EHSV je přesvědčen, že situace v Bělorusku je evropskou záležitostí a měla by jí být věnována náležitá pozornost. EU a její členské státy by mohly pomoci předávat a šířit nezávislé zpravodajství z Běloruska po celé Evropě tím, že by je zpřístupnily v jiných jazycích. 

Od té doby, co v srpnu 2020 proběhly v Bělorusku prezidentské volby, které opozice i západní demokracie považují za zmanipulované, podniká autoritářský režim Alexandra Lukašenka brutální kroky, aby potlačil bezprecedentní protestní hnutí v této zemi a vyvinul masivní tlak na občanskou společnost a zpravodajská média. Více než 35 000 osob bylo zatčeno, tisíce lidí byly zbity příslušníky bezpečnostních složek, a několik demonstrantů bylo dokonce zabito. 

Po celou tuto dobu přinášejí novináři, blogeři i spisovatelé svědectví z těchto protestů, dokumentují policejní brutalitu a poskytují pravdivé informace. A při tom všem ještě musejí hledat funkční internetové připojení, aby mohli své záběry nahrát, a snaží se vyhnout zatčení. Právě díky nim se celý svět dovídá o bezpříkladné krizi v oblasti lidských práv v Bělorusku. Je důležité ocenit neuvěřitelnou práci běloruských novinářů a úsilí, které při ní vynakládají, i skutečnost, že riskují nejen svůj život, ale někdy vystavují nebezpečí i své rodiny, jen aby nám sdělili, jak se věci doopravdy mají. Zároveň je třeba vzdát hold také všem odvážným a pokojným demonstrantům, kteří nalézají ty nejnápaditější způsoby, jak dát najevo svůj nesouhlas.

EHSV zdůrazňuje, že situace v Bělorusku je evropskou záležitostí a měla by jí být věnována náležitá pozornost. EU a její členské státy by mohly pomoci zprostředkovat zprávy z této země širšímu publiku tím, že by navázaly kontakt s různými nezávislými zpravodajskými agenturami z Běloruska a zpřístupnily by jejich obsah v jiných jazycích. 

EHSV ve své nedávné informační zprávě popisuje, co všechno by mohly členské státy EU podniknout, aby podpořily nezávislé sdělovací prostředky v Bělorusku a případně i v dalších zemích. Konkrétně by mohly:

• jít příkladem celému světu a ukázat, jak ve vypjaté době podporovat svobodu sdělovacích prostředků, a poskytnout běloruským novinářům, kteří prchají před represí, pomoc a nouzové útočiště a osvobodit je od vízové povinnosti;
• zřídit evropský fond na podporu svobodných běloruských sdělovacích prostředků a novinářů, přičemž obdobné fondy by mohly být zřízeny i v jednotlivých zemích EU. Tento model by případně mohl být rozšířen i na další země, v nichž vládne diktatura. Z těchto fondů by měla být poskytována mj. mimořádná pomoc pro utlačované či vypuzené novináře, kteří potřebují právní, finanční a psychologickou podporu;
• vypracovat strategii, která by umožnila poskytovat tuto podporu tak, aby novináři mohli dlouhodobě pokračovat ve své práci; 
• prozkoumat možnosti, jak zaměstnat nezávislé běloruské novináře ve vnitrostátních sdělovacích prostředcích v členských státech EU nebo jim nabídnout stipendia;
• zvýšit pomoc a zajistit flexibilitu tím, že odstraní zbytečnou byrokracii, jež je spojená se získáváním finanční podpory EU;
• hledat alternativní způsoby, jak poskytovat připojení k internetu z EU, pokud státní poskytovatel přístup k internetu omezí; 
• podporovat inovace v oblasti přenosu informací; 
• přestat dodávat zařízení a software, které se v Bělorusku používají k cenzuře internetu a internetových stránek, a uvalit sankce na národní telekomunikační společnost Beltelecom, která má monopol na zajištění mezinárodního internetového provozu a byla odpovědná za odpojování internetu v zemi;
• bojovat proti sledování internetu a poskytnout běloruským novinářům nástroje, které jim umožní obcházet cenzuru a zvýšit svou vlastní digitální gramotnost. 

EHSV má rovněž za to, že by EU měla na sankční seznam urychleně zařadit všechny soudce, státní zástupce a policisty, kteří se podílejí na stíhání novinářů a aktivistů.

Tatjana Babrauskienė, členka EHSV