Kristýna Bulvasová

V nejistém světě, kde se hroutí dlouholetá přesvědčení a kde nás dříve sdílené hodnoty již nespojují, ale rozdělují, musí mladí lidé dostat příležitost, aby se tady a teď smysluplně zapojili do řešení celé řady naléhavých problémů, které se na nás valí. Diskuse na letošní akci Vaše Evropa, váš názor (YEYS) jasně ukázaly, že neexistuje žádné jednotlivé téma, které by se dalo nazvat „tématem mládeže“, a že se mladí lidé oprávněně zabývají mnoha různými problémy – bojem proti korupci a prosazováním rovnosti počínaje a řešením změny klimatu konče, píše česká studentka a účastnice akce YEYS Kristýna Bulvasová.

Kolikrát jsem coby mladý člověk z generace Z slyšela slova jako „vaše generace čelí bezprecedentním problémům“ nebo „je na vás postavit se do čela a pomoci řešit současné výzvy“.  V sázce jsou zásadní věci, ale stejně zásadní jsou i výzvy, s nimiž se potýkáme: bezprecedentní ústup demokracie, polarizace našich společností v otázkách, které dříve představovaly „společné hodnoty“, destabilizace dlouhodobých přesvědčení a systémů a rostoucí nejistota.

Vysoká očekávání kladou nároky nejen na mládež, ale také na nedostatečně financované organizace občanské společnosti a na jejich klíčovou úlohu při utváření hodnot mladých lidí, jakož i na vzdělávací systémy. Formální vzdělávání by mělo být schopno vybavit mladé lidi dovednostmi a nástroji, které potřebují k tomu, aby dokázali dnes i zítra řešit problémy a vést ostatní. Obávám se, že mnoho vzdělávacích systémů je příliš rigidních na to, aby obstály v 21. století, a že školy neposkytují vzdělání v oblasti změny klimatu nebo komplexní zdravotní péče, ať už jde o zdraví duševní, nebo reprodukční. Chybí jim rovněž nejmodernější technologie a náležitá přístupnost pro zranitelné skupiny.

Dokonce i otázka, kdo je považován za zranitelného, se zpolitizovala – nebo ještě hůře, stala se zbraní – a vytváří další zátěž pro ty, kteří si to mohou dovolit nejméně a neměli by být opomíjeni.

Naše společnost se již neshodne na tom, co znamená zranitelnost a jak ji rozpoznat – zažila jsem to na vlastní kůži při vedení semináře ve škole poblíž česko-slovenských hranic, kde jsem se zmínila o rozdílech v odměňování žen a mužů a o dalších genderově podmíněných nerovnostech. Studenti a učitelé reagovali naprosto nevěřícně a zcela odmítali myšlenku, že by v naší společnosti existovala jakákoli nerovnost. To mě vede k přesvědčení, že potřebujeme více diskusí o existujících zranitelnostech a nerovnostech a lepší budování kapacit v této oblasti, a to bez ohledu na věkovou skupinu.

Umožnit mladým lidem – včetně znevýhodněných žen a dívek, osob se zdravotním postižením a mladých lidí z migrantského prostředí – rovný přístup ke vzdělání a příležitostem stále zůstává nedosažitelným snem. Je-li naším společným cílem poskytnout mladým lidem pevný základ pro naplnění jejich potenciálu a snů, musíme začít jednat. Navrhnout řešení není jednoduché, ale posílení vazeb členských států EU s občanskými společnostmi – zejména s těmi, které se zabývají neformálním vzděláváním – by mohlo po určení nejzranitelnějších oblastí přispět k odstraňování nedostatků. Následná rekvalifikace učitelů a všech, kdo pracují s mládeží v oblasti budování komunit, by mohla poskytnout rámec pro některá cílená a systematická řešení.

Občanská společnost se ujala úkolu podporovat aktivní občanskou účast, ale zapojení mladých lidí do rozhodování a demokratické správy věcí veřejných je stále nízké. Mezi aspiracemi mladých lidí a prostorem a příležitostmi, které jsou k dispozici pro jejich dosažení, je zřetelná propast. Samotné volby nepřinášejí kýžené výsledky, protože boj proti zaběhnuté politické kultuře a dezinformacím je v některých zemích stále náročný. Neúčast ve volbách však neznamená, že nemáte vlastní názor nebo problémy, které byste chtěli řešit. Podpora aktivního občanství vyžaduje, aby měli mladí lidé nejen pozitivní zkušenosti s demokratickou činností, ale aby také viděli hmatatelné výsledky – bez pouhého formálního zapojování, tokenismu nebo selektivnosti. Stále věřím, že členské státy EU dokáží tento prostor vytvořit a snad překonají stav, kdy musí mladí lidé čekat, až dostanou příležitost ke smysluplnému zapojení a kreativní součinnosti. Nesmí se to však stát až za tři, pět nebo deset let. Chceme-li zabránit dalšímu prohlubování společenských rozdílů, musí k této změně dojít okamžitě.

Na akci YEYS 2025 jsem měla to potěšení podílet se na přípravě jednoho doporučení, jež se týkalo zejména změny klimatu. Osobně se totiž domnívám, že trojí planetární krize představuje pro lidstvo jednu z největších výzev. Jedním z pěti doporučení YEYS bylo vypracování ucelené strategie EU v oblasti změny klimatu, spolu s bojem proti korupci za pomoci transparentnosti a účasti mládeže, aktivním občanstvím, rovností a myšlenkou, že „mládež si zaslouží své místo“. Vzhledem k tomu, že se tato otázka dostala na seznam všeobecně schválených doporučení, je zřejmé, že ji mladí účastníci akce YEYS považují za zásadní výzvu, kterou je třeba řešit. Jde nicméně o pohled skupiny mladých lidí, která již má do jisté míry silnější postavení a nelze ji považovat za reprezentaci všech členských států EU. Někdo se možná domníval, že právě toto doporučení bude pro účastníky akce YEYS 2025 nejdůležitější, přesto se v konečném hlasování umístilo až na posledním místě. Berme to jako připomenutí toho, že neexistuje žádné jednotlivé téma, které by se dalo nazvat „tématem mládeže“. Mladí lidé se právem zajímají o všechny aktuální problémy a agenda mládeže je ze své podstaty široká a průřezová.

Někteří mladí lidé si uvědomují důležitost ochrany životního prostředí a udržitelnosti, zatímco jiní si nemohou dovolit ji upřednostňovat, protože se potýkají s uspokojováním svých základních potřeb. Zmínila jsem trojí planetární krizi jako jednu z hlavních výzev lidstva, ale vezmeme-li v úvahu, že její účinné řešení vyžaduje, abychom se vyrovnali se všemi zásadními problémy naráz, vypadá situace rázem jinak. Současný geopolitický kontext a boj EU o globální konkurenceschopnost odvádějí pozornost a zpomalují transformační procesy. Ani my, ani budoucí generace však konec konců nemáme k dispozici žádnou „planetu B“, na které bychom mohli tyto problémy řešit, a nemůžeme si tak již dovolit překračovat planetární meze.

Vrátíme-li se k tomu, co vše je v sázce, měli by mladí lidé ve vší své rozmanitosti i tak dokázat přijmout své mládí se všemi jeho výsadami, výzvami a krásou. Nedávná zpráva OSN však ukazuje, že spokojenost mladých dospělých se životem a pocit štěstí během posledního desetiletí zřetelně klesly. Navzdory vážným problémům, jimž čelíme, pevně věřím, že pokud dokážeme mladé lidi inspirovat prostřednictvím hmatatelných výsledků jejich činnosti, máme slušnou šanci řešit naléhavé problémy a zlepšit kvalitu života všech.

Kristýna Bulvasová je členkou Evropské sítě mládeže pro udržitelný rozvoj. Působila jako delegátka mládeže v Kongresu místních a regionálních orgánů Rady Evropy a jako česká delegátka mládeže v OSN. Jako bývalá mluvčí Česko-německého fóra mládeže se i nadále aktivně podílí na posilování česko-německé spolupráce. Kristýna je mladá aktivistka zaměřená na vzdělávání orientované na budoucnost a udržitelnost. V současnosti vede českou nevládní organizaci Mladí občané (MOB) a zároveň dokončuje studium na Univerzitě Karlově v Praze a na Univerzitě v Řezně. Vedle aktivní účasti na akci YEYS Kristýna rovněž vystoupila jako mluvčí na Týdnu občanské společnosti v EHSV v rámci sekce Prognóza zaměřená na spravedlivou transformaci podporující začlenění a zeleného modrého růstu.