Slyšení EHSV, které se konalo 8. dubna a na němž se sešly hlavní subjekty politiky v oblasti zdravotního postižení, včetně sociálních partnerů a organizací občanské společnosti, poukázalo na to, že je třeba zvýšit míru zaměstnanosti osob se zdravotním postižením, a to zejména v případě mladých lidí. Z dostupných údajů je patrno, že navzdory úsilí, jež bylo vyvinuto na poli práva, čelí mnozí z nich i nadále diskriminaci ve světě práce, a to v důsledku stereotypů, které je vykreslují jako málo produktivní pracovníky.

Nejdůležitějším závěrem slyšení byl fakt, že nová Strategie práv osob se zdravotním postižením problémy mladých lidí se zdravotním postižením v oblasti zaměstnávání a vzdělávání zohledňuje. Sociální partneři však zatím čekají s hodnocením toho, jak ambiciózní budou konkrétní kroky.

Mladí lidé se zdravotním postižením čelí překážkám při vstupu na trh práce, a to jak v soukromém, tak ve veřejném sektoru. Míra nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením je ve srovnání s obecnou populací neúměrně vysoká, a to zejména v případě žen a mladých lidí. Podle nejnovějších údajů dostupných na úrovni EU mají osoby se zdravotním postižením o 24,4 % menší pravděpodobnost, že získají zaměstnání. A zdá se, že pandemie COVID-19 tuto nerovnost ještě prohloubila.

Daphne Nathalie Ahrendt, vedoucí výzkumu v agentuře Euroufound, představila výsledky průzkumu provedeného touto agenturou: nezaměstnaných bylo 27 % respondentů se zdravotním postižením oproti 12 % respondentů bez postižení. Finanční situaci 55 % z nich lze považovat za nestabilní, zatímco u osob bez postižení dosahuje tento údaj 38 %. Velká většina respondentů se zdravotním postižením je také více ohrožena depresemi a osamělostí.

Jak uvedla Francesca Sbianchi z mládežnického výboru Evropského fóra zdravotně postižených, „mnozí z nás mají vyšší životní náklady, a k tomu, aby mohli žít důstojně, potřebují služby podpory a dávky v invaliditě.“ Mají-li být tyto nerovnosti alespoň částečně odstraněny, je nutné především neodebírat lidem se zdravotním postižením tyto příspěvky, jakmile začnou pracovat. K tomu, aby se mohli stát finančně nezávislými, potřebují čas.

Stefan Tromel z Mezinárodní organizace práce poukázal na to, že nové formy zaměstnání sice umožňují začlenit více osob se zdravotním postižením, avšak podle údajů OECD existují mezi osobami se zdravotním postižením a bez postižení rozdíly, i pokud jde o úroveň digitálních dovedností. Jak dodal, práce na dálku pro ně musí zůstat jednou z možností. Aby bylo možné tyto rozdíly smazat a zlepšit přístupnost pracovišť, musí odbory spolupracovat se sociálními partnery. Vhodnou platformou pro tuto spolupráci by mohly být hospodářské a sociální rady.

Lidé se zdravotním postižením čelí větší diskriminaci, pokud jsou mladí. Vzhledem k tomu, že rok 2022 je Evropským rokem mládeže, je třeba lépe pochopit situaci, v níž se tato konkrétní skupina nachází. (rl)