Dezinformace jsou v evropském politickém životě čím dál výraznějším tématem, obzvláště nyní, necelé dva měsíce před volbami do Evropského parlamentu, do jejichž výsledků by se mohly negativně promítnout.

Dezinformace a jejich škodlivý vliv působí již řadu let obavy nejen široké veřejnosti, ale především politickým představitelům. Jsou totiž hrozbou pro naši demokratickou společnost a náš kosmopolitní způsob života. Krajní pravice a další extremistické síly v Evropě pojí své síly s autokratickými režimy ve třetích zemích a s využitím sociálních médií a algoritmů provádějí dezinformační kampaně, jimiž se snaží podkopat evropský projekt. Jejich hlavní zbraní v tomto zákeřném tažení jsou technologie.

Potřebujeme tedy komplexní strategii, abychom mohli ochránit demokracii a vypořádat se s těmito dezinformacemi, v čemž nám mohou významně pomoci dostupné technologie. Je naprosto nezbytné provázat úsilí na všech třech frontách boje proti rizikům v digitální oblasti – tj. dezinformacím, hybridním hrozbám a kybernetickým hrozbám –, aby bylo možné dosáhnout synergie a větší bezpečnosti, a respektovat v tomto ohledu zásady právního státu.

Kromě toho je nutné regulovat vytváření a používání algoritmů, aby lidé měli možnost přijmout nebo naopak odmítnout některé jejich prvky. Cílem při tom je zajistit náležitou rovnováhu mezi základními právy občanů a právy podniků v oblasti duševního vlastnictví. Je však nepřípustné, aby technologické společnosti finančně těžily z manipulace a nenávistných výroků. Soukromé zájmy nesmějí být postaveny před zájem veřejný.

Zásadní význam má to, aby byly v členských státech na celostátní, regionální a místní úrovni šířeny zcela spolehlivé informace, které budou pocházet z veřejných, pluralitních a nezávislých zdrojů dostupných ve všech jazycích EU.

Je třeba prozkoumat možnost vytvoření veřejného evropského zpravodajského kanálu, který by byl k dispozici na různých platformách a striktně by se řídil nezávislou redakční politikou, aby tak měli evropští občané k dispozici potřebné informace pro svá rozhodnutí. Dále pak je nutné uznat, že žurnalistika představuje evropský veřejný statek, jak doporučila organizace UNESCO, a zaručit novinářům rozsáhlejší ochranu.

Pokud jde o podporu gramotnosti a samostatného uvažování, je třeba vzít si za příklad Finsko, které své občany úspěšně vede ke kreativnímu myšlení. V této souvislosti bude nutné přijmout opatření, jimiž budou zavedeny nástroje pro rozvoj znalostí v oblasti médií, kultury a demokracie na všech úrovních vzdělávání a ve všech věkových a menšinových skupinách.

V demokracii vládne lid sám sobě. Nejlépe ji tudíž lze ochránit tím, že dají lidé pevně najevo svou vůli žít v demokratické společnosti!

Nejúčinnějším a nejzjevnějším prostředkem, který dává lidem pocítit, že jim demokracie všeobecně přináší kvalitnější život, je evropský sociální model opírající se o sociální a regionální začleňování a soudržnost, rovnost a solidaritu. Může pro ně tedy být rovněž motivací k tomu, aby se zapojili do boje proti dezinformacím.

Chceme-li ochránit demokracii, musíme zaujmout detailnější přístup, zavést komplexní strategii a lépe na evropské úrovni regulovat četné aspekty tohoto jevu. Všemi těmito otázkami se EHSV zabývá ve svém stanovisku TEN/830.

Carlos Trindade, člen EHSV