Diskuse na říjnovém plenárním zasedání EHSV na téma průmyslové politiky se soustředila na to, jak nejlépe zajistit strategickou nezávislost evropského průmyslu.

Na plenárním zasedání EHSV dne 21. října proběhla diskuse s vědeckou pracovnicí Centra Berkmana Kleina Harvardovy univerzity Padmashree GEHL SAMPATH o tom, jak může průmyslová strategie podpořit souběžný přechod k ekologickému a digitálnímu hospodářství, přispět k oživení Evropy a zvýšit její strategickou nezávislost a odolnost.

Padmashree Gehl Sampath, která je přední odbornicí v oblasti technologií, rozvoje a globální politické ekonomie, se vyslovila pro nový druh veřejného opatření, které by se nesoustředilo pouze na nápravu selhání trhu, ale nasměrovalo by technologické změny do sociálně produktivních oblastí.

„Nastal čas, abychom průmyslovou politiku ambiciózním a originálním způsobem přehodnotili,“ prohlásila. „Neměli bychom opakovat to, co se v minulosti neosvědčilo.“

Prvním krokem při koncipování této nové průmyslové politiky by mělo být uznání skutečnosti, že pokles v oblasti podnikání, inovací a konkurenceschopnosti, k němuž dochází ve vyspělých ekonomikách, neustále prohlubují nová technologická paradigmata a trendy v celé řadě sektorů a procesů. Nejistota, která nastala v období po pandemii, není pouze důsledkem samotné pandemie.  Odráží rovněž četné vlivy sítí založených na datech, nerovnoměrné rozložení přínosů digitalizace za posledních patnáct let, tlak vyvolaný změnou klimatu a transformací energetiky, jemuž jsou země vystaveny, a útlum (někdy dokonce i rozpad) globálního trhu a dodavatelských řetězců, které byly pečlivě budovány od počátků globalizace v 80. letech 20. století.

Druhý krok by představovalo vypracování nové strategie vycházející ze tří ambiciózních návrhů:

1) uznání, že mezi třemi hlavními trendy, které budou v budoucnu převládat a jimiž jsou zdravotní péče / připravenost na pandemie, energetická transformace / klimatická opatření a ekonomika založená na datech, existuje větší propojenost, kterou je třeba využít. Nepotřebujeme průmyslovou politiku, která by souběžně upřednostňovala tyto hlavní trendy v různých oblastech, ale takovou průmyslovou politiku, která by tyto transformace pojímala jako oběhový model změny;

2) podpora dynamiky v odvětví technologií zaměřením na zachování trhu a na jeho výkonnost, což je ve všech těchto klíčových odvětvích důležitější otázka než vstup na trh, zvláště ve farmaceutickém odvětví a v odvětví očkovacích látek, v nichž nyní převládají silné oligopolní tendence;
 
3) přijetí skutečného odvětvového přístupu k průmyslové politice s tím, že překročíme zavedené meze, jak je stanovila politika hospodářské soutěže, protože i když se tato odvětví opírají o vyspělé technologie, intenzivně využívají výzkum a vývoj a závisejí na inovacích a zisku, mají zcela jiné charakteristiky.

Paní GEHL SAMPATH se například otázala, zda EU může podporovat program veřejného zájmu pro ekosystém zdravotnického odvětví, podobný programu partnerství soukromého a veřejného sektoru Operation Warp Speed, který byl ihned po pandemii COVID-19 zaveden v USA, pokud si v Evropě skutečně přejeme prosazovat trh zdravotní péče s jeho současnými silnými stránkami. Může Evropa přispět k posílení předností stávajících biotechnologických firem v rámci obdobných programů veřejných investic, které usnadňují rozvoj produktů?

EHSV se nedávno ve své činnosti výrazně zaměřil na oblast průmyslové strategie. Nyní probíhá řada webinářů, které se zabývají problematickými aspekty současného průmyslu. Tuto sérii webinářů nazvaných Cesta k naší průmyslové budoucnosti završí důležitá konference v březnu 2022, na níž EHSV projedná svá zjištění s francouzským předsednictvím Rady EU a s Evropskou komisí. (dm)