Nicolas Gros-Verheyde

Plán ReArm Europe představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a 27 členských států jej schválilo na zvláštním summitu dne 6. března. Obsahuje pět hlavních návrhů, které jsou sice zajímavé, ale o nichž by se mělo ještě diskutovat.

Prvním návrhem je flexibilita v rámci Paktu o stabilitě a růstu.

Komise navrhuje aktivovat únikovou doložku paktu, která by členským státům umožnila zvýšit výdaje na obranu o 1,5 % HDP, aniž by jim hrozilo zahájení postupu při nadměrném schodku. A jaké jsou předpokládané úspory? „Téměř 650 miliard EUR“ během čtyř let. Evropa musí „podstatným způsobem navýšit své výdaje na obranu“, tvrdí Ursula von der Leyen.

Druhým návrhem je nový nástroj pro poskytování půjček na obranu,

jehož rozpočet by činil 150 miliard EUR a který by byl financován prostřednictvím půjček z rozpočtu EU v rámci systému podobného makrofinanční pomoci. Tento nástroj by byl využíván v prioritních oblastech, kde byly shledány závažné nedostatky: protivzdušná a protiraketová obrana (německá Iniciativa Evropský nebeský štít), dělostřelecké systémy, rakety a munice, drony a protidronové systémy, strategické podpůrné schopnosti, ochrana kritické infrastruktury (i v souvislosti s vesmírem), vojenská mobilita, kybernetika, umělá inteligence a elektronický boj.

V zájmu urychlení celého procesu navrhuje Komise použít článek 122 Smlouvy, podle nějž ve výjimečných případech stačí souhlas členských států v rámci Rady EU a Evropský parlament je pouze informován. Toto obcházení demokratického procesu by mohlo být zpochybněno. Plán na posílení obrany Evropy byl schválen na summitu ve Versailles v březnu 2022. To bylo již před třemi lety, takže by šlo jen stěží argumentovat, že jde o „naléhavou“ záležitost.

Třetím návrhem je využití regionálních fondů.

Podle Komise je v krátkodobém horizontu možné využít rozpočet EU lépe, pokud se přerozdělí prostředky z některých rozpočtových položek. Komise navrhuje dát členským státům možnost „využít programy politiky soudržnosti ke zvýšení výdajů na obranu“ a zamýšlí „zjednodušit dobrovolné převody prostředků do jiných fondů EU pro účely obrany“.

Znamená to provést významné škrty ve stávajícím víceletém rozpočtovém plánu (2021-2027). Otázkou je, zda máme kvůli obraně obětovat sociální nebo regionální soudržnost. O tom je třeba diskutovat.

Zároveň by mohla být více využívána Platforma strategických technologií pro Evropu (STEP), pokud by byla rozšířena na všechny technologie v odvětví obrany. Další možností je podle Komise zmírnění stávajících omezení, například pravidel hospodářské soutěže nebo pravidel předběžného financování a spolufinancování.

Čtvrtým návrhem jsou půjčky od Evropské investiční banky (EIB).

EIB a její akcionáři (tj. členské státy) se opakovaně vyslovili proti jakýmkoli dalším úvěrům poskytovaným pouze na obranné účely a upřednostňují duální sektor. Komise proto trvá na tom, že EIB musí změnit svou politiku.

Pátým návrhem je mobilizace soukromého kapitálu.

Cílem je umožnit zbrojovkám „co nejlepší přístup ke kapitálu, k finančním prostředkům“, což je v tomto odvětví neustálý problém. Tuto myšlenku je třeba zapracovat do sdělení o unii úspor a investic.