Ze všeho nejdříve bych na tomto místě chtěl vyjádřit zármutek nad nenadálým úmrtím předsedy Evropského parlamentu Davida Sassoliho. Ten v květnu 2020 prohlásil, že pandemie nám ukázala, jak mocný zdroj v EU máme – tím zdrojem je občanská společnost. David Sassoli bude nám všem nesmírně chybět.

Uplynuly již dva roky od okamžiku, kdy jsme se poprvé doslechli o nemoci COVID-19. Při sledování oněch prvních zpráv o viru, který mohl vyvolat celosvětovou pandemii, nás určitě ani nenapadlo, že se s ním budeme potýkat ještě v roce 2022.

Stojíme na prahu nového roku a opět se snažíme najít v sobě sílu a pohlédnout do budoucna s optimismem a nadějí.

Plně to vystihuje i motto francouzského předsednictví Rady EU: „Oživení, síla, sounáležitost“. Francie si vytyčila tři priority, které blíže představil prezident Emmanuel Macron: svrchovanější Evropa, evropský model růstu a lidská dimenze Evropy.

Rádi bychom se konečně zabývali něčím jiným než jen pandemií, avšak překážky, které při tom před námi všemi stojí, jsou náročné a my je budeme muset zdolat bez ohledu na to, jak se bude pandemie dále vyvíjet.

Bude třeba se nově zaměřit na evropskou obranu, která se s rostoucím napětím v různých blízkých i vzdálených částech světa dostává do popředí zájmu.

Stěžejní roli bude hrát spolupráce, jak dokládá plánovaná konference věnovaná zemím západního Balkánu, která se má uskutečnit v červnu.

Příští měsíc pořádá Francie spolu s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem a předsedkyní Komise Ursulou von der Leyen summit, na němž se sejdou vedoucí představitelé EU a Africké unie. Jeho cílem je uzavřít s Afrikou novou hospodářskou a finanční dohodu. Francouzské předsednictví má v úmyslu realizovat v oblasti vzdělávání, zdraví a klimatu program odpovídající výzvám, jimž Afrika čelí.

Letošní rok byl vyhlášen Evropským rokem mládeže. Z toho, jak výrazně se mladí lidé angažují v otázkách klimatu, je zjevné, čeho všeho lze aktivním zapojením určité části společnosti dosáhnout. Díky tomuto úsilí se zelená agenda stala jednou z nejvyšších politických priorit. V tomto roce má být předložena řada legislativních návrhů, v nichž budou popsány jednotlivé kroky na trnité cestě k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Jde o nelehký úkol, který bude mít dalekosáhlé dopady. Po letech otálení s přijetím opatření v oblasti klimatu a emisí však nemáme na výběr. Je třeba neprodleně jednat a smířit se s tím, že tyto změny budou obtížné. Zároveň musíme zajistit, aby probíhaly organizovaně, a měly tak spravedlivý dopad, a aby byla nejzranitelnějším složkám společnosti poskytnuta náležitá podpora. V průběhu celosvětové pandemie, která ve zvýšené míře ohrožuje životy některých rizikových skupin, se tento přístup stal součástí celkové mentality. 

Samozřejmě nás čeká také zakončení Konference o budoucnosti Evropy. EHSV se do ní aktivně zapojil – organizuje v této souvislosti akce a konzultace a snaží se tlumočit názory občanů a komunit z celé Evropy. Je naprosto nezbytné, aby EU získala lidštější dimenzi a všem těmto názorům dopřála sluchu. Teprve se ukáže, zda k tomu Konference o budoucnosti Evropy nějakým způsobem přispěje. EHSV bude nicméně i nadále zprostředkovávat kontakt s občany a dbát na to, aby byly v diskusích o společném utváření naší budoucnosti zohledňovány všechny postoje.

Cillian Lohan, místopředseda EHSV