EHSV navrhuje, aby výrobky, jež nelze opravit, nebyly uváděny na evropský trh. Pouhá povinnost výrobců upozornit na tuto skutečnost spotřebitele, podle Výboru nestačí.

EHSV považuje právo na opravu, které nově navrhuje zavést EU, teoreticky za velký krok kupředu. V praxi by však spotřebitel, který si chce nechat opravit porouchaný chytrý telefon nebo spotřebič, místo toho, aby si koupil nový, mohl narazit na řadu překážek, kvůli nimž by tato oprava mohla být příliš komplikovaná, drahá, ne-li dokonce zcela nemožná. EU by proto měla jít ještě dál a vyzvat členské státy, aby zakázaly veškeré postupy, jež vedou k tomu, že je daný výrobek záměrně neopravitelný.

Pokud jsou výrobky navrženy tak, že je nelze opravit, nelze hovořit o právu na opravu, prohlásil zpravodaj stanoviska EHSV Thierry Libaert.

EHSV ve svém stanovisku k navrhované směrnici doporučuje zavést řadu praktických opatření, která by ji posílila. Tato opatření by měla zajistit opravitelnost výrobků i po uplynutí záruční lhůty a umožnit provádění oprav za přiměřenou cenu, a to i z hlediska podniků. Výbor konkrétně navrhuje mj.:

• zavést pobídky k opravám, přičemž může jít i o něco tak jednoduchého, jako je možnost prodloužit záruční lhůtu o dobu, po kterou je daný výrobek opravován,
• umožnit inovativní řešení, jako je 3D tisk pro výrobu náhradních dílů, či repasování, které prodlužuje životnost výrobků, nebo rozvoj trhu s použitými díly,
• zavést vzdělávací a rekvalifikační programy, díky nimž by opraváři získali dovednosti potřebné pro práci, v níž se v minulosti uplatňovala především mechanika, ale která v současné době stále více obnáší práci s výrobky připojenými k síti. Celkově je přitom zapotřebí řešit nedostatek odborníků na opravy v Evropě.

Odvětví oprav je v Evropě zdrojem hodnoty a kvalitních pracovních míst, která lze jen těžko přemístit. Na 10 000 tun opraveného materiálu v něm vznikne 404 pracovních míst, tj. 50krát více než v případě, že se tento materiál zlikviduje jako odpad, což se v posledních letech stalo převládajícím trendem. 65 % spotřebitelů vadné výrobky vyhazuje, čímž každý rok vznikne 7,5 milionu tun odpadu.

„Lakování nazeleno“: tvrzení založená na kompenzaci za emise CO₂ by měla být zakázána

Stejně jako směrnice o právu na opravu má i směrnice o environmentálních tvrzeních umožnit lidem v Evropě nakupovat udržitelným způsobem. Spotřebitelé by tak rádi činili stále častěji, příliš však nevěří tvrzením výrobců o environmentálních vlastnostech jejich výrobků a služeb. Navíc se nedokáží zorientovat ani ve všech ekoznačkách, které se na trhu používají.

Nová směrnice by tedy měla zajistit, aby tyto značky a tvrzení byly důvěryhodné a spolehlivé. Má však jisté nedostatky. Podle EHSV by měla zakázat tvrzení založená na kompenzaci, neboť několik organizací na ochranu spotřebitele, ale i řada soudních rozhodnutí, dospěly k závěru, že tvrzení jako „klimaticky neutrální“ nebo „kompenzované plasty“, která jsou založena na kompenzaci emisí investicemi do projektů na ochranu klimatu (např. do výsadby stromů), jsou z vědeckého hlediska nesprávná a pro spotřebitele vždy zavádějící.

EHSV rovněž upozorňuje, že je zapotřebí zajistit, aby právní předpisy byly konzistentní. Podle zpravodaje EHSV Angela Pagliary totiž hrozí, že co vyhodíme dveřmi, se vrátí oknem. Směrnice o environmentálních tvrzeních by měla ukázat, jak zajistit minimální úroveň ochrany proti „lakování nazeleno“. Požadavky v ní stanovené by se měly promítnout do odvětvových právních předpisů, aby nebylo možné je obcházet, hledat v nich mezery nebo oslabit ochranu spotřebitele.

Stanovisko EHSV k balíčku opatření v zájmu zajištění práva na opravu si můžete přečíst zde.
Stanovisko EHSV ke směrnici o environmentálních tvrzeních si můžete přečíst zde.