Biologická rozmanitost je chybějícím střípkem složité mozaiky strategií EU

Od roku 1992 se EU snaží uvést do praxe strategie pro biologickou rozmanitost. Bez většího úspěchu. To je dáno především neuspokojivým prováděním právního rámce na národní úrovni a nedostatečným financováním potřebných opatření.

EHSV vítá, že Komise obnovila svůj závazek a úsilí v tomto směru a připravila strategii pro biologickou rozmanitost, která stanoví cíle, jichž je třeba dosáhnout do roku 2030, a která je jednou z nezbytných etap na cestě k naplnění Zelené dohody EU. 

Zpravodaj Antonello Pezzini a spoluzpravodaj Lutz Ribbe mají za to, že díky této strategii bude možné učinit z evropské biologické rozmanitosti ústřední prvek procesu oživení po skončení pandemie COVID-19, což bude ku prospěchu lidí, klimatu i planety, a navrátit přírodu do našich životů.

EU musí zásadním způsobem zintenzivnit úsilí, které věnuje ochraně zbylých přírodních zdrojů, a vést v tomto ohledu informační a komunikační kampaně. EHSV se rovněž domnívá, že je nutné rozšířit chráněná území, zejména pak ta přísně chráněná, aby se tak obnovila přírodní stanoviště a zamezilo se úbytku druhů.

Dále zdůrazňuje, že nelze očekávat od zemědělců a vlastníků lesů, že ponesou náklady na ochranu biologické rozmanitosti. Poskytování tohoto „veřejného statku a hodnoty“ se pro ně musí stát spíše zajímavou příležitostí k výdělku.

Do příštího zasedání smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti v Číně v roce 2021 je třeba odvést ještě velký kus práce na poli ochrany celosvětové biologické rozmanitosti. Nyní se Evropa musí ujmout vůdčí úlohy a přesvědčit ostatní strany, že stojí za to začít přijaté strategie uplatňovat. (mr)