EHSV v novém balíčku stanovisek uvádí, že je třeba posílit celý hodnotový řetězec polovodičů, včetně konečných fází výroby, v nichž byly v důsledku pandemie COVID-19 odhaleny i některé kritické nedostatky.

EHSV na svém červnovém plenárním zasedání přijal balíček stanovisek k iniciativě Akt o čipech pro Evropu. EHSV návrhy Komise uvítal jako celkově velmi dobrou iniciativu k řešení nedostatků, jež se objevily během pandemie COVID-19, nicméně zdůraznil, že by Komise měla jít v některých konkrétních oblastech dále. 

EHSV se především domnívá, že má-li evropský průmysl dosáhnout strategické odolnosti, je třeba vzít v úvahu celé odvětví polovodičů: „Zásada Komise ‚z výzkumu do výroby‘ nejde dostatečně daleko, neboť hodnotový řetězec nekončí výrobou,“ zdůrazňuje zpravodaj stanoviska EHSV Evropský akt o čipech Heiko Willems.

EHSV upozorňuje na to, že pozdější fáze výroby – balení, testování a montáž – nejsou ve skutečnosti plně pokryty. „Evropská produkce se někdy přepravuje za účelem balení do jihovýchodní Asie a poté zase zpět do Evropy, což – vzhledem k nebezpečím, jimž jsme v posledních letech čelili – není správný přístup ke strategické autonomii,“ konstatuje Dirk Bergrath, zpravodaj stanoviska EHSV Evropský ekosystém polovodičů (akt o čipech).

Zároveň je důležité, aby Evropa zůstala otevřená, neboť odvětví čipů patří k nejvíce globalizovaným řetězcům na světě. Budování uzavřeného hodnotového řetězce by nemělo z hospodářského hlediska smysl. Správnou cestou je podle EHSV nalezení vhodné rovnováhy mezi posilováním kapacit Evropy a upevňováním partnerství s podobně smýšlejícími zeměmi. 

Chce-li EU zmírnit nedostatek polovodičů, musí vyřešit několik problémů: přístup k surovinám, zařízením pro výzkum a vývoj, duševnímu vlastnictví a technologickému know-how, stejně jako dostupnost kvalifikované pracovní síly. To vyžaduje značné investice a podporu ze strany veřejného sektoru. Komise plánuje v nadcházejících letech zajistit investice ve výši 43 miliard EUR. Velká část tohoto rozpočtu je však již vyčleněna na jiné programy, jako je Horizont Evropa a Digitální Evropa, a bude pouze přerozdělena. 

„Kde jsou tedy nové peníze pro průmysl?“ ptá se zpravodaj stanoviska EHSV Společný podnik pro čipy Stojan Čukanov. „Pro srovnání, USA investují mezi lety 2021 a 2026 52 miliard USD a Čína chce do roku 2025 vynaložit 150 miliard USD. Dokonce i menší země jako Korea plánuje do roku 2030 investovat 450 miliard USD.“ 

EU bude muset najít další veřejné prostředky a EHSV vyzývá Komisi, aby detailně rozpracovala své investiční plány. K získání 43 miliard EUR bude třeba posílit rovněž soukromé investice. 

Komise zavádí možnost státní podpory až do výše 100 % mezery ve financování pro zařízení, jež jsou „první svého druhu“, tj. pro zařízení, která v Evropě dosud neexistují, s cílem podpořit technologické segmenty, které jsou obzvláště zranitelné z důvodu geopolitických obav nebo strategického významu. 

„Všichni jsme zajedno v tom, že je-li Evropa silně závislá a chybí-li nám kapacity tam, kde potřebujeme být silní, bude třeba projekty financovat i z veřejných prostředků. 100% státní podpora však vzbuzuje obavy, neboť otevírá dveře i projektům, které nejsou reálně udržitelné,“ uvádí trojice zpravodajů. Je třeba zajistit přinejmenším střednědobou ekonomickou životaschopnost takových zařízení, a to bez soupeření o dotace, bez vytváření nadměrných kapacit a bez narušení trhu.