EHSV info

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) důrazně odmítá porušování zásad právního státu v EU a je podle svých slov odhodlán zajistit, aby členským státům, které tyto zásady systematicky porušují, a ohrožují tak rozpočet EU, ukládaly Rada EU a Evropská komise přísné odrazující sankce.

EHSV ve svém stanovisku z vlastní iniciativy na téma Právní stát a fond na podporu oživení, které přijal na svém plenárním zasedání dne 20. ledna, vítá nařízení EU 2020/2092, podle nějž může Komise v případě zjištění systematických nedostatků v oblasti právního státu uložit dané zemi EU finanční sankce. EHSV přitom vyzývá, aby bylo toto nařízení důsledně uplatňováno ve všech oblastech, které se týkají rozpočtu.

„Právní stát představuje nezbytný základ pro demokratickou a pluralitní společnost v Evropě i pro další existenci EU,“ prohlásil zpravodaj stanoviska Christian Bäumler.

V zájmu boje proti systematickému porušování zásad právního státu tedy EHSV doporučuje, aby EU využila i veškeré ostatní sankční prostředky, jako je řízení o porušení Smlouvy podle článku 263 SFEU nebo postup podle článku 7 SEU.

EHSV má za to, že pokud některá země EU systematické porušuje zásady právního státu, pak to vždy narušuje – nebo alespoň vážně ohrožuje – provádění programů financovaných z prostředků EU a poškozuje rozpočet EU. Je proto velmi důležité, aby všichni příjemci plateb z rozpočtu Unie dodržovali pravidla transparentnosti a byli schopni plně doložit, na co byly tyto prostředky použity.

V národních plánech pro oživení a odolnost by měla být rovněž stanovena opatření, která příslušné vlády přijmou, aby právní stát posílily.
Většina dosud předložených národních plánů však v tomto ohledu obsahuje příliš málo iniciativ. Při posuzování těchto plánů navíc Komise zatím nepřikládala právnímu státu dostatečný význam, což EHSV považuje za politováníhodné.

Výbor ve svém stanovisku dále požaduje, aby se všechny členské státy zapojily do intenzivnější spolupráce s Úřadem evropského veřejného žalobce a aby se tato spolupráce stala nezbytnou podmínkou účasti na programech financovaných EU. Tato spolupráce již začíná přinášet své ovoce a v dlouhodobém horizontu by mohla pomoci výrazně zlepšit přeshraniční stíhání trestné činnosti. (ll)

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) uvítal skutečnost, že rok 2022 byl vyhlášen Evropským rokem mládeže. Domnívá se však, že by se tato iniciativa neměla omezit na pouhé propagační akce, ale měla by vyústit v jasné plány a závazky zaměřené na dosažení hmatatelných výsledků pro všechny mladé lidi v Evropě, a přispět tak k provádění strategie EU pro mládež.

Na lednovém plenárním zasedání EHSV se uskutečnila diskuse o Evropském roku mládeže 2022, jíž se zúčastnili zástupkyně programu „Mladí političtí vůdci“ Anne Kjær Bathel, generální tajemník Evropského fóra mládeže Joe Elborn a předsedkyně Evropského řídicího výboru pro mládež Rady Evropy Miriam Teuma.

„Je zásadně důležité, aby se mladí lidé mohli vyjádřit k vytváření současných a příštích politik,“ prohlásila předsedkyně EHSV Christa Schweng. „Představují naši budoucnost, a proto je nutné je zapojit a investovat do nich. To nám umožní vybudovat stabilní, harmonickou a udržitelnou společnost a rozvíjet politiky, které budou odpovídat konkrétním potřebám mladších generací.“

EHSV má vynikající předpoklady ke spolupráci a komunikaci s mládežnickými sítěmi. Během Evropského roku mládeže je připraven plnit vedoucí úlohu, přičemž bude vycházet ze svých úspěšných iniciativ, jako je akce Vaše Evropa, váš názor, kulaté stoly mládeže v otázkách klimatu a udržitelnosti a Evropský klimatický summit mládeže, jejž pořádá začátkem léta.

EHSV se těší, že k Evropskému roku mládeže 2022 významným způsobem přispěje. Tento rok musí mladým lidem v Evropě přinést hmatatelné výsledky v těch oblastech politik, které ovlivňují jejich život. (ks)

Oživení, síla, sounáležitost – to jsou tři priority francouzského předsednictví, jež EHSV sdílí a podporuje. Francouzskému tajemníkovi pro evropské záležitosti Clémentovi Beaunovi to na plenárním zasedání dne 19. ledna 2022 sdělila předsedkyně Christa Schweng.

Christa Schweng ve svém proslovu uvedla: „S potěšením konstatuji, že se priority Francie – svrchovanější Evropa, nový evropský model růstu a lidská dimenze Evropy – do značné míry kryjí s prioritami EHSV.“ Upozornila na to, že EHSV je odhodlán podílet se na budování odolné, silné, udržitelné a inkluzivní Evropy.

Clément Beaune zdůraznil, že francouzské předsednictví chce pomoci položit základy toho, jakou by se Evropa měla do roku 2030 stát. Má při tom v úmyslu připravit půdu pro zásadní změny v oblasti hodnot, investic, mládeže, kultury nebo zdraví. Zvláštní pozornost pak bude věnovat prosazování našich společných hodnot. V posledních letech totiž došlo k jejich oslabení, patrně z toho důvodu, že byly brány jako samozřejmost (například zásady právního státu a demokratické hodnoty). Clément Beaune dodal: „Naším cílem je posílit pocit sounáležitosti a všeobecně upevnit naše hodnoty. Musíme překonat izolované uvažování a vytvořit společnou evropskou identitu, neboť jedině tak se nám podaří realizovat náš politický projekt.“

V souvislosti s blížícím se zakončením Konference o budoucnosti Evropy Christa Schweng prohlásila: „Jakožto zástupce evropské organizované občanské společnosti je vám EHSV v této důležité závěrečné fázi ideálním spojencem. Bude nezbytné dospět k faktickým výsledkům a transparentním způsobem je realizovat. Bude třeba dát lidem najevo, že EU jedná transparentně a plní své sliby. Na francouzském předsednictví tedy bude podstatně záviset, jak úspěšná konference bude a nakolik se EU znovu přiblíží svým občanům.“

Clément Beaune přítomné ubezpečil, že z Konference o budoucnosti Evropy vzejdou konkrétní návrhy, které „budou muset být co nejdříve převedeny do praxe. Konference totiž nesmí být jen sledem teoretických úvah. Musí přinést skutečnou změnu.“ (mp)

EHSV je pevně přesvědčen, že model péče o závislé starší osoby by se měl stát ústředním tématem v rámci přípravy politik EU, uvážíme-li, že do roku 2050 se očekává zdvojnásobení počtu osob starších 80 let.

Pandemie ukázala nedostatky v této oblasti a iniciativa Komise, jejímž cílem je vytvořit novou evropskou strategii v oblasti péče, je podle EHSV krokem správným směrem. Je však třeba dopřát sluchu poradním institucím a evropským organizacím občanské společnosti, které zastupují starší osoby.

Ve stanovisku z vlastní iniciativy Na cestě k novému modelu péče o starší osoby: poučení z pandemie COVID-19, které bylo přijato na lednovém plenárním zasedání, se EHSV blíže zabýval různými modely dlouhodobé péče o osoby starší 65 let, které ztratily soběstačnost nebo jsou závislé na institucionálních zařízeních.

Jak zdůraznil zpravodaj stanoviska Miguel Ángel Cabra De Luna: „Péče o všechny starší osoby musí být zásadní součástí politik EU a musí být svázána s dodržováním Akčního plánu pro evropský pilíř sociálních práv.“

EHSV navrhl vytvořit evropskou observatoř v oblasti péče o starší osoby, která by umožnila například shromažďovat dostatečné statistické údaje, srovnávat dobrou praxi modelů v jednotlivých členských státech, odhalovat strukturální nedostatky vnitrostátních systémů, poskytovat technickou podporu s cílem usnadnit přijímání politických směrů vydaných Unií a provedení Akčního plánu pro evropský pilíř sociálních práv.

Stanovisko EHSV dále též vyzvalo k vyhlášení evropského roku starších osob jako uznání základních práv starších osob a jejich přínosu společnosti, jak je stanoveno v článku 25 Listiny základních práv Evropské unie.

Během pandemie bylo zjištěno, že na starší osoby je pohlíženo způsobem, který je neobjektivní, a projevily se koncepční, strukturální a funkční nedostatky, které trápí modely péče o starší osoby. Tato situace v širší souvislosti poukázala na skutečnost, že stárnutí obyvatelstva představuje pro EU a její členské státy zásadní strategickou výzvu. (at)

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) ve svém stanovisku „Sociální dialog jako nástroj bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“ uvedl, že sociální dialog je pro podporu bezpečnosti a ochranu zdraví při práci i nadále zásadně důležitý. A to i přesto, že se pracovní rizika změnila vlivem digitalizace práce, která způsobila prudký nárůst stresu a syndromu vyhoření či zranění z ergonomických příčin, avšak i mírný pokles počtu pracovních úrazů.

„Opatření v oblasti BOZP prováděná prostřednictvím sociálního dialogu mají nejen příznivý vliv na zdraví pracovníků, ale také mohou zlepšovat ziskovost podniků a snížit náklady na zdravotní péči a počet absencí. Náklady na pracovní úrazy a nemoci z povolání, které společnost nese, se odhadují na 476 miliard EUR, což představuje 3,3% HDP EU,“ uvedla zpravodajka stanoviska Franca Salis-Madinier.

Kvalita sociálního dialogu však není v jednotlivých členských státech na stejné úrovni, a proto jsou někdy samostatné dohody uzavírané sociálními partnery v oblasti BOZP na různých místech v EU uplatňovány nerovnoměrně.

EHSV je toho názoru, že by měl být sociální dialog posílen, aby se v EU zajistila jednotná ochrana všech pracovníků.  
Evropská komise by tedy měla stanovit jasná kritéria, jež by zajistila, že dohody podepsané sociálními partnery jsou prováděny ve všech členských státech, a to zvláště vzhledem k rozsudku Soudního dvora EU, v němž se uvádí, že Komise není povinna vyhovět žádostem sociálních partnerů týkajícím se provádění dohod.

Kromě produktivního sociálního dialogu je ke stanovení obecných pokynů v oblasti BOZP však zapotřebí i pevný regulační rámec. Dohody, jejichž výsledkem jsou směrnice Rady po předchozí žádosti obou smluvních stran, se zdají účinnější, neboť zaručují, že v členských státech budou přijaty konkrétní akční plány.
Za tímto účelem EHSV vyzývá k tomu, aby byly předloženy nové pokyny pro práci na dálku, byl přijat ambicioznější přístup k boji proti rakovině a byly vypracovány směrnice EU týkající se muskuloskeletálních poruch a psychosociálních rizik, které u pracovníků v Unii představují jeden z největších problémů souvisejících se zaměstnáním.

Skupina Zaměstnavatelé v EHSV ke stanovisku předložila několik pozměňovacích návrhů, v nichž vyjádřila svůj nesouhlas zejména s výzvami k vytvoření nových regulačních opatření. Dále například nesouhlasila s navrhovanou činností EU v oblasti muskuloskeletálních poruch a psychosociálních rizik a s vypracováním nových pokynů pro práci na dálku.
Toto stanovisko bylo připraveno na žádost francouzského předsednictví EU a bylo přijato na lednovém plenárním zasedání EHSV 172 hlasy pro, přičemž 32 členů bylo proti a 70 členů se zdrželo hlasování. (ll)
 

EHSV vyzval k vytvoření zvláštních ombudsmanů, kteří by malým a středním podnikům v Evropě pomohli zvládat potíže s financováním a zajišťováním jeho zdrojů. Jak též Výbor zdůrazňuje, mají-li si malé a střední podniky osvojit umělou inteligenci, je třeba prokázat politickou vůli je v tomto procesu podpořit.

Na svém lednovém plenárním zasedání EHSV přijal dvě zprávy věnované několika z nejpalčivějších potíží sužujících malé a střední podniky.

Ve stanovisku s názvem Strategie pro malé a střední podniky nové generace – posílení účinného a rychlého provádění EHSV zdůrazňuje, že rozvoj malých a středních podniků kriticky brzdí ztížený přístup k úvěrům, likviditě, cash flow a platbám, zvláště pak v situaci způsobené pandemií COVID. Proto navrhuje vytvořit síť finančních ombudsmanů, jejímž cílem byb bylo:

•    prosazovat zlepšení přístupu malých a středních podniků k finančním prostředkům,
•    zjišťovat, zda a jak zprostředkující banky používají finanční nástroje k oslovování malých a středních podniků, které finanční zdroje potřebují nejvíce,
•    urovnávat spory mezi malými a středními podniky a poskytovateli finančních služeb a prostředků.

EHSV navrhuje také:

•    zřídit pracovní skupinu pro likviditu malých a středních podniků, která by sledovala nová opatření Komise zaměřená na krátkodobou likviditu mikropodniků,

•    zavést jednostránkovou žádost, která by snížila zátěž podniků s omezenými lidskými zdroji a právními útvary, které chtějí žádat o financování z fondů EU,

•    poskytnout malým a středním podnikům více příležitostí ucházet se o veřejné zakázky v členských státech a získávat je.

Ve stanovisku s názvem Rozvoj umělé inteligence v evropských mikropodnicích a malých a středních podnicích EHSV zdůrazňuje, že k překonání bariér, které mikropodnikům a malým a středním podnikům brání v osvojení UI, je nutná silná politická vůle.

Politická vůle je předpokladem budování důvěry prostřednictvím sociálních partnerů, obchodních komor, profesních sdružení a obdobných subjektů k rozptýlení obav mikropodniků a malých a středních podniků v praxi.

EHSV navrhuje sadu opatření, která též vyžadují trvalou politickou vůli, a to především:

•    prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy podporovat obecnou gramotnost občanů v oblasti umělé inteligence,
•    zajistit, aby měly mikropodniky a malé a střední podniky snadný přístup k veřejnému i soukromému financování UI,
•    plošně zajistit infrastrukturu a propojení;
•    podporovat obecné povědomí o výzvách kybernetické bezpečnosti,
•    co nejvíce šířit osvědčené postupy a příklady úspěchů v praxi. (dm)

Má-li sociální ekonomika nadále růst nad rámec stimulu, který jí poskytují veřejné programy, jsou zapotřebí nové finanční nástroje. To uvádí nové stanovisko EHSV, které rovněž vyzývá k podpoře finančního vzdělávání s cílem podnítit soukromé financování.

Ve svém stanovisku přijatém v lednu tohoto roku EHSV konstatuje, že sociální ekonomika může přilákat vhodné investice pouze tehdy, pokud existují finanční nástroje umožňující současně sociální dopad s návratností přijatelnou pro investory a přiměřené riziko pro sociální podniky.

Podle zpravodaje Giuseppeho Gueriniho „je skutečně nezbytné napomoci propojení mezi světem soukromých investorů a světem sociální ekonomiky. Až příliš často přistupují finanční operátoři k organizacím sociální ekonomiky jako k vysoce rizikovým subjektům jednoduše proto, že používají nástroje hodnocení obecně používané pro jiné podniky.“

Investice se sociálním dopadem by měly splňovat následující kritéria:

• jasné zaměření na vytváření sociálních účinků;
• podpora podniků, které jsou jasně definovány jako podniky sociální ekonomiky;
• stanovení míry očekávání spojené se spravedlivými, udržitelnými a transparentními ekonomickými výnosy, a to i v případech, že jsou tyto výnosy nižší než průměrné tržní výnosy;
• souhlas s tím, že část aktiv bude reinvestována do dalších projektů se sociálními cíli;
• měřitelný dopad;
• soulad s hodnotami vyznávanými podnikem, do kterého se investuje.

Aby bylo možné řešit nedostatek investic, je zapotřebí, aby se subjekty vzájemně dobře znaly.   „Finanční subjekty potřebují výraznější podporu, aby pochopily realitu sociálních podniků a aby sociálním podnikům byly schopny pomoci pochopit svět financí a související nástroje“, podotkla spoluzpravodajka Marie-Pierre le Breton.

Užitečné může být i šíření osvědčených postupů, jako je finské „Odborné centrum pro investice s dopadem“ nebo francouzské investiční modely „platby podle výsledků“. Pro posouzení dopadu je však třeba stanovit celounijní ukazatele, a to objektivní ukazatele, jako jsou vytvořená pracovní místa, nebo ukazatele subjektivní, jako je blahobyt společnosti.

Výbor přijal na plenárním zasedání dne 19. ledna 2022 stanovisko Potravinové zabezpečení a udržitelné potravinové systémy, v němž určil klíčové nástroje, které mají zajistit udržitelnou a konkurenceschopnou produkci potravin v EU, snížit závislost na dovozu a zároveň zlepšit soběstačnost EU v oblasti bílkovin.

Má-li být komplexní evropská politika v oblasti potravin pro evropské spotřebitele skutečně relevantní, je nezbytné, aby cena a kvalita potravin vyrobených udržitelným způsobem v EU byly konkurenceschopné. To znamená, že evropský zemědělsko-potravinářský průmysl bude schopen dodávat spotřebitelům potraviny za ceny, které zahrnují dodatečné náklady související mj. s kritérii udržitelnosti, dobrých životních podmínek zvířat, vyšších nákladů na vstupy, bezpečnosti potravin a výživových hodnot, ale i spravedlivý příjem pro zemědělce. Přitom si zachová své postavení a bude pro převážnou většinu spotřebitelů představovat možnost, již budou upřednostňovat.

I když Zelená dohoda pro Evropu nabízí prostřednictvím zásad uvedených ve strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a ve strategii v oblasti biologické rozmanitosti příležitost znovu potvrdit „společenskou smlouvu v oblasti potravin“ mezi EU a jejími občany, je nadále třeba vyvíjet značné úsilí. „Komise navrhuje příliš málo konkrétních opatření zaměřených na posílení zemědělsko-potravinářského odvětví a zlepšení příjmu zemědělců a pracovníků, stejně jako na podporu spravedlivých cen a hodnoty potravin,“ uvedl spoluzpravodaj Peter Schmidt.

Zpravodaj stanoviska Arnold Puech d‘Alissac zdůraznil, že „podpora otevřené strategické autonomie, zajištění reciprocity obchodních norem, podpora výzkumu, posílení digitalizace, rozvoj inovativních technologií a osiv a usnadnění přístupu zemědělců k odborné přípravě týkající se těchto nových technologií patří mezi klíčové nástroje pro zachování konkurenceschopnosti evropských producentů“.
Ze zvýšení produkce luskovin, luštěnin s vysokým obsahem bílkovin, olejnatých semen a pokrutin olejnatých semen by měli prospěch zemědělci v EU a mělo by to pozitivní dopad na klima, biologickou rozmanitost a životní prostředí. (mr)

EU musí evropskou dopravu nepřetržitě přizpůsobovat současným a budoucím potřebám, zvláště pak vzhledem k proměnám poptávky a rostoucímu obratu námořních přístavů. Podstatou řešení musí být multimodalita a inteligentní řešení, při nichž se optimálně využijí výhody různých druhů dopravy v zájmu dosažení co nejlepších výsledků a zároveň se zvýší bezpečnost a sníží dopady na životní prostředí.

To jsou hlavní myšlenky stanoviska Mateusze Szymańského ke sdělení Komise NAIADES III: Podpora evropské vnitrozemské vodní dopravy, která obstojí i v budoucnosti, které bylo přijato na lednovém plenárním zasedání EHSV.

Jak Mateusz Szymański uvedl na zasedání, „NAIADES III je důležitý akční plán. EHSV podporuje snahu zvyšovat podíl vnitrozemské vodní dopravy na osobní a nákladní dopravě. V této oblasti je ukryt ohromný potenciál, který dosud leží ladem. Je třeba projevit politickou vůli a odhodlání na mnoha úrovních, zavést opatření na podporu rozvoje a údržby infrastruktury a propagovat vnitrozemskou vodní dopravu jako odvětví, které otevírá kariérní příležitosti. Zapotřebí je též přizpůsobit novým potřebám dopravy síť TEN-T.“ (mp)

EHSV ve svém průzkumném stanovisku na žádost francouzského předsednictví Rady EU vyzývá Evropskou komisi, aby zvážila významné přínosy, kterými mohou nejvzdálenější regiony přispět k budoucnosti Evropy.

Komise by měla podniknout náležitá opatření a postarat se o to, aby i tyto regiony měly prospěch z oživení po pandemii COVID-19 nebo z klimatické, sociální a digitální transformace. EHSV navrhuje nové zásadní kroky, pokud jde o potravinovou a energetickou soběstačnost v nejvzdálenějších regionech, ekologickou transformaci, udržitelný cestovní ruch, sociální začlenění, zapojení občanské společnosti, zvyšování dovedností a řešení problémů týkajících se vody a hygienických zařízení.

Zpravodaj Joël Destom uvedl: „Nejvzdálenější regiony by měly být brány jako testovací místa pro podporu pokroku v celosvětovém měřítku a mohou se stát vzorem, který lze kopírovat.“

Spoluzpravodaj Gonçalo Lobo Xavier dodal: „EHSV požaduje, aby byl v nejvzdálenějších regionech zajištěn přístup k digitálním technologiím a aby byl do příštích operačních programů začleněn velký projekt zaměřený na přístup k vodě a hygienickým zařízením.“ (tk)

EHSV přijal v lednu 2022 stanovisko, v němž rozebírá doporučení Evropské komise k hospodářské politice eurozóny na rok 2022, přičemž zohledňuje i současnou situaci.

Zpravodaj Juraj Sipko při té příležitosti prohlásil: „Jednou z největších výzev pro ekonomiku eurozóny je, jak se vypořádat s bezprecedentní akumulací veřejného dluhu a vysokou mírou inflace a jak pokračovat v přechodu na zelenou a digitální ekonomiku, aniž bychom ztratili ze zřetele sociální stabilitu.“

EHSV se domnívá, že Pakt EU o stabilitě a růstu již těmto podmínkám neodpovídá. Budování bankovní unie musí pokračovat rychleji a je také nutné dokončit unii kapitálových trhů. Výbor rovněž znepokojuje narůstající sociální nestabilita, a požaduje proto, aby byly vypracovány nové, vhodnější ukazatele nerovnosti a chudoby. (tk)

Ve stanovisku přijatém v lednu 2022 vítá EHSV cíl Evropské komise vyjasnit a aktualizovat stávající rámec EU a zavést takovou strukturu zdanění, která upřednostní udržitelnou energii z nefosilních zdrojů.

EHSV je však zároveň znepokojen možným negativním socioekonomickým dopadem některých opatření obsažených v návrhu směrnice, který připravila Evropská komise.

„Požadujeme flexibilnější přístup k přípustnosti biopaliv a jejich zdanění,“ uvedl zpravodaj stanoviska Stefan Back.

Výbor také doporučuje používat namísto pojmu „zranitelné domácnosti“ pojem „energetická chudoba“. Dále vyzývá k tomu, aby byly výnosy z ekologické daně přerozděleny tak, aby se dostaly zpět nejvíce potřebným osobám. Rovněž se domnívá, že je nezbytné upravit evropský systém určování cen tak, aby odrážel cenu všech druhů energie.

„EHSV též vyjadřuje politování nad tím, že do návrhu nebyla zahrnuta vhodná opatření zaměřená na prevenci chudoby v oblasti mobility,“ dodal spoluzpravodaj Philippe Charry. (tk)

Na konferenci na vysoké úrovni, kterou EHSV pořádal dne 31. ledna, byla dopodrobna prodiskutována klíčová úloha surovin. Konference se zaměřila konkrétně na dva hlavní aspekty věci: na zásadní roli surovin z hlediska zajištění strategické autonomie EU v rámci ekologické a digitální transformace a na význam oběhovosti, pokud jde o nezbytné vytvoření trhu s druhotnými surovinami v Evropě.

„V případě většiny surovin je Evropa vysoce závislá na zbytku světa. Evropa musí jít příkladem a dokázat, že toto odvětví může být udržitelné jak z hlediska ekologického, tak i lidského,“ uvedla předsedkyně EHSV Christa Schweng a upozornila rovněž na to, že je nutné uzavírat strategická partnerství s podobně smýšlejícími zeměmi z celého světa.

Evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton vystoupil na konferenci prostřednictvím videopříspěvku: „Do roku 2050 dosáhnou naše potřeby lithia pro elektrické baterie do vozidel šedesátinásobku. Nepochybuji o tom, že se oběhové hospodářství stane novým modem operandi v oblasti surovin a dalším klíčovým nástrojem k zajištění bezpečnosti a odolnosti našich dodavatelských řetězců. EHSV a Evropská komise jsou v tomto zajedno.“

Francouzská státní tajemnice pro průmysl Agnès Pannier-Runacher se o kritických surovinách vyjádřila jako o zásadním faktoru autonomie Evropy v rámci přechodu na zelenou a digitální ekonomiku založenou na oběhovém modelu. Energetická soběstačnost Evropy je jednou z priorit francouzského předsednictví Rady Evropské unie. „Nesmíme dovolit, aby se naše závislost přesunula od fosilních paliv směrem k nové závislosti v oblasti těchto strategických kovů,“ zdůraznila Agnès Pannier-Runacher.

Účastníci diskuse se shodli na tom, že Evropa musí prokázat, že je v tomto ohledu světovým lídrem, a zvýšit své environmentální a sociální normy a normy v oblasti správy na bezprecedentní úroveň.
„EHSV si je plně vědom naléhavosti této otázky a domnívá se, že máme-li udržet a posílit průmyslovou základnu EU, jsou opatření, která navrhla Evropská komise, naprosto nezbytná,“ konstatoval předseda Poradní komise (EHSV) pro průmyslové změny Pietro Francesco De Lotto, který konferenci předsedal.

Závěrem lze říci, že veřejné orgány musí i nadále spolupracovat a jednat a občanská společnost se musí i nadále do těchto otázek zapojovat.

Konference byla součástí aktivit EHSV pořádaných ke Konferenci o budoucnosti Evropy. (ks)