Na fóru občanské společnosti zemí západního Balkánu, které EHSV uspořádal ve dnech 30. září až 1. října ve Skopje, se jasně ukázalo, jak jsou na tom země tohoto regionu, pokud jde o jejich nepopiratelné vyhlídky na přistoupení k EU a aktivní zapojení občanské společnosti do tohoto úsilí.

Toto fórum, které Evropský hospodářský a sociální výbor uspořádal ve spolupráci s Evropskou komisí a Radou pro regionální spolupráci, bylo výborně načasováno, neboť se odehrálo jen pár dní před summitem EU – západní Balkán, který se v rámci slovinského předsednictví konal ve městě Brdo.

„Posílení procesu přistoupení, tj. zajištění důvěryhodných vyhlídek zemí západního Balkánu na členství v EU, představuje vzhledem k zablokování procesu rozšíření, k němuž došlo, příhodné téma k diskusi,“ prohlásil premiér Republiky Severní Makedonie Zoran Zaev.

Předsedkyně EHSV Christa Schweng potvrdila, že Výbor rozšíření EU o země tohoto regionu jednoznačně podporuje.
„Jsem hluboce přesvědčena, že země západního Balkánu patří do EU. Musíme si také uvědomit, že jakákoli diskuse o rozšíření je v konečném důsledku diskusí o budoucnosti Evropy a občanská společnost z tohoto regionu i z EU by do ní měla být plně zapojena.“

Komisař pro sousedství a rozšíření Olivér Várhelyi v této souvislosti konstatoval, že „cesta do EU je dlouhá a složitá a je zapotřebí překonat spoustu překážek. Těm, kteří jsou skutečně odhodláni je překonat, se to podaří. A já osobně nepochybuji o tom, že budoucnost západního Balkánu je v Evropské unii.“

Státní tajemník slovinského ministerstva zahraničí Gašper Dovžan v reakci na tato slova uvedl, že rozšíření představuje logický krok a oboustranně výhodný proces, který vyžaduje odhodlání a houževnatost.

Aktivní zapojení občanské společnosti je podmínkou úspěchu procesu přistoupení

Biljana Spasovska ze Sítě pro rozvoj občanské společnosti na Balkáně (BCSDN) vyjádřila své znepokojení nad omezováním prostoru pro působení občanské společnosti a nad snížením financování, kterého se jí dostává. Jak dále uvedla, došlo k ohrožení základních svobod, a to zejména v době pandemie.

Účastníci fóra dále zdůraznili, že je důležité zaručit svobodu sdružování a zajistit příznivý občanský prostor.

Předmětem diskuse byly rovněž pokyny pro provádění zelené agendy pro západní Balkán a hospodářského a investičního plánu. Jejich úspěch však závisí na smysluplném a aktivním zapojení občanské společnosti do tvorby politik.

Ve všech zemích tohoto regionu je nutné reformovat veřejné financování na podporu organizací občanské společnosti a občanská společnost musí být nezávislá a nesmí do ní zasahovat politici.

Závěrečné prohlášení účastníků 8. fóra občanské společnosti zemí západního Balkánu naleznete pod tímto odkazem. (at)