K zajištění účinného provádění akčního plánu EU proti rasismu a k odhalování rasismu a etnické diskriminace, které se během pandemie COVID-19 v Evropě zhoršily, je zapotřebí shromažďovat přesné údaje a zavést v členských státech vhodné politiky.

Jak zaznělo na virtuálním slyšení, které uspořádal EHSV dne 18. března, čtvrtina Evropanů se cítí diskriminována alespoň v jedné oblasti svého života, přičemž rasová a etnická diskriminace se projevuje nejvíce v pracovní oblasti. Je tedy naléhavě nutné usilovat o aktualizaci a prosazování právních předpisů pro boj proti rasismu v celé EU.

Tohoto slyšení na téma „Unie rovnosti: Akční plán EU proti rasismu na období 2020–2025“ se zúčastnili řečníci z orgánů a institucí EU a evropských platforem působících v oblasti lidských práv a boje proti rasismu. Údaje, které zde byly představeny, vypovídají o bezútěšné situaci v praxi.

Zpravodaj stanoviska, které k tomuto tématu vypracoval EHSV, Cristian Pîrvulescu vyzdvihl skutečnost, že akční plán EU proti rasismu je velmi aktuální, neboť přichází v době, kdy nerovnosti a diskriminace nabírají v důsledku pandemie stéle větších rozměrů.

Thibault Balthazar z Evropské komise poukázal na důležitou úlohu členských států a vyzval je, aby přijaly vnitrostátní akční plány, do nichž by byly zapojeny organizace občanské společnosti a orgány pro rovné zacházení. Aleksandra Wesoły představila nástroje EU, jako je síť pro zvyšování povědomí o radikalizaci a další platformy, které pomáhají bojovat proti radikalizaci a extremistické rétorice. Maria Daniella Marouda uvedla, že studie, kterou zpracovala „Evropská komise proti rasismu a nesnášenlivosti“, poukazuje na pokrok v oblasti antidiskriminačních právních předpisů.

Joanna Goodey z Agentury pro základní práva upozornila, že sice máme právní předpisy, co však chybí, jsou údaje. Pro to, aby akční plán přinesl kýžené ovoce, je zapotřebí důkladný a pravidelný sběr údajů.

Zpravodajka stanoviska Výboru regionů k akčnímu plánu EU proti rasismu Yoomi Renström zdůraznila, že při navrhování, provádění a sledování vnitrostátních akčních plánů musí být místní a regionální orgány považovány strategické partnery.

Csaba Asztalos, předseda rumunské rady pro boj proti diskriminaci, poukázal na význam přístupných databází a jasných komunikačních strategií a Marie Mescam z organizace SOS Racisme upozornila, že je naléhavě zapotřebí vytvořit v EU prostor pro dialog, v rámci nějž by si občanská společnost, orgány pro rovné zacházení a organizace bojující proti rasismu mohly vyměňovat zkušenosti a dělit se o své poznatky.

Juliana Wahlgren, jež zodpovídá za prosazování zájmů Evropské sítě proti rasismu, vyjádřila naději, že zapojení příslušníků rasových či etnických menšin s klíčovými odbornými znalostmi, jež načerpali v organizacích občanské společnosti, by mohlo hrát při účinném provádění akčního plánu důležitou úlohu. (mt)