Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) ve svém stanovisku „Sociální dialog jako nástroj bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“ uvedl, že sociální dialog je pro podporu bezpečnosti a ochranu zdraví při práci i nadále zásadně důležitý. A to i přesto, že se pracovní rizika změnila vlivem digitalizace práce, která způsobila prudký nárůst stresu a syndromu vyhoření či zranění z ergonomických příčin, avšak i mírný pokles počtu pracovních úrazů.

„Opatření v oblasti BOZP prováděná prostřednictvím sociálního dialogu mají nejen příznivý vliv na zdraví pracovníků, ale také mohou zlepšovat ziskovost podniků a snížit náklady na zdravotní péči a počet absencí. Náklady na pracovní úrazy a nemoci z povolání, které společnost nese, se odhadují na 476 miliard EUR, což představuje 3,3% HDP EU,“ uvedla zpravodajka stanoviska Franca Salis-Madinier.

Kvalita sociálního dialogu však není v jednotlivých členských státech na stejné úrovni, a proto jsou někdy samostatné dohody uzavírané sociálními partnery v oblasti BOZP na různých místech v EU uplatňovány nerovnoměrně.

EHSV je toho názoru, že by měl být sociální dialog posílen, aby se v EU zajistila jednotná ochrana všech pracovníků.  
Evropská komise by tedy měla stanovit jasná kritéria, jež by zajistila, že dohody podepsané sociálními partnery jsou prováděny ve všech členských státech, a to zvláště vzhledem k rozsudku Soudního dvora EU, v němž se uvádí, že Komise není povinna vyhovět žádostem sociálních partnerů týkajícím se provádění dohod.

Kromě produktivního sociálního dialogu je ke stanovení obecných pokynů v oblasti BOZP však zapotřebí i pevný regulační rámec. Dohody, jejichž výsledkem jsou směrnice Rady po předchozí žádosti obou smluvních stran, se zdají účinnější, neboť zaručují, že v členských státech budou přijaty konkrétní akční plány.
Za tímto účelem EHSV vyzývá k tomu, aby byly předloženy nové pokyny pro práci na dálku, byl přijat ambicioznější přístup k boji proti rakovině a byly vypracovány směrnice EU týkající se muskuloskeletálních poruch a psychosociálních rizik, které u pracovníků v Unii představují jeden z největších problémů souvisejících se zaměstnáním.

Skupina Zaměstnavatelé v EHSV ke stanovisku předložila několik pozměňovacích návrhů, v nichž vyjádřila svůj nesouhlas zejména s výzvami k vytvoření nových regulačních opatření. Dále například nesouhlasila s navrhovanou činností EU v oblasti muskuloskeletálních poruch a psychosociálních rizik a s vypracováním nových pokynů pro práci na dálku.
Toto stanovisko bylo připraveno na žádost francouzského předsednictví EU a bylo přijato na lednovém plenárním zasedání EHSV 172 hlasy pro, přičemž 32 členů bylo proti a 70 členů se zdrželo hlasování. (ll)