EHSV info

Evropský hospodářský a sociální výbor vyzval orgány EU, aby přijaly strategii nulové tolerance vůči postojům a postupům členských států, které brání činnosti občanské společnosti a zmenšují její prostor v Evropě.

EHSV žádá EU, aby v zájmu zamezení takovému vývoji přijala řadu opatření – např. pozastavení vyplácení finančních prostředků EU zemím, které nedodržují hodnoty EU – s cílem zajistit plné zapojení občanské společnosti do všech fází tvorby politiky a chránit participativní demokracii v Evropě.

Jak uvádí EHSV ve svém stanovisku Organizace občanské společnosti jakožto ochránkyně společného blaha v procesu oživení po pandemii, občanská společnost se stále potýká s řadou vážných překážek, přičemž prostor pro občanskou společnost se v některých částech EU drasticky zmenšuje. Děje se tak navzdory tomu, že občanská společnost sehrála klíčovou roli při tlumení dopadů pandemie a že od prvního dne ruské agrese poskytovala příkladnou pomoc ukrajinským uprchlíkům.

„Občanská společnost je hnací silou, jež naší společnosti pomáhá překonat pandemii COVID-19. Současná ukrajinská krize pak jasně ukazuje hodnotu a význam občanské společnosti pro naše demokracie,“ prohlásil zpravodaj stanoviska Ioannis Vardakastanis.

Dnes, kdy se občanská společnost chystá plnit klíčovou úlohu při překonávání ničivých dopadů krize COVID-19, což si vyžádá zapojení všech částí společnosti, musí EU zajistit dialog mezi občanskou společností a tvůrci politik. Absence takového dialogu je totiž jednou z hlavních překážek, kterým čelí evropská občanská společnost na všech úrovních.

Další překážkou je chybějící smysluplné zapojení občanské společnosti do rozhodovacích procesů týkajících se důležitých politik a legislativy.

Podle názoru EHSV musí mít orgány EU vůči těmto postojům „nulovou toleranci“ a musí reagovat „důrazně a nekompromisně“, neboť začlenění občanské společnosti do procesu tvorby politik je neoddělitelnou součástí evropských hodnot a smluv. Na evropské i vnitrostátní úrovni je třeba zavést právní předpisy, které umožní takovým praktikám zabránit.

Organizace občanské společnosti by měly dostávat od orgánů EU i od místních a celostátních orgánů finanční a technickou podporu, aby mohly plnit svou úlohu, aniž by tím však byla zpochybněna jejich nezávislost. (ll)

EHSV přijal nové usnesení o zapojení organizované občanské společnosti do provádění a monitorování národních plánů pro oživení a odolnost. Nedávná konzultace ukázala, že navzdory nařízení není organizovaná občanská společnost do těchto plánů dostatečně zapojena.

Výbor požaduje jasná pravidla, která by tuto situaci účinně napravila a pomohla znovu nastartovat ekonomiku. Předsedkyně EHSV Christa Schweng během diskuse předcházející přijetí zdůraznila, že zapojení organizované občanské společnosti do reforem stanovených v národních plánech pro oživení a odolnost je nezbytným předpokladem pro zlepšení kvality, transparentnosti a provádění nových politik. Místopředseda skupiny ad hoc Evropský semestr Gonçalo Lobo Xavier informoval o některých klíčových zjištěních konzultace.

Poukázal na to, že „konečný obsah národních plánů pro oživení a odolnost hodnotí organizovaná občanská společnost obecně kladně, sociální rozměr je však často málo propracovaný.“ Předseda uvedené skupiny Javier Doz Orrit pak představil hlavní doporučení. Vyzval rovněž členské státy, aby „bezpodmínečně postupovaly v souladu s pravidly stanovenými v nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost“, a Evropskou komisi a Parlament, aby vymáhaly jejich dodržování. Místopředseda skupiny ad hoc Evropský semestr Luca Jahier seznámil členy s některými osvědčenými postupy a uvedl, že „nedostatečně účinná a nedostatečně kvalitní účast organizované občanské společnosti na správě ekonomických záležitostí EU nebude vyřešena, dokud neproběhne reforma evropského semestru.“

Výkonný viceprezident Evropské komise Valdis Dombrovskis, který se debaty rovněž zúčastnil, poukázal na dopad ruské invaze na Ukrajinu na globální ekonomické oživení a EU a na to, co je zapotřebí, abychom se z ní vzpamatovali a posunuli se dál.“ (tk)

Politika soudržnosti hraje zcela zásadní roli z hlediska překonání krize COVID-19, dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a snížení rozdílů v Evropě. EHSV nedávno přijal stanovisko, ve kterém upozornil na to, že nejzávažnější výzvou, s níž se tato politika bude muset v nejbližší době vypořádat, je válka na Ukrajině.

Je nutné urychleně podniknout kroky s cílem pomoci uprchlíkům a začlenit Ukrajinu do EU. EHSV se ve svém stanovisku rovněž jednoznačně vyslovil pro to, aby byla Ukrajina co nejdříve přijata do EU, a v této souvislosti vyzval k náležitému uzpůsobení politiky soudržnosti spolu s jejími finančními nástroji.

EHSV zejména navrhl, aby byl zřízen zvláštní fond EU na podporu poválečné obnovy a rozvoje Ukrajiny. V uvedeném stanovisku, které přijal na svém květnovém plenárním zasedání, se zabývá sdělením Evropské komise s názvem Soudržnost v Evropě do roku 2050.

Toto sdělení bylo zveřejněno dva týdny před ruskou invazí na Ukrajinu, a nemohly v něm tedy být zohledněny její důsledky. „V krátkodobém a střednědobém horizontu je pro politiku soudržnosti nejzávažnější výzvou agrese Ruska vůči Ukrajině, která je ve skutečnosti rovněž aktem agrese vůči Evropské unii,“ prohlásil zpravodaj Krzysztof Balon. Jak dodal spoluzpravodaj Gonçalo Lobo Xavier, „politika soudržnosti zůstává mimořádně důležitým nástrojem v procesu oživení evropského hospodářství a posílení jeho odolnosti, v němž je třeba se zaměřit především na malé a střední podniky.“  (tk)

Vzhledem k válce na Ukrajině, která zapříčinila nebývalý příliv uprchlíků hledajících útočiště v EU, je naléhavě zapotřebí účinných, humánních a humanitárních společných evropských předpisů v oblasti migrace a azylu v otevřeném, ale zároveň bezpečném schengenském prostoru. To se uvádí ve stanovisku, které přijal Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) na svém květnovém plenárním zasedání.

„Ruská vojenská agrese proti Ukrajině představuje zlom. Historicky se jedná o zatím vůbec největší hrozbu pro fungování schengenského prostoru a pro bezpečnost EU. Strašlivé události, k nimž na Ukrajině dochází, znovu ukazují, jak důležitá je bezpečnost vnějších hranic schengenského prostoru a stabilita jako předpoklad vnitřní bezpečnosti Evropy,“ uvedl zpravodaj stanoviska Balíček opatření týkajících se bezpečnostní unie / schengenský balíček, Krzysztof Balon,

a dodal, že EHSV podporuje postoj Komise, že každé uzavření hranic mezi zeměmi schengenského prostoru by mělo být pouze dočasné.

EHSV ve svém stanovisku, které hodnotí nedávno přijatý balíček opatření, jehož prostřednictvím Komise aktualizovala pravidla upravující fungování schengenského prostoru, konstatuje, že by se obavy členských států o bezpečnost lépe řešily rozšířením a posílením spolupráce a koordinace mezi donucovacími orgány než znovuzavedením kontrol na vnitřních hranicích.

Stanovisko klade velký důraz na zajištění toho, aby EU a členské státy při správě hranic a řešení otázek migrace a azylu vždy dodržovaly Listinu základních práv, zejména právo na volný pohyb a pobyt, právo na azyl a zásadu nenavracení. Totéž platí pro všechny orgány zapojené do policejní a justiční spolupráce mezi členskými státy.

EHSV vyzval členské státy, aby proaktivně podporovaly mechanismus solidarity a v souladu s ustanoveními nového paktu o migraci a azylu převzaly společnou odpovědnost za řízení migrace.

Členské státy by mohly zavést mechanismy solidarity na základě směrnice o dočasné ochraně, která byla nedávno aktivována v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině a kterou EHSV velmi oceňuje. Komise by měla zvážit použití směrnice o dočasné ochraně v souvislosti se státními příslušníky třetích zemí v případě budoucích vážných a naléhavých krizových situací.

EHSV také znovu poukázal na své znepokojení nad tím, že jsou Kypr, Rumunsko, Bulharsko a Chorvatsko stále vyloučené ze schengenského prostoru, a podpořil Komisi v jejím požadavku, aby Rada urychleně a rozhodně zjednala nápravu tohoto stavu. (ll)

EHSV s potěšením konstatuje, že byla v akčním plánu pro sociální ekonomiku zohledněna řada jeho návrhů. Má však za to, že by bylo možné posílit účinnost tohoto plánu prostřednictvím důraznějších opatření ve čtyřech stěžejních oblastech.

EHSV na květnovém plenárním zasedání přijal stanovisko, v němž dal zelenou akčnímu plánu pro sociální ekonomiku, který předložila Evropská komise. V plánu byly na mnoha místech zohledněny návrhy, jež EHSV formuloval v průběhu uplynulých více než deseti let.

„Jsme nesmírně rádi, že je tento tolik očekávaný plán konečně na světě. Skutečná práce je však teprve před námi,“ prohlásil zpravodaj stanoviska Giuseppe Guerini. „Teď bude zapotřebí dát mu hmatatelnou podobu a zavést ambiciózní a dlouhodobá opatření. EHSV má spoustu konkrétních inovativních návrhů, jak docílit toho, aby byl potenciál sociální ekonomiky plně využit v co největším počtu členských států EU.“

EHSV v plánu identifikoval čtyři stěžejní oblasti, v nichž by bylo možné přijmout důraznější opatření:

•    zavedení pružnějších forem spolupráce mezi orgány veřejné správy a podniky sociální ekonomiky při poskytování služeb obecného zájmu na místní úrovni, přičemž by v rámci směrnice o zadávání veřejných zakázek bylo třeba jasně rozlišovat mezi činnostmi sledujícími obecný zájem a činnostmi motivovanými hospodářskou soutěží;

•    přijetí regulačních opatření a popřípadě formulování pokynů s cílem vyjasnit, jaké požadavky je z hlediska přístupu ke státní podpoře třeba splnit a jakou částku mají členské státy k dispozici, aby mohly využít veškerou dostupnou flexibilitu a pomoci podnikům sociální ekonomiky. Pouhé uspořádání workshopů a webinářů, jak navrhuje Komise, nebude stačit;

•    systém zaručených úvěrů a půjček – podobný tomu, jaký již mohou v celé EU využívat malé a střední podniky –, který by zřídily členské státy s podporou ze strany EU. Je sice skvělé, že mají být vytvořeny nové finanční produkty, které mají mobilizovat soukromé prostředky k financování podniků sociální ekonomiky, mnohé z těchto podniků však potřebují pomoc i se získáním obyčejného úvěru;

•    je správné zavést pro sociální ekonomiku zvláštní zdanění, je však třeba podpořit členské státy v úsilí o dosažení koordinované fiskální harmonizace. V tomto ohledu by bylo možné inspirovat se osvědčenými postupy některých členských států, například co se týče osvobození od daně u nerozdělených zisků, snížené sazby DPH a osvobození od plateb sociálního pojištění nebo jejich snížení. (dm)

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) ve svém stanovisku, které přijal na květnovém plenárním zasedání, podpořil záměr Evropské komise rozšířit unijní seznam trestných činů o nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti a vybídl Radu, aby tento návrh přijala.

Organizace občanské společnosti jsou přímými svědky nárůstu počtu nenávistných verbálních projevů a trestných činů z nenávisti, neboť terčem nenávisti bývají buď ony samy, nebo dotčené komunity, jimž pomáhají. Výbor si proto uvědomuje, že je nutné chránit lidskou důstojnost, základní práva a rovnost. Zpravodaj stanoviska Cristian Pîrvulescu uvedl, že „v demokracii – a ani konkrétně v EU – nesmí docházet k situacím, kdy lidé musí žít ve strachu či studu“.
Díky pokroku v oblasti sociálních médií a díky svobodě pohybu se veřejná sféra EU stále více propojuje. Proto je nyní nezbytné mít společný základ pro účinný boj proti projevům nenávisti. Ke zjištění jejich dopadů a k jejich prevenci je také nutné zvyšovat informovanost a šířit osvětu. Podle Výboru si zasluhují zvláštní pozornost zejména ti, kdo hrají důležitou úlohu v boji proti projevům nenávisti, tedy například učitelé, novináři a pracovníci donucovacích orgánů. Výbor rovněž vyzývá přední politiky, aby byli zodpovědní.

EHSV zdůrazňuje, že při předcházení trestným činům z nenávisti a v boji proti nim hrají mimořádně důležitou roli sociální partneři na místní úrovni. „Organizace občanské společnosti plní funkci veřejného dohledu nad projevy nenávisti,“ uvedla spoluzpravodajka Milena Angelova. EU musí propagovat jejich kodexy chování a osvědčené postupy a poskytovat jim více finančních prostředků, aby bylo možné co nejvíce využívat jejich odborných znalostí. (gb)

Prudký nárůst dětské a nucené práce a neutuchající vykořisťování pracovníků na celém světě stále naléhavěji vyžadují, aby EU aktivně konala.

Na slyšení k tématu „Důstojná práce na celém světě“ dne 4. května se sešli členové EHSV a zástupci evropských orgánů a institucí, Mezinárodní organizace práce (MOP), akademické obce a organizací občanské společnosti.

Účelem slyšení bylo shromáždit podklady pro připravované stanovisko EHSV k tomuto tématu, jehož základem bude sdělení Komise Důstojná práce na celém světě přijaté v únoru tohoto roku a její návrh směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti.

Těmito iniciativami chce Komise zajistit pro EU v domácím i celosvětovém měřítku významné postavení ochránce důstojné práce a milionům lidí zajistit možnost důstojně pracovat a důstojně žít.

„Sníme o budoucnosti, kdy práce bude důstojná. Pro stovky milionů lidí ve světě však dosud práce důstojná není, a plnění cílů udržitelného rozvoje je tak náročný úkol,“ uvedla zpravodajka stanoviska EHSV María del Carmen Barrera Chamorro.

Situaci ve světě práce dále zhoršila pandemie COVID-19, kdy řada zemí hlásila rekordní výskyt nejistých pracovních podmínek. Ty neúměrně často zasáhly ženy a zranitelné skupiny, jako jsou děti a pracovníci v neformální ekonomice. Po předchozím poklesu začal počet pracujících dětí opět stoupat dokonce již před pandemií, a to konkrétně od roku 2016 do roku 2020 o více než 8 milionů.

Dnes je tak na světě 160 milionů pracujících dětí, tedy každé desáté. 25 milionů lidí vykonává nucenou práci. Bez dostatečné sociální ochrany se v brzké budoucnosti obětí dětské práce může stát dalších 46 milionů dětí.

Cílem snažení EU je podporovat udržitelné a odpovědné chování podniků na domácích trzích, v zemích mimo EU i ve všech globálních hodnotových řetězcích. Hlavními nástroji budou politiky EU v oblasti odpovědnosti a transparentnosti podniků. Plánuje se též právní zákaz produktů nucené práce. Všechny politiky budou prosazovat zásady genderové rovnosti a nediskriminace.

„Iniciativu Komise vítáme, musíme si však klást náročnější cíle a usilovat o integrovanou politiku založenou na všeobecných lidských právech. Důstojná práce je v zájmu lidí, ale také podniků, spotřebitelů a celé planety,“ uvedla María del Carmen Barrera Chamorro závěrem. (ll)

Slyšení EHSV, které se konalo 8. dubna a na němž se sešly hlavní subjekty politiky v oblasti zdravotního postižení, včetně sociálních partnerů a organizací občanské společnosti, poukázalo na to, že je třeba zvýšit míru zaměstnanosti osob se zdravotním postižením, a to zejména v případě mladých lidí. Z dostupných údajů je patrno, že navzdory úsilí, jež bylo vyvinuto na poli práva, čelí mnozí z nich i nadále diskriminaci ve světě práce, a to v důsledku stereotypů, které je vykreslují jako málo produktivní pracovníky.

Nejdůležitějším závěrem slyšení byl fakt, že nová Strategie práv osob se zdravotním postižením problémy mladých lidí se zdravotním postižením v oblasti zaměstnávání a vzdělávání zohledňuje. Sociální partneři však zatím čekají s hodnocením toho, jak ambiciózní budou konkrétní kroky.

Mladí lidé se zdravotním postižením čelí překážkám při vstupu na trh práce, a to jak v soukromém, tak ve veřejném sektoru. Míra nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením je ve srovnání s obecnou populací neúměrně vysoká, a to zejména v případě žen a mladých lidí. Podle nejnovějších údajů dostupných na úrovni EU mají osoby se zdravotním postižením o 24,4 % menší pravděpodobnost, že získají zaměstnání. A zdá se, že pandemie COVID-19 tuto nerovnost ještě prohloubila.

Daphne Nathalie Ahrendt, vedoucí výzkumu v agentuře Euroufound, představila výsledky průzkumu provedeného touto agenturou: nezaměstnaných bylo 27 % respondentů se zdravotním postižením oproti 12 % respondentů bez postižení. Finanční situaci 55 % z nich lze považovat za nestabilní, zatímco u osob bez postižení dosahuje tento údaj 38 %. Velká většina respondentů se zdravotním postižením je také více ohrožena depresemi a osamělostí.

Jak uvedla Francesca Sbianchi z mládežnického výboru Evropského fóra zdravotně postižených, „mnozí z nás mají vyšší životní náklady, a k tomu, aby mohli žít důstojně, potřebují služby podpory a dávky v invaliditě.“ Mají-li být tyto nerovnosti alespoň částečně odstraněny, je nutné především neodebírat lidem se zdravotním postižením tyto příspěvky, jakmile začnou pracovat. K tomu, aby se mohli stát finančně nezávislými, potřebují čas.

Stefan Tromel z Mezinárodní organizace práce poukázal na to, že nové formy zaměstnání sice umožňují začlenit více osob se zdravotním postižením, avšak podle údajů OECD existují mezi osobami se zdravotním postižením a bez postižení rozdíly, i pokud jde o úroveň digitálních dovedností. Jak dodal, práce na dálku pro ně musí zůstat jednou z možností. Aby bylo možné tyto rozdíly smazat a zlepšit přístupnost pracovišť, musí odbory spolupracovat se sociálními partnery. Vhodnou platformou pro tuto spolupráci by mohly být hospodářské a sociální rady.

Lidé se zdravotním postižením čelí větší diskriminaci, pokud jsou mladí. Vzhledem k tomu, že rok 2022 je Evropským rokem mládeže, je třeba lépe pochopit situaci, v níž se tato konkrétní skupina nachází. (rl)

Výbor vyzývá Evropskou komisi, aby přistoupila k cílenějším posouzením dopadu svých návrhů na nové zdroje financování rozpočtu EU, jež mají sloužit k úhradě dluhu za program NextGenerationEU.

EHSV obecně souhlasí s navrženými „vlastními zdroji“ příjmů EU pro rozpočet. Musejí však být stabilní a spravedlivé a neměly by znamenat zátěž pro domácnosti ani podniky.

Ve stanovisku přijatém na květnovém plenárním zasedání EHSV rovněž po Komisi požaduje, aby návrhy byly odolné vůči ekonomickým otřesům, a varuje, že ohrozit je mohou dopady zvýšení cen energie v důsledku války na Ukrajině.

„Návrh nových vlastních zdrojů by neměl ohrozit rozpočty jiných programů a nástrojů EU a nemělo by dojít k významnému zvýšení příspěvků odvozených od HND,“ uvedl zpravodaj stanoviska Philip von Brockdorff. Spoluzpravodaj Antonio García del Riego doplnil: „EHSV plně schvaluje snahy OECD zajistit, aby globální společnosti byly zdaněny tam, kde dochází k hospodářské činnosti a tvorbě hodnot, varuje však, že podniky EU by v hospodářské soutěži neměly být znevýhodněny tím, že nová pravidla zavedeme dříve, než velcí obchodní partneři.“ (tk)

Je třeba sladit pravidla pro spojování podniků, antimonopolní pravidla a pravidla pro kontrolu státní podpory s klimatickými a digitálními cíli Unie a úsilím o dosažení strategické autonomie. To vše bude vyžadovat rozsáhlé investice. EHSV ve dvou nových stanoviscích vysvětluje, jak by tato revize měla být provedena.

Rozprava na plenárním zasedání EHSV 19. května se soustředila na dvě nová stanoviska k politice EU v oblasti hospodářské soutěže a ke státní podpoře v oblasti zdravotních a sociálních služeb na pozadí globálních změn.
Ve stanovisku k tématu Politika hospodářské soutěže připravená na nové výzvy EHSV vyzval Evropskou komisi, aby politiku EU v oblasti hospodářské soutěže přepracovala v ještě větší míře než dříve. 

Opatření přijatá v reakci na pandemii COVID-19 a později na ruskou agresi na Ukrajině podnikům významně pomohla, posledně jmenovaná je však třeba ještě zlepšit. Dále je nutno zajistit, aby kritéria způsobilosti umožňovala využití všem odvětvím a nezavírala dveře nejvíce zasaženým podnikům. 

Pokud jde o obecný právní rámec v oblasti hospodářské soutěže, byl sice upraven na základě řady výzev, neřeší však dostatečně strategické cíle EU – nejen zelenou a digitální transformaci, ale také odolnost. Jak EHSV zdůrazňuje, tyto ambice vyžadují masivní veřejné i soukromé investice a měly by mít maximální podporu.

Opatření k zajištění kontroly spojování podniků a fúzí někdy spíše brání udržení konkurenceschopnosti ve vztahu k USA a Číně. Ustanovení o zneužívání dominantního postavení nejsou ideálně přizpůsobena novým zeleným a digitálním výzvám. 

„Navrhujeme určité technické úpravy, které by usnadnily přístup k podpoře, ale také lepší způsoby, jak zapracovat inovace a vývoj v digitální oblasti. Přinášíme též doporučení, jak umožnit využití všem odvětvím, nejen průmyslu. Zde mám na mysli zvláště obchod a malé a střední podniky,“ uvedla zpravodajka stanoviska Emilie Prouzet.

Ve druhém ze stanovisek se EHSV věnoval tématu státní podpory v oblasti zdravotních a sociálních služeb. 

„Pandemie COVID-19 ukázala, že systémy zdravotní a sociální ochrany je třeba rychle přizpůsobovat všem změnám,“ uvedl zpravodaj Giuseppe Guerini (Různorodá Evropa – IT). „Opatření, která navrhujeme, by pomohla poskytování státní podpory zjednodušit a urychlit.“

EHSV zdůrazňuje, že toto odvětví nemá příliš významný dopad na přeshraniční hospodářskou soutěž. Zdravotní a sociální služby jsou většinou organizovány na místní úrovni a zpravidla se využívají tam, kde jsou poskytovány. Státní podpora tomuto odvětví by neměla být považována za narušení hospodářské soutěže.

Další významný návrh se týká maximální povolené výše státní podpory. EHSV uvádí, že strop pro oznamování podpory Komisi (aktuálně 500 000 EUR v rámci tříletého účetního období), který spouští zdlouhavý a složitý proces, by měl pro tyto služby být vyšší než u jiných služeb obecného zájmu. Působí totiž ve veřejném zájmu, mají omezený dopad na přeshraniční obchod a postihuje je návrat inflace. (dm)

Ve stanovisku, jež předložila Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI) a které bylo přijato na květnovém plenárním zasedání, Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) doporučuje, aby Evropská komise a vlády členských států přijaly na základě konzultací se všemi zúčastněnými stranami z oblasti obalového průmyslu nezbytná opatření v rámci celého životního cyklu všech výrobků s cílem posílit udržitelnost tohoto odvětví.

Většina z obrovského množství obalových materiálů, které se v současnosti používá za účelem zabezpečení, zajištění hygieny, přepravy, konzervace, prezentace a používání nejrůznějších druhů zboží – ať už v oblasti průmyslu, stavebnictví, komunikačních systémů, nebo pro individuální spotřebu –, je vyrobena z uhlíkových nebo kovových vláken, jež patří mezi omezené zdroje.

„Budoucí právní předpisy EU by se měly zaměřit na celý životní cyklus výrobků, a prosazovat tak oběhové hospodářství. Výroba, spotřeba a zpracování odpadů v obalovém průmyslu jsou klíčovými faktory na cestě k udržitelné budoucnosti,“ uvedl zpravodaj stanoviska Matteo Carlo Borsani.

Stanovisko zahrnuje seznam preferovaných materiálů: obaly z materiálů na bázi přírodních vláken a dalších přírodních materiálů mohou být účinné, pokud jde o to, aby růst nebyl vázaný na využívání zdrojů. Obnovitelné materiály jsou trvanlivé, atraktivní, recyklovatelné a biologicky rozložitelné.

Vyvíjí se i to, jak spotřebitelé obaly vnímají a jak k nim přistupují. Zcela zásadní je, aby jak průmysl, tak spotřebitelé v tomto ohledu změnili své návyky.

EHSV rovněž požaduje, aby v obalovém průmyslu probíhal evropský sociální dialog mezi odborovými svazy a svazy zaměstnavatelů. Vzhledem k významu obalů ve všech oblastech hospodářství je ve stanovisku zdůrazněno také to, že je třeba, aby Evropská komise ustavila každoroční fórum o obalech a obalových odpadech. Do tohoto fóra by se zapojili zástupci evropských orgánů a zúčastněné strany a jeho účelem by bylo monitorovat provádění příslušné směrnice a identifikovat osvědčené postupy ohledně právních předpisů v oblasti udržitelných obalů. (ks/rl)

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) ve svém stanovisku, které přijal na květnovém plenárním zasedání, podpořil sdělení Evropské komise o udržitelných uhlíkových cyklech a vyslovil názor, že společná zemědělská politika (SZP) musí poskytnout strategický rámec, jenž připraví půdu pro přechod na nízkouhlíkové zemědělství.

V reakci na nezbytnost urychleného přijetí opatření v oblasti klimatu vtělila Evropská unie do právních předpisů svůj cíl dosáhnout do roku 2050 v rámci celého hospodářství klimatické neutrality. K naplnění tohoto ambiciózního cíle je třeba vytvořit udržitelné uhlíkové cykly odolné vůči klimatu, a to prostřednictvím klíčových iniciativ, jako je recyklace uhlíku z odpadních toků, z udržitelných zdrojů biomasy nebo přímo z atmosféry, a rozšiřování takových řešení pro odstraňování uhlíku, která zachycují oxid uhličitý (CO₂) z atmosféry a dlouhodobě ho ukládají.

Jak uvedl zpravodaj stanoviska Arnold Puech d’Alissac, „řešení otázky uhlíkové neutrality vyžaduje snížení emisí skleníkových plynů, navýšení propadu uhlíku a nalezení ekologických náhrad za fosilní uhlík.“ Jak dále dodal, EHSV podporuje sdělení Komise o uhlíkových cyklech, v němž se navrhují dva druhy řešení pro odstraňování a ukládání uhlíku: řešení vycházející z přírody (tzv. „zemědělské ukládání uhlíku“) a průmyslová technologická řešení.

EHSV proto žádá Komisi, aby k tomuto tématu přistupovala komplexně: navyšování propadu uhlíku a maximální míra nahrazování fosilního uhlíku bude totiž nutně vyžadovat zvýšení produkce biomasy, což bude mít dopad na odvětví půdy. Odvětví půdy může hrát aktivní úlohu v boji proti globálnímu oteplování a zároveň přispívat k širšímu přechodu k udržitelnému potravinovému systému.

Ukládání uhlíku by nemělo být vnímáno pouze jako obchodní příležitost, ale také jako základní prvek budoucnosti evropského zemědělství a jako nástroj boje proti změně klimatu: uhlíkové kredity musí být odměnou za poskytnutou službu, tedy za ukládání atmosférického uhlíku, ale musí také podporovat přechod na nízkouhlíkové zemědělství.

Výbor rovněž vyzdvihuje zásadní úlohu, kterou musí SZP hrát při poskytování politického rámce, jenž připraví půdu pro přechod na nízkouhlíkové zemědělství, které produkuje méně emisí a více jich ukládá. Současně však upozorňuje, že ukládání uhlíku by nemělo být podmínkou SZP, ale že je třeba vytvořit a podporovat zvláštní trh s uhlíkem. EHSV se domnívá, že pro rozvoj zemědělského ukládání uhlíku bude nezbytný jasný právní rámec, který budou členské státy sdílet, a to s přihlédnutím k rozdílným investičním a podpůrným kapacitám jednotlivých členských států. (ks)

Energetická nezávislost má pro budoucnost Evropy klíčový význam. EU musí tedy co nejdříve zajistit dodávky energie, zbavit se závislosti na ruském plynu a výrazně urychlit přechod na čistou energii. To je hlavní zjištění stanoviska „REPowerEU: společná evropská akce pro cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energii“, které vypracovali Thomas Kattnig, Alena Mastantuono a Simo Tiainen a jež bylo přijato na květnovém plenárním zasedání.

EHSV podporuje sdělení Evropské komise „REPowerEU“, které sbor komisařů schválil v týž den, kdy bylo přijato stanovisko. Výbor je toho názoru, že sdělení je v souladu s cíli Zelené dohody a evropské energetické unie. V návrhu jsou navíc uvedena nová opatření, jejichž cílem je dosáhnout navýšení výroby zelené energie, diverzifikace dodávek a snížení poptávky po ruském plynu, který je příčinou výrazného zvýšení tržních cen elektřiny v důsledku manipulace s trhem.

Výbor rovněž varuje, že EU musí být při nahrazování ruského plynu jinými zdroji zvláště opatrná. Musí zohledňovat jejich dopad na životní prostředí a to, že by se opět mohla stát závislou na třetích zemích, jež nesdílejí evropské hodnoty.

V důsledku současné geopolitické situace, která je zásadně ovlivněna ruskou invazí Ukrajiny, se ještě zvýraznil nebývalý nárůst cen energií, k němuž v EU došlo v posledních několika měsících. Je proto nesmírně důležité okamžitě přijmout kroky ke zmírnění dopadu vysokých cen na domácnosti, zemědělce, podniky a průmysl v Evropě. (mp)

Autoritářský režim Alexandra Lukašenka od srpna 2020 masově utlačuje občanskou společnost, nezávislé novináře, bloggery a spisovatele v Bělorusku. EHSV zveřejnil informační zprávu o situaci sdělovacích prostředků v této zemi, v níž formuloval doporučení o tom, jak pomáhat běloruským mediálním společnostem a novinářům, kteří uprchli ze země, i těm, kteří tam zůstali a a nadále proti tomuto režimu bojují.

Členka EHSV Tatjana Babrauskienė, která je zpravodajkou k tomuto tématu, představila na květnovém plenárním zasedání EHSV informační zprávu Podpora nezávislých sdělovacích prostředků v Bělorusku. Vyzdvihla při tom významné přispění vybrané expertky, jíž byla nezávislá běloruská novinářka Hanna Ljubakova, k celkové podobě zprávy, a zdůraznila: „Je důležité uznat mimořádnou práci běloruských novinářů, kteří velmi často vystavují sebe samé i své rodiny riziku jen proto, aby nám přinesli pravdivé informace. Je naší povinností poskytnout jim ochranu a podporovat je.“

Vzhledem k tomu, že se situace v oblasti sdělovacích prostředků v Bělorusku dotýká celé Evropy, EHSV navrhuje, aby členské státy nejen navázaly spolupráci s nezávislými zpravodajskými agenturami v Bělorusku, ale také pomáhaly šířit zprávy z této země a informovaly o tamním dění.

Informační zpráva obsahuje konkrétní doporučení a ukazuje celému světu, jak ve vypjaté době podporovat svobodu sdělovacích prostředků:
•    osvobodit běloruské novináře, kteří hledají útočiště před represemi, od vízové povinnosti,
•    zřídit fond EU a fondy v členských státech na podporu svobodných běloruských sdělovacích prostředků a novinářů,
•    poskytovat právní, finanční a psychologickou pomoc utlačovaným novinářům,
•    integrovat nezávislé běloruské novináře v členských státech EU poskytováním zaměstnání nebo stipendií,
•    odstranit byrokracii při žádání o finanční podporu EU,
•    zajistit IT vybavení umožňující přístup k internetu a digitální nástroje pro obcházení cenzury.

Na slyšení „Politika v oblasti mládeže v zemích západního Balkánu“, které EHSV uspořádal v rámci agendy inovací pro západní Balkán, potvrdili jeho účastníci důležitost mladých lidí pro budoucnost regionu. Poukázali také na problém „odlivu mozků“ a zabývali se myšlenkou, jak tento pohyb proměnit v „cirkulaci mozků“, která by podpořila hospodářský růst a rozvoj zemí západního Balkánu.

Členka EHSV Dragica Martinović Džamonja uvedla: „Mladí lidé jsou důležitým zdrojem rozvoje a zásadním faktorem míru a stability.“

Další člen EHSV, Andrej Zorko, doplnil v témže duchu: „Mládež by neměla být předmětem nějakého projektu, musí být aktivní složkou tvorby politik.“

Ředitelka projektu Tirana, Evropské hlavní město mládeže 2022 Dafina Peci poukázala na význam organizací mládeže a občanské společnosti na příkladu činnosti Platformy mládeže zemí západního Balkánu, která již řadu let působí v šesti zemích tohoto regionu.

Odliv mozků lze převrátit v příliv

S nevhodným vzděláváním, nedostatkem dovedností, špatnými podmínkami zaměstnanosti a omezenými příležitostmi nelze mladým zaručit prosperující budoucnost.

Generální tajemník Regionální kanceláře pro spolupráci mládeže (Regional Youth Cooperation Office, RYCO) Albert Hani sdělil, že v průměru by 52 % mladých lidí rádo žilo jinde než v tomto regionu. Jak dodal, „má-li se vládám podařit přesvědčit mladé, aby zůstali doma, musí prokázat své odhodlání plnit jejich potřeby a priority“.

Projektová manažerka Bělehradské otevřené školy (Belgrade Open School) Milica Škiljević poukázala na nedostatek informací o kariérních a pracovních příležitostech. 

Ognjen Marković, Team Leader laboratoře pro mladé lidi ze zemí západního Balkánu, zřízené při Radě pro regionální spolupráci (Western Balkans Youth Lab Project in the Regional Cooperation Council), pak objasnil přidanou hodnotu účasti mladých. Mohou nabídnout znalosti a odbornost, dostane-li se jim rovného postavení vůči tvůrcům politik.

Iniciativa Záruky pro mladé lidi ze zemí západního Balkánu, sítě mládeže a zúčastněné strany na úrovni jednotlivých států by mohly stát u zrodu reformního procesu, který posílí vyhlídky zaměstnanosti mladší generace v tomto regionu. (at)

Místopředsedkyně Giulia Barbucci se za EHSV zúčastnila 42. ročníku dvacetikilometrového běhu Bruselem, který se konal 29. května. Do startovních bloků zaklekli i představitelé jiných institucí EU, mj. předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola.

Podle paní Barbucci má tato akce mimořádný význam, zejména pak za současné situace: „Bruselský závod měl obrovský úspěch – zapojilo se do něj 33 000 běžců z řad občanů a institucí EU, kteří tak dali jasně najevo, že si přejí mír a že solidárně podporují Ukrajinu.“

V letošním roce se na trať vydalo více než 33 000 závodníků ze 137 zemí, z toho 800 v týmovém dresu „Running for Europe“. Stejně jako v roce 2021 doběhl jako první do cíle Belgičan Amaury Paquet, který onu dvacetikilometrovou vzdálenost překonal za 1 hodinu a 1 vteřinu.

Smyslem tohoto ročníku bylo dát najevo solidaritu Evropské unie s Ukrajinou. Vybrané peníze budou předány ukrajinské národní skautské organizaci a poslouží k nákupu potravin, léků, spacáků a dalších potřeb a také k poskytnutí psychologické pomoci lidem a komunitám, které zasáhl probíhající válečný konflikt. (ehp)