EHSV na svém prosincovém plenárním zasedání uvítal návrh směrnice o vymáhání a konfiskaci majetku, který předložila Komise, neboť je důležitým krokem vpřed v boji proti praní peněz a financování terorismu v EU. Navzdory celkovému zlepšení v některých členských státech je procentní podíl zajištěného nebo konfiskovaného majetku pocházejícího z trestné činnosti v celé EU i nadále velmi nízký.

EHSV ve svém stanovisku o vymáhání a konfiskaci majetku, přijatém na prosincovém plenárním zasedání, uvedl, že se díky nové směrnici zlepší přeshraniční spolupráce mezi všemi orgány zapojenými do vymáhání majetku. Členské státy EU jsou rovněž vybízeny k vypracování svých národních strategií a mají povinnost zřídit alespoň jeden úřad pro vyhledávání majetku z trestné činnosti, tzn. specializovaný orgán pro sledování a identifikaci výnosů z trestné činnosti a jiného majetku souvisejícího s trestnou činností.

„Považujeme návrh Komise za velmi dobrý, jelikož reaguje na potřebu rozšířit oblast působnosti mechanismů konfiskace a zavádí mechanismy přeshraniční spolupráce s cílem zvýšit míru vymáhání majetku z trestné činnosti. V současné době je tato míra velmi nízká, neboť zajištěna jsou pouhá 2 % majetku pocházejícího z trestné činnosti a zkonfiskováno je jen 1 %,“ uvedl zpravodaj stanoviska Ionuţ Sibian.

V nové směrnici se rovněž k trestným činům uvedeným ve směrnici o konfiskaci z roku 2014 doplňuje významný seznam trestných činů, jako jsou např. obchodování s orgány, únosy, trestné činy proti životnímu prostředí či obchodování s odcizenými vozidly.

EHSV nicméně poukázal na skutečnost, že do oblasti působnosti směrnice není výslovně zahrnuto převaděčství migrantů ani nezákonný obchod s tabákovými výrobky, a to i přes významné roční příjmy těchto kriminálních trhů (odhadem se jedná o 289,4 milionu EUR v případě převaděčství a 8 309,3 milionu EUR v případě tabákových výrobků), a důrazně vyzval Komisi, aby tento nedostatek napravila.

EHSV rovněž apeloval na Komisi, aby byla ambicióznější, pokud jde o opětovné využití konfiskovaného majetku pro sociální účely, a aby pro členské státy stanovila minimální procentní podíl opětovného využití konfiskovaného majetku pro sociální účely.

„Je velmi důležité, aby dotčené komunity získaly náhradu škody přímo a měly prospěch z výnosů z této náhrady. Očekávali jsme, že v této oblasti dojde k určitému vývoji, opak je ale pravdou. Občanská společnost musí být zapojena do správy konfiskovaného majetku a nakládání s ním,“ prohlásil Ionuţ Sibian.

EHSV od Komise rovněž požaduje, aby byla konkrétnější, pokud jde o definování práva obětí na odškodnění. V souvislosti s pořadím věřitelů EHSV závěrem konstatoval, že by měly být upřednostňovány oběti. (ll)