V EU žije téměř 500 milionů lidí a zhruba polovinu z nich tvoří ženy. Podle studie, kterou v roce 2014 uskutečnila Agentura Evropské unie pro základní práva, se přibližně jedna třetina žen v EU někdy v životě stala obětí násilí motivovaného pouze tím, že příslušejí k ženskému pohlaví.

Máme co do činění se skutečnou epidemií násilí páchaného na ženách – dochází k němu v partnerských vztazích, v rodině, na pracovišti, venku na ulicích a v řadě jiných situací. Jde o akty terorismu namířeného proti ženám, jehož terčem se každoročně stanou tisíce zabitých, poraněných, týraných, ponižovaných, znásilněných, fyzicky nebo slovně napadených, zostuzovaných, zastrašovaných či jinak zneužívaných žen.

Problém násilí páchaného na ženách se tedy dotýká lidských práv. Jsou při něm totiž pošlapávána jejich lidská práva – mj. právo na fyzickou a duševní nedotknutelnost, právo na osobní bezpečnost, právo na nediskriminaci a právo na soukromí –, přičemž jedinou pohnutkou je to, že jsou ženy.

Orgány jednotlivých členských států a EU tudíž musí zajistit, aby byla lidská práva žen chráněna. Návrh směrnice, který předložila Komise dne 8. března u příležitosti Mezinárodního dne žen, představuje nesmírně důležitý a naléhavě potřebný první krok tímto směrem.

EHSV vítá směrnici o potírání násilí vůči ženám, která je založena na průřezovém přístupu a představuje inovativní regulační opatření. Tuto směrnici naše společnost již dlouho potřebovala.

Vzhledem k tomu, kolika různým formám násilí jsou ženy vystavovány a v jaké míře se tak děje, je nezbytné, aby politiky zaměřené na potírání těchto forem násilí nebyly politikami neutrálními, nýbrž aby byly utvářeny na základě jasného a jednoznačného genderového hlediska, které bude vyjádřeno způsobem usnadňujícím pochopení jeho potřebnosti a účinnosti.

Je nutné zahájit v EU debatu o násilí páchaném na ženách, aby bylo možné navrhnout mechanismy umožňující vymezit, které činy – například násilné – mají být stíhány, a určit tresty a přitěžující okolnosti. Musí však být také zavedeny postupy, které obětem zajistí ochranu, bezpečný přístup k soudnímu řízení a mechanismy pomoci a integrace.

EHSV navrhuje, aby byla v rámci sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání přijata konkrétní opatření s cílem zaručit obětem násilí páchaného na ženách, že nepřijdou o práci nebo že se – v případě nezaměstnanosti – budou moci začlenit na trh práce.

Zároveň si však všichni uvědomujeme, že sociální problémy nelze řešit jen soudní cestou a prostřednictvím postihů. Z tohoto důvodu je třeba zavést multidisciplinární vzdělávací a informační opatření. Měli bychom prostřednictvím vzdělávání a kultury předcházet vzniku násilných sklonů a zajistit, aby vzdělávání probíhalo v prostředí podporujícím rovnost a respektujícím rozmanitost.

Vzdělávání se podílí na utváření genderových rolí a stereotypů, a proto by mělo ve všech fázích plnit preventivní funkci (především prostřednictvím komplexní sexuální výchovy). Je třeba zapojit do institucionální spolupráce pedagogickou obec, organizace občanské společnosti (zejména feministická sdružení), sociální partnery a dotčené komunity.

EHSV je mimoto hluboce znepokojen počínáním extrémní pravice, která se snaží podrýt veškeré návrhy zaměřené na dosažení rovnosti žen a mužů. Především pak jej znepokojuje skutečnost, že je systematicky popírána existence strukturálního násilí vůči ženám, tedy toho násilí, které je na nich pácháno pouze proto, že jsou ženami. Tento postoj nejenom ztěžuje rovnoprávné soužití mezi ženami a muži, ale podkopává také hodnoty a zásady zakotvené v článku 2 Smlouvy o Evropské unii.