K provádění národních plánů pro oživení a odolnost je ve většině členských států EU zapotřebí upřesnit systémy správy. Zatím totiž není dostatečně jasné rozdělení pravomocí mezi ústřední, regionální a místní úrovní. EHSV tak vysílá varovný signál a ve stanovisku k Roční strategii pro udržitelný růst 2021, které připravil Gonçalo Lobo Xavier a které bylo přijato na říjnovém plenárním zasedání, zdůrazňuje, že je třeba vyjasnit mechanismy, jak do provádění, sledování a uzpůsobování národních plánů pro oživení a odolnost zapojit organizovanou občanskou společnost a sociální partnery.

EHSV na tento problém upozornil již ve svém únorovém usnesení, na daném stavu se však ani přes snahu Evropské komise nic nezměnilo. EHSV proto důrazně vyzývá k větší kontrole těchto klíčových aspektů oživení EU.

„Poukazujeme na nutnost měřit postup provádění národních plánů pro oživení a odolnost. Potřebujeme kvalitní monitorovací ukazatele – jsou totiž nezbytné k nasměrování dalšího vývoje EU do budoucna a jejího oživení. Členské státy musí na tuto výzvu reagovat s potřebnou vážností a důrazem: nesmíme se bát informovat občany o obrovských potížích, které nás čekají,“ uvedl Gonçalo Lobo Xavier v rozpravě.

Ve stanovisku Hospodářská politika eurozóny 2021, které připravila zpravodajka Kristi Sõber, EHSV rovněž zdůrazňuje, že pandemie ještě neskončila a její hospodářské dopady budeme pociťovat ještě několik let. Bude tak zapotřebí přijmout nový soubor mimořádných hospodářských opatření. Ekonomiky EU a eurozóny vykazují znovu rychlý růst. Zároveň však EU prochází ekonomicky nejnáročnějším obdobím v dějinách evropské integrace. V tomto zlomovém období mohou ke zmírnění situace přispět pouze veřejné výdaje.

EHSV oceňuje rychlou reakci EU i členských států na pandemii a vítá skutečnost, že spojení sil se stalo podstatnou součástí strategie pro oživení. Ve svém příspěvku na plenárním zasedání Kristi Sõber uvedla: „ Zejména v první polovině roku 2020 pomohly investiční iniciativy pro reakci na koronavirus zmírnit velmi obtížnou hospodářskou situaci, a to především díky stabilizaci trhů, pracovních míst a příjmů fyzických osob. Po tomto prvním kroku následoval silný a vysoce inovativní fiskální příspěvek v podobě programu NextGenerationEU (NGEU). Obě iniciativy tak byly rychlou a flexibilní reakcí na pandemii.“ (mp)