EHSV info

EHSV a Evropská komise musí spolupracovat na tom, aby Evropa překonala pandemii a dosáhla oživení a aby byla prosperující, sociálně inkluzivní a environmentálně udržitelná. To bylo jádrem sdělení, které předsedkyně EHSV Christa Schweng na prosincovém plenárním zasedání EHSV adresovala předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen a místopředsedovi Evropské komise pro interinstitucionální vztahy a strategický výhled Marošovi Šefčovičovi.

Christa Schweng vyjádřila uspokojení nad skutečností, že řada návrhů a doporučení EHSV předložených v jeho usnesení z června 2021 byla zohledněna v pracovním programu Evropské komise na rok 2022, a podotkla, že „naše priority jsou úzce spjaty s prioritami Evropské komise, kterou budeme i nadále podporovat v plnění jejích ambiciózních cílů. Musíme také zajistit, aby organizovaná občanská společnost vzkvétala a působila v otevřené společnosti založené na hodnotách. Spojme své síly a učiňme z Evropy místo, kde bude skvělé žít a vzkvétat!“

Ursula von der Leyen naopak ve svém projevu uznala práci, kterou EHSV odvedl, a prohlásila, že „Výbor byl vždy připraven pomoci a stál si pevně za svým ve snaze o to, aby byly vyslyšeny názory všech – organizací zastupujících podniky, pracovníky a další subjekty občanské společnosti. Jako partneři k sobě máme blízko a i nadále budeme mít, a to nejen při každoročním plánování politik, ale i při koncipování naší dlouhodobé vize.“

Maroš Šefčovič ve stejném duchu poděkoval Výboru za to, že s Evropskou komisí úzce spolupracuje, a dodal, že je díky tomu možné „zachovávat mezi oběma institucemi živoucí a plodné vztahy“ a podotkl, že „členové EHSV jsou pro Evropskou unii těmi nejlepšími vyslanci.“ (mp)

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) uvítal skutečnost, že rok 2022 byl vyhlášen Evropským rokem mládeže. Jedním dechem však upozornil, že by se tato iniciativa neměla omezit na pouhé propagační akce, ale měla by vyústit v jasné plány a závazky, a přispět tak k provádění strategie EU pro mládež. Je nezbytné oslovit při této příležitosti i nejzranitelnější mladé lidi a ty, jež žijí ve znevýhodněných oblastech.

EHSV přijal k Evropskému roku mládeže 2022 své stanovisko, v němž vyjádřil přesvědčení, že EU by měla za tímto účelem vypracovat jasné ukazatele a stanovit jednoznačné cíle. Zaměřit by se přitom měla na politiky na podporu mládeže a na práci v různých oblastech, aby tak pořádané aktivity měly dalekosáhlejší dosah.

„EHSV se těší, že se bude moci do aktivit pořádaných v rámci Evropského roku mládeže 2022 také sám zapojit. Rádi bychom, aby v oblastech politiky, které mají dopad na život evropské mládeže, přinesla tato iniciativa konkrétní výsledky,“ uvedl zpravodaj stanoviska Michael McLoughlin.

EHSV se však obává, že program Evropského roku mládeže je velmi přetížený a priorit je velmi mnoho, neboť obsahují celou řadu závazků a odkazů na jiné iniciativy, rozpočty a oblasti politiky.

„Důležité je, aby byl návrh jasný a cílený. Méně je někdy více a mohly by vyvstat obavy, že dlouhý seznam oblastí politiky a sdílených odpovědností může zastínit jasné zaměření na výsledky, odpovědnost a přínosy,“ prohlásil zpravodaj.

EHSV souhlasí s tím, že načasování a kontext, v němž bylo rozhodnutí vyhlásit rok 2022 rokem mládeže učiněno, byly správné. Krize způsobená pandemií COVID-19 dolehla na mladé lidi obzvláště těžce a na dlouhou dobu ovlivní jejich vzdělání, sociální a finanční situaci i duševní pohodu. EHSV však znepokojuje také skutečnost, že návrh byl vypracován až příliš překotně.

Z toho plyne nebezpečí, že pro důležité iniciativy týkající se mládeže budou typičtější vysoce sledovaná politická oznámení než dlouhodobý systematický rozvoj.

Představuje to také určitou výzvu pro realizaci Evropského roku mládeže na vnitrostátní úrovni, neboť orgány jednotlivých členských států měly na přípravu jen velmi málo času. Mohou mít také potíže s tím, aby zajistily finanční prostředky nezbytné na pokrytí nákladů na činnosti, jež mají v průběhu tohoto roku proběhnout.

EHSV proto navrhuje vyčlenit za tímto účelem celkem 10 milionů EUR (namísto původně navrhovaných 8 milionů EUR), přičemž ony dva dodatečné miliony by měly být určeny na koordinaci na vnitrostátní úrovni. Jen tak bude možné zajistit dostatečný dosah a zvýšit angažovanost. (ll)

V jednom ze svých nejnovějších stanovisek vyzývá EHSV k tomu, aby se EU více soustředila na vytipování osob a organizací, které jsou zdrojem dezinformací, a vsadila tak spíše na prevenci než na nápravu.

Během pandemie COVID-19 vyšlo jasně najevo, jak jsou dezinformace nebezpečné. Vzhledem k těmto okolnostem a v reakci na kritiku zveřejnila Evropská komise v květnu 2021 pokyny, které mají posílit unijní kodex zásad boje proti dezinformacím, a přispět tak k vytvoření bezpečnějšího a důvěryhodnějšího internetového prostředí.

V souvisejícím stanovisku EHSV tvrdí, že se Komise příliš soustředí na obsah a jeho moderování a nevěnuje dostatek pozornosti subjektům, které jej šíří.

„Obsah se neustále mění, platformy, na kterých je nabízen, také procházejí vývojem, co se však v zásadě nemění, jsou hlavní aktéři a jejich pohnutky,“ uvádí ve stanovisku jeho zpravodaj, Thierry Libaert.
 
EHSV konstatuje, že dezinformace jsou výnosným byznysem, a vítá, že Komise klade důraz na boj proti jejich zpeněžování. Nepravdivé informace se šíří šestkrát rychleji než informace pravdivé, jsou častěji lajkovány a sdíleny, mají větší ohlas, přitahují větší pozornost, a mají tak širší publikum a přinášejí více peněz a příjmů z reklamy.

Oznamovatelka Frances Haugen nedávno vyzradila, že její zaměstnavatel Facebook je nejenom na hony vzdálen boji proti tomuto jevu, ale že z dezinformací naopak učinil neodmyslitelnou součást svého obchodního modelu.

V zájmu účinnějšího potírání dezinformací hned u zdroje by se však Komise měla zamyslet nad tím, zda by neměla vytvořit arzenál závaznějších hospodářských, právních a finančních nástrojů, které by překračovaly rámec dobrovolných závazků internetových propagátorů.

„Evropská unie potřebuje více pravomocí, aby mohla účinně bojovat proti dezinformacím, které systematicky šíří nepřátelské síly, a to často pod taktovkou vlád některých třetích zemí, zejména Ruska, ale i Číny,“píše dále zpravodaj.

Celostátní orgány potřebují podle EHSV větší podporu od zpravodajských služeb a nutná je také spolupráce a výměna poznatků na úrovni EU. V několika členských státech EU však nad svobodou sdělovacích prostředků a nad právními systémy visí hrozba. Proto musí Komise zajistit, aby potírání dezinformací nebylo zneužíváno jako záminka k omezování veřejných svobod – v prvé řadě svobody projevu.

Měla by prosazovat důraznějších kroky proti obsahu zveřejňovanému v jiných jazycích než angličtině, a to zejména v zemích sousedících s Ruskem. Zaměřit by se měla nejen na nejznámější platformy, ale také na ty méně známé, jako jsou VKontakte, Rumble, Odysee, Gab či Parler, které mají menší publikum, mohou být méně transparentní a mohou snáze cílit na konkrétní skupiny.

Vzhledem k tomu, že neustále vznikají nové a nové sítě, prostředky, které využívají, jsou stále sofistikovanější (např. techniky „deep fake“) a u některých aplikací se stírá rozdíl mezi platformou a službou pro zasílání soukromých zpráv (např. Telegram), je třeba reagovat na nové hrozby hned, jakmile se objeví. (dm)

Na svém nedávném plenárním zasedání uspořádal Evropský hospodářský a sociální výbor diskusi s evropskou komisařkou Mairead McGuinness o tom, jak dospět k ekologičtějšímu, udržitelnějšímu a digitalizovanějšímu evropskému hospodářskému a finančnímu systému.

Na tomto plenárním zasedání byla přijata řada stanovisek, jejichž účelem je pomoci připravit půdu pro to, aby se EU stala skutečně udržitelnou. V jednom stanovisku z vlastní iniciativy EHSV navrhuje, aby byla vypracována řada nových ukazatelů, které by doplnily HDP a napomohly transformaci. V jiném stanovisku vyjadřuje Výbor podporu cíli přesměrovat investice, avšak domnívá se, že mnohá z opatření, která Komise navrhla ve své obnovené strategii udržitelného financování, se často jeví jako příliš váhavá a neberou v úvahu zásadní koncepci sociální udržitelnosti. Taxonomie EU navíc nezahrnuje environmentální a sociální cíle ve stejné míře a vyvolává pochybnosti ohledně kontroverzních hospodářských činností. Ve třetím stanovisku pak EHSV vítá myšlenku nového dobrovolného standardu pro evropské zelené dluhopisy a předkládá zásadní doporučení týkající se toho, jak z něj učinit skutečně účinný nástroj, který investorům pomůže směrovat investice do projektů s pozitivním dopadem na životní prostředí. (tk)

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vyzval EU a členské státy, aby systematicky a promyšleně podporovaly dobrovolnickou práci. Tím by byl uznán její obrovský vliv na sociální rozvoj Evropy a její zásadní důležitost pro plnění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje a pro podporování sociálního začleňování.

EHSV ve svém stanovisku z vlastní iniciativy k dobrovolnické práci navrhl, aby EU vyhlásila rok 2025 Evropským rokem dobrovolníků, rozšířila své programy týkající se dobrovolnické práce, navýšila finanční prostředky pro starší lidi a vypracovala celounijní metodiku shromažďování údajů o dobrovolnické činnosti, kterou by země a organizace mohly uplatňovat.

Zpravodaj Krzysztof Pater ve stanovisku uvádí, že budoucnost Evropy budou utvářet nejen politici či organizace občanské společnosti, ale také aktivní občané a dobrovolníci, tedy lidé, kteří obětují svůj čas ve prospěch společného blaha.

V Evropě se dobrovolnické práci věnuje každoročně každý pátý člověk. Z nedávného průzkumu vyšlo najevo, že 25 % mladých Evropanů se každý rok zapojuje do organizované dobrovolnické činnosti. Den co den věnují dobrovolníci všech věkových skupin a z nejrůznějších prostředí svůj čas činnostem ve prospěch jiných lidí nebo životního prostředí, a pomáhají tak posilovat společnost a budovat udržitelnou budoucnost.

Zpravodaj také tvrdí, že je nezbytná systematická a maximální podpora na úrovni EU i členských států, neboť dopad dobrovolnické práce mnohokrát převyšuje potenciální náklady. Podle dostupných údajů má činnost dobrovolníků skutečnou ekonomickou hodnotu, jež v mnoha zemích činí více než 2 % HDP.

Po skončení posledního Evropského roku dobrovolnictví 2011 se dobrovolnická činnost začala z evropské agendy postupně vytrácet. Objevovala se pouze sporadicky. EU zřídila Evropský dobrovolnický sbor humanitární pomoci a Evropský sbor solidarity a ve svém programu Evropa pro občany učinila z dobrovolnické práce jednu z prioritu.

EHSV zastává názor, že si příspěvek dobrovolníků a jejich duševní pohoda a pocit sounáležitosti, které na oplátku pociťují, zaslouží větší uznání. (ll)

V mnoha členských státech kvůli pandemii COVID-19 prudce narostla nezaměstnanost mladých lidí, v důsledku čehož se také zvýšil počet těch, kteří nepracují ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET). V nedávném stanovisku z vlastní iniciativy Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) uvedl, že národní plány pro oživení a odolnost představují jedinečnou příležitost, jak tento trend zvrátit a zajistit všem mladým lidem v Unii důstojnou práci.

Zpravodajka stanoviska Nicoletta Merlo uvedla, že „národní plány pro oživení a odolnost jsou jedinečnou příležitostí, které je třeba využít. Přitom je třeba vycházet z inkluzivní správy a vést otevřený a transparentní dialog.“

Vyjádřila politování nad tím, že během přípravy těchto plánů „nebyli důkladně konzultování sociální partneři, organizace mládeže ani organizace občanské společnosti“. Dále oznámila, že „EHSV vyzval k tomu, aby byly tyto zainteresované strany do provádění a monitorování těchto plánů zapojeny.“

„Takto můžeme na vnitrostátní úrovni nadále vést sociální dialog, což má zásadní význam pro to, abychom zajistili, že veřejné prostředky budou vynakládány vhodným způsobem a že docílíme inkluzivního oživení,“ zdůraznila zpravodajka. „Přejeme si, aby členské státy rozvíjely kvalitní pracovní místa a inkluzivní služby pro mladé lidi, zejména ty se zdravotním postižením a ty, kteří jsou z různých důvodů zranitelní.“

V plánech by měla být věnována zvláštní pozornost prohlubování dovedností mladých lidí, kteří to potřebují. Specifický důraz by měl být kladen na pracovní smlouvy na dobu neurčitou a na důstojné pracovní podmínky, které snižují riziko, že se řada mladých pracovníků ocitne v nejistém zaměstnání, což je nyní častý případ.

Podle nedávných údajů Eurostatu přišla o práci kvůli ekonomickým důsledkům koronavirové pandemie každá šestá osoba ve věku do 30 let. Velké znepokojení vyvolává narůstající počet osob NEET, jejichž situace se kvůli předčasně ukončené školní docházce ještě zhoršila, dále nedostačující poradenství, nedostatek pracovních příležitostí a ztráta pracovních míst.

Jednou z možností, jak zabránit mladým lidem, aby předčasně opustili školu, je podporovat kvalitní odbornou přípravu, která může mladým lidem rovněž umožnit, aby se snadněji začlenili do trhu práce. EHSV proto požaduje zákaz neplacených stáží a důstojné odměny pro všechny stážisty. (ll)

Vzhledem k agresivnímu vystupování Číny a Ruska je naprosto nezbytné opětovně posílit a upevnit transatlantické partnerství, aby bylo možné zachovat mezinárodní právní řád a mírové uspořádání. EHSV podporuje záměr vytvořit spojenectví demokracií, v jehož rámci se bude moci občanská společnost výrazně podílet na společném hájení univerzálních hodnot a práv.

EHSV na svém prosincovém plenárním zasedání přijal stanovisko vypracované z vlastní iniciativy, v němž zdůraznil, že by se EU a Spojené státy měly společně zasazovat o dodržování zásad právního státu a lidských práv pro všechny. Upozornil rovněž na to, že transatlantické vztahy jsou důležité také z hlediska postavení Evropy ve světě.

Zpravodaj tohoto stanoviska Christian Moos prohlásil: „Myšlenka univerzálních lidských práv nadále spojuje velkou část EU se svobodnými demokratickými státy světa, především s USA.“

Spoluzpravodaj Peter Clever pak dodal: „Právě na tomto všeobecném dobrovolném úsilí o respektování těchto práv je patrný jejich univerzální charakter. Proto tak cenným způsobem pomáhají rozvíjet dialog a porozumění.“

V této souvislosti EHSV důrazně poukazuje na to, že pouze vitální občanská společnost může vzbudit zanícený zájem o tyto hodnoty a zajistit jejich ochranu. Vyzývá tudíž EU, aby zřídila transatlantickou platformu organizované občanské společnosti s kontaktními místy v Severní Americe a v Evropě. Transatlantický dialog občanské společnosti by kromě toho měl zahrnovat řadu různých témat, jako jsou například občanská práva, dezinformace a opatření v oblasti klimatu.

EHSV jednoznačně podporuje záměr vytvořit spojenectví demokracií a žádá EU, aby bok po boku s USA a dalšími demokratickými státy světa uplatňovala „strategii kooperativního zatlačování“ Číny. To znamená, že je třeba respektovat a bránit legitimní čínské zájmy, ale zároveň jasně a tvrdě reagovat na diplomatické úrovni, pokud dojde k porušení práv jako tomu bylo v případě Ujgurů nebo hongkongských demonstrantů. (at)

Evropská komise předložila spolunormotvůrcům a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru nový balíček legislativních opatření pro boj proti praní peněz a financování terorismu, který vypracovala v roce 2021.

EHSV ve svém stanovisku, které přijal na prosincovém plenárním zasedání, předložené návrhy plně podpořil. Zároveň však zdůraznil, že je naléhavě nutné začít tato opatření co nejdříve uplatňovat, a navrhl doplnit jejich znění o několik důležitých ustanovení. Členové Výboru obecně podporují také vytvoření nového Orgánu pro boj proti praní peněz (AMLA). Dále EHSV zopakoval svůj návrh na vytvoření evropského paktu pro boj proti chování, které poškozuje etické a politické zásady našich demokracií a narušuje veřejné statky, a vyzval k vytvoření nového poradního orgánu složeného ze zástupců občanské společnosti, který by se zabýval bojem proti praní peněz. Kromě toho je nutné neprodleně provést nařízení o kryptoaktivech. Evropská komise by měla rovněž důrazně prosazovat, aby byla v případě opožděného či neúplného provedení předchozích směrnic o boji proti praní peněz v některých členských státech bezodkladně sjednána náprava. Zavedena by měla být také zvláštní opatření ke sledování krycích společností. Komise by měla rovněž zvážit, jak rozšířit působnost těchto opatření tak, aby se vztahovala i na kanály praní peněz mimo finanční systém. V neposlední řadě je EHSV pevně přesvědčen, že je nezbytné vypracovat nový, realistický a úplný seznam vysoce rizikových třetích zemí. (tk)

Účastníci konference na téma Geopolitický rozměr Zelené dohody, kterou uspořádal EHSV společně se Sítí OSN pro řešení udržitelného rozvoje (SDSN), zdůraznili dalekosáhlé geopolitické důsledky, jež má Zelená dohoda nejen pro Evropu, ale i pro celý svět. EHSV je připraven sehrát v tomto procesu svou úlohu a zajistit, aby se občanská společnost se Zelenou dohodu pro Evropu zcela jasně ztotožnila.

Téměř 30 let poté, co byla podepsána Rámcová úmluva OSN o změně klimatu, se úroveň emisí poškozujících klima výrazně zvýšila. To jsou závěry, jež vyplývají ze zprávy o nedostatečném úsilí při snižování emisí, která byla zveřejněna v říjnu 2021.

Podle předsedkyně EHSV Christy Schweng „proto ekologická transformace představuje otázku samotného přežití jak Evropy, tak i celého světa. Klíčovou roli přitom může sehrát organizovaná občanská společnost. Nesmíme zapomínat na to, že úspěch ekologické transformace závisí především na podpoře našich občanů.“

Komisařka pro energetiku Kadri Simson v této souvislosti dodala: „Vztahy s našimi partnery se změní. Chceme-li překonat klimatickou krizi, musí se zapojit každý z nás. Nový energetický systém s sebou přinese i nové vztahy.“

Francouzská ministryně pro ekologickou transformaci Barbara Pompili konstatovala, že Zelená dohoda a ekologická transformace zcela zásadně ovlivní mezinárodní vztahy. Pokud jde o snižování emisí, ochranu a obnovu biologické rozmanitosti a boj proti znečištění, musí být Evropa co nejambicióznější, Stěžejní úlohu při realizaci Zelené dohody pro Evropu a zajištění skutečně spravedlivé transformace hraje a bude hrát solidarita. Důraz je zapotřebí klást především na ekologickou transformaci v odvětví energetiky. Geopolitické intervence EU by proto měly pomoci omezit kolísání cen energie a zároveň snížit rizika spojená s podporou a rozšiřováním využívání čisté energie. Podmínkou otevřené strategické autonomie jsou nové hodnotové řetězce, v nichž musí být každý krok doprovázen vytvořením kvalitních pracovních míst v dané lokalitě a zajištěním návratnosti pro místní komunity. (at)

Monitorovací výbor Západní Balkán se na své 51. schůzi přednostně zaměřil na řešení konfliktů a normalizaci vztahů mezi Kosovem* a Srbskem. Této schůzi předsedal Ionuţ Sibian a vystoupili zde významní řečníci z řad úředníků EU, odborníků na problematiku západního Balkánu i zástupců občanské společnosti z místních komunit. Všichni se shodli na tom, že dialog zprostředkovaný EU je jediným způsobem, jak docílit pokroku.

Miroslav Lajčák, zvláštní zástupce EU pro dialog mezi Bělehradem a Prištinou a pro další regionální otázky týkající se západního Balkánu, poskytl souhrnný přehled o dialogu zprostředkovaném EU a souvisejících výzvách. Zároveň vyjádřil politování, že se diskuse musela opět soustředit na řešení konfliktu spíše než na dokončení procesu normalizace.

Marko Prelec z Mezinárodní krizové skupiny prohlásil, že v této chvíli nelze považovat dosažení komplexní dohody mezi Kosovem a Srbskem za realistický cíl, protože tento druh dohody by musel znamenat, že se strany vzájemně uznávají.

Leon Hartwell z Centra pro analýzu evropské politiky (Centre for European Policy Analysis – CEPA) poukázal na to, že k naplnění třiceti dohod, které mezi Kosovem a Srbskem dojednala EU, bohužel neexistuje téměř žádná politická vůle.

Branislav Staníček z výzkumné služby Evropského parlamentu (EPRS) zdůraznil, že pro úspěch dialogu o normalizaci vztahů má velký význam transatlantická spolupráce. Přítomní zástupci místních organizací občanské společnosti z Bělehradu, Prištiny a Severní Mitrovici vyzdvihli, že je důležité vytvořit takové podmínky, které umožní překlenout etnickou propast mezi komunitami.

*Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova. (at)

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vyzval k přijetí řady opatření, která by zajistila, že v souvislosti s návrhy balíčku Evropské komise „Fit for 55“, jenž EU umožní vydat se cestou snížení emisí uhlíku do roku 2030 o 55 %, budou všichni konzultováni a všichni z nich budou mít prospěch.

„Splnění revidovaných cílů do roku 2030, jak jsou navrženy v balíčku „Fit for 55“, bude mít na regiony a komunity v celé Evropě nerovnoměrný dopad. Z toho důvodu je nesmírně důležité zavést vhodně koncipované a náležitě financované mechanismy solidarity zaměřené na sociálně spravedlivou, konkurenceschopnou a ekologickou transformaci,“ uvedl místopředseda ESHV Cillian Lohan.

Stanoviska EHSV a společné závěry

EHSV ve svých stanoviscích (celkem 22 stanovisek< style="color:blue">< class="underline">) vyjádřil důraznou podporu tomuto balíčku, jenž je nezbytný pro urychlení energetické transformace a dosažení klimatické neutrality. Zdůrazňuje však také, že opatření musí zajistit náležitou rovnováhu mezi sociální spravedlností, snižováním emisí a konkurenceschopností.

Společná doporučení EHSV:

• Ačkoli opatření navržená v balíčku silně postihnou některá odvětví, přechod na ekologický průmysl vytvoří příležitosti pro další odvětví. Musíme usilovat o to, abychom zajistili vyvážená opatření na podporu těch, kteří budou přechodem ke klimatické neutralitě negativně ovlivněni.
• Aby byl zajištěn přístup k nejnovějším dostupným technologiím a k digitálním a udržitelným dovednostem, jsou nutné programy zaměřené na prohlubování dovedností a změnu kvalifikace pro podnikatele i pracovníky.
• Pro transparentnost, odpovědnost a zavedení vyvážené hospodářské politiky v celé EU, v níž budou sladěny všechny zájmy, má klíčový význam zapojení občanské společnosti.
• Sociální partneři a příslušné organizace občanské společnosti musí hrát důležitou úlohu a musí být zapojeni do fáze plánování i provádění balíčku „Fit for 55“.

Je zásadně důležité, aby při transformaci nikdo nezůstal opomenut, což znamená, že středem zájmu ekologické transformace musí být občané. (mr)