European Economic
and Social Committee
Sociální dialog jako nástroj bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
skupina Zaměstnanci v EHSV
V době, kdy se svět práce musí vyrovnat s různými krizemi a transformacemi, může sociální dialog představovat zásadní nástroj pro dosažení tří klíčových cílů, kterými jsou předvídání a řízení změn v důsledku ekologické, digitální a demografické transformace, zlepšení prevence pracovních úrazů a nemocí z povolání a připravenost na možné budoucí zdravotní krize.
Kromě sociálního dialogu musí Evropská unie v případě potřeby přijmout i nová regulační opatření, vypracovat pokyny pro takové případy, jako je práce na dálku, a aktualizovat evropskou rámcovou dohodu z roku 2002.
Pandemie je příležitostí k vytvoření nových kolektivních schopností pro řešení budoucích krizí a zmírnění jejich dopadů na bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP). Plány na podporu oživení by měly posílit úlohu sociálních partnerů v těch členských státech, v nichž je nejméně významná.
Je třeba důkladně sledovat náklady v souvislosti s nemocemi z povolání, jako jsou srdeční choroby a syndrom vyhoření, a v souladu s přístupem „vize nula“, jejímž cílem je eliminovat úmrtí související s výkonem povolání v EU, tak na vhodné úrovni dospět k vhodným opatřením.
Opatření v oblasti BOZP prováděná prostřednictvím sociálního dialogu příznivě přispívají ke zdraví pracovníků, mohou zlepšovat ziskovost podniků a snižují náklady na zdravotní péči a počet absencí. Náklady na pracovní úrazy a nemoci z povolání, které společnost nese, se odhadují na 3,3 % HDP EU (476 miliard EUR), což je více než polovina finančních prostředků plánu na podporu oživení.
Musíme proto rozvíjet kulturu prevence, a to mj. prostřednictvím odborné přípravy subjektů sociálního dialogu, zvyšování povědomí o nově vznikajících rizicích a posilování a šíření zdrojů, které jsou k dispozici.
Při řešení problémů v oblasti BOZP mají zásadní význam dvoustranná jednání evropských sociálních partnerů. Samostatné dohody jsou však někdy prováděny různě, a to v závislosti na relativní intenzitě sociálního dialogu a rozmanitosti systémů pracovněprávních vztahů v členských státech. V některých oblastech, jako jsou psychosociální rizika a muskuloskeletální poruchy, je proto zapotřebí regulace. (prp)