„Musíme překročit rámec Paktu o stabilitě a růstu“

EHSV info: Jak se EHSV staví k návrhu Komise o nové správě ekonomických záležitostí?

Javier Doz: Komise tento návrh předložila s ohledem na to, že v lednu 2024 vyprší platnost obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu, na vysoký schodek a vysokou míru zadlužení v mnoha členských státech EU v období po pandemii a zřejmě i na základě kritické reflexe v souvislosti s negativními dopady přísného uplatňování ustanovení Paktu o stabilitě a růstu na politické řízení velké recese.

I přes zachování limitů pro schodek a zadlužení (3 %, respektive 60 % HDP) jsou v návrhu způsob a termín dosažení těchto cílů flexibilnější a diferencovanější v závislosti na konkrétní situaci členského státu.

Kromě toho se zjednodušují pravidla, neboť klíčovým ukazatelem se stává míra růstu čistých primárních výdajů, což znamená, že jsou vyloučeny úroky z dluhů, dávky v nezaměstnanosti a výdaje financované z diskrečních opatření nebo z evropských fondů. Hlavní novinkou jsou čtyřleté až sedmileté fiskálně-strukturální plány, které každá vláda vyjedná s Komisí a které budou zahrnovat strukturální reformy.

Komise dne 26. dubna zveřejnila dva návrhy nařízení a jeden návrh směrnice, jimiž se upravují příslušné cíle Paktu o stabilitě a růstu týkající se koordinace hospodářských politik a rozpočtového dohledu, postupu při nadměrném schodku a požadavků na rozpočtové rámce. Po tlaku německé vlády byla ve srovnání se sdělením, které bylo předloženo v listopadu, zavedena některá přísnější ustanovení, zejména povinnost snižovat zadlužení o 0,5 % HDP ročně v případě zemí, jejichž schodek přesahuje 3 % HDP, nebo automatické uplatňování postupu při nadměrném schodku v zemích, které se odchylují od střednědobého plánu.

Přestože EHSV podporuje základní aspekty balíčku Komise, diferencované vnitrostátní fiskálně-strukturální plány a prvky flexibility, jež v Paktu o stabilitě a růstu zavádí, domnívá se, že by měly být zachovány podmínky původního listopadového návrhu, a vyzývá k diskusi o potřebě jít nad rámec roku 1997.

EHSV má rovněž za to, že je třeba se kromě jiných otázek zabývat možností vytvořit „stálou fiskální kapacitu“ EU, aby bylo možné financovat rozšiřující se spektrum „společných evropských statků“. Zároveň se domnívá, že zapojení parlamentů členských států, místních a regionálních orgánů, sociálních partnerů a organizací občanské společnosti do přípravy fiskálně-strukturálních plánů by posílilo „odpovědnost jednotlivých států“ za závazky obsažené v těchto plánech.

EHSV považuje za nezbytné zajistit diferencovaný přístup k investicím v rámci fiskálně-strukturálních plánů, zejména pokud jde o ekologickou transformaci a obranu, posílit v rámci investic a reforem sociální cíle a cíle v oblasti zaměstnanosti a pečlivě zrevidovat metodiku analýzy udržitelnosti zadlužení a zapojení vlád a nezávislých vnitrostátních fiskálních orgánů do vymezení „technické trajektorie“ snižování zadlužení.