EHSV info: Restaurace a bary musely být během pandemie zavřené. Jak tato situace ovlivňuje výrobce potravin, dodavatele, majitele restaurací, kulturu stravování a spotřebu potravin? Jak nejlépe zařídit, aby se mohli lidé vrátit zpět do práce?

Peter Schmidt, předseda sekce NAT: Výrobci potravin, potravinářský průmysl a maloobchodníci s potravinami jsou pod tlakem i za normálních podmínek. Každý očekává adekvátní dodávky potravin nejvyšší kvality, a to 24 hodin denně.

Dobrou zprávou uprostřed všeho špatného, co nám pandemie přinesla, je to, že dodávky potravin v Evropě fungují dobře i v časech krize! Právě potravinový řetězec fungoval během současné krize pravděpodobně nejlépe. Za celou dobu nenastal okamžik, že by v evropských obchodech zely regály s potravinami prázdnotou.

Pandemie však odhalila některé slabiny, které jsme dříve přehlíželi. Rád bych krátce poukázal na tři z nich.

Jeden z problémů, který se brzy objevil, se týkal zaměstnávání sezónních pracovníků v zemědělství. Druhým pak byla struktura masného průmyslu.

V obou případech se produkce spoléhala na levnou pracovní sílu, kterou tvořili převážně lidé z východoevropských zemí a migranti (nebo státní příslušníci třetích zemí). Bylo to doprovázeno zneužíváním volného pohybu pracovníků v Evropě a obrovským cenovým tlakem na zemědělské a potravinářské výrobky.

Cestovní omezení a omezení volného pohybu osob tyto dodavatelské řetězce narušily. Zároveň vyšly najevo zoufalé podmínky, v nichž tito lidé žijí a pracují. Ty rovněž vedly ke vzniku řetězců infekce a ohnisek nákazy. V případě masného průmyslu to německou vládu přimělo k přijetí předpisů na ochranu pracovníků.

Třetí oblastí potravinářského dodavatelského řetězce, která má obrovské potíže, je odvětví hotelových a restauračních služeb a veškerý cestovní ruch všude na světě.

Ve většině zemí jsou pohostinská zařízení uzavřena kvůli zákazu vycházení a dalším zákazům, cestovním omezením a uzavření podniků napříč celým odvětvím. Tisíce společností bojují o přežití nebo čelí hrozbě likvidace.

Miliony pracovníků jsou na nucené dovolené, účastní se programů pro udržení pracovních míst nebo přišly o práci. Řada hotelových společností zahájila restrukturalizaci a propouští pracovníky. Budoucnost odvětví je nejistá a proces oživení bude pravděpodobně dlouhý a náročný.

Je třeba co nejdříve provést následující kroky:

• zajistit rychlé přijetí a provedení plánu na podporu oživení EU, protože podniky a pracovníci již nemohou déle čekat,
• zaměřit národní plány pro oživení a odolnost primárně na pohostinství a cestovní ruch a zapojit sociální partnery ve snaze zachránit co nejvíce pracovních míst, ekonomicky podpořit toto odvětví a usilovat o rychlé, ale bezpečné a koordinované oživení a zmírnění stávajících cestovních omezení,
• prodloužit všechna nouzová opatření, jako jsou např. režimy zkrácené pracovní doby, minimálně do září 2021, a zajistit tak spravedlivou podporu všem pracovníkům, včetně těch sezónních a dočasných,
• zvýšit částečnou podporu v nezaměstnanosti do výše 100 % ušlé mzdy,
• zajistit řádné provádění a vymáhání příslušných právních předpisů EU v oblasti práv přeshraničních a sezónních pracovníků, zejména práva na stejnou odměnu za stejnou práci na stejném místě, a to mimo jiné prováděním koordinovaných společných inspekcí práce v členských zemích i přeshraničně,
• prostřednictvím Zelené dohody pro Evropu a strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ prosazovat nový model udržitelného cestovního ruchu.

Jakákoli finanční pomoc, například státní podpora, půjčky nebo osvobození od daní, by měla být poskytována pouze podnikům, které:

• zachovávají zaměstnanost a/nebo vytvářejí důstojná pracovní místa a dodržují práva pracovníků a kolektivní smlouvy,
• nejsou registrovány v daňových rájích a vždy platily svůj spravedlivý díl daní a sociálních příspěvků,
• souhlasí s pozastavením vyplácení dividend, zpětného odkupu akcií a akciových opcí během krize.