EHSV info

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vyzval Evropskou komisi a členské státy, aby vypracovaly novou evropskou strategii pro starší osoby, která by změnila způsob, jakým jsou v současnosti starší lidé vnímáni, a sice jako zátěž a zdroj nákladů pro společnost. Namísto toho by strategie měla pomoci využít jejich sociální, hospodářský a intelektuální potenciál, který je často opomíjen.

Vzhledem k tomu, že neexistuje politika, která by v komplexním měřítku řešila otázky starších osob a stárnutí, jednalo by se o první strategii EU, jejímž cílem by bylo chránit práva starších lidí a zajistit jejich plné zapojení v rámci společnosti a ekonomiky.

EHSV předložil související návrhy ve svém stanovisku, které bylo přijato na červencovém plenárním zasedání. Na tomto zasedání se také uskutečnila diskuse s místopředsedkyní Evropské komise pro demokracii a demografii Dubravkou Šuicou a předsedkyní platformy AGE Europe Heidrun Mollenkopf. Stanovisko bylo vypracováno na žádost španělského předsednictví Rady EU.

Strategie by napomohla vymýcení ageistických postojů, jež posilují diskriminaci starších lidí. Ta patří i nadále patří mezi nejčastější formy diskriminace v EU – spolu s diskriminací na základě pohlaví –, navzdory skutečnosti, že Evropa rychle stárne. Dle odhadů Eurostatu se v EU do roku 2050 zvýší počet osob ve věku 75–84 let o 56,1 % a počet osob ve věku 65–74 let vzroste o 16,6 %.

„EHSV jasným a jednoznačným způsobem apeluje na Evropskou komisi, aby novou strategii předložila do konce stávajícího funkčního období. Domnívám se, že jde o první krok, jenž bude mít dalekosáhlé důsledky pro evropskou sociální a demografickou politiku,“ řekl zpravodaj pro toto stanovisko Miguel Angel Cabra de Luna.

Místopředsedkyně Evropské komise Dubravka Šuica uvedla: „Starší lidé nepředstavují ani výdaj ani zátěž. Jsou přínosem. Na demografickou změnu nelze pohlížet izolovaným způsobem. Musíme sledovat, jak se vzájemně ovlivňuje s megatrendy, jako je zelená a digitální transformace.“

„Starší osoby nesmí být vnímány jako příjemci sociálních dávek. Jsou to občané, kteří mají stejná práva na plnohodnotný život bez diskriminace jako všichni ostatní, nezávisle na věkové skupině. A tato práva musí být zajištěna ve všech oblastech života,“ doplnila Dr Mollenkopf.

Starší lidé navíc v mnoha zemích vlastní významnou část bohatství a mají značnou kupní sílu. Očekává se, že stříbrná ekonomika, tažená staršími spotřebiteli, silně poroste a že do roku 2025 dosáhne 5,7 bilionu EUR. Aby mohla EU tento potenciál využít, potřebuje účinné strategie, které zohlední regionální dynamiku a příležitosti, které toto hospodářství nabízí. (ll)

Ke klíčovým doporučením šesti stanovisek EHSV k tématu vody, přijatých na červencovém plenárním zasedání, patří přístup k hospodaření s vodou založený na lidských právech, podpora investic, označování zařízení z hlediska jejich spotřeby a restrukturalizace cen. Tvoří tak první vlnu návrhů EHSV na komplexní vodní politiku EU pod zastřešující iniciativou s názvem modrá dohoda.

Evropský hospodářský a sociální výbor reaguje na rostoucí naléhavost této problematiky a komplexním souborem doporučení razí cestu k udržitelné vodní politice v Evropě. Prostřednictvím své iniciativy „modrá dohoda“ žádá, aby celá Evropa postupovala jednotně v zájmu odstranění vodní chudoby a zajištění přístupu k bezpečné a cenově dostupné vodě a sanitárním zařízením jako lidského práva.

Jak EHSV zdůraznil, k dosažení těchto cílů je nezbytná odolná vodohospodářská infrastruktura a distribuční síť. Je tak třeba začít u posouzení aktuálního stavu vodohospodářské infrastruktury a její dostupnosti v každém členském státě, aby bylo možno stanovit investiční potřeby a zajistit efektivní hospodaření s vodou.

Doporučení EHSV, pokud jde o ekonomické aspekty „modré dohody pro EU“, se týkají mimo jiné zavedení takových strategií tvorby cen, které budou odrazovat od neudržitelné spotřeby, a navrhují nové způsoby financování vodní politiky. Výbor se také zasazuje o to, aby se EU stala globálním lídrem v oblasti technologií umožňujících účinné hospodaření s vodou. Navrhuje, aby se téma vody stalo součástí všech průmyslových politik EU v zájmu snížení spotřeby, podpory opětovného využívání a recyklace a nápravy znečištění vody. Pokud jde o zemědělství, navrhuje EHSV podobný přístup, tj. plně zapracovat problematiku vody do rámce společné zemědělské politiky.

EHSV si je vědom toho, jak silnými hybateli změn mohou být spotřebitelé, a prosazuje tedy také spotřebiče šetřící vodu zavedením štítků s informacemi o spotřebě vody a postupů oběhového vodního hospodářství, díky nimž budou spotřebitelé moci přispět k celkovému řešení.
Všechny tyto návrhy budou sloučeny do souboru klíčových zásad a opatření, jenž bude představen evropským orgánům a institucím 26. října 2023 na konferenci „Výzva k vypracování modré dohody pro EU“. Cílem EHSV je prosadit téma vody jako jednu z nejvyšších priorit příští Evropské komise. (gb)

Vzhledem k prudkému nárůstu duševních poruch a poruch chování v evropské populaci, a zejména u mladších lidí, vyzval Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) k reformě systémů zdravotní péče v celé EU s cílem zajistit, aby se k duševnímu zdraví přistupovalo komplexně.

Ve stanovisku, jež EHSV vypracoval na žádost španělského předsednictví Rady EU a které přijal na svém červencovém plenárním zasedání, stojí, že zdravotní péči v oblasti duševního zdraví je třeba zaměřit na včasnou prevenci, brzké odhalení a na komunitní péči.

„Musíme urychleně reformovat systémy zdravotní péče v celé EU a zajistit tak, aby v rámci nich byly místo nesystematických modelů péče poskytovány integrované a plánované dlouhodobé zákroky a péče nejen za účelem léčby, ale také s cílem předcházet zdravotním potížím. A to vše s využitím víceoborových týmů,“ prohlásila zpravodajka stanoviska Milena Angelova.

„Naše systémy péče o duševní zdraví musíme změnit. Potřebujeme mít více odborníků a poskytovat větší podporu lidem, kteří tuto péči potřebují,“ uvedl spoluzpravodaj stanoviska Ivan Kokalov.
Rozvinutí duševní poruchy hrozí zejména mladým lidem, dětem, ženám a znevýhodněným skupinám, ale také lidem, kteří jsou vystaveni dlouhodobému stresu.

V důsledku pandemie COVID-19 se situace v oblasti duševního zdraví dále zhoršila, přičemž určité potřeby – od závažných až po středně závažné – má v tomto směru 20 % Evropanů. To se projevilo mimo jiné i na pracovním životě a příjmech. Podle nejnovějších odhadů vynakládá EU na léčení duševních poruch a poruch chování každý rok téměř 4 % svého HDP.
Duševní poruchy si rovněž vybírají vysokou daň na lidech: každoročně v Evropě způsobují přibližně 4 % úmrtí a jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí mladých lidí.

EHSV vítá komplexní plán pro duševní zdraví, který nedávno předložila Evropská komise, a požaduje, aby byl urychleně rozpracován do náležitě financované strategie EU v oblasti duševního zdraví. Tato strategie by měla mít časový rámec, měly by v ní být stanoveny jasné povinnosti a měla by obsahovat měřitelné ukazatele pro sledování pokroku.

EHSV se domnívá, že systémy v oblasti duševního zdraví by měly být založeny na právech a orientovány na člověka, přičemž prioritou by mělo být posílení postavení a aktivní účast jednotlivců na jejich vlastním zotavení.
Výbor důrazně doporučuje, aby Evropská komise vyhlásila rok 2024 Evropským rokem duševního zdraví. Tento krok by vyslal jasný signál a podpořil by vytvoření silného partnerství zaměřeného na zlepšení a podporu duševního zdraví v celé EU.

EHSV na svém červencovém plenárním zasedání přivítal zástupce organizací občanské společnosti z kandidátských zemí. V této souvislosti oznámil, že má v plánu jmenovat do svých řad čestné členy z těchto zemí a zapojit je do své každodenní poradní činnosti.

Prvním konkrétním krokem k uskutečnění tohoto záměru byla diskuse o významu občanské společnosti v procesu rozšíření EU, kterou EHSV zařadil na program zmíněného plenárního zasedání. Předseda Výboru Oliver Röpke při této příležitosti rovněž podepsal memorandum o porozumění s Radou pro regionální spolupráci, jehož cílem je posílit strukturované zapojení občanské společnosti a mladých lidí do podpory míru a prosperity v jihovýchodní Evropě.

Komisař pro sousedství a rozšíření Olivér Várhelyi ocenil úmysl jmenovat do EHSV čestné členy z kandidátských zemí, neboť to pomůže zajistit, aby měla politika rozšíření i nadále prioritní místo v agendě EU. 

Moldavský premiér Dorin Recean zdůraznil, že tato nová iniciativa přichází ve vhodný okamžik a umožní rozvinout spolupráci s občanskou společností v Moldavsku. 

Generální tajemnice Rady pro regionální spolupráci Majlinda Bregu prohlásila: „Domníváme se, že je naprosto nezbytné, aby se naše poradní fórum organizací občanské společnosti podílelo na koordinaci úsilí o realizaci ambiciózní zelené agendy pro západní Balkán v našem regionu a aby naše obchodní komory hrály stěžejní roli v koordinaci vytváření regionálního trhu.“ 

Boško Savković z Unie zaměstnavatelů Srbska vyzdvihl, jak se srbská občanská společnost snaží dávat najevo své názory, bojovat proti zahraničním dezinformacím a propagovat mezi obyvateli Srbska perspektivu vstupu této země do EU. 

Oleksandr Javorskyj z Federace zaměstnavatelů Ukrajiny uvedl: „Ukrajina se o členství v EU chtěla ucházet již dlouho předtím, než vypukla válka. Naši sociální partneři a naše občanská společnost teď potřebují získat odpovídající přípravu, aby si s procesem přistoupení k EU dokázali poradit.“

Anisa Subashi, místopředsedkyně Konfederace odborových svazů Albánie, upozornila, že odbory pomáhají posílit občanský dialog, zejména dnes, kdy se albánská vláda pokouší zúžit občanský prostor. 

Dajana Cvjetković z Centra pro podporu občanské společnosti v Bosně a Hercegovině i Daliborka Uljarević, výkonná ředitelka Centra občanského vzdělávání v Černé Hoře, pak uvedly, že občanská společnost musí být do procesu rozšíření zapojena. „Jsme páteří naší společnosti a tlumočíme očekávání našich občanů. Jsme nejbližšími spojenci orgánů a institucí EU a díky této iniciativě budeme moci dále prohloubit naši spolupráci,“ prohlásila Daliborka Uljarević. (mt)

V plánu pro průmysl pro nulové čisté emise chybí vize, jak udržet konkurenceschopnost evropského průmyslu a přilákat investice.

EHSV se domnívá, že průmyslový plán Zelené dohody pro Evropu a akt o průmyslu pro nulové čisté emise jsou celkově dobrými návrhy, měly by však být konkrétnější co do opatření, jež mají zlepšit lokalizační faktory, posílit konkurenceschopnost evropského hospodářství a umožnit, aby se EU odlišila od svých systémových konkurentů.

„Stavíme se velice kriticky ke zjištění, že nebýt zákona ke snížení inflace v USA, EU by snad nezačala jednat,“ uvedla zpravodajka stanoviska EHSV k průmyslovému plánu Zelené dohody a aktu o průmyslu pro nulové čisté emise Sandra Parthie. „Mělo k tomu dojít dříve. EU měla podle našeho názoru reagovat razantněji a rozhodněji, a ukázat tak podnikům a společnostem, že opravdu chceme, aby Evropa byla i nadále relevantní průmyslovou lokalitou s kvalitními pracovními místy a dobrými platy pro pracovníky.“

Evropský průmysl zaznamenal v posledních desetiletích oproti svým hlavním rivalům pokles konkurenceschopnosti. HDP na obyvatele v EU poklesl z přibližné výše 70 % HDP na obyvatele v USA v nultých letech 21. století pod 66 %. Mezi lety 1999 a 2020 poklesl podíl USA na světových hrubých investicích z 29 % na 20 % a podíl EU z 23 % na 15 %. 

Zvrátit tento klesající trend by podle doporučení EHSV měl pomoci audit s cílem zjistit, jak může EU řídit a zlepšit své hodnotové řetězce a vyhnout se nadměrné závislosti. Doporučuje též podrobit veškerou připravovanou legislativu EU testu konkurenceschopnosti.

K problémům, které je podle mínění EHSV nutno řešit rázněji, patří byrokracie a zdlouhavé procesy. Například veřejné financování – schvalování finanční podpory projektů a přístupu k financování trvá příliš dlouho. EHSV namítá, že chceme-li zabránit investorům v odchodu jinam, musíme učinit kroky k zajištění včasného a přístupného financování jak provozních nákladů, tak kapitálových výdajů, a to pro všechny typy podniků od velkých až po malé. 

Jiným příkladem, kde má průmyslový plán Zelené dohody mezery, je povolování – vymezuje několik technologií s nulovými čistými emisemi, které by měly profitovat z rychlého povolování a vyšší finanční podpory projektů, zatímco zbývající odvětví to mají obtížnější.

Podle názoru EHSV se průmyslový plán i akt o průmyslu pro nulové čisté emise příliš úzce zaměřují na prosazování zelených technologií a výběr těch nejúspěšnějších projektů. Místo toho by však měly mít za cíl podporovat rozmanitý průmysl se širokou škálou různých odvětví.  
V Evropě máme mnohá energeticky náročná odvětví těžkého a primárního průmyslu, která je nutno dekarbonizovat a na něž se v průmyslovém plánu Zelené dohody nedostalo. 

Další možnou pastí je uvolnění pravidel EU pro státní podporu, které může prohloubit propast mezi bohatšími členskými státy a jejich chudšími protějšky, které nemají dostatečný fiskální prostor k investicím do ekologické transformace a podpoře svých špičkových průmyslových odvětví a vlastních domácností. Proto je nutno vážně prodiskutovat možnost vytvoření Evropského fondu suverenity, který by na tuto transformaci poskytl další finanční prostředky na úrovni EU. 

Z výpočtů Evropské komise vyplývá, že v oblasti technologií pro nulové čisté emise existuje značný potenciál tvorby pracovních míst, protože k výrobě vodíkových palivových článků bude zapotřebí 180 000 pracovníků, 66 000 k výrobě fotovoltaické solární energie a 800 000 k výrobě baterií. 

Průmyslový plán podporuje rozvoj ekologických dovedností, dle mínění EHSV by však měl podporovat rozvoj celého spektra dovedností potřebných v průmyslu. Měl by rovněž urychlit a standardizovat pracovní povolení pro kvalifikované pracovníky ze zemí mimo Evropskou unii. (dm)
 

EHSV ve stanovisku přijatém na červencovém plenárním zasedání vyzývá EU, aby zaujala komplexní přístup k politikám v oblasti surovin. Navrhuje rozšířit seznam kritických surovin, zajistit spravedlivé ceny energie, zjednodušit povolování, upřednostnit recyklaci a podporovat budování kapacit se zaměřením na politiky EU v oblasti surovin.

Celosvětovým dodávkám kritických surovin dominuje Čína, přičemž Evropa produkuje méně než 5 % celosvětových nerostných surovin. Vzhledem k očekávanému zdvojnásobení globální poptávky po surovinách do roku 2060 je třeba jednat.

EHSV navrhuje řešit tyto výzvy rozšířením seznamu kritických surovin o materiály, které jsou nezbytné pro zelené a udržitelné technologie, což umožní realizaci cílených politik a investic. Argumentuje též ve prospěch spravedlivých cen energie, finanční podpory, zjednodušení povolovacích postupů a navazování partnerství s dalšími zeměmi v zájmu zabezpečení zdrojů a postupu ekologické transformace EU.

Zpravodaj stanoviska EHSV Maurizio Mensi zdůraznil, že v právních předpisech o nakládání s odpady je třeba postavit do popředí získávání surovin z odpadu a jejich opětovné využívání. Jde o možnost, jak snížit závislost na primárních zdrojích a současně podpořit hospodářský růst. Výbor nicméně též varuje, že je nutno vyvážit zabezpečení zdrojů a environmentální hlediska tak, aby byl zachován soulad s cíli EU v oblasti udržitelnosti.

Spoluzpravodaj EHSV Michal Pintér je toho názoru, že v celé EU bude nutné budování kapacit v těžebních odvětvích. Stanovisko žádá zaměření na rozvoj lidského kapitálu v těžebním průmyslu a změny kvalifikace a prohlubování dovedností stávajících pracovních sil, díky nimž bude možné dosáhnout potřebné stability odvětví surovin.

Společným přístupem k řešení těchto aspektů může EU úspěšně zvládnout přechod k zelené ekonomice a položit základy odolného, udržitelného a celosvětově konkurenceschopného odvětví surovin. (gb)

EHSV ve svém stanovisku vypracovaném na žádost španělského předsednictví a přijatém na červencovém plenárním zasedání uvítal strategii pro energetickou transformaci odvětví rybolovu a akvakultury v EU, kterou připravila Evropská komise. Výbor uznává, že je naléhavě nutné snížit emise CO₂ a prosazovat udržitelné, obnovitelné a z ekonomického hlediska životaschopné energetické alternativy, a podtrhuje význam dosažení klimatické neutrality do roku 2050.

EHSV zdůrazňuje, že odvětví rybolovu hraje zásadní úlohu při zmírňování dopadů změny klimatu. Rybáři poskytují jednu z nejzdravějších živočišných bílkovin zatíženou minimální uhlíkovou stopou, přičemž podle prognóz budou emise z tohoto odvětví v roce 2023 představovat jen malý zlomek celkového světového objemu, což podtrhuje relativně nízký dopad tohoto odvětví na životní prostředí. EHSV nicméně vyzývá k pokračování v úsilí o další zvýšení energetické účinnosti a snížení emisí.

„Dekarbonizace odvětví rybolovu vyžaduje komplexní přístup, finanční pobídky a využívání zdrojů energie produkujících nulové emise,“ uvedl zpravodaj stanoviska Javier Garat Pérez. „Musíme najít rovnováhu mezi realitou a ambicemi. Potřebujeme přiměřený a realistický harmonogram dekarbonizace, který bude brát v potaz technologický, logistický a legislativní vývoj. Náklady na transformaci by neměly být zátěží pro podnikatele a pracovníky v námořních odvětvích a nikdo by v této souvislosti neměl být opomíjen. Pro úspěch transformace energetiky je zcela zásadní vyvážit cíle dekarbonizace a ekonomickou životaschopnost.“

EHSV uznává, že zajištění rozvoje a celosvětové dostupnosti alternativních a inovativních ekologických technologií je spojeno s výzvami. EHSV jako přechodné řešení navrhuje hybridizaci a také zkoumání dalších možností mimo fosilní paliva. Navíc konstatuje, že jakákoli změna zdroje energie bude vyžadovat nová plavidla zcela nové konstrukce a s větší kapacitou na palubě („hrubá prostornost“), aby bylo možné zde umístit nová strojní zařízení. EHSV proto vyzývá Evropskou komisi, aby přezkoumala definici „rybolovné kapacity“, aby bylo možné zavést nové technologie související s energetickou transformací. (ks)

Právní předpisy by měly ukládat povinnosti nejen influencerům, ale také platformám pro sdílení videonahrávek a sociálním sítím

Reklama a marketing prováděné influencery patří k nejrychleji se rozvíjejícím odvětvím posledních deseti let. Spotřebitelé považují influencery za bližší, autentičtější a důvěryhodnější než tradiční reklamu nebo doporučení celebrit, a proto do nich známé značky investují stále více.

Na rozdíl od tradiční reklamy, která podléhá velmi přísným pravidlům, však reklama prostřednictvím influencerů nemusí vždy působit jako propagování. Komerční charakter příspěvků, které influenceři zveřejňují, není vždy na první pohled rozpoznatelný, jelikož reklama je zařazována vedle stylově podobného, ale nezávislého redakčního obsahu. 

Tato netransparentnost je nebezpečná pro všechny spotřebitele, v prvé řadě ale pro nezletilé. Skutečnost, že je tato zranitelná skupina vystavena skryté reklamě, by mohla narušit její tělesný, duševní, sociální a emoční vývoj. 

Měla by s tím EU něco dělat? „EU již má určité mechanismy, které může na influencery uplatnit. Vztahují se na ně totiž stejné právní předpisy jako na inzerenty a prodejce či obchodníky. Myslíme si však, že by vzhledem k rychlému rozmachu tohoto fenoménu bylo žádoucí zaujmout komplexní přístup,“ uvedl zpravodaj příslušného stanoviska EHSV Bernardo Hernández Bataller.

Výbor navrhuje, aby EU uložila konkrétní povinnosti jak správcům platforem pro sdílení videonahrávek a sociálních sítí, na nichž jsou influenceři aktivní, tak samotným tvůrcům obsahu nebo influencerům. 

Influenceři by měli:

• mít ve svých příspěvcích v popředí výrazné označení, které bude upozorňovat, že se jedná o marketingové sdělení,
• dodržovat odvětvové právní předpisy, jejichž účelem je zajistit ochranu zdraví a bezpečnost spotřebitelů a uživatelů, zejména nezletilých osob a dalších zranitelných skupin,
• nést odpovědnost, pokud dostatečně jasně neuvedou, že jsou za doporučování nebo propagaci výrobku nebo služby placeni.

Správci platforem a sociálních sítí by měli:

• nést rovněž odpovědnost za obsah zveřejněný tvůrci obsahu a influencery na jejich platformách a sítích, 
• mít povinnost odstranit nezákonný obsah a nahlásit nezákonné jednání,
• od všech tvůrců obsahu nebo influencerů působících mimo EU požadovat jasné uvedení toho, kdo nese právní odpovědnost za jejich činnost na území EU, a uzavření pojištění odpovědnosti za škody při výkonu povolání způsobené nezákonným jednáním.

V zájmu ochrany nezletilých osob by správci platforem a sociálních sítí spolu s influencery měli zajistit, aby: 

• bylo technicky možné vyloučit nezletilé uživatele ze sledování citlivého obsahu, který musí v každém případě obsahovat označení „zakázané pro děti mladší 18 let“, vyžadovat ověření věku a umožňovat použití rodičovské kontroly,
• bylo na příspěvcích influencerů určených nezletilým osobám uvedeno označení „reklama“, „komerční sdělení“ nebo „sponzorováno“ a aby byly upravené obrázky označeny upozorněním „upravený obrázek“ a produkty umělé inteligence označením „virtuální obrázek“.

Toto stanovisko EHSV bylo vypracováno pro španělské předsednictví Rady EU, které zvažuje, zda je třeba přijmout zvláštní právní předpis, a zažádalo Evropský hospodářský a sociální výbor o vypracování příslušného stanoviska k této otázce. (dm)
 

Inflace v Evropské unii dosáhla nejvyšší míry od zavedení eura. V současné době je 96,5 milionu Evropanů ohroženo chudobou a sociálním vyloučením. Jedná o lidi, na které nejvíce dopadlo rozsáhlé zvýšení cen zboží a služeb, rostoucí náklady a ztráta kupní síly.

To jsou jen některé z alarmujících údajů, na něž ve stanovisku EHSV přijatém na červencovém plenárním zasedání upozornil jeho zpravodaj Felipe Medina Martín.

Energetická krize má závažné dopady na evropské hospodářství. Vysoké ceny energií, surovin, služeb a průmyslového zboží stojí za vysokou inflací a omezeným hospodářským růstem a dostaly pod silný tlak veřejné finance i podniky, v důsledku čehož byla oslabena vnější ekonomická konkurenceschopnost.

EHSV uvádí, že aby bylo možné tento trend zvrátit, měly by být připraveny plány na podporu domácností a klíčových odvětví (zemědělsko-potravinářský sektor, doprava, maloobchod apod.), jež pomohou snížit dopad vysokých cen energie. Vyzývá také evropské orgány, aby zavedly kontrolní mechanismy. Budoucí politiky by měly být uzpůsobené, konkrétní a měly by obstát při transformaci. Měly by rovněž podpořit zejména rodiny s nižšími příjmy a většími obtížemi.

Ukázalo se, že mezi nejvhodnější způsoby, jak omezit dopady vysokých cen základních produktů na rodinné rozpočty, patřila některá opatření pro kontrolu cen zavedená na vnitrostátní úrovni. Například „iberská výjimka“ z cenového režimu na trhu s elektřinou umožnila Španělsku a Portugalsku zastropovat cenu plynu v zařízeních na výrobu elektřiny a tím výrazně snížit účty. Dalším příkladem je dočasné snížení DPH na ceny elektřiny, potravin a pohonných hmot, ke kterému přistoupily některé členské státy. (mp)

V návaznosti na bankovní krize, k nimž nedávno došlo v v USA, a na případ Credit Suisse vypracoval EHSV stanovisko k návrhu Komise na přezkum rámce pro krizové řízení a pojištění vkladů. Výbor v něm mimo jiné vyzývá k ochraně zájmů menších a místních bank, vkladatelů a daňových poplatníků a ke koordinaci balíčku týkajícího se rámce pro krizové řízení a pojištění vkladů s budoucí reformou předpisů v oblasti státní podpory.

Žádost, aby EHSV projednal tuto problematiku a předložil spolunormotvůrcům a španělskému předsednictví Rady EU politická doporučení, mu adresovala španělská vláda. Cílem návrhu Komise na reformu rámce pro krizové řízení a pojištění vkladů je odstranit zbývající rizika, jež existují v evropském bankovním sektoru, učinit pokrok na cestě k dokončení bankovní unie a posílit jednotný trh EU v zájmu vkladatelů a daňových poplatníků.

„EHSV je toho názoru, že reakce na bankovní krize musí být rychlá, flexibilní a musí se odvíjet v duchu spolupráce, aby byli ochráněni vkladatelé a daňoví poplatníci,“ uvedl zpravodaj EHSV Giuseppe Guerini. „Návrh, který předložila Komise, je krokem vpřed na cestě k dokončení bankovní unie, které má naprosto zásadní význam pro dosažení plné konsolidace finančního systému EU a snížení roztříštěnosti trhu.“

EHSV ve svém stanovisku poukazuje na to, že harmonizace v oblasti ochrany vkladů a vyhodnocení alternativních nástrojů pro řešení krize a vyhlašování platební neschopnosti mají zásadní význam z hlediska ochrany zájmů vkladatelů a zachování mnohotvárného evropského bankovního ekosystému. (tk)
 

V roce 1957 byl zřízen Hospodářský a sociální výbor, jemuž byly svěřeny poradní pravomoci, aby díky svým stanoviskům a celé řadě dalších činností seznamoval evropské rozhodovací orgány s názory i obavami organizované občanské společnosti, a v konečném důsledku tak přiblížil EU jejím občanům.

O rok později – tj. před 65 lety – se konalo první plenární zasedání Hospodářského a sociálního výboru. Více informací o 65. výročí naleznete na adrese www.eesc.europa.eu/65.

Čemu jsme se věnovali v posledním roce? Vše se dozvíte ve zprávě o naší činnosti za rok 2022, nazvané „Ohlédnutí za uplynulým rokem“. Jaké byly v loňském roce naše největší úspěchy a která témata byla nejdůležitější?

Rok 2022 poznamenaly dramatické události. 24. února 2022 zahájilo Rusko nevyprovokovanou válku proti Ukrajině. EHSV na tuto agresi od počátku reaguje podporou ukrajinské občanské společnosti v řadě stanovisek a usnesení i při četných konferencích. Poskytli jsme naše prostory ukrajinským organizacím občanské společnosti působícím v Bruselu jako bezpečné zázemí k další práci a zajištění kontinuity ukrajinské občanské společnosti. Cenou pro občanskou společnost jsme vyznamenali iniciativy, které pomáhají civilním obyvatelům sužovaným válkou.

V reakci na vysoké ceny energie EHSV navrhl komplexní přístup k energetické transformaci, vycházející z potřeby nového energetického modelu a energeticky nezávislé EU. I když v EU přetrvávají dopady pandemie COVID-19, je více než kdy předtím zapotřebí investovat do ekologické a digitální transformace. Výbor proto také podporuje provádění a prosazování národních plánů pro oživení a odolnost.

Podrobnější informace jsou k dispozici ke stažení v publikaci na adrese
https://www.eesc.europa.eu/en/our-work/publications-other-work/publications/2022-year-review.