Antoine Fobe

Volby do Evropského parlamentu (EP) jsou už za dveřmi a my, tj. Evropská unie nevidomých, vyzýváme všechny zrakově postižené voliče, aby se jich zúčastnili, ať už to pro ně bude jakkoli obtížné. Zamyslet by se při tom měli nad tím, do jaké míry se jednotliví kandidáti a strany řídí Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením a věnují pozornost problematice inkluze. Je totiž nutné, aby občané se zrakovým postižením dali najevo, co od nich očekávají.

Evropská unie nevidomých zastupuje nevidomé a slabozraké občany v Evropě. Smyslem naší práce je vytvořit přístupnou a inkluzivní společnost s rovnými příležitostmi pro zrakově postižené, aby se mohli plně zapojit do všech oblastí života. Možnost účastnit se politického života je samozřejmě naprosto zásadní, neboť zrakově postižení občané tak mohou svým hlasováním a politickou činností prosazovat takové politiky a právní předpisy, které zohledňují jejich zdravotní postižení.

S ohledem na blížící se volby do EP v roce 2024 představuje účast osob se zdravotním postižením jako voličů i jako kandidátů důležité a aktuální téma.

Podle zprávy Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) z roku 2019 nemohlo v posledních volbách do EP své volební právo uplatnit přibližně 400 000 osob se zdravotním postižením. Zdravotní postižení má méně než 5 % europoslanců.

Evropská unie nevidomých v souvislosti s nadcházejícími volbami ve svém prohlášení v prvé řadě opětovně požaduje, aby volby do EP nastavily laťku, pokud jde o přístupnost voleb (volebních postupů), informací o volbách (zařízení a materiálů využívaných v rámci volebních kampaní, politických debat, programů a internetových stránek politických stran) a postupů po volbách (např. mechanismů pro podávání stížností). Zároveň by tyto volby měly být vzorem i z hlediska zajištění rovného práva být volen.

Zaměřujeme se na volby do EP, protože jen ty jakožto součást občanství EU spadají do pravomoci Evropské unie, která tak v rámci své působnosti může osobám se zdravotním postižením zaručit rovná práva. Jelikož však organizace voleb zůstává v pravomoci členských států, osvědčené postupy na úrovni EU by se automaticky nepřímo promítly i do všech ostatních voleb.

Tentokrát je však bohužel již příliš pozdě na to, aby letošní volby do EP byly v tomto ohledu příkladem. Na vině není nedostatek zájmu ze strany samotného EP, právě naopak. V květnu 2022 například navrhl reformu volebního práva EU, v níž se zaměřil právě na zaručení práva osob se zdravotním postižením nezávisle volit v tajném hlasování a využít asistenci dle svého uvážení a na přístupnost korespondenčního hlasování a politických kampaní. Rada EU se však k tomuto návrhu dosud bohužel nevyjádřila. 

Evropská unie nevidomých žádá, aby se nově ustavený EP během příštího pětiletého legislativního období EU i nadále snažil Radu přimět k tomu, aby navrhovanou reformu přijala, a při volbách v roce 2029 tak bylo ve zmíněných otázkách dosaženo výrazného zlepšení. Můžeme se spolehnout na podporu EHSV, který již v roce 2020 vyzval EP, aby se formálně chopil legislativní iniciativy a osobám se zdravotním postižením skutečně zajistil potřebná práva, aby se mohly voleb do EP zúčastnit. Stejně tak můžeme počítat i s podporou Evropské komise, která vydala loni v prosinci „příručku správné volební praxe“ a nyní připravuje kompendium o technikách elektronického hlasování a využívání informačních a komunikačních technologií při volbách, přičemž v obou dokumentech se zabývá aspekty přístupnosti.