Od roku 1992 se EU snaží uvést do praxe strategie pro biologickou rozmanitost. Bez většího úspěchu. To je dáno především neuspokojivým prováděním právního rámce na národní úrovni a nedostatečným financováním potřebných opatření.

EHSV vítá, že Komise obnovila svůj závazek a úsilí v tomto směru a připravila strategii pro biologickou rozmanitost, která stanoví cíle, jichž je třeba dosáhnout do roku 2030, a která je jednou z nezbytných etap na cestě k naplnění Zelené dohody EU. 

Zpravodaj Antonello Pezzini a spoluzpravodaj Lutz Ribbe mají za to, že díky této strategii bude možné učinit z evropské biologické rozmanitosti ústřední prvek procesu oživení po skončení pandemie COVID-19, což bude ku prospěchu lidí, klimatu i planety, a navrátit přírodu do našich životů.

EU musí zásadním způsobem zintenzivnit úsilí, které věnuje ochraně zbylých přírodních zdrojů, a vést v tomto ohledu informační a komunikační kampaně. EHSV se rovněž domnívá, že je nutné rozšířit chráněná území, zejména pak ta přísně chráněná, aby se tak obnovila přírodní stanoviště a zamezilo se úbytku druhů.

Dále zdůrazňuje, že nelze očekávat od zemědělců a vlastníků lesů, že ponesou náklady na ochranu biologické rozmanitosti. Poskytování tohoto „veřejného statku a hodnoty“ se pro ně musí stát spíše zajímavou příležitostí k výdělku.

Do příštího zasedání smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti v Číně v roce 2021 je třeba odvést ještě velký kus práce na poli ochrany celosvětové biologické rozmanitosti. Nyní se Evropa musí ujmout vůdčí úlohy a přesvědčit ostatní strany, že stojí za to začít přijaté strategie uplatňovat. (mr)