Počet lidí žijících v chudobě by se mohl v příštím desetiletí snížit o 50 %, uvedl na lednovém plenárním zasedání EHSV zvláštní zpravodaj OSN pro extrémní chudobu a lidská práva v rámci prezentace závěrů své mise v institucích EU.

Snížení chudoby musí být podle Olivera De Schuttera, zvláštního zpravodaje OSN pro extrémní chudobu a lidská práva, jednou z hlavních priorit připravovaného akčního plánu Evropské komise pro provádění evropského pilíře sociálních práv.

Oliver De Schutter poukázal na to, že chudoba v EU rostoucí měrou postihuje ženy a domácnosti s jedním rodičem.

Upozornil rovněž na skutečnost, že Zelená dohoda vypracovaná Komisí sice obsahuje silnou sociální dimenzi, nenahrazuje však strategii snižování chudoby. Jak zdůraznil, „snížení chudoby není samo o sobě cílem Zelené dohody.“

Konstatoval, že v boji proti chudobě v EU byly zjištěny tři strukturální překážky:

• Fiskální dumping v zemích EU, kde se daňové zatížení během posledních 20 let postupně přesunulo z korporací a nejbohatších jednotlivců na pracovníky, spotřebitele a rodiny s nízkými příjmy.
• Sociální podmínky a náklady práce s politikami, které se pokoušejí zlepšit nákladovou konkurenceschopnost snižováním mezd a sociálních příspěvků, jež platí zaměstnavatelé.
• Makroekonomický rámec v souvislosti s hospodářskou a měnovou unií, zejména Pakt o stabilitě a růstu, který by bylo třeba co nejdříve revidovat, přičemž je třeba vyjmout z opatření k upevnění fiskální kázně sociální investice do zdravotnictví a vzdělávání.

Oliver De Schutter dále uvedl, že do akčního plánu Komise na provádění evropského pilíře sociálních práv by měly být zahrnuty tři ambiciózní cíle:

• Strategie snižování chudoby do roku 2030 stanovující ambiciózní cíl 50% snížení počtu lidí ohrožených chudobou.
• Záruka pro děti pokrývající pět základních oblastí: přístup ke vzdělání, předškolní péči, výživě, bydlení a zdravotní péči. Spolu s tím by měly být podpořeny rodiny poskytováním důstojného příjmu, práce a přístupu k dávkám.
• Nový právně závazný nástroj pro systémy minimálního příjmu, který zajistí, že tyto systémy budou v celé EU přiměřené a že se členské státy budou řídit společnou metodikou.

Jak uvedla předsedkyně EHSV Christa Schweng, již před pandemií COVID-19 byl každý pátý člověk v EU ohrožen chudobou a sociálním vyloučením, což svědčí o selhání našich vyspělých evropských společností. „Jedním z nejlepších způsobů, jak občany vymanit z chudoby a chudobě předcházet, je budování společenské a individuální odolnosti,“ uvedla předsedkyně Schweng.

Dále poukázala na to, že vedle financování je rovněž nezbytné zaujmout přístup založený na právech, v němž jsou lidé postižení chudobou považováni nejen za nositele práv, ale také za aktéry změny. Jak dodala, v rámci snahy nikoho neopomíjet je nutné posílit či opětovně posílit postavení lidí, aby mohli hrát pozitivní roli ve společnosti. (at/mp)