EHSV v nedávné zprávě o návrhu nové průmyslové strategie EU poukázal na to, že v zájmu dalekosáhlého oživení musí být v období po pandemii do této průmyslové strategie zapojena občanská společnost. Tato strategie se musí zaměřit na udržitelnost a dobré životní podmínky, měřit sociální dopady a podporovat účinný a přístupný systém zdravotní péče.

Během pandemie COVID-19 vyšly najevo slabé stránky evropské ekonomické struktury, zejména regionální nerovnosti, nedostatek dovedností, rizika pro jednotný trh a dodávky strategických produktů. Evropská komise z toho vyvodila poučení a aktualizovala svůj plán pro ekologičtější, digitálnější a konkurenceschopnější průmysl, jímž je nová průmyslová strategie pro Evropu.

EHSV vypracoval zprávu o této aktualizaci a doplňující stanovisko, v němž poukázal na podmínky pro inkluzivní a inovativní ekosystém zdravotní péče, jenž může podpořit průmysl v EU.

V této zprávě EHSV vyzývá všechny skupiny působící v evropském hospodářství – od odborových organizací, průmyslu a malých a středních podniků po další organizace občanské společnosti a veřejné orgány – , aby utvářely jeho budoucnost. Současná strategie se zaměřuje na podniky, avšak podle EHSV je nezbytné, aby byly při koncipování cílů a ukazatelů nezbytných pro úspěšnou změnu zohledněny názory sociálních partnerů. Dodává, že konkurenceschopnost nemůže být jediným ukazatelem proveditelné dlouhodobé strategie. Navrhovaná strategie musí obsahovat širší soubor klíčových ukazatelů výkonnosti. EHSV se domnívá, že konkurenceschopnost a investice nestačí. Má-li být evropský průmysl skutečně udržitelný, klíčové ukazatele výkonnosti musí rovněž podporovat dobré životní podmínky a udržitelný růst.

Důležitými oblastmi, na které je třeba se zaměřit, jsou dopady pracovních a výrobních podmínek na společnost i životní prostředí a také kvalita pracovních míst.

Další soubor ukazatelů by měl posuzovat přechod k oběhovému hospodářství, které neprodukuje žádný odpad. V neposlední řadě je třeba rovněž monitorovat průřezové faktory ve všech odvětvích průmyslu, jako jsou investice do výzkumu a vývoje, aby se zajistilo, že podniky a pracovní místa budou trvalá.

Významné projekty společného evropského zájmu jsou celounijní projekty, které podporují rozvoj inovací, jenž má zásadní význam pro zelenou a digitální transformaci. EHSV je toho názoru, že k řádnému provádění těchto projektů je v první řadě nutné využít know-how organizací pracovníků. Zadruhé musí být tyto projekty posuzovány s ohledem na hodnotu a pracovní místa, které vytvářejí, a na dovednosti, jež pracovníci a podniky potřebují k modernizaci průmyslových odvětví.

Dalším důležitým nástrojem, který Evropu znovu vynese na přední místo v oblasti průmyslové výroby, jsou normy. Výbor zdůrazňuje, že normy vypracované evropskými podniky by neměly šířit pouze tyto podniky, ale že by je měla podporovat i Komise a měla by jim s jejich šířením pomoci.

Dodatečné stanovisko se zabývá tím, jak by mohla strategie zlepšit přístup ke spravedlivější a lépe koordinované zdravotní péči v Evropě.

EHSV doporučuje, aby se kladl důraz na správu, diverzifikaci dodávek a digitální zdravotní péči, které spolu vzájemně souvisejí. Lépe řízené podniky by umožnily hladší fungování jednotného trhu a podpořily by nové podniky. Větší počet výrobců by zase umožnil spolehlivější přístup ke zdravotnickému materiálu a zdravotním službám. Podobný účinek by měly i pobídky k tomu, aby se výroba základních materiálů a produktů vrátila zpět do Evropy.

Opatření, která by umožnila, aby digitální systémy zdravotní péče fungovaly mezi organizacemi a přes hranice, by dále posílila jednotný trh pro průmysl a zlepšila péči. Z těchto důvodů EHSV vyzývá k přijetí opatření na posílení součinnosti mezi veřejným a soukromým sektorem, velkými společnostmi a malými a středními podniky a na stimulaci investic do výzkumu a vývoje a odborné přípravy všech pracovníků ve zdravotnictví. (dm)