasti péče, přičemž zdůraznil, že dostupná, přístupná a cenově dostupná pečovatelská infrastruktura a služby péče o děti, osoby se zvláštními potřebami a starší osoby představují další zásadní předpoklad pro práci z domova založenou na genderové rovnosti.

EHSV uspořádal 24. března diskusi s komisařkou EU pro rovnost Helenou Dalli, jejímž předmětem byla nová Strategie práv osob se zdravotním postižením, kterou nedávno zveřejnila Evropská komise.

Smyslem této strategie na období 2021–2030, je zajistit, aby byla v EU plně provedena Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením. Tato úmluva, která představuje naprostou revoluci, změnila vnímání zdravotního postižení, neboť k němu přistupuje z hlediska lidských práv a stanoví, že společnost je odpovědna za odstranění překážek, které daným lidem brání v tom, aby se do ní mohli plně zapojit.

„Vítáme novou strategii EU pro pomoc osobám se zdravotním postižením. V EU žije přibližně 87 milionů lidí, kteří mají nějakou formu zdravotního postižení. Více než polovina z nich se přitom cítí diskriminována,“ uvedla ve svém úvodním vystoupení předsedkyně EHSV Christa Schweng.

Jak dále připomněla, EHSV je první institucí, která v roce 2019 přijala stanovisko z vlastní iniciativy, v němž požaduje, aby byla nová agenda v oblasti práv osob se zdravotním postižením plně v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením: „Velmi mě těší, že ve strategii EU pro pomoc osobám se zdravotním postižením, jež byla předložena před několika týdny, je zohledněna celá řada doporučení, která jsme tehdy předložili. “

Na plné provedení Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením kladl EHSV opakovaně důraz ve svých stanoviscích i v rámci činnosti své tematické studijní skupiny Práva osob se zdravotním postižením, jejímž posláním je sledovat, jak je tato úmluva OSN prováděna v členských státech EU.

Touto otázkou se zabýval nejen ve svém stanovisku Utváření agendy EU v oblasti práv osob se zdravotním postižením na období 2020–2030, ale přijal v této souvislosti také několik dalších dokumentů, jako například informační zprávu a stanovisko k právu osob se zdravotním postižením volit ve volbách do Evropského Parlamentu. Analýzu nové strategie provede EHSV ve svém novém stanovisku, které bude předloženo na plenárním zasedání v červenci.

„Deset let poté, co EU ratifikovala Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, je nejvyšší čas, abychom ještě zvýšili úsilí EU, pokud jde o politiky v oblasti zdravotního postižení. Naším cílem je dosáhnout toho, aby se život osob se zdravotním postižením v EU i mimo ni změnil k lepšímu, a mohly se tak bez výjimky zapojit do společnosti za stejných podmínek jako všichni ostatní,“ prohlásila komisařka Dalli.

Členové EHSV novou strategii uvítali, zároveň však upozornili, že EU a členské státy musí při jejím provádění vzít v potaz ničivý dopad, jejž má na osoby se zdravotním postižením současná pandemie, a to zejména v oblasti zaměstnanosti a vzdělávání, neboť dále zhoršuje stávající nerovnosti. (ll)

V železniční dopravě sice za 25 let liberalizace nastal výrazný posun z hlediska otevírání trhů a technické harmonizace, přesto je nezbytné učinit ještě další kroky na politické, regulační a kulturní úrovni. Tak zní hlavní závěr stanoviska Jednotný evropský železniční prostor, které EHSV přijal na svém březnovém plenárním zasedání.

EHSV v něm zdůraznil, že je třeba podrobit jednotný evropský železniční prostor a dosažené výsledky nestranné analýze a že Evropský rok železnice 2021 představuje dokonalou příležitost zhodnotit dosavadní vývoj a stanovit nové cíle do budoucna.

Zpravodaj tohoto stanoviska Stefan Back během rozpravy na plenárním zasedání prohlásil: „Je nutné změnit v rámci železniční dopravy kulturu a přístup a zaměřit se v osobní i v nákladní dopravě mnohem více na potřeby zákazníků. Je třeba využít v tomto směru příležitost, kterou skýtá Evropský rok železnice 2021, a podpořit tuto změnu přístupu, rozvíjení hladší spolupráce mezi dopravci a zákazníky a maximální zužitkování digitalizace.“

V důsledku pandemie COVID-19 byla pozastavena či zpožděna realizace projektů a nyní je nutné dohnat tento ztracený čas. Stěžejní roli hraje i nadále státní podpora, aby bylo možné zaručit i po této krizi poskytování základních služeb. Pro zajištění přístupné, cenově dostupné a inkluzivní osobní dopravy pro všechny má zásadní význam zadávání zakázek na veřejné služby. To je podle EHSV jedním z nejúčinnějších a nejefektivnějších opatření na podporu železniční osobní dopravy. (mp)

Pokud chceme splnit cíle EU v oblasti energetiky a klimatu do roku 2050, je třeba výrazně zvýšit tempo realizace energetické unie. Mohlo by však být nebezpečné přehlížet při tom sociální a hospodářskou situaci v jednotlivých členských státech, uvádí EHSV v nedávném stanovisku.

Nedostatečné zohlednění sociálních a hospodářských podmínek v jednotlivých členských státech by mohlo ohrozit společenské přijetí investic a reforem zaměřených na urychlení transformace energetiky, zdůrazňuje EHSV.

Ve stanovisku přijatém na březnovém plenárním zasedání, které vypracoval Lutz Ribbe, představil EHSV svůj postoj ke zprávě o stavu energetické unie za rok 2020 a posouzení vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, přičemž uvedl, že ačkoli energetické a klimatické cíle pro rok 2020 byly z velké části splněny, neměli bychom se spokojit pouze s tím.

Cíle na příštích 30 let, počínaje 20. léty 21. století, musí být mnohem ambicióznější a skutečně učinit obyvatele Evropy ústředním prvkem energetické unie.

„Transformaci energetiky ohrožuje, pokud politika slibuje účast velkých částí společnosti, ve skutečnosti však tento slib nebere vážně a nenaplňuje jej,“ uvedl Lutz Ribbe. (mp)

EHSV vítá nový akční plán Komise pro úvěry se selháním, domnívá se však, že tento plán postrádá nové návrhy vhodné pro dobu poznamenanou onemocněním COVID-19, přičemž ponechává Evropu čelit mimořádné době pomocí pravidel navržených pro dobu běžnou.

EHSV ve stanovisku přijatém na plenárním zasedání dne 25. března analyzoval strategii pro řešení úvěrů se selháním. Evropská komise vyjádřila své největší obavy ohledně konkrétních hospodářských sektorů, mezi něž patří banky, kupci úvěrů a obsluhovatelé úvěrů. EHSV však vyzdvihl názory širší evropské společnosti.

„EHSV velice záleží na stabilitě bankovního sektoru,“ prohlásil zpravodaj stanoviska Kęstutis Kupšys. „Záleží nám však také na podnicích, které jsou zadlužené a již nemohou splácet své dluhy, a také na životaschopných podnicích, které mohou od bank potřebovat další finanční prostředky. Mysleli jsme rovněž na ohrožené občany, kteří jsou zadluženi a mohli by se stát oběťmi tzv. supích fondů. Nezapomněli jsme ani na daňové poplatníky – když, nebo spíš pokud se pomocí veřejných prostředků nakupují portfolia úvěrů se selháním, jsou to právě oni, kdo platí za záchranu bank v případě nedobytných pohledávek.“

EHSV doporučuje, aby se v první řadě řešily hlavní příčiny úvěrů se selháním, a zabránilo se tak jejich nárůstu do budoucna. Nejlepším způsobem je zajistit, aby se stále zlepšovala konkurenceschopnost, byl kladen důraz na pokračování činnosti a ekonomické zotavení, budovaly se spolehlivé systémy sociálního zabezpečení, byla omezována chudoba, nadměrné zadlužení a nezaměstnanost, byly zaručeny přiměřené mzdy a prováděla se proticyklická opatření v oblasti hospodářské politiky v dobách krize.

Očekává se, že vzhledem k dopadu koronavirové pandemie na hospodářství v EU se v celé Unii množství úvěrů se selháním zvýší. EHSV za účelem zmírnění negativních dopadů požaduje, aby opatření týkající se úlevy pro úvěrové instituce byla doprovázena vládními podpůrnými opatřeními pro dlužníky, u kterých se obtíže objevily jen v důsledku pandemie.

Ačkoli Evropská komise navrhuje dále rozvíjet sekundární trhy s klasifikovanými aktivy, EHSV je toho názoru, že je potřeba celoevropského přeshraničního trhu s úvěry se selháním přeceňovaná. Je rizikové poskytnout vymahačům pohledávek „pas“ platný pro celou EU bez řádného dohledu ze strany jejich „domovské“ a „hostitelské“ země. Tento krok by bylo možné odůvodnit pouze tehdy, pokud by jako protiváha existoval soubor opatření, jež by pomáhala chránit dlužníky v obtížích – celounijní norma v oblasti ochrany spotřebitele před vymahači pohledávek.

Navíc je velmi sporné, zda přeshraniční operace kupců úvěrů přinášejí hmatatelné hospodářské výhody celému hospodářskému systému, a nikoli jen bankám, kupcům úvěrů a obsluhovatelům úvěrů.

EHSV je přesvědčen, že možnost prodávat úvěry se selháním společnostem spravujícím aktiva (kterým se také hovorově říká „špatné banky“) má zůstat výjimečným řešením. Je třeba upřednostnit dvoustranné dohody o restrukturalizaci úvěrů mezi úvěrovou institucí a dlužníkem, přičemž je třeba se zaměřit na pokračování činnosti a na ekonomické zotavení.

Podle Kęstutise Kupšyse se dokument Evropské komise příliš omezeně a technokraticky zabývá problematikou, která má dopad na mnoho složek společnosti na místní úrovni. „Naším cílem je informovat o tom, že by se problém úvěrů se selháním neměl směšovat s otázkami souvisejícími se zachováním finanční stability,“ uvedl. „Úhrnem vzato se domníváme, že je správné řešit úvěry se selháním přímo v bankách, a ne je vydávat napospas trhu, jakmile začnou být problematické. Dluhy by se v žádném případě neměly stát komoditou.“ (na)

Evropský hospodářský a sociální výbor přijal na svém březnovém plenárním zasedání stanovisko, v němž navrhuje podporovat investice do průzkumu a těžby kritických surovin a využívání druhotných surovin z odpadu, protože je to nezbytné pro ekologickou transformaci v EU.

Evropská komise přijala v září 2020 akční plán pro kritické suroviny, jehož cílem je snížení závislosti na primárních kritických surovinách a posílení domácího získávání surovin v EU. Stanovisko, které EHSV přijal, vítá tento přístup, neboť „plně podporuje ekologickou transformaci v odvětví energetiky a považuje těžbu surovin nezbytných pro zavedení zelených technologií za zásadní krok“.

EHSV však ve svém stanovisku vyzývá k přijetí dalších opatření, které umožní tento přístup uplatňovat, protože průzkum a těžba patří mezi velmi rizikové činnosti. Zpravodaj Dumitru Fornea zdůraznil, že „je nezbytné stimulovat získávání primárních i sekundárních surovin, a proto je zapotřebí, abychom napomohli investicím do odvětví těžby a urychlili analýzu odpadu, který by mohl obsahovat cenné suroviny“.

Spoluzpravodaj Michal Pintér vysvětlil, že tato podpora může mít mnoho podob: „Investicím musíme napomáhat prostřednictvím úvěrových záruk, režimů odpisování a státní podpory, ale také vytvořením zjednodušeného postupu povolování těžebních činností.“

Ve stanovisku se rovněž zdůrazňuje význam rozšíření definice kritických surovin, které jsou tradičně chápány jako materiály pocházející z těžebního průmyslu. EHSV se domnívá, že takové vymezení je příliš úzké a omezuje růst zelených druhů energie, neboť materiály na bázi dřeva lze účinně využívat v daleko větší míře než v minulosti.

Sektor surovin má obrovský hospodářský potenciál. Zajišťuje v EU okolo 350 000 pracovních míst a dalších více než 30 milionů pracovních míst v navazujících výrobních odvětvích, která závisejí na spolehlivém a bezproblémovém přístupu k nerostným surovinám. OECD předpokládá, že celková spotřeba surovin se do roku 2060 zdvojnásobí a zejména v oblasti kovů se očekává nárůst o 150 %. Velmi pravděpodobně to zvýší tlak na zdroje planety a ohrozí zvýšení celkového blahobytu.

Vzhledem k výše uvedenému se ve stanovisku zdůrazňuje, že je důležité začlenit do metodiky používané pro vytvoření seznamu kritických surovin nové rozměry. EHSV se domnívá, že by Evropská komise měla vzít v úvahu „potřeby a zájmy občanů a hospodářství v zemích, z nichž mají být suroviny do Evropy vyváženy“. Měla by být proto definována vhodná kritéria pro kontrolu, zda globální dodavatelské řetězce těchto druhů surovin splňují etické zásady. (ks)

EHSV na svém březnovém plenárním zasedání přijal stanovisko, v němž požaduje, aby byly za účelem provádění nového nařízení o bateriích vymezeny přesnější a operativní mechanismy a nástroje pro správu, a to se zapojením všech zúčastněných stran. EHSV se domnívá, že by to mohlo přispět k vytvoření unijního rámce, který by pokrýval celý životní cyklus baterií v EU.

Evropská komise dne 10. prosince 2020 předložila návrh nařízení o bateriích a odpadních bateriích. Návrh je v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu, jež podporuje dekarbonizaci hospodářství EU s cílem dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050.

Stanovisko, které EHSV přijal, podporuje opatření stanovená v nařízení: Komise bude prostřednictvím nových norem udržitelnosti baterií rovněž podporovat zelenou transformaci a vytvoří plán pro realizaci více budoucích iniciativ v rámci udržitelné výrobkové politiky.

EHSV však ve svém stanovisku požaduje, aby byly za účelem provádění nového nařízení vymezeny přesnější a operativní mechanismy a nástroje pro správu, a to se zapojením všech zúčastněných stran. Jak uvedl zpravodaj Bruno Choix: „Navrhované nařízení má za cíl vytvořit unijní rámec, který by pokrýval celý životní cyklus baterií a skládal se z harmonizovaných a ambicióznějších pravidel pro baterie, části baterií, odpadní baterie a recyklované materiály. Tímto nařízením chce Komise podporovat inovace i rozvoj a využívání odborných technologických znalostí v EU.“

Spoluzpravodaj Frank Uhlig vysvětlil, že tato podpora může mít mnoho podob: „Pokud jde o uplatňování náležité péče při monitorování dodavatelského řetězce baterií, vyžadujeme při provádění tohoto systému dohledu naprostou transparentnost. Recyklace, renovace a opětovné použití baterií pomáhají zabezpečit předcházející část hodnotového řetězce. Je nezbytné podporovat výzkum a vývoj v oblasti ekodesignu.“

EHSV doporučuje, aby se problémy v této oblasti řešily posílením úlohy a zdrojů Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) a Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA).

EHSV navrhuje zavést pojem „ukončení používání“ jako doplňující termín ke „skončení životnosti“, aby se tak podpořilo opětovné používání, renovace nebo druhotné využití a recyklace baterií.

Baterie uváděné na trh EU by měly být po celou dobu životního cyklu udržitelné, vysoce výkonné a bezpečné. Znamená to, že baterie budou vyráběny s co nejmenším dopadem na životní prostředí za využití materiálů získaných při plném dodržování lidských práv i sociálních a ekologických norem. Baterie musí mít dlouhou životnost a musí být bezpečné a na konci svého životního cyklu by měly být repasovány, opětovně zpracovány nebo recyklovány, aby se tak do hospodářství navrátily cenné materiály. (ks)

Evropská komise je odhodlána prostřednictvím nového plánu zabránit tomu, aby EU dále zaostávala za USA a Asií v oblasti základního i aplikovaného výzkumu, patentů a výrobků a služeb špičkové technologické úrovně. O tom pojednává stanovisko, které EHSV přijal na březnovém plenárním zasedání.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) poukazuje na to, že hlavní výhodou navrhovaného nového Evropského výzkumného prostoru (EVP) je, že se zaměřuje na rychlé přenášení výsledků v oblasti výzkumu a vývoje do udržitelného podnikání a udržitelných pracovních míst.

Zpravodaj Paul Rübig uvedl: „Je naprosto nezbytné, aby nový EVP nebyl v podstatě stejný. Tato nová dohoda podpoří vliv výzkumu a inovací v době, kdy budou mít inovace rozhodující význam nejen pro hospodářství Evropy postižené koronavirovou pandemií, ale také pro přežití celé planety.

Pokud jde o přenos výsledků výzkumu a vývoje do inovativních výrobků a služeb, výzkum v Evropě je pomalejší než v USA a v Asii. Evropa zaostává za Asií z hlediska výkonnosti v oblasti patentů (Asie podala v roce 2019 65 % přihlášených celosvětových patentů, přičemž Evropa pouze 11,3 %), a zejména v digitálních službách a tzv. průlomových inovacích v oblasti technologií, tj. co se týče nových produktů inspirovaných výzkumem a vývojem v oblasti nových technologií. Obecněji lze říci, že Asie, zejména Čína a Korea, během posledních 20 let výrazně zlepšila svou výkonnost v oblasti výzkumu, technologií a inovací. Nový EVP by měl prostřednictvím investic a větší mobility pomoci Evropě tento náskok dohnat.

EHSV podporuje plán Komise, avšak poukazuje na pět klíčových sektorů, které se nedostaly na seznam strategických technologií, ačkoli jsou pro prosperitu v Evropě zásadně důležité:

• digitální obchodní modely,
• technologie výroby zboží a potravin,
• klinický výzkum, farmaceutické odvětví a odvětví biotechnologií,
• kosmické technologie,
• pitná voda a kanalizace.

Dalším důležitým bodem, na nějž se EHSV ve stanovisku zaměřuje, je nezbytnost rovnováhy mezi excelencí a rychlostí při přenosu výsledků v oblasti výzkumu a vývoje do inovativních výrobků a služeb. Rychlost má zásadní význam pro podnikání a vědci zase usilují o excelenci, přičemž požadují více času a finančních prostředků na vývoj a výzkum. Politika Komise v oblasti výzkumu, technologií a inovací by měla zohlednit oba tyto požadavky. (dm)

Musíme dosáhnout toho, aby byly venkovské oblasti přitažlivější pro mladé lidi a podniky. To by zlepšilo kvalitu života všech evropských občanů, kteří by si tak mohli vybrat, kde chtějí žít a pracovat. Tak zní jeden z hlavních závěrů diskuse s názvem Směrem ke komplexní strategii udržitelného rozvoje venkova a měst, která se konala v EHSV dne 8. března.

Evropské venkovské a městské oblasti se nevyvíjejí stejným tempem. Je zásadně důležité podporovat politiky, které tuto tendenci omezují, zajišťují spravedlivý a udržitelný přechod k ekonomice blahobytu ve všech oblastech a pomáhají obnovit demografickou rovnováhu. V prvé řadě je nutné zvýšit atraktivitu venkovských oblastí – jež plní důležitou úlohu z hlediska hospodářské a sociální soudržnosti, odolnosti regionů a nesčetných služeb, jimiž přispívají různé místní ekosystémy, včetně produkce potravin – pro mladé lidi a podniky.

Předseda sekce Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí (NAT) v EHSV Peter Schmidt uvedl: „Oživení po pandemii COVID-19 představuje výbornou příležitost vypracovat strategie, které zajistí, aby při spravedlivém přechodu ke klimaticky neutrální, udržitelné a prosperující Evropské unii nebyly opomenuty žádné oblasti ani občané.“

„Vzhledem k tomu, že EU nyní schválila ambiciózní soubor opatření na podporu oživení, musí být při přidělování finančních prostředků zohledněny rozdíly mezi územími EU,“ prohlásil člen EHSV Stefano Palmieri, který v EHSV zastává funkci předsedy sekce Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost.

Deša Srsen z kabinetu místopředsedkyně Komise Dubravky Šuicy zdůraznila: „Naším cílem je dodat venkovským oblastem nový impuls prostřednictvím dlouhodobé vize pro venkovské oblasti, kterou Komise připravuje k přijetí v červnu.“

Josep Puxeu Rocamora, zpravodaj stanoviska EHSV Integrovaný přístup pro venkovské oblasti EU, poukázal na to, že integrace venkovských a zranitelných oblastí je velice složitá, protože se týká naprosto všech stávajících politik EU. „Pro rozvoj těchto oblastí navrhujeme tzv. územní smlouvu, která by měla být participativní, přizpůsobená podmínkám jednotlivých území a měla by zachovat jejich historické, kulturní a přírodní dědictví.“ (mr)

K zajištění účinného provádění akčního plánu EU proti rasismu a k odhalování rasismu a etnické diskriminace, které se během pandemie COVID-19 v Evropě zhoršily, je zapotřebí shromažďovat přesné údaje a zavést v členských státech vhodné politiky.

Jak zaznělo na virtuálním slyšení, které uspořádal EHSV dne 18. března, čtvrtina Evropanů se cítí diskriminována alespoň v jedné oblasti svého života, přičemž rasová a etnická diskriminace se projevuje nejvíce v pracovní oblasti. Je tedy naléhavě nutné usilovat o aktualizaci a prosazování právních předpisů pro boj proti rasismu v celé EU.

Tohoto slyšení na téma „Unie rovnosti: Akční plán EU proti rasismu na období 2020–2025“ se zúčastnili řečníci z orgánů a institucí EU a evropských platforem působících v oblasti lidských práv a boje proti rasismu. Údaje, které zde byly představeny, vypovídají o bezútěšné situaci v praxi.

Zpravodaj stanoviska, které k tomuto tématu vypracoval EHSV, Cristian Pîrvulescu vyzdvihl skutečnost, že akční plán EU proti rasismu je velmi aktuální, neboť přichází v době, kdy nerovnosti a diskriminace nabírají v důsledku pandemie stéle větších rozměrů.

Thibault Balthazar z Evropské komise poukázal na důležitou úlohu členských států a vyzval je, aby přijaly vnitrostátní akční plány, do nichž by byly zapojeny organizace občanské společnosti a orgány pro rovné zacházení. Aleksandra Wesoły představila nástroje EU, jako je síť pro zvyšování povědomí o radikalizaci a další platformy, které pomáhají bojovat proti radikalizaci a extremistické rétorice. Maria Daniella Marouda uvedla, že studie, kterou zpracovala „Evropská komise proti rasismu a nesnášenlivosti“, poukazuje na pokrok v oblasti antidiskriminačních právních předpisů.

Joanna Goodey z Agentury pro základní práva upozornila, že sice máme právní předpisy, co však chybí, jsou údaje. Pro to, aby akční plán přinesl kýžené ovoce, je zapotřebí důkladný a pravidelný sběr údajů.

Zpravodajka stanoviska Výboru regionů k akčnímu plánu EU proti rasismu Yoomi Renström zdůraznila, že při navrhování, provádění a sledování vnitrostátních akčních plánů musí být místní a regionální orgány považovány strategické partnery.

Csaba Asztalos, předseda rumunské rady pro boj proti diskriminaci, poukázal na význam přístupných databází a jasných komunikačních strategií a Marie Mescam z organizace SOS Racisme upozornila, že je naléhavě zapotřebí vytvořit v EU prostor pro dialog, v rámci nějž by si občanská společnost, orgány pro rovné zacházení a organizace bojující proti rasismu mohly vyměňovat zkušenosti a dělit se o své poznatky.

Juliana Wahlgren, jež zodpovídá za prosazování zájmů Evropské sítě proti rasismu, vyjádřila naději, že zapojení příslušníků rasových či etnických menšin s klíčovými odbornými znalostmi, jež načerpali v organizacích občanské společnosti, by mohlo hrát při účinném provádění akčního plánu důležitou úlohu. (mt)

Na březnovém plenárním zasedání Evropského hospodářského a sociálního výboru proběhla diskuse o aktuálním stavu jednání o přistoupení partnerských zemí západního Balkánu, které se zúčastnil komisař pro sousedství a rozšíření Olivér Várhelyi. Členové EHSV v této souvislosti upozornili, že integrace těchto zemí do EU podle nich představuje geostrategickou investici, která posílí mír a hospodářský růst.

Předsedkyně EHSV Christa Schweng na úvod diskuse prohlásila, že EHSV přikládá rozšíření EU o země západního Balkánu nesmírný význam: „Považujeme západní Balkán za chybějící díl skládačky, díky němuž bude moci Evropská unie dosáhnout svého cíle a vybudovat jednotnou a udržitelnou Evropu, jež bude dobře připravena na budoucnost.“

Olivér Várhelyi uvedl, že na země západního Balkánu těžce doléhá pandemie COVID-19. Zdůraznil při tom, že „Evropská komise je odhodlána i nadále v tomto náročném období všestranně pomáhat našim nejbližším sousedům“.. Představil rovněž hospodářský a investiční plán pro západní Balkán, který navrhla Komise. Na tuto iniciativu bylo vyčleněno 9 miliard EUR a jejím smyslem je jednak podnítit oživení ekonomiky a jednak docílit většího sblížení těchto zemí s Evropskou unií. „Tento plán má posílit nejen hospodářský rozvoj, odolnost a konkurenceschopnost tohoto regionu, ale také jeho sociální soudržnost. Musíme na uskutečnění tohoto záměru spolupracovat,“ dodal Olivér Várhelyi.

Po této debatě bylo na programu přijetí stanoviska Posílení procesu přistoupení – přesvědčivá perspektiva EU pro západní Balkán. Jeho zpravodaj Andrej Zorko vyzdvihl význam procesu rozšíření: „Integrace partnerských zemí západního Balkánu do EU představuje geostrategickou investici, která posílí mír, stabilitu, bezpečnost a hospodářský růst na celém kontinentu.“. (dfg)

Nové vydání této publikace podává stručnou a aktuální prezentaci Evropského hospodářského a sociálního výboru jako jedinečného fóra pro konzultace, dialog a hledání shody mezi zástupci ze všech možných odvětví organizované občanské společnosti, včetně zaměstnavatelů, odborových svazů a skupin, jako jsou profesní a komunitní sdružení, mládežnické organizace, ženské skupiny, spotřebitelé, aktivisté v oblasti životního prostředí a mnoho dalších.

Brožura rovněž seznamuje s úlohou a posláním EHSV, vysvětluje způsob jeho fungování a součinnosti s normotvornými orgány EU a představuje některé z jeho úspěchů.

Brožura je dostupná ve 23 úředních jazycích EU na internetových stránkách EHSV na adrese: https://www.eesc.europa.eu/cs/our-work/publications-other-work/publications/discover-what-eesc-can-do-you-2021-edition

V tištěné podobě ji lze objednat na Oddělení návštěv a publikací EHSV: vipcese@eesc.europa.eu (af)

David Gippini Fournier k 1. květnu 2021 odchází. Milý Davide, Tví kolegové z tiskového oddělení by Ti rádi poděkovali za to, že se jim s Tebou vždy dobře pracovalo, za to, že jsi své úkoly plnil ve velkém stylu, za velkomyslnost, kterou jsi projevoval jak ve svých osobních, tak i v profesních vztazích, a za Tvůj smysl pro diplomacii. Ve vztazích s veřejností sis počínal s elegancí hodnou Humphreyho Bogarta.

Kolikrát jsi nám ukázal svou mimořádnou schopnost zvládat stres pod obrovským tlakem!

Bylo nám potěšením a radostí s Tebou pracovat.

Hodně štěstí!

Tví kolegové z Tiskového oddělení: Agata, Katerina, Ewa, Laura, Nicola, Millie, Daniela, Melissa, Margarida a Marco.

S Davidem Gippinim jsem pracovně strávila mnoho času. Konkrétně jsme společně připravili řadu rozhovorů pro tisk. Když jsem se s ním v roce 2018 seznámila, působil na mě jako vážný člověk. Jeho příspěvky byly vždy výstižné a velmi dobře zpracované a měl velmi pohotový úsudek. Mimo práci jsem zjistila, že jde o velmi otevřeného člověka s galicijským smyslem pro humor, který ochotně věnuje svůj čas ostatním, a myslím, že jsme si velmi dobře rozuměli. Zažili jsme i drobné přátelské „neshody“. Já jsem zastánkyní inkluzivního jazyka, zatímco David je zaměřený spíše akademičtěji a neměl rád určitou jazykovou volnost. Často jsme to probírali a naše obohacující a náročné diskuse nebraly konce. Musím mu však poděkovat za přesnost a krásu, kterou vdechl řadě mých textů.

Je mi líto, že odchází, a přeji mu v této nové fázi jeho profesního života mnoho úspěchů. Tiskovému oddělení bude určitě velmi chybět. Stejně jako mi.